Trine 3: The Artifacts of Power - po čertech zamotaná pohádka (recenze)

Tři nebojácní hrdinové znovu zachraňují království - ale zachrání někdo je?

Když helsinské studio Frozenbyte navzdory vytrvalým tvrzením, že vývoje her ze série Trine již mají plné zuby a chtějí se věnovat něčemu originálnímu, oznámilo práce na třetím dílu s podtitulem „The Artifacts of Power“, srdíčko každého správného Trinofila muselo zaplesat. Vždyť přeci již v roce 2009, kdy série vstoupila do širšího povědomí hráčů prvním dílem, se jednalo o vítaný výlet kamsi do časů Blizzardích The Lost Vikings, se vším, co k tomu patří.

Navíc ani druhý díl, či DLC "Goblin Menace" (které, i přes svou relativní krátkost, přineslo jedny z nejlepších nápadů v sérii) nezklamaly, takže nadšená očekávání jistě byla na místě. V dubnu se posléze projekt Trine 3 dostal do fáze Early Access, takže si hratelnou verzi hry mohl osahat každý, kdo o to měl zájem a dostatek finančních prostředků.

trine3_64bit 2015-08-23 22-03-27-68.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 20-00-43-67.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-48-50-45.jpg

Samozřejmě jsem neváhal a rovněž se do hry ve stádiu předběžného přístupu ponořil – ovšem již tehdy jsem zůstal trochu opařen. Základní prvky Trine byly, pravda, zpět – opět hrajeme za tři hrdiny, kteří se ocitli v (ne)správný čas na (ne)správném místě, a na jejichž bedrech leží nelehký úkol zachránit nejmenované království před jistou zkázou.

Znovu v pohádce

Kromě divokých nepřátel se ovšem společně na své pouti za opravením rozbitého bájného artefaktu Třišťálu tentokrát budou muset vyrovnat nejen s rozličnými hádankami, padajícími plošinkami a dalšími nástrahami, ale především s relativně zásadními změnami  game designu, jež mi, i coby zkušenému Trinologovi, v počátcích hraní působily trochu problémy. Frozenbyte se totiž v zájmu inovací tentokrát rozhodli přepracovat nádherně pohádkové 2D do trochu realističtěji působícího 3D, a důsledky tohoto přerodu jsou relativně dalekosáhlé. Za příklad lze uvést ovládání – hru jsem si zkusmo dohrál jak na klávesnici, tak na gamepadu - a musím říci, že i tentokrát má klávesnice ještě relativně navrch, ale situace se začíná pozvolna vyrovnávat.  

trine3_64bit 2015-08-24 21-55-36-89.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 19-44-48-59.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 19-46-53-90.jpg

Totiž nelze nepodotknout, že celý herní design se tentokrát tvrdě přizpůsobil především konzolím. Náš oblíbený vynervovaný mág Amadeus například již nemůže čarovat své plošinky a krychle za pomocí ve hře vytvořeného gesta tažením myši (což činilo kouzlení tak zábavným). Nyní jednoduše stisknete klávesu F a automaticky vyčarujete krabici. Jednu jedinou krabici. Plošinky ani levitující trojúhelníky, jak je známe z prvního dílu, se jednoduše nekonají, na ukazatel many pak zapomeňte rovněž, podobně, jako ve druhém dílu, jí i tentokrát máte nekonečno.

 

Pokud totiž chcete sesbírat co nejvíce v úrovních poházených sbíratelných předmětů, budete tentokrát muset využívat všechny vaše hrdiny

 

Podobným způsobem bylo okleštěno i vybavení a schopnosti zlodějky Zoyi, která již nedisponuje neviditelností ani rozličnými druhy šípů (s ledovými bylo přitom ve dvojce tolik zábavy) zato může se svým chytacím hákem po vzoru Tarzana nejen létat na lanech po levelu, ale rovněž spojovat předměty dohromady, s čímž jsou spojeny nové logické hádanky a celkově i částečně nová hratelnost. Pokud totiž chcete sesbírat co nejvíce v úrovních poházených sbíratelných předmětů (které k dalšímu postupu příběhovou kampaní jednoduše potřebujete), budete tentokrát muset (alespoň v režimu hry pro jednoho hráče) využívat všechny vaše hrdiny, což mi přišlo dobré, jelikož v prvním i druhém díle stačilo k naprosté většině hádanek vykouzlit pár předmětů s Amadeem a bylo hotovo.

trine3_64bit 2015-08-23 19-58-11-96.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 20-01-54-85.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 20-13-18-12.jpg

Hrdinové jsou ovšem, pokud dobře počítáme, tři, takže, ano, jak je na tom vlastně náš hrdinný bojovník, neochvějný obránce bezbranných a slabých, Pontius? Ten výborně. Frozenbyte si byli dobře vědomi, že většina hráčů preferuje před tímto udatným rekem zbylé dva hrdiny, kteří bývali navíc jedinou skutečně platnou volbou v případě, že jste si chtěli Trine projet tzv. speedrunem – a zařídili se dle toho.

Pontius tedy tentokrát dostal do výbavy možnost šplhat po skalách jako kamzík, díky čemuž se v podstatě stává snad tou nejlepší volbou pro rychlé projíždění levelů, jelikož Trine 3 je skalnatých povrchů plné. Kromě toho navíc byla vylepšena jeho schopnost nabíhat na nepřátele a celkově jím působené poškození dostalo masivní boost.

trine3_64bit 2015-08-23 20-15-08-77.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-03-59-49.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-04-29-97.jpg

Několikrát jsem se tak přistihl, že v případech, kde bych dříve jednoznačně využil služeb Zoyi nebo Amadea, před nimi dostal přednost tento sympatický plecháč, což je skvělé. A to jsem se ještě nezmínil o novém využití jeho štítu, který se při skocích může proměnit v šikovný padák (a čert vem fyzikální zákony). Zde se opět jedná o očividnou homáž třem fousáčům z 90. let, kdy jeden z vikingů touto vlastností disponoval rovněž. Všichni tři hrdinové jsou tedy tentokrát skutečně rovnocenní – a to je dobře – především pro multiplayer.

Nové perspektivy

Výše jsme se zmínili o relativně odvážném přechodu od 2D k novějšímu 3D, s čímž se ovšem pojí hned několik herních těžkostí. Ve 2D totiž byl člověk jasně prostorově orientovaný, věděl, na jakou plošinku skočit lze a co je pouze malebným pozadím, což se ve 3D trochu ztrácí. Občas jsem tedy chtě nechtě skočil do propasti, jelikož, ačkoliv si vše naměřujete jak nejlépe to jde a snažíte se předjímat, kde „asi ano“ a kde nikoliv, občas jednoduše bezedná jáma začíná někde, kam zrovna nevidíte.

trine3_64bit 2015-08-23 21-26-08-42.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-28-52-64.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 23-05-33-27.jpg

Kamera je totiž především fixní, takže i například návrat zpět z například skryté oblasti, při kterém se na vašem obraze vyskytuje čelní pohled na vaše hrdiny, bývá často skokem do neznáma. Díky opět kvalitnímu level designu se ovšem do těchto situací člověk dostane relativně zřídkakdy, takže se nejedná o zase až takový problém – přesto  - méně je někdy více a 2D plošinovkám typu Trine, kdy jde hlavně o přesnost, sedí původní způsob zobrazení přeci jen trochu lépe. Ovšem Frozenbyte chtěli hlavně experimentovat, takže jim to nemám za zlé. Plus mínus to funguje.

 

Kromě hlavních úrovní, kterých je nějakých 8, si tentokrát zahrajete i postranní kraťoulinké challenge mise a výzvy

 

Co již funguje trochu méně, je herní mapa, což je vlastně 3D obdoba klasické mapy ze Super Mario Bros 3 (klenotu z, považte, roku 1988). Zde tedy rovněž postupujete po políčkách a ta se vám odemykají podle toho, kolik jste v právě odehrané lokaci sebrali sbíratelných předmětů, tzv. Trineangles.

trine3_64bit 2015-08-24 13-49-42-42.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 23-37-52-07.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-40-24-12.jpg

Kromě hlavních úrovní, kterých je nějakých 8 (do tohoto výčtu se ovšem počítají i klasické úvodní levely pro každého ze tří hrdinů), si tentokrát zahrajete i postranní kraťoulinké challenge mise a výzvy, jež vám kromě tolik potřebných předmětů především vylepší vaše dovednosti s konkrétním hrdinou, jelikož jsou oproti plnohodnotným příběhovým úrovním stupínek obtížnější. Přesto – pokud vás některé z nich nezaujmou, či vám nepůjdou, nemusíte je dohrávat a lze se rovnou vrátit na herní mapu, přičemž v těchto úrovních již sebrané Trineangles se vám do celkového postupu počítat budou.

Systém postupného odemykání herního obsahu v principu není špatný, ovšem dle mého názoru na poměry série Trine poněkud limitující – a skutečně nevidím, v jakém směru se jedná o vylepšení. Smysl to dává pouze v případě, podíváme-li se na post  viceprezidenta Frozenbyte Joela Kinnunena, který vysvětluje, že původně měli vývojáři naplánováno více úrovní a delší příběh, ovšem v průběhu vývoje došly finanční prostředky a na vývoj všech plánovaných fíčur by bylo potřeba ještě třikrát tolik peněz. V tomto kontextu si užití této herní mapy představit již dovedu, ovšem ve vydané verzi působí trochu jako připomínka toho, že celý herní zážitek, tak jak je hráčům naservírován, je až trestuhodně krátký a vlastně utnutý tak nějak ve třetině, či maximálně polovině.

trine3_64bit 2015-08-23 22-24-04-13.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-46-08-14.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-32-55-43.jpg

Hru totiž lze stylem lážo plážo a sebráním většího, než minimálního množství Trineangles projet za nějaké 4 hodiny čistého času, v případě, že budete chtít vše na 100%, se jedná o nějakých hodin 6. Hráči, kteří hru probíhali, však na fórech hlásí nějaké dvě hodinky k závěrečnému souboji, což je za stávající cenu již neomluvitelné. Navíc příběh je utnut právě v okamžiku, kdy se začíná rozjíždět, takže místo epické pohádky se nám dostalo pouze náznaků coby kdyby. To i Goblin Menace ve mne zanechalo pocity, že jsem si krátký, ovšem intenzivní zážitek dokonale užil, zatímco Artifacts of Power spíše neurazí, nenadchne.

Obrázky jako malované

Na kost obrané herní mechaniky a trestuhodnou krátkost však naštěstí alespoň částečně zachraňuje opět špičková grafika (byť detaily tváří postav mne trochu zklamaly – a i zde platí, že méně je někdy více) a jako vždy parádně fungující fyzika, která ovšem tentokrát neplatí na Trineables, takže pokud jste si například dříve Amadeem vykouzlenými kostkami podávali lahvičky se zkušenostmi, tak s tím je konec. Zde je naprostým vrcholem shodit sebratelný předmět na zem za pomoci Zoyina lana.

trine3_64bit 2015-08-23 22-42-04-33.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 23-29-48-17.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-57-47-61.jpg

Jak je vidno, coby recenzent a zároveň velký fanoušek světa Trine, jsem, podobně, jako stovky dalších hráčů, mírně rozladěn. Ano – vše vypadá a hýbe se skvěle, 3D zobrazení něco dalo a něco vzalo, ovšem osobně bych byl raději, aby Frozenbyte příště opět přinesli perfektní hru ve 2D a snad i s nižšími náklady, než se pouštět do ambiciózního projektu, jenž ve finále nejen, že není dodělaný, ale ani nedává příliš smysl v kontextu současné herní scény, v níž sice o akce ze třetí osoby nouze není, ale o fortelné 2D hopsačky naopak ano a velmi.

Trine je však série, která září především při hře více hráčů, kdy si s vašimi známými navzájem sabotujete váš herní postup a děláte si všelijaké naschvály, jež jsou v herním světě, kde relativně funguje fyzika, skutečně zábavné. I zde Trine 3 exceluje, a byť se v tomto případě trochu ztrácí herní narativ, přítomný v single playeru (a rovněž se mění i úhly kamery), za odměnu získáte perfektní zážitek v opět dobře odladěné kooperaci. K dispozici je posléze jak lokální hra, tak i multiplayer prostřednictvím internetu, přičemž s druhou jmenovanou jsou prozatím problémy, ale Frozenbyte již vzkázali, že na optimalizaci síťového kódu a celého systému se již pracuje a změny budou implementovány do dalšího opravného patche.

trine3_64bit 2015-08-23 20-14-48-02.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-26-01-56.jpgtrine3_64bit 2015-08-23 21-35-43-65.jpg

Trine 3: „The Artifacts of Power“ je jednoduše dosti obtížně hodnotitelná hra. Na jedné straně je na výsledku vidět, jak moc se Frozenbyte snažili přijít s novinkami, aby sérii oživili nejen pro hráče, ale především pro sebe, ovšem špatně naplánovaný vývoj, jehož důsledkem je krátké a odnikud nikam plynoucí příběhové pozadí, o sobě dává znát na každém kroku, což je vysloveně škoda.

trine3_64bit 2015-08-23 21-45-47-58.jpg trine3_64bit 2015-08-23 22-08-14-34.jpg trine3_64bit 2015-08-23 22-22-51-02.jpg
 

Graficky se totiž znovu jedná i špičku, a ačkoliv hratelnost byla obrána na samotnou dřeň a RPG prvky již naprosto neexistují, přesto bych byl vše ochoten přejít a odpustit, jelikož v zásadě ty nejdůležitější stavební kameny zpět jsou, včetně legendárního hlasu vypravěče Terryho Wiltona, specifického „Triního“ humoru a opět úžasného soundtracku Ariho Pulkkinena. Jen škoda, že Frozenbyte stále ne a ne najít kvalitního Scrum Mastera, či projektového managera, aby jednotlivým fázím vývoje dal jasný směr a řád. Není to totiž ani zdaleka poprvé, co se FB dostali do skluzu, či nestihli vše, co stihnout chtěli.

         

Dostupné pro: PC
Žánr: Arkády | Fantasy hopsačka
Výrobce: Frozenbyte
Začátek prodeje: 20. srpna 2015
  • Výtvarný styl
  • Hudební doprovod
  • Humor
  • Design úrovní
  • Herní doba
  • Okleštění mechanik
  • Místy nepřehledná kamera
    

Dvakrát to ovšem dopadlo skvěle, potřetí to již takové terno není. Vývojáři však již veřejně svědomí zpytují a z mé pozice nemá žádný smysl na hru jakýmkoliv způsobem plivat. Pokud ji koupíte za dvě stovky, jsem si jist, že zabaví, ačkoliv možnosti znovuhratelnosti jsou oproti minulosti tentokrát dosti okleštěny. Snad to příště zase bude klasická palba, jak jsme zvyklí, a nářezová pohádka se rozjede na plné obrátky. V případě Trine totiž ve šťastné konce určitě věřím.

Diskuze (3) Další článek: Podívejte se, jak se v reálu dělají meče ze Zaklínače 3

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,