Unreal Tournament

Konec tohoto roku je v profesionálním herním průmyslu ve znamení nové orientace 3D akčních her. Jedná se o to, že spíše než na příběhem protkanou linii se v nich výrobci začínají orientovat na smažbu více hráčů proti sobě.

Žánr: 3D akční
Minimum: 233 MHz Pentium MMX, 32 MB RAM, 4 MB grafika
3D: Direct 3D, OpenGL, Glide
Multiplayer: ano, spousta hráčů
Výrobce: Epic Games & Digital Extremes
Distributor:
GT Interactive

Konec tohoto roku je v profesionálním herním průmyslu ve znamení nové orientace 3D akčních her. Jedná se o to, že spíše než na příběhem protkanou linii se v nich výrobci začínají orientovat na smažbu více hráčů proti sobě. Hlavním námětem těchto her už není předem vytvořený příběh, jímž musí hlavní hrdina projít a probít se, až se dostane do finále, ve kterém většinou zachrání celý svět před někým zlým nebo splní nějaký vyšší cíl. Příběh už zde nehraje takovou roli a vše je zaměřeno na to skočit rychle do arény spolu s dalšími protivníky a střílet a běhat a skákat tak, abyste z ní vyšli jako vítězové. Myšlenka takto koncipované hry není nijak nová - ta se objevila již dávno a součástí řady akčních her byl i tento režim hry. Rozdíl je v tom, že se výrobci na tento herní styl již nedívají jako na „něco navíc“, co přidají k hlavní části hry jako přívažek pro ty, co hru dohrají a budou chtít pokračovat. Naopak se na tento herní mód specializují a dělají všechno pro to, aby jej vypilovali do nejmenších detailů. Mezi nejočekávanější představitele tohoto „nově pojatého“ herního stylu, kteří spatřují světlo hráčského světa koncem letošního roku, jsou Quake3 Arena a trochu méně proklamovaný Unreal Tournament. A právě o něm je dnešní recenze.

A já myslel, že jsem v té tmě sámBýt sniperem je relativně bezpečné a hodně na fragy ziskové

Unreal Tournament navazuje na poměrně úspěšný 3D akční titul Unreal, který vyšel zhruba před rokem a půl. Používá i jeho vylepšený engine, který byl především optimalizován tak, aby na něm hra běžela o něco rychleji a byly doplněny některé nové funkce.

Grafika hry je prostě perfektní. Skvělé modely hráčů a arén na vás zapůsobí tak, že vás okamžitě hra vtáhne do sebe. Když si k tomu přidáte výbornou hudbu (samozřejmě podporující 3D zvuk a všechny finesy, které dnešní hry mohou používat), která přesně sedí do tohoto typu hry, herní atmosféra vygraduje na úroveň, že už není možné od ní jen tak odejít. Unreal Tournament má prostě v sobě ten náboj, který dokáže hráče přirazit zadkem k židli, rukama ke klávesnici a myši a očima k monitoru tak, že přestane vnímat okolní svět.

Hra se dá hrát jak v single playeru jako turnaj, tak i v multiplayer režimu na vzájemně propojených počítačích a volba hry přes Internet vám umožní propojení s hráči z celého světa.

Příběh singleplayeru je jednoduchý - o pár století směrem do budoucnosti se schází parta tvrďáků v různých arénách speciálně k tomu přizpůsobených, aby se utkala v řadě soubojů, kde cíl je jediný - zvítězit a ukázat, že jsem ten nejlepší. Souboje jsou seřazeny do několika disciplín (herních módů), a jejich vítěz se stává i mistrem ve své třídě. Vy se stáváte jedním z bojovníků a vaším úkolem je postupně projít všemi arénami jako vítěz a získat tak všechny trofeje do své sbírky. Jako vaši protivníci a v některých herních režimech i jako týmoví spolubojovníci zde nastupují počítačem řízení roboti, kterým se v těchto hrách říká zkráceně boti. Právě v nich je velká síla této hry. Jsou rychlí, chytří a je vidět, že s naprogramováním jejich AI si dali hoši v EPICu hodně práce. Jejich úroveň si můžete nastavit v osmi stupních obtížnosti, takže si určitě vyberete úroveň, která odpovídá vašim současným schopnostem tak, abyste se co nejlíp bavili.

Druhou věcí, která hraje velkou roli v kvalitě tohoto typu her je design jednotlivých arén, v nichž vlastní souboje probíhají. I ten je vyřešen velmi precizně a atmosféra bitev je vynikající. Bitvy jsou zasazeny do tak rozmanitých prostředí, že nestačíte žasnout. Bojujete v továrních halách, vesmírných komplexech, ale i na vracích lodí, hradbách, pevnostech, v podvodních stavbách a kdovíkdeještě. Prostě rozmanitost bojových arén je obrovská. Vlastní grafické zpracování je rovněž skvělé a ať dřevěné textury na lodích nebo kovové pláty továrních linek jsou provedeny perfektně. Výborná je i práce se světlem, které dodává některým místnostem ponurou atmosféru s temnými zákoutími, ideálními pro campování a vyčkávání na oběť.

Jak jsem již zmínil výše, hra obsahuje několik herních módů. Základem je nejrozšířenější režim - deathmatch. Je to nejstarší mód, v němž bojují všichni proti všem a úkolem je pobít jako první co nejvíce nepřátel. Za každého skoleného protivníka získáváte bod, za skolení sebe sama bod ztrácíte. Mírným odklonem vznikl team deathmatch, což je obdoba deathmatche s tím rozdílem, že bojujete v týmech a body členů týmu se sčítají. Variací na deathmatch je ještě mód last man standing, při kterém se naopak počítá, kolikrát byl ten který hráč skolen. Nezávisí tedy až tak moc na tom, kolik nepřátel sundáte, ale kolikrát oni sundají vás. U tohoto režimu mám trochu pochybnosti o jeho smyslu, protože může spíše než k přestřelkám vést ke snaze se někde zašít se svými životy a vyčkat, až se ostatní navzájem rozstřílí. Ale berte to jen jako můj osobní názor. V tomto módu se často projevuje ještě jedna výborná vlastnost hry - možnost hrát jako pozorovatel. Hry se neúčastníte v roli zabijáka, ale sledujete ostatní, jak si počínají (zde hlavně poté, co vás ze hry nepřátelé vyřadí). Je to výborná zábava pozorovat ostatní, jak si v boji počínají, zvláště když s vámi tvoří tým a vy jim navíc držíte palce. Hra umožňuje přepínání pohledů, takže můžete její průběh sledovat z pozice kteréhokoli hráče. Skvělá věc. Hra zahrnuje i další herní styl, a tím je již z dřívějších her populární capture the flag. Zde bojují proti sobě dva týmy, které mají na své základně vztyčenou svoji bojovou zástavu - vlajku. Jejich úkolem pak není nic jiného, než soupeřovu vlajku ukrást a přinést ji na svoji základnu, čímž nejenom že soupeře potupíte, ale zároveň získáte bod. V této hře záleží velice na sehranosti vašeho týmu a ve více lidech je to skvělá řežba, kde na schopnostech každého závisí úspěch celé vaší party. Je vhodné si dopředu rozdělit role stylem „já budu odstřelovač, ty budeš krýt Braina a Brain se bude snažit ukrást vlajku cestou z podzemí, zatímco Sidereal se bude snažit proplavat pod vodou do jejich báze a ohrozit je zezadu, ...“. V závislosti na tom, jakou roli v týmu hrajete je pak třeba volit správný druh zbraně a účinnou taktiku. Hra dokáže navodit skvělou atmosféru do komunikace celého týmu. Ze zkušenosti je dobré, když sedí každý tým v jiné místnosti, protože i když je možné si dopisovat, je mnohem lepší na sebe řvát. Je to paráda, pokud není v budově nikdo, kdo vaše šílenství nesdílí. Pak je to jen otázka selhání nervů, které většinou mají hráči těchto her velice pevné. Aby bylo možno taktizovat i s počítačovými spoluhráči, máte možnost přiřadit klávesám různé povely, kterými můžete svým botům velet a dávat jim speciální příkazy. Vynikající věc. V tomto herním režimu využijete asi nejvíc skvělé zaměřovací pušky, která je součástí zbrojního arzenálu hry a je nezbytná pro toho, kdo chce efektivně krýt větší otevřené prostory na mapách z některého strategického postu, jehož výběr je také velice důležitý, neboť stejně jako vy i váš soupeř bude mít snahu tohoto muže rychle eliminovat. K prakticky novým módům patří domination, kde se proti sobě bojující týmy snaží držet kontrolu nad strategickými místy na mapě a soupeře se snaží o tuto nadvládu připravit. Velice zajímavý mód, kde především dobrá znalost mapy a orientace v ní hraje moc důležitou roli. Když už jsme u té orientace, musím zmínit další šikovnou vlastnost a tou je možnost si celou mapu prohlížet ještě dříve, než se spustí vlastní hra. Pomocí ovládacích kláves můžete celou mapou libovolně procházet a získávat přehled o důležitých lokacích a strategických bodech. Hru pak započnete až stisknutím tlačítka pro střelbu. Posledním herním módem je assault. Toto je zřejmě úplná novinka na poli 3D akce. Jedná se opět o týmovou záležitost na speciálních mapách, kde úkolem jednoho týmu je ubránit nebo alespoň co nejdéle vzdorovat soupeři v dobytí některých důležitých míst. Celá hra je časově limitovaná. Navíc se po skončení hry role týmů vymění a bývalí útočníci brání a obránci útočí. Porovnává se potom čas, za který se podaří útočícímu týmu porazit obránce. Mapy pro tento typ hry jsou speciálně navrhované a často jsou zasazeny do překvapivého prostředí. Jmenujme alespoň boj na jedoucím rychlíku, což je opravdu netradiční (Vlak? To já ale už viděl v takovéhle podobě u Bloodu jedničky – pozn. šéfredaktora ;)).

Chudák Jayce, Flak cannon je dobrá zbraň.Tak už jen zvolit úroveň pro DM a bude to...

Jednotlivé herní módy mají svá specifika a k nim patří i některé speciální symboly, které se vám objevují na obrazovce při jejich hraní a mají pro přehled ve hře důležitý význam. K jejich pochopení jakož i k pochopení vlastního smyslu jednotlivých herních stylů přistoupili tvůrci hry velice elegantně a zábavně. Pro každý mód vytvořili tréninkovou misi, ve které vás příjemný a hlavně čistý hlas instruktorky provede všemi specifiky vybrané hry. Dozvíte se zde interaktivní formou vše, co pro úspěšné zvládnutí hry potřebujete a není třeba se domýšlet, co asi ta která ikonka na HUDu znamená.

Zbraňový arzenál a jeho vyváženost je další důležitou součástí správné akční hry. V Unreal Tournamentu máte k dispozici přes deset různých zbraní včetně zařízení pro teleportaci po mapě, které mimochodem funguje velice zajímavě a navíc mají vaši protivníci možnost vám v tomto rychlém přesunu zabraňovat. Každá zbraň má navíc dva režimy střelby, což celkové možnosti hry ještě znásobí. Raketomet se tak změní ve vrhač granátů, puška se změní v ostřelovačku s plynulým zoomem a podobně. Velice účinná a rychlá je i základní pistole, kterou není vůbec obtížné soupeře skolit. A když vám dojdou náboje, můžete se snažit ohánět pneumatickým kladivem, které údajně umí i čelit některým střelám na vás vyslaným.

Při tvorbě této hry je vidět, že její autoři vsadili na její maximální modifikovatelnost ze strany uživatele. A musím konstatovat, že udělali moc dobře. U každé hry můžete pomocí nabídek nastavovat celou řadu parametrů, které mohou celou hru podstatně změnit a řežbu posunout do zcela jiné dimenze. Zkuste si pak změnit gravitaci, rychlost hry a další nastavení hry ve vám dobře známé mapě a uvidíte, že najednou hrajete úplně jinou hru. Detailní jsou i možnosti nastavení vlastního ovládání hry, které dovolují uživateli si nakonfigurovat celé ovládání dle jeho představ včetně nastavení povelů a ponižujících konstatování o úrovni vašich soupeřů. Také lze tančit tanec vítězství nad skoleným nepřítelem, což je pro něj obzvlášť ponižující a vám to dodá sebedůvěry. Umí to i boti, takže si při hře můžete všimnout, že to kromě katastrofálního psychického dopadu na soupeře i skvěle vypadá. Některé hlášky botů jsou také přímo fantastické. Moc se mi líbilo například vyznání mé týmové kolegyně, která mi poté, co jsem se spletl a omylem po ní začal střílet, řekla: „Co blbneš ty idiote, vždyť jsem z tvého týmu!“ V tu chvíli mi nemohla říct nic hezčího.

Dvojitý Enforcer je zdánlivě jednoduchá zbraň – skutečně ale jen zdánlivěModrá vlajka bude za chvilku moje...

Za zmínku stojí také to, že hra si zaznamenává veškeré statistiky z průběhů bojů a vy si je můžete kdykoli nechat vygenerovat do přehledného HTML souboru s aktivními odkazy pro snadný pohyb statistikami. Až uvidíte, co všechno hra zaznamenává a porovnává, třísknete čelistí o zem. Je to neuvěřitelné a zároveň skvělé. To se prostě ani nedá popsat. Kromě vlastní statistiky pak ti, co mají přístup k Internetu )z našich čtenářů všichni), mohou vygenerovat i statistiku světovou. Co dodat. Snad jen to, že hra ještě umožňuje zobrazovat aktuální hodnoty FPS (snímků za vteřinu) během hry, a to jak průměrnou, tak i aktuální. Tím si můžete jednoduše zjistit, jak vám při vašem nastavení hra šlape a případně zkontrolovat, jaký vámi provedené změny v grafických nastavení mají na rychlost hry vliv.

Základní hra, tak jak ji dostanete na dvou CD-ROMech obsahuje padesát map. Zhruba polovina jich je použitelná na deathmatch a last man standing, o druhou polovinu se dělí přibližně stejným dílem mapy pro ostatní módy. Pro nesmrtelnost těchto her je navíc důležité, aby se na světě vybudovala hráčská komunita, která bude pro hru vytvářet další mapy vlastní včetně nových skinů (vzhled hráčů) a dalších doplňků včetně nových herních módů a podobně. Jim vyšli tvůrci Unreal Tournamentu vstříc tím, že ke hře přidali i editor misí, ve kterém si můžete vytvářet vlastní úrovně anebo alespoň zdokonalovat ty, které již někdo vytvořil. Pro hračičky, kteří mají chuť se takto bavit je tak otevřena další možnost, jak si tuto hru užít. Bohužel mě trochu zamrzela podpora tohoto editoru ze strany dokumentace, protože tu jsem na CD-ROMech ani na disku po nainstalování editoru nikde nenašel. Dokonce chybí i nápověda k editoru, který má tuto položku sice ve své nabídce, ale po jejím zvolení mi pouze napíše, že soubor s nápovědou nejde najít. To je škoda, protože pro práci s tímto editorem je alespoň nějaké uvedení do něj a obeznámení s jeho funkcemi nutné. Na druhou stranu existuje na Internetu již řada stránek, které se editací map tímto programem zabývají (používal se totiž i k vytváření misí pro Unreal), takže ti, kteří mají možnost se k Internetu dostat, si mohou informace a tutorialy pro tuto činnost najít na něm. Když už budete sedět na Internetu, doporučím vám ještě alespoň stránku http://www.planetunreal.com/, kde kromě novinek o této hře najdete spousty odkazů na všechno možné, co s touto hrou souvisí. V sekci Levels můžete nacházet nové mapy, které pro hru vytváří šikovní lidé z celého světa. Už v těchto dnech jsem jich našel přes třicet a řada z nich je opravdu velice kvalitních. Pro hledání map doporučuji především odkaz Nali City v sekci Levels, kde je map zatím asi nejvíc a navíc jsou přehledně rozděleny podle herních módů. Unreal Tournament může kromě toho používat i multiplayerové mapy vytvořené pro jeho předchůdce - Unreal, takže základ pro nekonečné bitvy je obrovský. K doplňkovým mapám a chování botů v nich bych ještě rád dodal, že záleží, jak dobře jsou dané mapy pro boty namapovány. Pokud zjistíte, že se boti ve vaší mapě vyskytují jen v některých lokacích nebo se například zasekávají ve výtahu a podobně, je chyba ne v jejich vnitřní AI, ale právě v interakci mapy s jejich „navigačním systémem“. Tohle se rovněž provádí editorem a můžete si to případně zkusit sami vylepšit.

Kvalitu a oblíbenost této hry ukáže nejvíc čas. Ale již dnes si troufám tvrdit, že na dlouhou dobu bude Unreal Tournament hrou, která na sebe naváže spousty fanoušků z celého světa, kteří se navíc budou podílet na jejím dalším zlepšování a vývoji. Unreal Tournament je projekt, který se jeho tvůrcům neobyčejně povedl. Vypadá skvěle, hraje se skvěle. Co víc si můžeme přát.

Grafika: 5/5
Zvuky: 4/5
Hudba: 5/5
Hratelnost: 5/5
3D akce, na kterou se dlouho čekalo. Skvělá hra s výbornou atmosférou a spoustou uživatelských nastavení.
Celkové hodnocení: 5/5
Diskuze (3) Další článek: Original War - čekání bude stát za to

Témata článku: , , , , ,