Úvaha: Kultura špinavých hráčů

Diskuze čtenářů k článku

jezek, jezek  |  11. 08. 2005 06:45

Teď jsem si teprve přečetl některé názory u Soumraku herních bohů.Je vidět,že lidi nepochopili myšlenku Soumraku(pokud jsem ji pochopil já).Ale taková je doba.Ono je jednodušší útočit a neuvažovat,než adekvátně reagovat,myslet konstruktivně a vyvolávat přiměřené diskuze.

 |   |  Odpovědět
Chumbaba  |  11. 08. 2005 09:41

Souhlasím s tím, že z herních periodik se do velké míry vytratila ona tvůrčí jiskra, kterou měl Excalibur nebo Score za Andreje a spol. Hojně se o tom diskutovalo zejména po nástupu Papíka ve Score (technokratické Score, nemá šťávu, nuda atd.) Čili, není to nic nového a myslím, že je to přirozené - velké tvůrčí mozky se vyčerpají a zůstanou poctiví dříčové, kteří jsou schopní napsat každý měsíc pět v podstatě stále stejných recenzí na v podstatě stále stejné hry.
Zaujalo mě také propojení veřejného mínění a stříleček v tom smyslu, že je naprostá pravda, že střílečky jsou ze všech her tak nějak nejvíc "vidět" (nepočítáme li skandály a la Hot Coffee). Je to pochopitelné - málokterý laik pochopí, co je to vlastně RPG, ale že "jdu a střílím", to pochopí každý. Navíc od časů Wolfa 3D jsou to právě střílečky, které posouvají technické možnosti PC dál a dál (Doom, Unreal, Half Life 2 atd.), takže se o nich v dnešní společnosti - fascinované technologiemi - nejvíc mluví a píše. Hra s kvalitním příběhem nebo hudbou nepronikne do povědomí širší veřejnosti, ale jednoduchá, úderná hra o zabíjení v super grafice to dokáže...
A ještě k těmhle zarathusterovským článkům obecně - fakt je, že Andrej kdysi dokázal vychovávat hráče a učit je tomu, co je dobrá hra a co je špatná hra. Vychvaloval skutečné kvality, dokázal rozpoznat genialitu (90% jím chválených her se stalo legendami), uměl dobře psát. Nejsem si jistý, zda je kazatelsko-konfrontační tón těchto dvou článků na Doupěti dobrým způsobem, jak vést lidi k zamyšlení. Připadá mi, že lepší, než lidem nadávat a hanit to, co mají rádi, je vyvolat v nich nadšení pro dobrou věc, jako to dělal Andrej nebo tady na Doupěti Martin Zavřel.

 |   |  Odpovědět
Martin Zavřel, Martin Zavřel  |  11. 08. 2005 09:53

Pěkný a poctivý příspěvek, myslím že jste přesně uhodil hřebíček na hlavičku v prvních dvou odstavcích
 
Pokud jde o konec třetího odstavce, nedávno můj styl psaní dokonale pojmenoval a zařadil jeden z mých starších a chladnokrevnějších kolegů v Computer Pressu: "Jasně, fanatismus je účinná forma propagace"

 |   |  Odpovědět
kordi - hry.sme.sk  |  11. 08. 2005 10:56

S rozsiahlym prispevkom suhlasim po vsetkych strankach. Z hier sa stal jeden velky biznis a casopisy/weby v ramci sofistikovanosti a odbornosti neponechali nic na nahode a rozhodli sa vytvorit cisto informativne media. Vcelku zaujimavy napad, ale clovek pri tom zabudne na podstatnu vec, ze hry su hlavne o zabave. Suchost a strochost niektorych vasich /i nasich/ konkurentov v podobe informacioami natrepanych recenziach a preview mi lezu krkom. Ked si chcem precitat hole fakty, mam tu PR spravy. Co uz, doba uz je ina a pisat nadsene dnes nie je in. Ak sa o to niekto pokusi, okamzite nasleduje zdrbanie. My chceme len fakty. My chceme len obrazky.
Btw - MZ sa na hernej scene pohybuje uz dlhsiu dobu a dokazal toho dost a i dnes je malo ludi, ktori dokazu citatelovi poskytnut pohlad na hru nie z hladiska obecnych faktov, ale zazitkov a postrehov zo samotneho hrania. To je prave vase plus. A velkou mierou sa o to pricinil MZ.

 |   |  Odpovědět
Reaper  |  11. 08. 2005 17:46

Celkem s tebou souhlasím až na tu výchovu hráčů. Podle mého názoru by jediná osoba sama nezvládla nepřímo ovlivnit tolik lidí, myslím si, že to bylo spíše dobou, která tehdy panovala. Vždyť v té době bylo těžiště her v adventurách a RPG/dungeonech, které většinou měly silný příběh, hodně hádanek, což samozřejmě nutilo hráče přemýšlet a uvažovat nad hrami, které hráli. To zaručovalo, že dotyčnému hráči hra alepoň něco dá a samo osobě to také hráče určitým způsobem vychovávalo, jak mají rozpoznat kvalitu. Dnes je to bohužel úplný opak, adventury nevychází skoro vůbec, když už nějaká vyjde, tak je to katastrofa (čest vyjímkám), RPG je sice dost, ale jsou to akční bezduchosti typu Sacred nebo Dungeon Siege. Osobně si myslím, že hráčům ze staré školy, kteří mají rádi už zmiňované adventury, RPG a plošinovky, asi už herně odzvonilo. Jediná hra, která mě v poslední opravdu nadchla byli Psychonauts, kteří mi připomněli staré dobré časy.

 |   |  Odpovědět
Shaman  |  13. 08. 2005 11:41

ne ne...on Andrej opravdu ovlivnil tisice lidi, tahle legendarni ikona mela vliv jako nikdo

 |   |  Odpovědět
Sanger  |  11. 08. 2005 21:26

Velmi souhlasím. Je to tak, jak říkáte. Nic nového. Ale je škoda, že nic nového není. Jestli by nestálo za úvahu mít místo pěti poctivých, starých, dobrých dříčů jednoho tvůrčího mozka :). Pravda, nenapíše toho tolik, ale bude to mít myšlenku a názor. Pomineme-li otázku, kde ho vzít, zbývá ještě problém ten, zda o něj vůbec někdo stojí. Má vůbec někdo z hráčů o takovou exotiku zájem? A unesou to ti spolehliví, staří, dobří?

 

Nemyslím si, že všichni autoři herních webů jsou jen dříči bez špetky fantazie. Jen mám dojem, že se příliš přizpůsobili proklamacím typu „web pro všechny hráče“ a tak. „Specifická tvář webu“ je sice trochu v rozporu s „webem pro všechny hráče“, ale s tou si nikdo starosti nedělá. Chápu samozřejmě (s lítostí a nerad) komerční stránku věci. Ale být svůj a jedinečný je nad všechny hmotné výhody a plácání po rameni. Ale dá to moc práce. Současný obecný způsob psaní je jednodušší.

 

A k vašemu hodnocení – i pro mne je Martin Zavřel jedním z mála těch, kteří jsou sví a jedineční. Z těch, kteří mají v sobě tu správnou dávku fantazie a romantismu, podpořenou přehledem a obecnou vzdělaností.

Kazatelsko-konfrontační tón. To máte jedno. Třeba pan Morkes psal - celkem jemně - o „exkluzívních recenzích“. Výsledkem je nula. Výsledkem dvou článků pana Kaňky bude asi taky nula. Co je zavedené, nesnadno se mění. Podle mne je změna stylu možná jen skrze autory samé. Bude-li autor psát to, co si myslí – pokud si vůbec něco myslí – nebude to možná tak konvenční a „pro všechny“, ale bude to jeho vlastní výpověď o hře. Tak, jak ji hrál, jak se mu líbila, co ho přitom napadlo (k věci), ví o tom ještě něco dalšího, vzalo ho to nebo je mu to putna ... a já nevím, co ještě. Vzpomínal jste A.A. – tedy tak nějak. Nevím, zda jste četl diskusi na Mageu mezi zastánci technického zpracování recenzí a příznivci více pocitového stylu (teď už tam není). Je-li někdo technik tělem i duší, pak ať píše technické zprávy, ale ne recenze. I když je to v jádru zlatý člověk. Možná nám spočítá zcela přesně počet polygonů, ale nebudeme vědět, co si o recenzované hře myslí.

 |   |  Odpovědět
Frogu.cz, Frogu.cz  |  13. 08. 2005 10:32

Jako novinářka s tím absolutně souhlasím

 |   |  Odpovědět
Patrik Kanka  |  14. 08. 2005 02:23


Přispívání do diskuse je pro mne v poslední době otázkou, zda-li ano, či ne. Většinou se totiž setkávám s přípsěvky, které se buď vztahují k něčemu vzdálenému, co se zrodilo z nepřesné interpretace článku, anebo jsou svým obsahem zcela někde jinde, v nedohlednu od toho, o čem píši, a ty mě pak silně popuzejí, týkají-li se jen osoby za článkem, tedy mě, snažíce se o uhádnutí autorovy bytosti a na základě tohoto hrubého odhadu pak také o vyvrácení článku samého. Jako by to snad skutečně znamenalo, že s vyvrácenou osobou je mrtev i její článek, její myšlenky a vše, co se za nimi skrývá. - Pak je tu však ještě ona neopatrná rozdavačnost, ono plýtvání bohatstvím, jež bych raději vložil do samostatného článku, aby mi potom nebylo vytýkáno, že se opakuji. Jakékoli vycházení na světlo s názory a myšlenkami, které ještě nezazněli, v malé formě a předčasně, zavírá dveře formám velkým, jež není nyní čím naplnit, a nabízí plody, jež zatím neuzrály. T
entokrát se tu však sešla společnost, již snad mohu považovat za tu nejzdravější, jakou je možno na Doupěti nalézt, a která může nabídnout mým slovům úrodnou půdu, z níž pak vzejde jiná odrůda mých myšlenek - či myšlenky zcela nové, své. Vítám obojí, snad ještě víc než "pouhá" bezpodmínečná "ano". - Ach, cítíte ten svěží vzduch, jaký tu je? Že bych snad objevil ten správný, účinný prostředek proti hrubým a prázdným slovům, či přesněji řečeno proti barbarství a barbarům, neotesaným a sprostým, jež jsou všude první a zároveň všude poslední? - Snad ano.
Takže, Chumbabo, dbám-li na to, abych byl pochopen, musím se nutně odchýlit od slov Vašeho druhého odstavce, neboť jsem nepoukazoval na to, že střílečky jsou viditelnější než jiné hry proto, že jsou lépe pochopitelné - jen tak na okraj, v nejhlubší podstatě jsou všechny věci nepochopitelné, a tedy i akční střílečky -, ve skutečnosti jsem myslel něco jiného, a sice, že jednoduchost akčních stříleček je očividná, ať jste laik, či nikoli. Ve střílečce se zmocníte nějaké postavy, jež dříve či později bude svírart nějakou zbraň nebo i dvě najednou, a střílíte po všem nepřátelském nebo i "jen tak" do okolních věcí, které se tříští a drolí a dělí. Chodíte a střílíte. Nic jiného, pročež zážitek, jež Vám hraní těchto her přináší, pramení mnohem více z grafického ztvárenění hry, kdy vše vypadá a hýbe se a umírá jako živé - umírá jako živé? -, či prostoru, který Vám hra nabízí a jenž ubírá na přímočarosti. Ta je však jen zdánlivá a s ní i onen protor, který sice vytváří dojem větší svobody, avšak ta dříve či později končí zabítím nepřítele. Můžete chodit, kam se Vám zachce, a používat různá vozidla a jezdit s nimi křížem krážem ostrovní krajinou, stejně nedokončíte misi, aniž byste nezabil. "Zvětšením" hry tedy vlastně získáváte čas, než provrtáte olovem nepřítele, a snad také pocit větší naléhavosti zabít, zavede-li Vás příběh do samoty a Vy "nemáte na výběr" - jako byste v akčním žánru snad někdy měl. Ale to je v pořádku, neboť taková a jen taková je hra a já souhlasím. Avšak jakékoli její hájení před veřejností, že nejde o nic laciného a prostého, je nutně lživé. Protože opak je pravdou, která se neskrývá někde v hlubinách, nýbrž plave na hladině. A kde také u stříleček jinde?
Překvapuje mne, že se zde objevili jeden dva duchové, kteří vedle sebe staví styl velkého Nietzscheho a můj, jenž je v konečném porovnání tak žalostně nedokonalý. (Ale jdi, blázne!, vždyť jsou neporovnatené!). Ještě více mě však překvapuje, že tito duchové, kteří přišli do styku se Zarathustrou či Nietzschem v jiné době, jiným Nietzschem, nevidí v mém článku mnohem víc, nevidí za článek. - Vskutku, nemít s hrami dříve co do činění, jistě bych dnes nebyl tím, co píše na Doupěti. Možná tím, co píše proti němu a nejen jemu...
Avšak psal jste, že si nejste jist, je-li onen můj styl správný pro to, aby se věci dali do pohybu. - Cožpak není onen můj styl dosti tvrdý, nesmlovavý, rozhodný, jistý, žároveň však také vášnivý, vzrušený, přitakávající, radostný a vítězný, zkrátka osobní, aby uvedl věci do pohybu, tím správným směrem, od všeho chladu a neosobnosti, s nimiž také nesouhlasíte. Či spíše nejsou ona slova taková? Nejsou snad dosti tím teplým a barevným, tím jiným, tím nevšedním? Pokud jim přiznáváte alspoň špetku jasu na šedé obloze publicistické strojenosti, pak nač ty pochyby? - Hle! tvůrčí jiskra. Vidíte ji?  

 |   |  Odpovědět
Jan  |  11. 08. 2005 10:02

Říci málo slovy mnoho je znakem velkých duchů, právě tak jako neříci mnoha slovy nic je znakem těch malých.

 |   |  Odpovědět
xgandalf  |  11. 08. 2005 18:49

Celá úvaha mi přišla poněkud široce pojatá, s něčím se jistě dá souhlasit (originalita recenzí, obecně pohled na na originalitu her), s něčím už se dá souhlasit poněkud hůř. Pár poznámek do diskuze.
1) Pojem vyšší hry je dost zavádějící - smiřme se jednou s tím, že hry by měly být opravdu zábava - a pro většinu lidí zábava jsou - konkrétně Vámi haněné 3D střílečky jsou také zábava pro určitý okruh lidí - a co? Ačkoliv je sám nehraju, tak dochážu pochopit a tolerovat člověka, který si vybíjí únavu/mindráky/problémy u tohodle typu her. Iluze toho, že by hry měly člověka naplňovat, je sice hezká (některé to i dělají), ale zase se vraťme k tomu podstatnému - je to zábava. Kromě toho posouzení, jestli hra člověka vyprazdňuje nebo naplňuje, zcela určitě nenáleží Vám. Trochu mi to připomíná stanoviska pana Knížáka k jistým umělcům, které poměrně zdařile sabotuje s odůvodněním, že se nejedná o umění.
2) Kultura kriplů - vcelku zajímavej pohled - nicméně tvrzení, že počítačové hry byly málem svrženy do propasti na základě "primitivní konstrukci některých – dnes většiny – z nich, kvůli jejich pochybné užitné hodnotě a pochybnému výchovnému vlivu herních magazínů na čtenáře" mi přijde hodně mimo. Spíš bych řekl, že se stalo to, co probíhá v podstatě už od první aspoň trochu vyvinuté kultury - objevil se nový fenomén a většina těch, kdo ho nepochopili nebo nechtěli pochopit, se ho snažili "zlikvidovat". Klasický strach z neznáma, který je vlastní většině lidí. Určitě už nějaký neandrtálec vysvětloval svému potomkovi, že pazourky jsou zbytečné, když se dá přece použít klacek a mamuta si pěkně umlátit klackem, že? (za případné historické a faktické nesrovnalosti se omlouvám, nepředstírám, že se příliš vyznám v historii.. ). A pochybný vliv herních magazínů - ale no tak, kdyby ony vámi zmiňované časopisy (předpokládám, že zmiňujete hlavně Excalibur a Score v našich končinách) pojednávaly dejme tomu o filmech nebo o knihách, tak nikdo ani necekne.

3) Nevinnost ve hrách - nabízí se mi krásné srovnání s TV, resp. s filmem - můžu se koukat na Šmoulíky, resp. Gumídky, stejně tak si můžu pustit Commando nebo porno nejtvrdšího ražení - je film nevinnej nebo není - kupodivu, o tom nikdo nediskutuje. Spíš než ony bezduché střílečky můžou mít horší psychický vliv hry, které si na nic nehrají a nabízejí opravdu horrorový příběh a reálie - co asi bude mít horší vliv na dítě(když už se bavíme o té nevinnosti) - když ho nechám hrát Dooma nebo Phantasmagorii. Žel bohu (díky bohu??) jsou tyhle skutečně psychologicky brutální hry (Noctropolis, Harvester, Hell, atd.) spíše sladkou hudbou minulosti.

 |   |  Odpovědět
Kodl  |  12. 08. 2005 09:52

No to jsou ale blaboly... Tady mel nekdo hafo casu a malo pocitu sebeuplatneni. Ten clovek je mimo, nerozumi, nechape, a pise o tom.

 |   |  Odpovědět
5h1nj1  |  12. 08. 2005 10:17

Problem je ovsem v tom, ze je sam zjevne skalopevne presvedcen o tom, ze rozumi, chape a ma naprostou pravdu. Takovych lidi je spousta ve vsech oborech lidske cinnosti. Narazim na ne denne. Vetsinou jsou pomerne inteligentni, ale zaroven zaslepeni svou "pravdou". Pochopitelne se v nekterych obecnych bodech da s jeho nazory ztotoznit, ale celkovy pohled na vec je tak pokriveny, az z toho jde hlava kolem. Nikdy ho nikdo nepresvedci, diskuze je zbytecna. Kazatelsky sloh clanku take trochu prestrelil, ale treba to jinak neumi.

 |   |  Odpovědět
Reaper  |  12. 08. 2005 12:21

Bláboly? Až ty budeš umět napsat něco, co by mělo alespoň podobnou úroveň, tak si tomu klidně říkej bláboly. Z tvěho příspěvku usuzuji, že spíše ty nechápeš a nerozumíš článku, z toho také usuzuji, že patříš do kategorie dnešních konzumních hráčů, kteří s nadšením přijímají cokoliv, co jim přijde pod ruku. A to je právě ta chyba, protože takhle budou ty hry horší a horší a tím pádem bude horší i vše okolo nich. Jenže to vypadá, že jsi tak povrchní, že to asi nedokážeš pochopit.

 |   |  Odpovědět
Kodl  |  12. 08. 2005 14:32

Bavime se o forme nebo o obsahu? A ano, nerozumim clanku, nebo spis nechapu proc nekdo koho uz nebavi hrat si hned musi myslet, ze je to tim, ze uz hry nejsou co byvaly a vse se riti do riti:) Me v mych 28-ti uz taky jentak nejaky prumer nestaci a vybiram si qalitu, ale porad je z ceho vybirat. Tolik ke konzumentovi. To s povrchnosti ani netreba komentovat, na to bys me musel chlapce lepe poznat;). Art ve hre je pro me vitany bonus. Nerad bych aby "umeni" stahlo gamesy tam kam stahuje "inteligentni umeni" evropsky film. Jen tak pro prirovnani... A ne, nejsem zrout Stevena Seagala ani TV Nova.

 |   |  Odpovědět
Reaper  |  14. 08. 2005 15:20

No bavíme se o obou, protože sebelepší obsah je bez kvalitní formy na nic. S povrchností jsem se tě nechtěl nikterak dotknou, ale prostě mě vytáčí komentáře na jednu větu, které vyzní tak, že článek je špatný a autor je idiot. Názorů na současnou situaci her je samozřejmě hodně a já se s tím tvým prostě nestotožňuji :). Co se týká výběru her, tak ten se odvíjí od toho, jaké hry hraješ, jestli máš raád akce, tak si dozajista dosytosti vybereš. Pokud ovšem hraješ třeba adventury nebo RPG(klasické, ne ty akční příšernosti), tak si moc vybírat nemůžeš, protože prakticky není z čeho, adventury, ač veskrze průměrné, někdy ještě vycházejí, takže to ještě jde, ale RPG typu Baldur's Gate nebo třeba Wizardry už prakticky nejsou. Když už jsi se zmínil o těch evropských filmech, tak se podívej na film Revizoři (pokud jsi ho už neviděl), je od Maďarů, ale je skvělej.

 |   |  Odpovědět
Kodl  |  15. 08. 2005 10:57

Me ta dnesni forma prave asi vyhovuje. Vzpominam si na zacatky Score atd... a na nektere "recenze", ktere byly spise o autorove fantazii a ne o popisu hry. Nerad bych aby se neco takoveho vratilo. I kdyz nemam nic proti literarni kategorii "povidky inspirovane hrami". PR informace firem je reklama a prehaneni, recenze je skutecnost. Jinak hraju vse krome detskych hopsacek (StarWars Lego je vyjimka:), let. simulatoru a tahovych strategii. Od doby co mam net a p2p:) jsem si mohl v klidu vychutnat klasiku vseho druhu: Full Throttle, Quake 1,2, the Dig, Dungeon Master, Kyrandia, System Shock 2, Monkey Island, Sam a Max, Larry i Questy vsech typu, ale nektere jsou kvuli zastaralemu ovladani skoro nehratelne a nektere jsem vzdal. Zkousel jsem i Arenu ale radsi jsem si zase rozjel Morrowind i kdyz ho zase nedohraju:) moje nej rpg je Might&Magic6-8 a Darkstone a prave jsem na ne dostal chut:) Styl Baldurs Gate, Planescape Torment jsem nikdy moc nehral, tak proto mi asi nechybi. Ale "dnesni" Morrowind, Gothic, Vampire, Syberia, Post Mortem, Still Life, Moment of silence, Runaway... proste taky nejsou spatny...

 |   |  Odpovědět
Shaman  |  13. 08. 2005 11:39

Takze za prve - recenze v magazinech a na webu jsou priserne z jednoho prosteho duvodu - 80% jejich ctenaru jsou pubertaci a mladsi kluci kolem 14 let, tedy lide, kteri vazne nepozaduji nejakej stylisticky vybrousene perly, lide, kteri davaji v prumeru jednu knihu na pet let. To je treba si uvedomit. Az prumerny vek hrace dosahne 30 let, bude jina sonata. A nebo taky ne... Kdyz si k tomu navic pripocteme, ze dnesni hry jsou komerce a neoriginalita sama, vychazi nam polotovar plesnivy az na kost.
Takove Score, to je platek tak trapny a bezduchy, az hanba, ovsem problem je, ze k tomu smeruje i Level, ktery jsem mel za veskrze seriozni ctivo. Vazne des.

Co se tyce akcnich slatanin, chapu, co chce autori rici, ale nezapominejme jednu vec - hry jako Counter-Strike nebo Quake 3 nejsou o reflexech ci rychlych prstech, ALE o premysleni. Treba nejlepsi hrac Quake 3, Cooller, vitezi (na poslednim turnaji neztratil jediny zapas...) diky genialni takticke praci sveho mozku - o nicem jinem to vazne neni. To jen na okraj, cela vec autorova premysleni se ma jiste jinak.


 |   |  Odpovědět
Cobra  |  10. 01. 2007 14:14

Opět s křížkem po funuse dávám svůj názor na odiv očím veřejným.
Pan Kaňka by už neměl dál psát (a taky už asi nepíše), jinak ze sebe udělá to, proti čemu svoje články směřuje. Jeho první dílo se mi líbilo a víceméně se shodovalo s mým pohledem na situaci, i když už i z něj bylo cítit trochu toho, co vyšlo v plném rozsahu na povrch v tomto článku.
Bohužel tohle dílko už není filozofická úvaha, ale jen ubohý útok. A dokonce velmi arogantní útok. Minulý článek byl v podstatě nezávislý. Subjektivní, ale nezávislý, kdežto tohle je zaujatost sama a autor, ač minule upozorňoval autory komentářů na překrucování napsaného, teď sám překrucuje to, co bylo tehdy v příspěvcích uvedeno. Málem jsem to ani nedočetl, jak jsem byl znechucen arogancí, s jakou tentokrát pan Kaňka prezentuje svoje názory a svojí osobu.

 |   |  Odpovědět
Johny Czech  |  06. 09. 2009 12:09

Kanka ty Kaňko

 |   |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Hry zadarmo nebo se slevou: lunární nový rok a Assassin

Hry zadarmo nebo se slevou: lunární nový rok a Ass…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

12.  2.  2021 | |1 N/A
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce
Blizzard oznámil předělávku Diablo 2: Resurrected na PC a konzole

Blizzard oznámil předělávku Diablo 2: Resurrected …

Diablo 4 není jediná hra z tohoto univerza, která k nám dorazí.

20.  2.  2021 | |17 N/A
Michal Maliarov
RemasterDiablo 2
Úlet, který potrápí mozek. Kitty Letter je kombinace her Scrabble a Clash Royale

Úlet, který potrápí mozek. Kitty Letter je kombina…

14.  2.  2021 |
Adam Kos
Mobilní hry
12 tipů na nejlepší deskové hry: od párty her až po náročné strategie

12 tipů na nejlepší deskové hry: od párty her až p…

Deskové hry nejsou jen pro nerdy, zvládnou zabavit celou rodinu. Vybrali jsme nejzajímavější deskovky hlavně mezi novinkami, ale i stálicemi, napříč kategoriemi od her pro občasné hráče až po ty náročnější.

15.  2.  2021 | |34 N/A
Vladislav Kluska
Deskové hry
Hry zadarmo nebo se slevou: akce na skákačky a Rage 2 zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: akce na skákačky a Rag…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

19.  2.  2021 |
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce
Zdrojové kódy Zaklínače i Cyberpunku se prodaly aukci na dark webu

Zdrojové kódy Zaklínače i Cyberpunku se prodaly au…

O ukradená data CD Projektu byl velký zájem.

13.  2.  2021 |
Martin Havel
CD Projekt REDBezpečnost
Diablo 4 hlásí návrat kultovní třídy Rogue prostřednictvím traileru

Diablo 4 hlásí návrat kultovní třídy Rogue prostře…

Rogue se vrací.

20.  2.  2021 |
Michal Maliarov
DiabloVideo
Hráli jsme King Arthur: Knight’s Tale – legenda o meči v nejtemnější podobě

Hráli jsme King Arthur: Knight’s Tale – legenda o …

Slavná legenda o spravedlivém králi patří k oblíbeným tématům filmařů. Co by se ale stalo, kdyby na trůn usedl temný Mordred a z Artuše byla chodící mrtvola?

15.  2.  2021 |
Vojtěch Matušinský
Dojmy