Vesmírná Impéria, část čtvrtá

Ano, uvědomuji si, že tento herní žánr je určen pouze úzkému okruhu matematicko/byznysmenských maniaků a psychopatů, kteří neváhají nad jednou podobnou hrou strávit třeba i několik měsíců, neřku-li let. Jenže i oni existují a je nutno je občas na Doupěti obšťastnit nějakým tím článečkem či alespoň notickou. Tak tedy, všichni výše zmínění by teď měli plně nastražit ušiska i očiska (ta především), jelikož tu dnes budeme prevjůvovat hru zvanou Space Empires IV. Jejíž demoverzi jsem si jen tak mimochodem stáhl již asi dvěma týdny. Proč tedy nevyšlo toto preview dříve? Inu to je tak:

Jakmile jsem hru konečně stáhl (nebylo to nic nákladného ani přílišně zdlouhavého, demo má kolem 17MB a lze ho stáhnout jak celé, tak i po 1,4MB částech) a nainstaloval (poté již sice zabrala nějakých 56MB, ale ani to již dnes "neoslní"), jal jsem se ji spustiti, že si hnedka vyrobím nějaké ty lodičky, obsadím nějaké ty planetky a roztřískám nějaké ty rasičky (na prach). Spustil jsem ji tedy. Vyjukl na mne jakýsi neumělý obrázek s nápisem "Space Empires IV" a vespod se objevilo poměrně přehledné menu. Jako otrlý sebejistý pařan jsem ihned zavrhl možnost i pomyšlení na nějaké procházení tutoriálu a po hlavě se vrhl na tlačítko "New Game". Objevila se pěkně vyvedená modrá tabulka s několika volbami a já už se chystal ťuknout na "Begin Game", když tu najedou jsem to uviděl. Nalevo od velké tabulky byla ještě jedna menší, sestávající z osmi tlačítek. Každé tohle tlačítko mi pak zobrazilo po jedné velké tabulce. Další mírné (?) zděšení mi způsobila tabulka ("tabulky, tabulky, všude samé tabulky!" ... odkud jen tohle znám?) vytváření vlastní rasy, potažmo impéria. Slabý výčet toho, co dovoluje nastavit: jméno impéria a imperátora (vás), typ impéria (federace, konfederace, hegemonie, oligarchie, aliance a asi deset dalších), vzhled rasy (příslušníků i jejich lodí - zde se tvůrci zjevně velice vyřádili), styl vašich ministrů (viz. dále) - tedy to, zda budou agresivní, neutrální, apod., dále máte možnost nastavit typ prostředí, ve kterém vaše rasa žije a chrochtá přitom blahem (dle toho pak samozřejmě budete posuzovat obyvatelnost planet - což je vlastnost, kterou jsem zatím v žádné jiné takovéto hře neviděl), volíte zde jak povrch planet (ačkoliv vlastně žádný povrch mít nemusejí), tak i složení atmosféry (ti z vás, kteří si doma čas od času usrknou metanu či ox. uhličitého se zde budou vyžívat). Samozřejmostí je volba povahy vašich lidí (zabijáci, obchodníci, vědci, apod. - toto je naopak standardní vlastnost vesmírných tahových strategií), o trochu méně samozřejmé je již vybírání schopností (farmaření, konstruování, těžení, holt některé rasy jsou prostě předurčeny pouze pro manuální práci). Poslední o čem se zmíním ve spojitosti s konfigurací vaší mocnosti jsou tzv. "rasové body". Nebojte se, nejde o nic rasistického, pouze si za ně můžete kupovat pro svoji rasu jakési "výhody" (něco podobného bylo již v MOO2).

Tak to bychom měli. Teď jsem konečně hru spustil.

Na obrazovce se přede mnou vykreslila jakási podivuhodně komplikovaná spleť čar a miniaturních ikonek. Po chvilkovém zaseknutí jsem se zmohl na pouhé "chmmmmm" a raději se vrátil do hlavního menu, kde jsem si přeci-jen vybral onen zavrhovaný (nyní již však božsky milovaný) TUTORIÁL. Ten, velice přehledný a obsáhlý, mi vysvětlil vše, co jsem potřeboval, abych se mohl zorientovat na hrací ploše a začít konečně pořádně hrát.

Jak jsem se dozvěděl, ona "spleť čar a ikonek" je hlavní herní okno. Je rozdělené na několik částí a podčástí. Úplně nahoře je vidět jakýsi "stavový" pruh, ve kterém se zobrazují základní herní informace - jméno vaše a vašeho impéria, herní datum, a množství zdrojů. Pod ním je umístěn příkazový panel, který se dále dělí na tři části - prvních dvanáct ikonek, které vám dávají přístup k veškerým informacím o vaší říši (přehled planet, lodí, výroba, výzkum, atd.). Další, tou zdaleka největší částí příkazového panelu, jsou tzv. příkazová tlačítka. Ta jsou herním "motorem", protože jimi ovládáte své lodě, dirigujete chod jednotlivých planet, sdružujete flotily, ba i celé armády, a mnoho dalších různorodých věcí (těchto ikonek je vskutku mnoho, nenechte se odradit na první pohled nepřehledností). Poslední částí jsou tři malinkatá, ke koutku zastrčená tlačítka, která slouží k pohybu "zpět" a "vpřed" ve smyslu přepínání mezi loděmi/letkami/planetami. Tato tři tlačítka, byť velice jednoduše přehlédnutelná, jsou velikým ulehčením a zároveň vylepšením.

Další části hlavního herního okna jsou v krátkosti tyto: okno systémů (zobrazuje zvolený planetární systém - jeho hvězdu, planety, asteroidy, černé díry, lodě, letky, a všechno ostatní harampádí, které se v něm dá najít), okno galaxie (které zobrazuje všechny systémy a propojení mezi nimi pomocí červích děr (warpů)).

Tak, to bychom měli stručný (nelžu!) popis interfejsu, teď již ...

Zděšení ustoupilo, na jeho místo se naopak prodralo nadšení. Základem všeho se staly samozřejmě vesmírné lodě. Ty z počátku nemáte k dispozici vůbec žádné, všechny si je musíte sami doslova od píky navrhnout (tj. je od můstku, přes ubytovny, podporu života, nákladní prostory až po zbraně kompletně zkompletovat:). Nejlepší je samozřejmě začít od malé bitevní fregatky, se kterou prozkoumáte svůj systém. Potom, protože s největší pravděpodobností narazíte na nějakou tu planetu, přijde na řadu vytvoření lodi kolonizační. Navrhování lodí, to jest práce nesmírně odpovědná a poměrně dosti zdlouhavá, ale "pilování" se vyplatí. Dalo by se říci, že jakmile dokonale ovládnete vytváření lodí, máte napůl vyhráno. Co je velikým plusem této hry, a opět jsem to viděl jen u málokteré jiné, je, že si lze prohlížet i návrhy nepřátelských lodí, které již jednou kdesi zahlédli. Což je téměř nevyčerpatelný zdroj inspirace. Jakmile máte postavenu kolonizační bárku, nutně se musíte vydat osidlovat okolní vesmír. Takové cesty samozřejmě chvíli trvají a tak buďte zpočátku trpělivý. Hra ubíhá po měsících, kdy jeden tah rovná se jeden měsíc (po každém tahu se vám zobrazí přehledný deník s aktuálními informacemi "ze světa"). Jakmile k určené planetě dorazíte, započnete budovat novou kolonii, postavíte nové výrobní budovy, doly na minerály, budov je v SEIV (stejně jako většiny dalších věcí) bezpočet. Ale vyjma továren jsou nejdůležitější doly - pomocí nich získáváte z planet minerály, které jsou základem vašeho bohatství a "platíte" jimi téměř za vše, včetně údržby všech lodí.

Space Empires IV je hra tak nesmírně rozsáhlá a složitá, že není v mých silách ji celou na tomto místě co nejstručněji popsat. Zde je pouze část z toho co jsem zcela vynechal či zmínil pouze povrchně: výzkum, letky, help, budovy, nepřátelé, planety, války, jednoduchý boj, a mnoho mnoho dalšího. SEIV je hra pro hráče, kteří mají onu dnes již mnohokrát zmiňovanou trpělivost a hlavně chuť. Chuť naučit a poznat nové věci. Chuť (a odvahu?) strávit nad hrou denně třeba několik hodin. Pro ty, kteří něčeho takového dosáhnou (ač jich asi bude velmi, velmi málo), se SEIV stanou jednou z dalších vesmírných turn-based strategií, na které se jen tak nezapomíná.

Ještě krátce k "vnějším" poznatkům o hře. Na mé konfiguraci Celeron 300MHz, 64MB RAM běhalo demo zcela v poklidu, nepadalo, netrhalo se (taky jak by se mohla tahovka vlastně trhat, že?:), nic podobného. V několika málo dnech (týdnech) by se na pultech prodejen (víceméně pochybuji že i těch našich) měla objevit plná verze.