Videohry v soukolí Systému

Přidat další názor  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  zobrazit bez stromu  |  nových příspěvků: 15

Diskuze k článku

Dhatz  |  15. 09. 2010 21:43

Viděli jste the story of stuff? to je taky o konzumeristické společnosti a je to i na YT.

 |   |  Odpovědět
Robert  |  10. 09. 2010 08:53

"Tento konzumní pseudosvět je vyztužován kýčovitou zábavou a bezduchým infotainmentem, jehož cílem je vytlačit z horizontu člověka jakékoliv jiné hlubší hodnoty a způsoby pohledu na svět." (Jan Stern, Jiří Pehe, Manifest radikálního liberalismu)
Zábava není bez významu, není nevinná. viz v článku citovaný Adorno

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  10. 09. 2010 12:15

"Neoliberální ideologie je pokleslou variantou liberálního myšlení, v níž byla ekonomická kritéria a individuální sobectví nadřazeny ostatním hodnotám, které klasický liberalismus vyznával."

Hodnoty ktere klasicky liberalismus vyznaval je svoboda a "prirozena prava" (defakto suverennost jednotlivce). Rozhodne se neopiral o idealy, kterymi tu mava ji Pehe a Stern. Jsou to prave klasicti liberalove kteri proti demagogum jako Pehe vzdy bojovali (Bastitat, Hayek, Mises,...). Svoboda jednotlivce a svoboda trhu jsou spojite nadoby a skutecny liberal haji oboje, nebot omezeni jedne omezuje i druhou.
Doporucuji si peclive precist to co rikaji autori a co rikaji skutecni liberalove klasicke tradice (a na jakych principech byly zalozeny USA).

Autori napadaji predevsi dve veci - absenci jejich idealu ve spolecnosti a problemy, ktere jsou ve vetsine dusledkem "socialne-trzniho" intervencionalistickeho hospodarstvi k tomu aby nastolili jeste vice intervenci spolecne s nepredvidanymi dusledky politik, ktere v budoucnu vyuziji jako jako zaminku k volani po dalsich pravomocich.

Jiste, ze soucasny estabilishment vyuziva privilegii a pravomoci, ktere mu prirkly hlasy volajici po socialismu aby obohatil sam sebe. A samozrejme ze volaji po zruseni regulaci, ktere omezuji prosperitu. Problem ale neni ruseni onech regulaci, nybrz ponechavani privilegii a pravomoci (vcetne treba centralni banky).

Idealni svet podle klasickeho liberala je pokud stat nema podstatnou moc nad jednotlivcem kterou by mohl zneuzit. Idealni svet podle autoru vytvari silnou kolektivistickou statni agendu. To v historii nikdy nevedlo k nicemu dobremu.

Neupiram autorum pravdu v nekterych kritikach soucasneho systemu. Silne vsak protestuji proti znacne casti jejich reseni a proti kamuflazi koliktivistickych ideji za liberalismus.

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  10. 09. 2010 15:27

Velmi strucny a trefny clanek lze najit zde:
www.libinst.cz ...

Typickym tecem je napriklad Milton Friedman. Podivejme se co o tom rika H.H.Hoppe:
"Tuto zdánlivě nezastavitelnou tendenci směrem k etatismu je možné ilustrovat na osudu takzvané chicagské školy: Miltona Friedmana, jeho předchůdců a následovníků. V třicátých a čtyřicátých letech byla chicagská škola zcela správně považována za levicovou. Milton Friedman například obhajoval nahrazení zlatého standardu centrální bankou a papírovými penězi. Nadšeně přijal principy státu blahobytu, protože navrhoval minimální garantovaný příjem (negativní důchodovou daň), který mohl být prakticky neomezený. Obhajoval progresivní důchodovou daň na základě vysloveně rovnostářských cílů (a osobně pomáhal při zavedení srážkové daně). Friedman souhlasil s tím, aby stát vybíral daně za účelem financování statků, které mají pozitivní vedlejší efekty nebo které by podle něho takový efekt mohly mít. Což znamená, že neexistuje téměř nic, co by stát nemohl financovat z daní!... ...Dnes, o půl století později, je chicagská škola, aniž by nějak podstatně změnila své názory, považována za pravicovou a protržní. Dokonce se nachází na hranici přijatelnosti v pravé části politického spektra, za ní už jsou jen extremisté. Tak velká je změna veřejného mínění, kterou přivodili státní zaměstnanci."

Tedy ano, pokud je toto neoliberal, tak se leckde lisi od nazoru klasickych liberalu, nicmene ti jsou od nej na opacne strane spektra nez Pehe a spol.

 |   |  Odpovědět
Marek  |  11. 09. 2010 10:50

Třeba to chápu špatně. Já teda nevím a netuším nic o chicagské škole (kromě pár drobností ,-), ale pravice a levice je v USA někde jinde "v prostoru sociologie,politologie" nežli u nás. (etnografie,historie). Takže si také myslím že je zbytečné neoliberalisty pokládat za "pravičáka" či naopak. Já jsem měl z manifestu radikálního liberalismu spíš ten pocit, že se autoři obávají ztráty skutečné hodnoty (nebo přeceněné hodnoty) cíle (zřejmě ekonomického) a bojí se že smyslem se stal prostředek k jeho naplnění. (ekonomický růst) ať už se mluví o "levici" či "pravici". A tím pádem se tu otvírá prostor ke korupci a vlády ilegálních klik a praktik ať už od velkých mezinárodních koncernů, nebo tuzemských spolků Mafie ,-)

A je fajn, že Doupě tu má takovouto diskuzi i když by mělo být na netu i takové místo kam smějí jenom hry... ,)

(a jenom pro orientaci cs.wikipedia.org ... )

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  11. 09. 2010 22:27

Ono je to velice neprehledne. Vystupovat otevrene proti svobode se neosvedcilo, proto se v moderni historii silne mlzi a v politicke realite, kterou nam predkladaji media jsou naprosto nelogicke paradoxy. Napsal jsem o tom strucny clanek Pravo-leve paradoxy (video pridala redakce). www.reformy.cz ...

Doporucuji si, ale na www.libinst.cz ... najit Liberalismus od Ludwiga von Misese. Vyvoj od pocatku 20. stol zacne davat mnohem jasnejsi smysl.

Pro autory manifestu IMHO plati citace kterou jsem jiz jednou pouzil. - Sva silna a "kontroverzni" tvrzeni by meli dolozit fakty a presvedcivym teoretickym podkladem. Misto toho vsak predkladaji dojmy a vagni terminy.

Vysledek je jako kdyby lekar rozpoznal, ze neco je spatne, ale misto nadoru z tela odebiral zdravou tkan.

Neco o sporu ideji ekonomu v prvni pol. 20. stol zabavnou formou (Marx tam neni, ten jiz byl tou dobou zcela vyvracen). www.youtube.com ...
Mimochodem, nejvice se u nas ke Keynesovi hlasi Milos Zeman a pak kdo ze si tu hraje s cisly a zapomina na podstatu. ;)

 |   |  Odpovědět
Marek  |  13. 09. 2010 14:00

Díky, určitě se na Váš článek podívám. Je to vůbec zajímavé, jak to dneska vlastně "funguje"...

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  09. 09. 2010 13:23

Mimochodem, kdyz uz se bavime o sdeleni ve hrach, jak je mozne ignorovat napriklad serii Metal Gear Solid, jejiz kazdy dil nesl pomerne silne sdeleni tykajici se reality.
To sdeleni ovsem neni podstatou her, to je volbou tvurce (v sirsim smyslu) aIMHO nema smysl pro nej agitovat, protoze zdaleka ne kazdy ma co rict a zdaleka ne kazdy to chce poslouchat.

Znacnou chybou je podle me jasne odlisovat reklamu a jine druhy sdeleni. Satira, ironie apod mohou stejne tak propagovat a take jsou v reklame vyuzivany. Reklama je medium sdeleni. Muze byt informativni, muze se snazit svest. Dokument muze byt naprosto stejny, jen se to u nej neceka. Dulezite je rozpoznat ucel, skutecnost a k tomu je treba znalosti a ostrazitosti.

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  09. 09. 2010 12:55

Zajimavy je jiz vyber citaci: Radovan Holub, Naomi Klein, Michal Moore. Vsichni tito lide jsou uvezneni ve svych mylnych predstavach o svete a maji silne nutkani sve naivni predstavy vnutit ostatnim. Nekteri je maji primitivnejsi (Moore), nekteri rafinovanejsi (Klein), ale nakonec se to zvrhava v neco ve stylu:

"Lidi to chtějí, základní zaklínadlo trhu, podle mého kulhá. Lidi moc nevědí, co chtějí. Lidi většinou chtějí to, co se jim nabídne, kde se vytvoří davová psychóza, tedy nátlak, móda."
www.literarky.cz ...

Ano, vsichni tito lide vedi lepe co chceme nez mi sami. Maji svuj posvatny ukol nas moralne povznest. Kam to vede? Doporucuji Hayekovu knihu Cesta do otroctvi.

Moore se velmi rad necha oblbnout Castrovym rezimem, jake ma kuba skvele zdravotnictvi a jak socialismus nadherne funguje (a sam si plete kapitalismus a korporatismus, coz jsou neslucitelne ideologie).

Kratly citat ke Kleinove:"An author who makes strong, controversial claims must get the facts straight and tie those facts together with a clear, convincing theoretical framework. Sadly, Klein does not live up to her end of the bargain. Where her claims demand evidence she offers impressionistic associations." Art Carden
www.elca.org ...

A sam autor se necha oblbnout vyse citovanymi. Ne ze by se firmy neinspirovali propagandou, nicmene ta neni o nic lzivejsi nez ta pouzivana vyse zminenymi a zdaleka neni tak nebezpecna. Stale lepsi, kdyz si nekdo necha nakecat, ze neco potrebuje a koupi si to, nez kdyz nas socialisticti aktiviste postupne pripravi v demokratickem procesu o vetsinu nasich svobod (i tu mensinu co se zblbnout neda).

Mimochodem, chcete-li autentickou kritiku soucasneho systemu podeprenou hlubokou znalosti ekonomie a tradici v obhajobe svobody cloveka v cele siri, doporucuji spise Rothbarda, Misese, Hayeka...

 |   |  Odpovědět
Jan Vávra  |  09. 09. 2010 19:07

Tak jeste ze mame Trh jakozto ultimatni pravdu a jedinou spravnou predstavu fungovani sveta. A pokud nahodou nekde Trh nefunguje, je snad magorii na to poukazovat? Pekna to svoboda.

Ten lutheransky odkaz se tyka knihy The Shock Doctrine, ne No Logo. Kazdopadne tezko asi od filmare Moorea a novinarky Klein nekdo chce, aby usedli do prezidentskeho kresla a zavedou fungl Novy a Spravedlivy system. Zajimavejsi je s nimi sledovat, co se da o tom soucasnem systemu myslet.

Jinak diky za prispevek, vidim, ze Rothbardovy "Penize v rukou statu" jsou dokonce ke stazeni v pdf na bilymuz.files.wordpress.com ...

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  09. 09. 2010 20:53

Kdo rika, ze trh je ultimatni pravdou? Trh je dusledkem nabidky a dobrovolneho vyberu jednotlivcu (a priznamvam, ze neni v soucasnosti tolik svobodny jak leckdo tvrdi, nezijeme ve skutecnem kapitalismu). Jen poukazuji na to, ze nekteri z tech od kterych berete inspiraci se chteji povysit nad tento dobrovolny vyber a chteji ho (jeste vice) omezit a nahradit vlastnim vyberem. A mimochodem Moore je hodne politicky aktivni a vola po "Novem spravedlivem radu".

Mou hlavni motivaci bylo nabidnout alternativi postoje k pomerne jednostrannemu spektru citovanemu ve vasem clanku. Mnoho dalsiho lze zadarmo v cestine na www.libinst.cz ...

Rozhodne vam pres svou nevybiravou kritiku nechci upirat snahu a odvahu zamyslet se hloubeji nad problematikou exprese ve hrach, jen to chce v nekterych caste jit jeste o kus hloubeji aby se clovek vratil od iluze k podstate (co je ve skutecnosti problem a co ho skutecne zpusobuje, ne to co nas prvni prasti do tvare).
Nehlede na to pro jaky nazor se nakonec rozhodnete vam chci vyjadrit respekt, za vasi otevrenost k dalsim pohledum na svet.

 |   |  Odpovědět
Jan Vávra  |  09. 09. 2010 21:38

Vite, podle me je otazkou, jestli plati rovnice "svoboda korporaci" = "svoboda jednotlivce". Pochybuji, ze pri hledani odpovedi se staci spokojit jen s modely libertarianskych ekonomu, nebo naopak jen s vyctem "nepravosti" soucasneho radu. Ale to je tema mimo ramec Doupe.cz ,)

A k tematu clanku: napada vas, kde hledat onu podstatu a puvodce problemu? Vzdyt jde jen o trochu sirsi nahled na hry jako soucast masove kultury.

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  10. 09. 2010 02:14

Urcite se neda udelat jednoduche rovnitko mezi svobodou korporaci a svobodou jednotlivcu. Mnoho korporaci ani tak nehleda svobodu, jako privilegia. Stat muze vytvorit spousty predpisu, ktera velke korporace ustoji, protoze si mohou dovolit cela oddeleni, ale znacne omezi konkurenci malych firem. Typicka je take podpora protekcionismu pred zahranicni konkurenci. Mnoho udajnych ochran spotrebitele ve skutecnosti totiz nemiri na korporace, ale prave proti samotnemu jednotlivci (proto je take "uvedomele" koprorace prosazuji).

Jenze clanek se zabyva volbou mas a otazkou zda si zaslouzi neco lepsiho, nez co jim vyvojari nabizeji (nebo jsou-li vyvojari nuceni velkymi investory k vytvareni "kultury kriplu").

Nyni musime odlisit dva idealizovane krajni pristupy, ktere popisu drive nez je zhodnotim. Jeden je pozice ciste podnikatelska, kdy investor hleda jak by nejefektivneji vyuzil sve prostredky, aby mohl nejvetsimu poctu lidi nabidnout neco co jsou ochotni si koupit (aby mohl profitovat). Tento pristup neni v kapitalismu typicky zdaleka jen v oblasti filmu, her apod. I kdyz Marx prohlasil kapitalismus nepritelem delnicke tridy, prave s nastupem kapitalismu prisla masova vyroba, ktera prinesla levne zbozi pro siroke masy.

Druhy extrem je umelec ktery chce svym dilem neco vyjadrit, ale je mu vcelku jedno, co si o tom kdo mysli. Je to naprosto v poradku, kdyz spotrebovava svuj kapital, ci kapital nekoho, kdo mu ho dobrovolne poskytne.

Neni-li nas vkus podobny tomu vetsinovemu, pak nas pravdepodobne vysledek toho prvniho priliz nenadche, ale ani neurazi. Pokud vsak byl podnikatel uspesny pri plneni svych cilu, prinesl vetsine lidi zabavu za rozumny peniz a vydelal tak aby mohl vydat dalsi komercni hru a rozsiril byznis.
V druhem pripade mohl nahodou oslovit velkou cast lidi a hodne vydelat, nebo jen maly okruh lidi a hodne prodelat (nedokazal vyuzit vzacne zdroje k vytvoreni neceho ceho si lide dostatecne vazi aby to zaplatili).
Ve skutecnosti se oba principy casto stretavaji a snaha oslovit hrace muze pochazet i ze snahy nabidnout prave to co je ochoten koupit.

Je jasne, ze volny trh se bude snazit poslouzit nejdrive vetsine. Spousta investoru se bude snazit hrat na jistotu, nekteri se odvazi jit do rizika zkouseni noveho, protoze to je zpusob jak se odlisit a vycnivat nad konkurenci pokud se zadari (ale take to muze znamenat krach pokud se nezadari). O mensinoveho zakaznika se vetsinou postaraji mensi firmy a mensi vyvojova studia, ktere nemohou soutezit o vetsinoveho zakaznika, protoze na to nemaji prostredky. Proto se musi zamerit na sveho konkretniho mensinoveho hrace a poskytnout mu hru na miru s rozpoctem, ktery je takova skupina hrac schopna zaplatit.

Je jasne, ze bude vzdy velke mnozstvi prumernych a podprumernych her. Omezena skupina hardcore hracu ci intelektualu nebude primarnim cilem vetsiny vyvojaru. Ale dokud dokazi nabidnout sve penize a vyvojari mensich studii je neprehlednou, budou vychazet i hardcore hry a hry s umeleckym rozmerem. Proc pak upirat ostatnim jejich hry jen proto, ze se nam zdaji ideove ploche? Kvuli iluzi, ze marni prostredky na zbytecne vytvory? Ten kdo ovsem marni prostredky na vysledky, ktere nemaji hodnotu v kapitalismu zkrachuje, proto je take kapitalismus vhodnejsim prostredkem k alokaci zdroju nez arbitrarni volby.

 |   |  Odpovědět
Jan Svoboda  |  10. 09. 2010 02:49

Nebo spise je to skutecne problem? Chceteli neco zmenit, neapelujte na korporace, ale na hrace. Inspirujte je a ukazte jim na prikladech kam az muzou hry zajit a co je na tech skvelych uzasneho.
Nekdo s vami nebude souhlasit, nekdo se treba presvedcit necha. Mozna se od nich poucite co oni vidi na tech svych.
Smyslem je plnit subjektivni prani jednotlivcu a i kdyz manageri vyvojarskych firem jsou jen lide, tak pokud hraci zacnou tvrde hlasovat penezenkou, zanedlouho si toho vsimnou. To co se s takovou jistotou rict neda, je zda se hracska prani zmeni, i kdyz i ta prochazeji v case vyvojemi.

 |   |  Odpovědět
Robert  |  09. 09. 2010 12:08

Bravo, teoretická východiska by tedy byla, teď je jen dostat do recenzí a možná doupě nebude jenom dalším webem z mnoha.

 |   |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor