Virtua Fighter 5 Final Showdown – návrat krále (recenze)

vytisknout velikost písma
Bum PRÁSK! Křup křup vžum PRSK! Šuh šuh šuh UÁÁÁÁ buch BÁC! Ekslnt. Hjůnej hajajinda jó!!!

Virtua Fighter byla vždycky dost rozporuplná bojovka. Na jednu stranu se těšila obrovskému uznání a respektu v hardcore komunitě, která ji označovala za „nejpropracovanější 3D mlátičku současnosti.“ A to ve všech verzích od VF3 nahoru. Jenže to je jen jedna strana mince. Na té druhé se vždy skrývala obrovská složitost a komplexnost, která spoustu nadšenců záhy odradila a přeposlala je do náruče o poznání přátelštěji naladěného Tekkenu, Soul Caliburu nebo Dead or Alive.

vf5fs06.jpg

Tohle byl hlavní kámen úrazu Virtua Fightera odpradávna. Až do teď. Sega si konečně uvědomila, kde nechal tesař díru, a ve Virtua Fighter 5 Final Showdown přišla s celou řadou drobných změn, které měly za cíl jediné: zachovat hloubku a komplexnost celého systému, ale současně celou hru zpřístupnit novým hráčům. Že to zní jako neproveditelný úkol? To máte pravdu. Jenže co čert nechtěl, ono se to podařilo.

Chce to systém, pánové

Virtua Fighter je mezi bojovkami unikát. A teď nemluvím jen o 3D, ale o bojovkách obecně. Jde o to, že v ostatních hrách tohoto bohulibého, agresivitou nabitého žánru vždy najdeme základní herní systém, ale nad ním výrazně převažují speciality jednotlivých postav.

Virtua Fighter je mezi bojovkami unikát

Každá z nich má celou řádku unikátních věcí, různé výjimky ze standardů, speciality, bonusy a jiné serepetičky. Na jednu stranu je to dobře, protože jednotliví bojovníci představují po herní stránce unikáty. Zároveň však všechny tyhle výjimky z výjimečných výjimek a unikátnosti v unikátních unikátech mají neblahý vliv na vyvažování hry jako takové.

vf5fs01.jpgvf5fs02.jpg

Není to apriori špatně, ovšem tenhle systém s sebou nese to, co zejména hardcore milovníci všech mlátiček tak dobře znají – různé postavy jsou různě silné, ale hlavně: některé jsou doslova bičem na jiné. A od toho je už jen krůček k různým „tierlistům“ a „counterpickům“ a podobným veselostem.


VF5FS v českých luzích a hájích

Pokud jste fanouškem téhle hry a chcete se o ní dozvědět víc; nebo pokud prostě jen hledáte další lidi, se kterými byste si mohli zahrát, zastavte se na stránkách české VF komunity na adrese http://vf.czecharcade.com.

Těšíme se na Vás!


Virtua Fighter na to jde ale přesně naopak. Celá hra má pevně daný systém, kterým se řídí všechny postavy. Bez výjimky. No jo, říkáte si teď asi, jenže to pak musí bejt děsná nuda, ne? Stejný systém pro všechny logicky znamená, že všechny postavy budou úplně stejné, ne?

Ne. Neznamená. Ne v tomto případě.

Jde o to, že systém jako takový představuje komplexní a (relativně) vyvážený celek, ale ne každá postava má stejný přístup ke všem možnostem a vymoženostem, které ve hře najdete. Někdo něco neumí vůbec, jiný to zase umí špatně a třetí je v tom zase přeborník.

Další výhodou tohoto přístupu je jeho intuitivnost. Jak jednou proniknete do fungování hry jako takové, budete vždy chápat, co a proč se na obrazovce děje. Často sice nebudete vědět, JAK k tomu přesně došlo (protože tu kterou postavu prostě neznáte), ale to na věci nic nemění.

Útok a úhyb, rána a obrana

Jednou z unikátních vlastností tohoto systému je fakt, že Virtua Fighter je ve své podstatě tahová bojovka. Ne doslova, samozřejmě. Se šachy ji do jednoho žánru nedostanete. Ale pro představu je tohle přirovnání více než dostačující. Ve většině ostatních bojovek platí, že pokud hru ovládáte lépe než váš soupeř a pokud víte co a jak, klidně ho můžete na pěkných pár (občas i desítek) vteřin chytit do zdánlivě nekonečné série úderů, které většinou končí jeho smrtí. Ano, chce to hru umět a ano, chce to vědět, co a jak. Ale výsledek je vždy stejný: dotyčný chudák má pocit, že je něco špatně, že se s tím nedá nic dělat a že neměl nejmenší šanci.

Iniciativa v těchto hrách totiž obecně funguje tak, že ji má útočník. A ten se jí musí buď vzdát, nebo mu ji musí obránce „ukrást“ patřičnou protiakcí.

VF je v tomhle jiné. Tady platí pravidlo, že jakmile správně odhadnete svého soupeře (tedy ho zasáhnete nějakým útokem nebo mu naopak jeho úder vyblokujete), jste na „tahu“ vy. Ale jakmile se vašemu protivníkovi povede odhadnout vás – a klidně i omylem – a vyblokovat nebo uhnout vaší další ráně, je řada zase na něm.

vf5fs03.jpgvf5fs04.jpg

Jasně, výsledný efekt je stejný jako v předchozím příkladu: pokud jste zkušenější než on, roznesete ho na kopytech. Co se ale liší, je jeho dojem z nevyhnutelného výprasku. Díky těmhle jemným nuancím se vám totiž ve Virtua Fighteru jen výjimečně stane, že prohrajete a budete mít pocit, že s tímhle fakt nešlo nic dělat. Ve většině případů v takové chvíli budete říkat „sakra já vůl, tady jsem to podělal,“ případně „do háje, ten borec je fakt dobrej.“

Co nového pod sluncem?

Virtua Fighter 5 Final Showdown přichází na PS3 a X360 ve formě stahovatelné hry, a to za směšnou částku kolem 370 Kč. To zní hodně dobře, co? Otázkou ale je, co za to nabízí. Protože někomu by mohlo na první pohled připadat jako laciný trik Segy, jak z hráčů vytáhnout peníze pomocí 6 let staré hry a trochy mediálního humbuku. A ten někdo by měl pravdu. Na první pohled určitě.

vf5fs05.jpg vf5fs07.jpg 

Jenže pokud by se ten někdo namáhal podívat i pod pokličku a nespokojit se jen s letmým okouknutím kastrolu, v němž se vaří jím recenzovaná polévka, rychle by změnil názor.

Final Showdown totiž navenek – tedy konkrétně po grafické stránce – vypadá úplně stejně jako původní Virtua Fighter 5. Ale to je tak asi vše. K původním 17 bojovníkům přibyli dva nováčci (sumista Taka a karatista Jean), přičemž ostřílení veteráni prošli mnoha změnami, často poměrně zásadními. Kupříkladu taková Eileen, používající opičí kungu-fu, se z hopsajícího postrachu předzahrádek změnila na neuvěřitelně komplexní postavu, kterou je radost sledovat v akci – a utrpení porážet na bojišti.

vf5fs08.jpgvf5fs09.jpg

Ale to není vše. Sega si konečně po všech těch letech řekla, že čtvercové, tupě statické arény jsou přece jen trochu nuda, a rozhodla se s tím něco udělat. Jasně, šíleně excentrické kreace hodné připravovaného Dead or Alive5 tu sice nenajdete, ale rozhodně je to krok správným směrem.

vf5fs12.jpg

Některé arény jsou čtvercové, jiné obdélníkové, případně kulaté. Některé jsou ohraničené klasickými vysokými zdmi, jiné zdmi nízkými, další jen malým plůtkem po kotníky – a konečně jsou tu i místa, kde není hrazení žádné, nebo třeba na některých stranách. Ale pozor! To není vše. Určitá kolbiště se po každém kole mění, takže třeba tam, kde jste ještě před chvílí mlátili soupeři hlavou o zeď, vás teď on bude zkoušet vyhodit z ringu. Drobnost, ale potěší.

Když potká sob soba

Teď jde jen o to, čím vším se můžete při hraní Final Showdown vlastně zabavit. Tedy kromě klasického duelu s kamarádem. Největším problémem spousty bojovek je situace, kdy jste sami a chcete si prostě tak trochu zahrát. V čemž by vám měly pomoct módy pro jednoho hráče. A můžu vás ujistit, že tohle problém ve Final Showdown je. Klasicky.


TIP: Podívejte se na videa z posledního velkého turnaje ve Virtua Fighter 5 Final Showdown


Máte tu sice pár jednoduchých možností, jak se zabavit, ale nic světoborného nečekejte. Což je celkem zklamání. Už jen protože předchozí díly (VF4 počínaje a Xbox verzí VF5 konče) sice v tomhle ohledu nevynikaly variabilitou, ale zato kvalitou. Umělá inteligence v nich patřila – a paradoxně i po všech těch letech od vydání čtvrtého dílu dodnes patří – k absolutní špičce toho, co kdy bojovky nabídly. Ve Final Showdown se ale budete muset spokojit s klasikou, kterou všichni tak dobře známe – tedy s počítačem, který neumí prakticky nic jiného než vám koukat pod prsty a reagovat na to, co zmáčknete. Což je nuda.

vf5fs10.jpgvf5fs11.jpg

Naštěstí je tu ale něco, co vám proti ní spolehlivě pomůže. Pamatujete si, o čem jsme mluvili před chvílí? Jak jste doma a chcete si prostě jen tak trochu zahrát? Pokud se vám tohle stane, prostě zapomeňte na všechny ty trapné módy pro jednoho hráče a připojte svoji konzoli online – a pak se začnou dít věci.

Protože online je přesně to, na co se tvůrci hry soustředili. K dispozici tu dostanete 3 módy: V Ranked bojujete proti ostatním hráčům a po každé hře vás čeká jiný soupeř.

Zapomeňte na všechny ty trapné módy pro jednoho hráče a připojte svoji konzoli online

Všechny výhry a prohry se tu projevují na vašem hodnocení, takže po pár (stovkách) odehraných zápasů už budete mít poměrně přesnou představu, jak si na tom ve VF světě stojíte ve srovnání s... inu, s celým světem. Players match vám umožní najít si jednoho soupeře a hrát s ním pořád kolem dokola až do skonání světa – nebo alespoň do omrzení.

vf5fs 13.jpg vf5fs 14.jpg 

Room je v podstatě to samé jako Players match, jen místo jednoho soupeře jich tu můžete mít až 7. A namísto zjišťování, kdo je zrovna teď připojený v lobby, si sem můžete krásně sezvat všechny svoje kamarády najednou.

Jenže teď jde o to nejpodstatnější, že? O to, jak dobře se Final Showdown přes internet vlastně hraje.

vf5fs 15.jpgvf5fs 16.jpg

Řeknu vám to jednoduše: zatraceně dobře. Ano, není to dokonalé a na kamaráda sedícího vedle vás to prostě nemá, ale tahle hra má zatím bezkonkurenčně nejlepší netcode ze všech na trhu dostupných bojovek. Hlavně na Xbox Live je to opravdu paráda. PSN zaostává trošku pozadu – hlavně díky občasným výpadkům Sony serverů a díky chybám v hodnocení kvality spojení – ale i tak je online hra pořád skvělá.

Koupit nebo nekoupit?

Pokud se takhle ptáte, tak buď nemáte rádi bojovky. Nebo nemáte všech pět pohromadě. Virtua Fighter 5 Final Showdown je parádní hra. Graficky už možná pokulhává za současnou špičkou, ale po stránce hratelnosti je to pravá perla. Navíc perla, která je poprvé v celé historii téhle série přístupná i pro nováčky a příležitostné hráče. Nemluvě o tom, že je to pořád AAA titul, který můžete hrát klidně do skonání světa.

Ale hlavně a především vás celá tahle sranda bude stát nějakých 370 korun, tedy tolik, co dvě návštěvy kina, případně zhruba stejně jako DLC mnoha jiných her přinášející 1 novou barvu, 3 seprané košile a půl hodiny zábavy navíc.

Tak na co sakra ještě čekáte?

Dostupné pro: X360, PS3
Žánr: Arkády | Bojovka
Výrobce: Sega AM2 | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 5. červen 2012
  • Neuvěřitelně nízká cena
  • Konečně VF přístupné pro nováčky
  • Komplexní a vyvážený system
  • Nekonečná zábava
  • Kvalitní online hra
  • Starší grafika
  • PC verze se nedočkáme
  • Občasné chyby v detekci kvality spojení na PSN
Související články
  1. Nový trailer na Tekken Tag Tournament 2 láká na sexy dívky
  2. Blog: čtenářská recenze Tekken 6 PSP
  3. Virtua Fighter 5 se vyvíjí dál
  4. Preview: Soul Calibur 4 - když se dva perou
  5. Recenze: Virtua Fighter 5 – když se dva smějí, třetí se pere

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
Uncharted graficky nemá konkurenci, nejnovější díl posouvá laťku PS4

Uncharted graficky nemá konkurenci, ne…

Uncharted vždy byl špičkou dané konzolové generace a The Lost Legacy není výjimkou. Pojďme se vydat na graficky opulentní výpravu za klem Ganéši.

21.  8.  2017 | | 8 N/A
10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet MMO hry

10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet M…

MMO je zkratkou anglického Massively Multiplayer Online, což je označení her pro obrovskou masu online hráčů. Je to neutuchající fenomén, do kterého se ale mnozí zdráhají proniknout. Tady máte 10 důvodů, proč byste si měli nějakou MMO hru zahrát. Hned.

14.  8.  2017 | | 3 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Čtvrtý díl kultovní strategie Age of Empires byl oficiálně odhalen!

Čtvrtý díl kultovní strategie Age of E…

Po dlouhém čekání se zázrak konečně vyplnil. Age of Empires IV bude! Což je vlastně všechno, co o hře víme.

včera | | 5 N/A
Uncharted: The Lost Legacy – když Nate není doma (recenze)

Uncharted: The Lost Legacy – když Nate…

Mysleli jste si, že série Uncharted skončí čtvrtým dílem? Tak to jste na omylu, ještě je tu Chloe a Nadine!

17.  8.  2017 | | 6 N/A