Vox Populi: jak má vypadat ideální hra?

Bára Veselá, Cenega Czech

Nejsem nijak vášnivý hráč a tak mně osobně na trhu žádný žánr nechybí. Ale neznám třeba hru, kde by hráč při jízdě autem musel dodržovat platné dopravní předpisy, pro některé jedince by se tak hra stala nehratelnou:)

Michael Lekovski, Plastic Reality Technologies (Korea)

Jednoho dne ten "můj remake" Princess maker 2 určitě udělám :-)

Jan Horčík, Doupě DVD

Tak to já bych udělal do detailu propracovaný interaktivní 3D simulátor vysoké dlouhonohé blondýnky. Po stránce umělé inteligence by to neměl být příliš komplikovaný problém. Celé bych to pak zabalil do jedné krabice spolu s virtuální helmou a datovými rukavicemi a prodával za nějakou lidovou cenu.

Ondřej Zach, BonusWeb

Před několika lety to mělo být "něco jako Dune 2, akorát fantasy", což se mi za čas splnilo. V utopistické vizi bych rád aktuálně viděl dokončeného Sama & Maxe 2, určitě bych se pak nezlobil za Fallout ve fantasy provedení s regulérními tahovými souboji. Dlouho mi leží v hlavě ještě remake Quest for Glory, samozřejmě s kreslenou grafikou, z technologického hlediska pak 3D akce, ve které půjde kompletně zničit prostředí, kde se odehrává.

Chalid Himmat, CD Projekt

Postrádám dvě hry – System Shock 3 a Ultimu Underworld 3. Nikdo zatím (bohužel) nepřekonal dokonalou atmosféru, rafinovanost příběhu a komplexnost System Shocku. Ultima Underworld ve své době znamenala revoluci nejenom po grafické stránce, ale v celkovém konceptu RPG. Co víc si přát? Opravdu jenom důstojná pokračování těchto legend nebo alespoň nějaký plně funkční remake. Sny jsou někdy docela hezká věc, co říkáte?

Lukáš Macura, Cinemax

Hlavním nedostatkem dnešních her je hratelnost a ona magická "chytlavost", kterou se vyznačovali hry, když byla herní scéna ještě v plenkách. Hry se snaží hráče ohromit velkolepou grafikou (a hardwarovými nároky) nebo filmovou licencí. Existují výjimky, ale není jich mnoho a často zapadnou, protože s marketingem her od velkých firem nemohou konkurovat. Na druhou stranu je jasné, že je obtížné vymyslet revoluční nápad. Naše společnost se snaží vyhledávat zajímavé projekty českých a slovenských týmů, část z těchto her by velcí vydavatelé odmítli již v první fázi vývoje, protože nezapadají do jejich představ (rychlého a velkého zisku bez rizika), věříme, že si své hráče najdou a ti u nich stráví mnoho hodin zábavy. Ale pokud bych se chtěl do nějaké hry opravdu pustit, tak do fantasy MMORPG, kterých je sice jako máku, ale většina nových stále opakuje chyby svých předchůdců.

Milan Czarnowski, CD Projekt

Abych pravdu řekl, mně žádná hra na trhu nechybí. Nové a nové hry jsou vydávané takovým šíleným tempem, že určitě si každý něco vybere. Já bych spíš uvítal volný čas, abych mohl oprášit několik kostlivců ve skříni a zahrál si hry, na které se už dlouho chystám. Pokud bych měl mít nějaký návrh pro vývojáře, tak ten by se týkal her napříč všemi žánry - jednak aby přestali vydávat nedodělané hry, jednak aby délka her měla nějaký rozumný čas na dohrání do konce. Když hráč uvidí Game Over po 1-2 dnech hraní, tak hra může být sebelepší, ale stejně to bude zklamání. Stejně tak nepotěší tahání patchů o velikostí desítek MB, které kromě nutných oprav přidávají do hry "vylepšení" - defacto věci, které měly být už v základní hře, ale prostě už se nestíhaly... Jinak mne nejvíce baví fantasy tahové strategie, tak bych jich uvítal více, pevně doufám, že nově vyvíjený Heroes V nebude trpět nešvary, které jsem výše popsal.

Jiří Sládek, GameStar

Chybí mi nějaké "složitější" RPG, určené fandům žánru a ne masovému trhu. Tituly jako Deus Ex: Invisible War nebo třeba nové Sacred jsou sice fajn, ale do hardcore RPG mají daleko. A přitom by se nemuselo jednat o totálně hutné tituly jako byla dříve třeba trilogie Realms of Arcania, stačilo by více kompromisů mezi přáním hardcore erpégéčkářů a ostatních hráčů, prostě něco jako Fallout či Baldur´s Gate. Kromě toho mi chybí také tahové taktické hry typu UFO či Jagged Alliance. V podstatě by mi stačily kvalitní remaky těchto titulů. Jo a také by bodnul fotbal a hokej s bezchybnou AI, ale to je asi ještě zbožnější přání.

Martin Zavřel, Doupě

S přihlédnutím k mým oblíbeným žánrům bych skloubil dusivou atmosféru vyvražďovacího hororu typu Resident Evil s délkou, hloubkou a množstvím propracovaných postav se zajímavými vztahy v duchu japonských RPG. Dodnes považuji za nejlepší díl série RE2, ve kterém je hráč jedním z mála přeživších v ulicích města zamořeného zombiemi a nestvůrami, velmi se mi líbí představa, že takové svíravé dobrodružství prožíváte na ploše mnohem delší a propracovanější hry se skupinou výrazných realistických postav, které extrémní události donutí se zatvrdit a zoufale bojovat o přežití.

Do značné míry mne v tomto ohledu mrzí, že podle zahraničních článků je nový Resident Evil Outbreak (který je podobně koncipovaný) zaměřený na krátké epizody a postavy jsou značně ploché. Na druhou stranu mne ale maximálně potěšila, ne-li šokovala hra Forbidden Siren (na výrobě se podílela část týmu Silent Hill), která je (nejen mojí) představě o maximálně realistickém a děsivém příběhovém hororu asi nejblíže. Obecně se domnívám, že horory mají největší šance na vyvolání autentických emocí u libovolného hráče.

Martin „Equino-X“ Horňák, Byte Software (Specnaz)

Ja už podľa tohoto vzorca vyvíjam.

Pavel Šťastný, AT Computers

Měl jsem své představy o obrovské zemi plné dungeonů, příšer, zbraní, NPC postav, hry postavené na epickém příběhu plném zvratů, přátelství, soubojů a hrdinství. Vždycky, když jsem usedl k některé RPG hře, doufal jsem, že to bude právě ona, která mě dokonale pohltí a téměř pokaždé jsem se zklamal. Jen dvakrát jsem se do hry natolik ponořil, že už už mi připadalo, že je to ono. Jednou to bylo v on-line světě Asheron´s Call, podruhé v TES III: Morrowind. Ale vždy pomyslná třešnička na dortu chyběla, vždy jsem našel pár drobností, které mi k dotknutí se nebe chyběly. A tak jednou, kdo ví, třeba se dočkám svého snu a takovou hru si zahraju. Možná už brzy, možná si sednu k počítači a nezávisle na požadavcích vydavatelů či trhu tu hru vydáme... Kdo ví, třeba už se dělá :-)

Petr Kučera, Playman

No já bych vytvořil hru Hospoda. Byla by to strategie, jak vypít co nejvíce piv, nezruinovat rodinu a zas tak moc se neož..-neopít...:o). Cílem by bylo získat titul mistra světa v pití piva. Možná by to byl trhák ...nebo už něco takového existuje ? :o))

Ondřej Škoch, Blesk

Na takovou hru bohužel chybí v současné době odpovídající hardware, pokud by to nemělo běhat na siliconech od ILM. Pokud by ovšem takový HW pro hru existoval (třeba PlayStation 4), rád bych vytvořil realistický simulátor přežití. Příběh chrononauta, který by uvízl v druhohorách mezi veleještěry bez jakékoliv techniky, mě láká. Vážně bych rád věděl, jakou by měl šanci získat v tomto prostředí potravu, či vyváznout bez zranění...jenže podmínkou pro realismus by byla grafika na úrovni legendárního britského seriálu o dinosaurech, dokonalá znalost koexistence tamní flóry a fauny a pochopitelně možností lidského organismu. Zařídit "jen" takový realistický model pralesního požáru a adekvátního projevu zvířat, uf, kdepak, možná tak za deset let. Na současném HW mi v podstatě nic nechybí, případy Metal Gear Solidu 3, Half Life 2 či Killzone ukazují, že "když se chce, jdou zázraky"....

Otto Jerman, EA

Měl bych takovou představu kvalitní hry s nosným příběhem atraktivními postavami, nabitou perfektní grafikou a dokonalou muzikou, tedy velmi atraktivní pro mladou generaci spotřebitelů, která by oslovila pokud možno co nejširší spektrum potenciálních „hráčů“  a která by působila na hráče „edukativně“, tedy bud vizuálně nebo formou podprahového vnímání by „divákovi“ umožnila získat a vstřebat informace z různých oborů, pro něj i nadále využitelných. Napadá mě taková „zkomolenina“ jako název takového produktu - měl by byt „škola friendly“ , podpořit pověst her a hraní jako něčeho, co člověka rozvíjí a naopak působit proti zažitému povědomí široké veřejnosti, že hry jsou jen (když to přeženu) pro par závislých „úleťáků“, člověka degradují a škodí mu.

Daniel Mikšovský, ProGamers

Zdá se mi, že trh a doba jako taková trochu pozapomněla na logické hry z éry osmibitových počítačů, které sice nezdobila 3D grafika miliónů polygonů ve fantastickém rozlišení, ovšem promyšlenost jednotlivých levelů a principů některých her vytvářela zábavu na dlouhé večery bez nutnosti použití procesoru zpracovávajícího stovky miliónů instukcí za vteřinu. Myslím, že oprášit hry (dát jim nový kabát) jako Manic Miner, Boulder Dash ci Flappy by nemuselo znamenat vůbec žádný propadák.