Vox Populi: máte raději fantasy, scifi nebo realitu?

Je lepší trpaslík s kladivem, voják se samopalem nebo robot s pulsním dělem? Takovou otázku jsme položili známým osobnostem české a slovenské herní scény. Vybrali si raději fantasy, realitu nebo scifi? A co si o této povedené trojkombinaci myslíte vy? Které prostředí je pro hry lepší? Zkonfrontujte si své názory se známými vývojáři či novináři z předních tuzemských periodik.

 


Otázka týdne:

Máte raději hry založené na realitě, scifi nebo fantasy? Proč?

 


Tomáš Zvelebil, Score

Nijak zvlášť nepreferuji žádný žánr. Mám rád všechny. Předně jde o samotnou kvalitu, hratelnost a autentičnost hry, a ta se zvoleným tématem nijak nesouvisí. Vlastní zkušenost mi navíc říká, že každý druhý den se moje preference chaoticky mění, stejně jako občas mám chuť na hutné RPG, jindy zas na střílečku nebo realtime strategii. Vliv na to mají i současné trendy. Právě teď kupříkladu zostra pařím tématicky realistickou Call of Duty (multiplayer) či scifi jemně říznutou tahovku Silent Storm (mimo jiné opravdu skvělou), přestože bych si rád užil nějakou pohodovou fantasy záležitost či cyberpunkové dobrodružství.   


Daniel Mikšovský, ProGamers

Bude to znít ďábelsky, ale četnost hraní her je u mne nevysoká. Pokouším se ve hrách realizovat pořádáním MČR v hrách na počítačích, konzolích a mobilech a organizováním sítě herních klubů - PG cyber café. No a místo hraní her tak vytváříme s ProGamers podmínky a prostor pro hraní a hráče.

Takže na závěr odpověď - čistě hypoteticky - pro mne nejoblíbenější jsou realistické hry.


Šárka Ullrichová, GamePage

Paření je jedním z "útěků" z reality..a jelikož se často s "reálnou realitou":-)pouštím do nelítostnýho boje, a pak drhnu čumákem po štěrku, není nad to, vyzkoušet si všechno nanečisto - upřednostňuju tedy hry založené na realitě. Viděli jste Matrix?

Radek Zelycz alias Čedič, Češtiny.cz

No, vzhledem k tomu, že jsem spíše strategický hráč, respektive mám velmi rád budovatelské strategie, na žánru mi tolik ani nezáleží. Ale protěžovanější jsou sci-fi a historické, alespoň u mě. Hry, založené na realitě jsou přeci jen spíše doménou 3D akcí, případně sportovních simulací a tam (krom sem tam zahraného NHL) se moc v kramflecích necítím, vždycky jsem jeden z prvních "sejmutý" :-)) A automobilové simulace moc nepotřebuji, stačí mi pravidelné ježdění v realitě.

Jan Hloušek, Centauri Production (Gooka)

Dlouho jsem nad tím přemýšlel a opravdu nemůžu říct, že by mne nějaké konkrétní prostředí u her přitahovalo víc. Určitě se mi líbí, pokud je prostředí ve hře něčím originální. Také to hodně závisí na stylu hry. Např. u RPG jsem si hodně oblíbil techno fantasy mix, u stříleček a závodních her spíš realitu, u skákaček pohádkové ladění… Tak nějak mi to k sobě sedí.

Zdeněk Polách alias Vreco, BonusWeb

Nerozlišuju hry podle toho, jestli jsou založeny na realitě, sci-fi nebo fantasy. Pokud je dobře udělaná, má atmosféru a umí vtáhnout do děje, případně dokonale poslouží k odreagování se, může být v tomto směru jakákoliv. Ale když si zrekapituluji, jaké hry mě v poslední době zaujaly, a nebudu přitom počítat sporty či závody, pak jich většina byla fantasy žánru.

Petr Kučera, Playman

Je mi to v podstatě jedno, rád si zahraju každou dobrou hru...

Jarek Kolář, Pterodon (Vietcong)

Žánr fantasy je mi asi nejbližší, ale invence tvůrců AAA titulů v tomto žánru je na tom dost mizerně. V žánru scifi poslední dobou vznikají hry, jejichž tvůrci snad mají ještě méně nápadů než tvůrci fantasy (až na pár výjimek). S hrami založenými na realitě je to asi nejhorší. Nuda. Vzhledem k tomu, že jsem už čtvrtý rok otrokem vietnamské džungle a jeho za svobodu a ideály bojující obyvatele, tak se k tomu nebudu ani vyjadřovat. Když nad tím tak přemýšlím, tak bych řekl, že nemám vůbec rád počítačové hry. Hmmm...?

Jiří Sládek, GameStar

Obecně (film, knihy, stolní i PC hry) mám nejraději cyberpunk, ale v případě počítačových gamesek jako takových si nejsem tak jistý. Jde spíš o konkrétní titul než o žánr jako takový. Vzhledem k tomu, že nejraději hraji RPG a RPG/strategie, patří mezi mé nejoblíbenější hry asi nejvíce fantasy
kousků; jednoduše proto, že nejvíce erpégéček patří do žánru fantasy. To ovšem vůbec neznamená, že hry založené na realitě (Jagged Alliance 2) nebo sci-fi/cyberpunkové gamesky (UFO, Deus Ex, System Shock a hlavně FALLOUT!) nemám rád. Spíše naopak.

Martin Zavřel, Doupě

Budete se možná divit, ale pro mne je nejdůležitější vlastností u počítačové hry nebo videohry příběh - a na prostředí mi vlastně nezáleží. Samozřejmě tomu tak nebylo vždycky, v "dřevních dobách" her ani nemělo smysl nějaký příběh hledat, ale po zahrání Final Fantasy 7 jsem získal docela nový náhled na hraní her - byl to tak dlouhý, intenzivní a vtahující zážitek, jaký mi žádná hra předtím nedala a s jistou nadsázkou bych mohl prohlásit, že mi podobně úžasné pocity a zážitky nenabídl ani skutečný život.
 
Od té doby jsem věděl, že budu vyhledávat "takové hry" - které díky propracovaným postavám a strhujícímu příběhu vytvoří atmosféru, jakou žádný film, kniha ani jiné médium stvořit nedokáží (protože třeba filmy trvá jen dvě - tři hodiny, zatímco dobré japonské RPG dejme tomu 50 - 100 hodin, což je mnohem více času a prostoru na propracování příběhu, navíc u hry má významnou roli onen vtahující interaktivní prvek, že musíte boje vyhrát sami nebo občas zvolit cestu či rozhodnout jménem postav, atd.).
 
Díky tomuto přístupu také bez problémů hraji všechny žánry, pokud daná hra dobrý příběh nabízí - RPG (Final Fantasy, Xenosága, Baldurs Gate... ), akce (Metal Gear Solid, Max Payne, Mafia... ), survival horory (Resident Evil, Silent Hill... ), strategie (StarCraft, WarCraft, některé díly Command and Conquer... ). Ale zpátky k původní otázce: z mého pohledu realistické hry mají možnost snadněji vtáhnout hráče do děje (nemusí objevovat nový svět a jeho pravidla, věci mu připadnou přirozené a snadno představitelné), nicméně fantastické příběhy a prostředí nabízí větší prostor pro efekty a nápady. Ideální je asi kombinace fantastického příběhu s realistickými postavami:-).


Michael Lekovski, Plastic Reality Technologies (Korea: Forgotten Conflict)

Otázka je podle mě trochu nejasná. Vezměme si třeba Pacmana. Nějak si nejsem jist, jestli je založen na realitě, sci-fi nebo fantasy... Možná je to horror? Ti zlí duchové, temné bludiště a tak... :-)
 
Ale teď vážně. Pokud jde o to, kterému ze zmíněných žánrů dávám přednost, tak odpovím, že preferuju prakticky všechny a to jak u filmu a literatury, tak i u her. Když je hra dobrá, tak na těchto věcech pramálo záleží, protože vás vtáhne do svého světa a vy se v něm můžete skvěle bavit. A o to přece jde v první řadě.

Jan Horčík, Doupě DVD

Ať si je to kombinace třeba všech třímožností, hlavně když ta hra bude dobrá.


Martin Malík, Future Games (Posel Smrti)

Záleží na typu hry - pokud jde o 1st či 3rd person akce, tak raději ty založené na realitě. Pokud je to třeba strategie, tak tam zase raději sci-fi či fantasy či historii. Proč? U 1st či 3rd person akcí mi ta "nereálnost" prostě vadí. Ať už jde o zbraně, prostředí, nepřátele. Naopak (a možná se mnou mnozí nebudou souhlasit) mne nikdy příliš neuchvátily právě strategické hry ze "současnosti" a proto u tohoto žánru preferuji jiné prostředí. Pravdou však je, že například u adventur je mi to celkem jedno. Tam jde o jiné věci než o to, z jaké doby je příběh. Prostě záleží na žánru.

Milan Czarnowski, CD Projekt

Já mám nejraději fantasy hry. Těžko říci proč, obecně se mi prostě žánr fantasy líbí a rád se podívám na filmy nebo si přečtu knihy s touto tematikou.

 


Lukáš Codr alias Čočík, Level, OPM2

Fantasy nemusím vůbec a jediná sci-fi hra, která mě opravdu bavila a ke které se pořád vracím, byl Frontier: First Encounters. Takže zbývá už jenom ta realita, k té mám přeci jenom nejblíž. Nic se ale nesmí přehánět - poslední dobou mám totiž pocit, že stále víc žánrů uniká v honbě za "realitou" mimo možnosti průměrných hráčů. Nejvíc je to vidět na moderních leteckých simulátorech (99% lidí nedokáže u tryskáče ve Fly ani nahodit motory), ale podobně na tom je už i rallye - kdo proboha využije simulaci spalování v jednotlivých válcích motoru? Kolik lidí je reálně schopných ukočírovat ve sto šedesátce "wéercéčko" na úzké prašné cestě? Tohle už není o zábavě z hraní, ale o masochismu několika málo fajnšmekrů, kteří jsou schopní psát vývojářům sáhodlouhé dopisy na téma "frekvenční spektrum palubního radaru se v režimu BVB-STR upravuje o deset procent rychleji než ve skutečnosti, koukejte to opravit, vy žabaři".

Zkrátka a dobře - realita je moje jasná volba, ale všeho s mírou!


Martin "Equino-X" Horňák, Byte Software (Specnaz)

Mám rád hry založené na realite. Nepohrdnem aj dobrým scifi, ale čo naozaj nemusím je fantasy (tu by som rád citoval svojho velmi dobrého bývalého kolegu, ktorý tiež tento typ hier nemusel: "Je úžasne si upgradovať nejaku kúzelnícku čapicu, aby mi zdvihla defend na útok proti goblinom so skrutkovačmi"), to naozaj ani ja nemusím, robiť upgrade na bavlnenú čapicu. Potom mám ešte velmi rád alternatívne svety a post-nukleárne obdobie.


Jindřich Rohlík, Napoleon Games (Brány Skledalu)

Jakkoliv to podle mojí tvorby tak nemusí vypadat, nejsem žánrově až tak vyhraněný (alespoň v poslední době ne) a zajímají mě jiné věci než žánr. Když se nad tím ale zamyslím, tak musím připustit, že opravdu spíš tíhnu k nerealitě. Mám rád nespoutanou fantasii (u ostatních, ne u sebe :-)). Líbí se mi, že ve sci-fi nebo fantasy může kdekterá kravina vypadat věrohodně, když na ní opravdu trváte.


Pavel Šťastný, AT Computers

Země plné strašných draků, příšerných orků, sličných panen a hrdinných rytířů byly vždy tím místem, kam jsem strašně rád z reality utíkal. Snad proto, že tenhle svět je tak přetechnizovaný, plný různých -ismů, strojů a podobných smyšlenin, fantasy prostředí mě vždycky naplňovalo příjemným pocitem. Možná i proto je moje úchylka sbírání mečů, kterých už mám po stěnách opravdu hodně :-)))


Zdeněk Mezihorák, Hra01 (zatím nespecifikovaná 3D akce)

Většinou dávám přednost hrám, které jsou originální, ať už se to týká námětu, herní složky, příběhu nebo grafiky. Často si zahraju hru jen proto, abych se podíval, jak tvůrci vyřešili daný návrhářský problém. To pak může vzbudit mou zvědavost i kousek vysloveně bizardní. Nedávno to byla například simulace rybolovu. Konečně jsem, hrome, pochopil, co to znamená včas zaseknout...

Ne, žánr nehraje roli.

Ondřej Škoch, Blesk

Vzhledem k tomu, že nikdo ještě skutečně seriózně (nejen) v herní scéně nedefinoval hranice sci-fi a fantasy, jednoznačná odpověď je těžká, spíše nemožná. Každopádně ale nepreferuji hry založené na realitě. Asi bych se klonil k termínu fantasy, ale dá se tam zahrnout třeba Silent Hill, když pod slovem fantasy většina lidí vidí legendární sérii Final Fantasy, potažmo Baldur´s Gate? Když se ale zamyslím, pak právě Silent Hill přesně vystihuje to, co mi sedí jako ušité. Hranice splývají tak, že na hráče čekají neustálá překvapení. A v tom já vidím ten skutečný půvab...


A co si myslíte vy? Máte raději fantasy, scifi nebo realitu? Podělte se s námi o své názory v diskusním fóru.
Váš názor Další článek: Minutové video špionážní akce Splinter Cell: Pandora Tomorrow

Témata článku: , , , , , , , , , ,