Jsou hry, které nás mají odreagovat a pobavit. Potom jsou ale i hry, u kterých budete vzteky ječet, posílat vývojáře do pekel a bůhví co všechno. My se nyní na takové hry podíváme.
Cuphead
Platforma: PC, Xbox One, Mac OS, Nintendo Switch
Úroveň stresu: "To už si děláš legraci?"
A začínáme zvostra. Hru Cuphead byste si nespojili s nějakým přehnaně těžkým zážitkem. Vždyť přece to je animované a jako vytržené z pohádek pro děti. Ovšem, opak je pravdou. Tahle hra není pro děti. A už vůbec není pro hráče, kteří mají slabé nervy a nakřáplý ovladač.
Hlavními hrdiny videohry jsou bratři Cuphead a Mugman a oba jsou závislí na hraní kostek. Jako správní závisláci chtějí hrát a jejich závislost je přivede až na ostrov, který patří samotnému ďáblu. Ďábel za nimi přijde s tím, že mohou vyhrát pohádkové bohatsví a pokud prohrají, dají mu svou duši. Bratři samozřejmě prohrávají a své duše vykoupí jen tak, že ďáblovi přinesou všechny duše hříšníků. Násilnou cestou.
Hra je těžká kvůli občas frustrujícímu a nereagujícímu ovládání. Mně osobně se občas stalo, že jsem zmáčkl tlačítko pro skok a Cuphead skočil o milisekundu později, díky čemuž mě to stálo život. Povětšinou ale můžete za svou smrt sami, a to buď kvůli tomu, že jste nepozorní, nebo protože ještě nemáte v malíku konkrétní úroveň.
Takže si připravte několik klávesnicí či ovladačů. Pokud hru dohrajete se stejnou klávesnicí, se kterou jste začali, zatleskám vám.
Flappy Bird
Platformy: Android, iOS
Úroveň stresu: "Prasklý displej"
Flappy Bird byla svého času legendární hrou, která pomalu sama od sebe nastartovala hardcore mánii prasklých displejů a rozdrcených telefonů. Ale asi ne z důvodu, ze kterého by vývojáři chtěli.
Hrajete za ptáčka, který proskakuje skrz překážky. Ke hraní vám stačí jeden prst a dobré načasování. Přesto, že je hra tak neuvěřitelně těžká, tak je vysoce návyková. Chcete vědět, co se s ptáčkem stane, jestli má hra nějaký konec. Tedy, pokud vůbec nějaký má. Spousta hráčů hru raději odinstaluje a radši už nezapne a my se nemůžeme divit.
Hra je tak frustrující především kvůli neustále se měnícím překážkám. Musíte vědět, kdy a jak přesně kliknout, abyste neklikli moc a nebo málo a protagonista by se rozplácl o stěnu. Spoustu telefonů vyletělo oknem kvůli nepřiměřené obtížnosti a občasnému nefunkčnímu ovládání. Ale především proto, že jsme přece tak blbí a neumíme pořádně klikat!
Getting Over it
Platforma: PC, iOS, Android, Mac OS, Linux
Úroveň stresu: "Počítač vyhozený oknem"
Tak...vlezte do hrnce, připravte si kladivo, pevné nervy a taktéž spousty klávesnic.
Hrajete za postavičku v kotli. Ta drží v rukou kladivo, kterým se odráží od země, přitahuje se s jeho pomocí k překážkám a celkově mu pomáhá čelit nástrahám okolního světa. Prostě je kladivo jeho nejlepší kamarád. Do toho posloucháte jeho myšlenky a jazzovou hudbu. Ačkoliv se to zdá až meditační, tak hlasité nářky jste snad ještě neslyšeli.
Speedruneři jsou schopní proletět hru za 3 minuty. Nám normální lidem zabere desítky hodin. Getting Over It nemá normální ukládání, což hru rapidně stěžuje. Pokud někde spadnete, zpátky se vrátíte jedině tak, že tam vyskáčete znovu. Mně nesympatický hlas autora hry akorát ještě podtrhuje bezmoc a pocit naprostého šílenství. A věřte, že po půlhodině škrábání se nahoru není nic horšího, než kvůli jediné chybě sletět na začátek. Takhle se drtí klávesnice.
Chcete hru, při které si budete rvát vlasy i s kořínky z hlavy? V tom případě je Getting Over It přesně pro vás. Doporučuji před hraním najít nějakého psychologa a po dohrání k němu začít chodit. Opravdu, je to neuvěřitelně frustrující.
Blackhole
Platforma: PC, PS4, Xbox One, Mac OS, Linux
Úroveň stresu: "Kulervoucí"
V našem seznamu nesmí chybět ani titul od kolegů z FiolaSoftu. Hráči na diskusních fórech čas od času přirovnávají Blackhole k Dark Souls. Blackhole každopádně cílí na lidi, kteří mají opravdové koule a libují si v maximální možné náročnosti, a nejspíše snídají skleněné střepy, které zapíjejí arsenem.
V roce 2121 nás ohrožují černé díry. Proto byl sestaven tým pro jejich zabezpečení, který ale selhal. Na scénu přichází hlavní hrdina, který se společně s umělou inteligencí Auriel objevuje na Entitě - objektu připomínajícím planetu. Hra je obtížná především kvůli velkému počtu objektů, jež vás mohou zabít. Taktéž doporučujeme mít pevné nervy, či se obložit měkkými věcmi, abyste si neublížili.
Poznamenám sem i jednu takovou historku a zároveň varování. Vždy mějte své příslušenství plně nabité. Stalo se mi, že se mi během hraní vybila myš a za prohraný souboj tak mohla moje vlastní nepřipravenost. Ale to si přece nikdy nepřiznáme, no ne!
Stilt Fella
Platforma: PC
Úroveň stresu: "Pitomé chůdy"
Stilt Fella je o chlápkovi, co chodí na chůdách a musí proběhnout červenou páskou. Úrovně se čím dál více obtížnostně stupňují a vy máte čím dál větší chuť třísknout s počítačem o zem a vyhodit ho oknem. Proč je to tak strašné?
Může za to hlavně ovládání. To je přímo strašné, nevím koho napadlo se pohybovat myší. Mimochodem, zmínil jsem, že těch pekelných úrovní je 40? To znamená minimálně 10 hodin "zábavy" a zkouškového období pevnosti vašich nervů.
Jump King
Platforma: PC
Úroveň stresu: "Klouže to"
Jump King je fakt těžkej. Jste král a musíte zachránit svou manželku. U toho musíte ale vyskákat na vysokou horu/věž a je to opravdu strašné. Každý skok musí být precizně načasovaný a precizně provedený. A důvod obtížnosti? No, vývojáři jsou prostě zlí. Hru nedohrajete za méně než desítky hodin, ale jsou i blázni, kteří to zvládnou během několika minut.
Pokud uděláte skok špatně, můžete spadnout klidně i po několika hodinách postupu do začáteční lokace, což Jump Kinga přibližuje svou ujetostí snad jen hře Getting Over It. Hra také nemá manuální ukládání, což je jeden z důvodů vysoké obtížnosti a vysklených oken.
I wanna be that guy
Platforma: PC
Úroveň stresu: "Koho tahle blbost vůbec napadla?"
I Wanna Be The Guy, také známý jako I Wanna Be The Guy: The Movie: The Game, je hra volně ke stažení, což je podlé. Jde o postavu jménem The Kid, který chce být The Guy. Tato skupina má velmi prestižní postavení. V průběhu hry narazí The Kid na mnoho překážek, jako jsou obří jablka, špičaté hroty na které se nabodne a také bossfighty v podobě slavných osobnosti, jako je Mike Tyson.
Hra má spousty parodií. Mezi nejznámější patří I Wanna Be The Forsenbaj. Místo třešní na vás padají jablka. Bossové nejsou celebrity, nýbrž YouTubeři a verze samotná je těžší než hra. A důvod obtížnosti? Neuvěřitelné množství nepřátel, kterým se musíte vyhnout. Vše vás zabije na jednu ránu a toho "vše" je opravdu hodně.
Super Meat Boy
Platformy: PC, PS4, Xbox One, Nintendo Switch, Wii, Wii U, Android, iOS, Mac OS
Úroveň stresu: "O nervy"
Super Meat Boy je kultovní hardcore 2D plošinovka. Hratelnost spočívá v kombinaci trojice tradičních pohybů – chůze, běhu a skoku. To je vše. V krátkých úrovních se musíte vyhýbat bodákům, ozubeným kolům a jiným ostrým nástrahám. Tu a tam na vás vyskočí nepřátelé, kteří vám cestu ještě více znepříjemní. Místo střelby a soubojů se jim musíte vyhýbat, což vyžaduje přesné časování jednotlivých kroků, skoků a pohybu celkově.
Proto je Meat Boy tak těžký. Nemůžete nic postřílet ani dle zvyku poslední doby "vykempit". Musíte vše přeskákat a dát si pozor na všechny nástrahy, mít vše načasované na vteřiny přesně, a to ani nemluvíme o šílené rychlosti, ve které se vše pohybuje. Je to peklo.
Nioh
Platforma: PS4, PC
Úroveň stresu: "Čiré zlo"
Slyšel jsem názor, že Nioh je jen klon Dark Souls. To ale není pravda. Ano, Nioh má některé stejné mechaniky a kulervoucí obtížnost je stejná pro obě hry, ale Nioh přidává několik nových zajímavých prvků. Týkají se bojového systému, velmi lákavé je exotické prostředí a možná ne originální, ale zajímavý příběh.
Souls série mají ale jedno společné. Po několika minutách se u mě dostavil pocit bezmoci, vzteku a chuti rozbít všechno, co mám v dosahu pěti metrů. Naštěstí, jako hráč vytrénovaný a zocelený sérií Dark Souls, jsem se ovládl.
Stejně jako série Dark Souls i Nioh zvládá jednu věc na výbornou. Po dokončení každé mise, po zabití každého bosse vás zaplaví neuvěřitelný pocit blaženosti, hrdosti a nesmírného uspokojení. Což je ostatně jeden z mála masochistických důvodů, proč tento titul nemůžete přestat hrát.
Pokud zemřete, objevíte se u nejbližšího oltáře, a máte několik minut na sebrání několika duší, za které levelujete. A právě vysoké poškození nepřátel a tato mechanika vám hru nepříjemně stěžují.
Nezapomeňte také, že právě vyšel Nioh 2, který nabízí ještě lepší zážitek!
Dark Souls
Platformy: PS4, PC, Xbox One
Úroveň stresu: "Ultra mega kulervoucí"
Zde se dostáváme do části, která by se dala charakterizovat jednoduše. Nejspíše si vývojáři pustili na své mužské orgány cihlu. Ten pocit frustrace a bolesti dali do hry, vynásobili pěti a dostali Nioh. Ten pak hodili z okna do tornáda čtvrtého stupně a vrátil se jim starý dobrý Dark Souls. S novým kabátkem.
Když už jsme si tady několikrát Dark Souls zmínili, byla by škoda ho vynechat. V Dark Souls nejste žádný rytíř na bílém koni. Jste nemrtvý, a tak můžete celý zbytek hry vypadat, až budete umírat. A že budete umírat hodně. Až zemřete, objevíte se u nejbližšího ohniště, které slouží jako záchytný bod. Se smrtí přichází i penalizace. Přijdete o všechny duše, které zůstanou na místě vaší smrti. Pokud znovu zemřete na cestě k nim, přijdete o celý obnos a pravděpodobně vyhodíte váš stroj oknem se slovy "Tuhlectu pitomost už v životě nezapnu". A pak ji zapnete znovu.
Doporučuji se obrnit dávkou trpělivosti a poslat své příbuzné někam hodně daleko, aby se náhodou nestali obětí vašeho vzteku.
Dark Souls prověří vaše nervy za pomoci vysoké obtížnosti, spousty nepřátel a hromady nebezpečných bossů. Proto je Dark Souls tak obtížnou hrou.
A jaká šílenost cuchala nervy právě vám? Podělte se v diskuzi pod článkem.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně