Vyhlášení Aliens vs Predator soutěže

Zatraceně dlouhý den

-píp- Už ani nevím, kdy jsem se naposledy prospala, ale podle hodinek začal nový den. –píp- Je zajímavé, jak se člověk upíná k věcem, které už pozbyly významu. Žijeme ve 24 hodinových intervalech, ale samotné střídání dne a noci vlastně neznáme. Jenom vypínání a zapínání světel. –píp-
Před 10 minutama pro mne začala další, pekleně dlouhá dvacetičtyřhodinovka. Po zniření chlazení jsem si uvědomila pravý význam toho to slova. –píp- Pekelně horká, pekelně dlouhá, pekelně vystresovaná. Má to ale i své výhody, starej mě nevidí tak lehce a já mám sem tam čas na odpočinek. –píp-

Kdo by si přede dvěmi měsíci pomyslel, že budu ráda ležet v odpaním kontejneru. Měla to být moje poslední práce sekuriťáka na kolonizačních a těžařských lodích. Poslední džob a navíc pro Weyland-Yutani. Lítaní z jednoho konce vesmíru na druhý mi už nepřipadalo zábavné jako kdysi. Holt jsem už nebyla mladá ani hloupá.
Větší nudu si ale neumíte představit a tak jsem využila možnost zkrácení původní smlouvy o 2 roky. Doprovod dvou stovek nových osadníků někam do zapadákova s možností získat na planetce obytnou buňku.
Úkol lehký jako facka.
Spodní patro nákladového prostoru sice hlídala osobní ochranka přímo od W-Y, ale když vozili nějakou drahou technologii, tak to byl standardní proces.
Kdy se to ale podělalo.

-píp- Nejdřív jsme tomu ani my z ochranky nepřikládali nějaký význam. Lidi prostě sem tam zmizeli, ale kam se chcete na takové lodi ztratit. –píp- Stávalo se to všude a vždycky jsme je pak našli zašité v nákladovém prostoru nebo v záchranných modulech opilé do bezvědomí, –píp- ale když po měsíci najednou zmizely 3 celé rodiny, začala být situace znepokojivá. V podlaze se občas objevila jakoby vypálená díra a šéf začal být docela nervózní. –píp-
Pak se ale objevili první, co viděli. Prý to připomínalo zhmotnění nejdivočejších nočních můr. Neměli jsme se jak bránit, zbraně vlastnily jenom nejvyšší šarže z posádky lodi a pár sekuriťáků –píp- a ty potvory kradly a zabíjely ve velkém. Kdy pak zmizeli tvrďáci od W-Y, to netuším.
Nám se podařilo udělat skupinku, co si kryla záda a pomalu jsme prohledávali loď kvůli zásobám a munici. –píp- Postupovali jsme směrem k záchraným modulům, spali jsme jen občas a střídali se v hlídání.
-píp- Někdy v té době, se na lodi ukázal Starej. Kdo mu tak začal říkat už nevím a zeptat se není koho. Rozhodně nás nepřišel zachránit, jak jsme si původně mysleli. –píp- Asi byl nějak spojený se matkou a když už měla na palubě dostatek svých dětí, tak si přešel zalovit. Narazil ale na nás, lidi, a zalíbili jsme se mu taky.

-píp- Loď je momentálně děsně zdevastovaná, některé bezpečnostní přepážky jsou uzavřené z důvodu úniku vzduchu. Některé dveře jsou zavařené. Ne že by to pomohlo. Volání úlu je silné, tak proč převáželi matku s ostatníma. –píp- Vůbec vlastně nechápu, proč je převáželi společně s lidmi a kde došlo k chybě. Ale v takových situacích vždycky k nějaké dojde.
-píp- Podle zvuků si Starej pořád užívá kočkování s těma potvorama. My se zatím potkali 3x a vždycky to byla plichta. Ikdyž mi chybí 2 prsty. Jemu jenom jedno oko. –píp-  Někdy mám pocit, že mne od poslední bitky chrání. Abych mu vydržela co nejdýl. Abych byla jeho finální trofejí.
-píp- Teď ležím dvě místnosti od záchranný modulů. Musím ještě počkat, než o mne vetřelci ztratí zájem. Tak hodinku. –píp- Nebo až se budou kluci zajímat sami o sebe.
Ale už to nevydržím. Ticho, ani monitor pohybu nic nehlásí. To prostě musím stihnout. –píp-
Už se vidím ve sprše.
Tak, poslední kontrola zásobníků, vykopnout víko kontejneru a snad to dám. –píp-
-píp-
-píp-
-píp-, -píp-, -píp-, -píp-, -píp-píp-píp-píp-píp-píp-píp-píp-

Terminál řízení kolonizačních letů společnosti Weiland-Yutani:
osadnická loď třídy Goliáš, GP267
status: nesplněno
soubory z bezpečnostních kamer zálohovány: TS 48 (zpřístupněny pouze pro členy společnosti s nejvyššími prověrkami)
odpočet samodestrukce lodi nastaven na 10 sekund
9,.8,.7,.6….