Typický příklad zde uváděného ComputerShopu, pobočka Brno:
V ceníku je téměř vše, co si lze v této brandži představit. Když tam přijdete, tak to bude možná zítra, možná příští týden. Některé věci z ceníku tam snad ani nikdy neměli. V ceníku jsou sice položky označeny i s dostupností, je to však většinou o ničem - musíte se ptát a ptát i na něco co má být skladem nebo do druhého dne. Úplně směšně pak působí v ceníku položky označené jako "nedostupné".
Podle tohoto modelu si asi založím vlastní firmu - udělám si nějaký program na skenování sortimentu výrobců všeho možného. Z toho si pak vytvořím ceník, tam budu třeba prodávat DDR400 za polovičku běžné ceny. Občas tu paměť budu mít i v obchodě, aby se neřeklo. Na vše ostatní, co budu ve skutečnosti mít běžně na prodejně, si pak napálím o 10% větší marži, než je v kraji zvykem. No a když už někdo do toho obchůdku nakonec přijde, tak si možná koupí něco jiného (=stejného, ale dražšího), když už nebudu mít ty úžasně levné věci z "ceníku".