Kdo se alespoň trochu zajímá o moderní technologie, určitě zaregistroval něco málo o Projektu Glass, tedy o Google Glass. Jakkoliv to zní anglicky nesprávně, protože jsme zvyklí říkat „glasses“, věřte, že takový je pravý název této futuristické vymoženosti. Co na ni říkáme?
Glass byly poprvé představeny v loňském roce a momentálně je vlastní zhruba 2000 šťastlivců z celého světa, převážně vývojářů. Je nutné si uvědomit, že se jedná o jakousi pre-alpha verzi, takže tento článek nemůže být pojat jako klasická recenze. Spíše taková bilance nad momentálním a případně budoucím přínosem těchto futuristicky vypadajících brýlí. Nyní se podíváme na funkčnost samotných brýlí, které jsme mohli minulý týden na vlastní kůži vyzkoušet. Za tuto možnost děkujeme společnosti eMan s.r.o.
Malé, ale šikovné
Ač jsou Glass nesmírně lehké (cca 50g), tak jejich stavba působí poměrně odolně. Samozřejmě jsme při testu nemohli vyzkoušet, jestli přežijí pád z velké výšky, ale osobně bych to přirovnal k odolnosti běžných dioptrických brýlí. Když už je zmiňuji, byl jsem mile překvapen, že nasazené dioptrické brýle nebyly překážkou, i když na celodenní nošení by to asi nebylo.
Otázka, jestli by Glass mohly v budoucnu substituovat dioptrické brýle jako takové, je zatím nezodpovězena. Design i samotný prostor pro skla k tomu vybízí, jenže dioptrická skla mají přeci jen několik nepříjemných vlastností, se kterými to nebude jen tak jednoduché. No ale pojďme se zase vrátit k testovací verzi (Explorer Edition).
Stačí slovo
Po vyslechnutí příběhu, jak se k tomuto hi-tech kousku vůbec dostal sám jejich majitel Martin Pelant a základních informací a návodu, jak s Glass vlastně zacházet a pracovat, jdeme na věc. Brýle aktivujeme dotykem na touchpad, který se nalézá na pravé stráně. Po vyslovení magické fráze „ok glass“ se dostáváme do hlavního menu, které momentálně nabízí pět základních možností: Google – tedy google vyhledávání, Get directions to, Take a picture, rekord a video a Send a message to.
Vše ovládáme hlasovými rozkazy. Ty fungují podle očekávání, čili musíte vyslovovat velmi zřetelně a s dobrým přízvukem. Pro listování v menu vezmete zavděk touchpadu po straně, který to umožňuje. Funguje také jako tlačítko „zpět“.
Navigace samotná funguje bez problémů, a co speciálně oceňuji je fakt, že se na mini displeji zobrazují jen změny trasy
Velmi efektivní jsou naučené hlasové příkazy, které vám dají okamžitou odpověď. Tak například po příkazu „do I need an umbrella“, jsem se dozvěděl, že ne, protože je v Praze právě 27 stupňů a srážky nejsou plánovány. První wow efekt se dostavil. Druhý přišel hned o pár chvil později, když jsem dal příkaz „I am hungry“, a brýle mi našly několik vytipovaných restaurací v okolí a rovnou možnost mě k nim navigovat, nebo zavolat a udělat například rezervaci.
Tohle jsou vše velmi elegantní vymoženosti, které vám ušetří čas, protože nemusíte vytahovat telefon a zdlouhavě do něj něco ťukat. Také třeba při řízení si tuto funkci dovedu skvěle představit, protože ruce budou neustále na volantu, případně řadící páce. Navigace samotná funguje také bez problémů, a co speciálně oceňuji je fakt, že se na mini displeji zobrazují jen změny trasy, jinak vás nijak rušit nebude.
Žádná sluchátka, jen sci-fi frajeřinky
Mírným zklamáním je potom zvuk, který vám jde přes spánkovou kost přímo do hlavy. V momentě, kdy budete v trošku hlučnějším prostředí máte problém. A to nejen příkazy dávat, ale také slyšet případné odpovědi. Telefonické hovory nebo poslouchání hudby jsou momentálně samozřejmě nemožné.
Možnost rychlého vyfotografování je také samozřejmě vítaná. Snímek vyfotíte buď zvolením hlasového signálu „take a picture“ anebo stisknutím jediného tlačítka, které se na Brýlích nachází. Je třeba si dát pozor, kam se přesně díváte, protože přesně to brýle vyfotí. Natáčení videí by mělo být údajně v 720p (tedy HD ready) s čímž si dovolím mírně polemizovat. Velmi nepříjemná je také momentální limitace na desetivteřinová videa. Pokud chcete nahrát delší, musíte držet tlačítko pro spoušť foťáku.
Ne, že by vám baterie vypálila díru do hlavy, ale při častém používání a vysokých teplotách nepříjemně hřeje
Dalším velkým otazníkem je použitá baterie. Inu, lehkost brýlí prostě někde musela být znát a právě baterie trpí nejvíc. Po zhruba hodinovém testování se vybila o cca 50% a to je už pořádně znát. Také se po do delší době používání začala pravá část Brýlí (ve které je baterie obsažena) nepříjemně zahřívat. Ne, že by vám vyloženě vypálila díru do hlavy, ale při vysokých až tropických teplotách by to mohl být velmi nepříjemný problém.
Otázkou, která vás také určitě zajímá, je využití brýlí ve hrách. No, už z původního představení bylo jasné, že ačkoliv Glass můžou podporovat nějaké hry, určitě to není a nebude jejich hlavní úkol. Zatím se tedy marně čeká, až třeba někdo vypustí do světa hru, kterou si budete moct zahrát s Google Glass. Já osobně si to tedy moc ani nedokážu představit, protože představa, že stojím na zastávce čekajíc na tramvaj a zkrátím si čas spuštěním Angry Birds, přičemž natahuju prak a udávám úhel vystřelení pomocí pohybů hlavy, zní dost přitažená za vlasy.
Momentální možnosti Google Glass jsou značně omezené a mohou fungovat jako pomocník, když máte třeba plné ruce.
Pravděpodobně by je šlo použít třeba na nějaké procházení labyrintem, kde byste udávali směr dalšího průchodu pohybem hlavy. Také závodní hry by mohly fungovat na podobném principu, ale to už se díváme asi hodně dopředu a možná až nerealisticky.
Terminátor nebo šrot?
No a jaký je náš verdikt? Momentální možnosti Google Glass jsou značně omezené a mohou fungovat jako pomocník, když máte třeba plné ruce. Například podívat se na čas (pohnutím hlavy dozadu) je určitě fajn, ale ušetřený čas mezí tímto pohybem a zvednutím ruky s hodinkami musí být zanedbatelný, možná vůbec žádný. Na druhou stranu, kolik lidí doopravdy používá například tablet tak, aby nemohl použít notebook, mobil, nebo třeba stolní počítač, a stejně si ho koupí.
Jak jsem již psal na začátku článku, jedná se o pre-alpha verzi určenou především pro vývojáře, a tak k nim také musíme přistupovat. Možnosti jsou obrovské, dovedu si je představit například jako výbornou pomůcku pro slepce, kde jim bude navigace říkat kudykam atd. Nebo například kdyby měl řidič automobilu vše k dispozici po hlasovém povelu a vlastně přímo před očima a nemusel by tikat pohledem po palubní desce, nebo přepínat tlačítky v menu, aby se dostal na informaci, která ho opravdu zajímá.
Jenže to je všechno hudba budoucnosti. Momentální limitace v podobě slabé baterie a nutnosti mít s sebou neustále mobilní telefon, ke kterému musí být brýle připojeny jsou nepříjemné, ale nemyslím si, že neodstranitelné. Ještě mám v živé paměti, když jsem dostal svůj první mobilní telefon na tužkové baterie a všichni se mi smáli, že je to k ničemu a že jsou baterie hned vybité. No a podívejte se, jakou cestu za tu dobu mobilní telefony urazily.
Proto neberte tento článek jako kritický, pro mě osobně je to spíše popsání momentálního stavu google glasses, které jsou v tuto chvíli spíše pro skupinku geeků, kteří si s nimi budou hrát a ohromovat (nebo děsit) nejbližší okolí. Jak to však bude s vývojem dál, ukáže jen čas. Třeba za 10 let budeme kroutit hlavou, jak jsme vůbec mohli neustále nosit po kapsách ty velké telefony, když teď už existují jen Glass, nebo rovnou čipy v mozku. Pokrok nezastavíš.
