Nintendo bylo v době Wii a DS téměř všudypřítomné a na trhu hrálo primární roli. V dnešní době je však spíše přehlíženo. Jak k tomu vlastně došlo? Dokáže to chystané Nintendo Switch změnit?
Nintendo bylo v době Wii a DS téměř všudypřítomné a na trhu hrálo primární roli. V dnešní době je však spíše přehlíženo. Jak k tomu vlastně došlo? Dokáže to chystané Nintendo Switch změnit?
Pro pochopení celé situace se musíme nejdříve podívat na nedávnou minulost. Nintendo konzole vyrábí ze všech recentních společností nejdéle, takže se nebudeme věnovat celé historii Nintenda, ale projdeme si pouze okamžiky, které způsobily jeho dnešní zoufalou situaci.
Nintendo k nám zavítalo později než v západních zemích, dokonce později než Playstation One. Důvodem je samozřejmě železná opona, následující prodejní vlna nás však neminula. Nintendo se u nás nejdříve oťukávalo pozvolna a tu a tam někdo vlastnil Nintendo 64 nebo nějakého Gameboye.
Cesta inovací cestou k úspěchu
Nintendo se v té době věnovalo klasickému stylu konzolí, kdy jste měli buď bednu u televize a na té pomocí ovladače hráli hry nebo na Gameboyi využívali jednu obrazovku ke hraní pomocí kláves. V květnu roku 2000 se ale prezidentem společnosti stal Satoru Iwata, který si byl vědom nebezpečné konkurence v podobě Playstationu a v listopadu roku 2001 i v podobě Xboxu. Na situaci se tedy podíval tak, jak to Nintendo dělá dodnes – začal vymýšlet inovace.
Snaha vytvářet inovace se projevila nejdříve na přístroji Nintendo DS. Nintendu hrálo do karet, že v době vydání DS (2004-2005) nebyla konkurence v podobě mobilních telefonů ještě tak vysoká. Několik let před tím, než jsme poznali Angry Birds, přišlo Nintendo s konceptem dotykového hraní, kdy jste pomocí stylusu (tužky) mohli pomocí dotyku ovládat spodní obrazovku, konzole však měla ještě horní, která je nedotyková.
Vzhledem ke kreativnímu konceptu, který fungoval a kvalitního hardwaru není divu, že se konzole dočkala velmi vysokých prodejů. Prodávala se tak rychle, že během pouhých pěti let ji vlastnilo přes čtyřicet milionů lidí. Celkový počet se z údajů z roku 2014 zastavil na 154 milionech prodaných kusů.
Úspěchy však Nintendo zaznamenalo i v prodejích titulů, poněvadž na úspěchu se chtěli svést všechny větší společnosti a setkali jste se zde například s tituly Assassin's Creed, The Lord of The Rings: Conquest, FIFA či dokonce s Eragonem, který je dle mě na DS mnohem zábavnější než na PC.
Nintendo se sice brzy utkalo s konkurencí v podobě PSP, společnost SONY však u své konzole nastavila cenu trochu moc vysoko. I tak se ale obě firmy dočkali vynikajících příjmů, rád bych ale zdůraznil moc Nintenda v kontrastu s tím, že SONY na tom byla v této době hůř.
Satoru Iwata se očividně inovací nabál. Když už mu to vyšlo jednou, vydalo Nintendo v roce 2006 velmi významnou konzoli Nintendo Wii. Dávno před Kinectem nebo PS Move dostalo Nintendo nápad využít vašeho pohybu na hraní her. Můžeme mluvit o v podstatě prvním větším přiblížení se virtuální realitě a hlavně o jednom z největších úspěchů herní historie.
Osobně znám asi pět lidí, kteří si koupili Wii. Kámoš, který si občas zahrál maximálně nějakou flashovou hru, si Wii pořídil, protože si chtěl zahrát tennis. Nápad vytvořit Wii jako konzoli o pohybu se Nintendu v prodejích tak vyplatil, že v první polovině roku 2007 se prodalo více konzolí Wii než Xboxů 360 a PS3 dohromady. Celkové prodeje se udávají nad 101 miliony prodaných kusů.
Zatímco však Nintendo mířilo cestou inovací, konkurence cílila na vyšší výkon. To způsobilo, že Wii se časem potýkalo s nižší podporou ze strany velkých vývojářů. Jedná se o problém, který Nintendo později srazil a způsobil žalostnou situaci, kterou společnost prožívá nyní.
