Warioland 2 – Nejlepší plošinovka? Ano!

Systémy: Game Boy, Game Boy Color
Propojení dvou hráčů kabelem: ne
Ukládání pozice: ano
Výrobce: Nintendo
Distributor: Conquest

Mario je možná nejklasičtější plošinovou hrou všech dob, určitě alespoň pokud jde o konzole. Osobně mám ještě o něco raději ježka Sonica (a nemohu se dočkat pokračování jeho dobrodružství na PlayStation…alespoň něco pozitivního je na tom krachu Segy…otázka je, zda to do budoucna znamená, že na PS2 uvidíme Shenmue), nicméně musím uznat, že Mario je poněkud jednodušší a pro někoho tak možná přitažlivější. Nejinak je to s jeho největším konkurentem, dvojčetem jménem Wario.

Druhý díl jeho dobrodružství byl na starém Game Boyi natolik úspěšný, že se lidé z Nintenda rozhodli předělat jej znovu pro Game Boy Color, což je skutek jistě chvályhodný a vděčíte mu přinejmenším za tuhle recenzi. Opět jsou tu tedy ty klasické hrací principy „skoč jim na hlavu a seber všechny ty mince“ a také je tu další pronikavě originální příběh.

Začíná docela nenápadně pohledem na hrad, ve kterém Wario žije a kde také schovává svůj zlatý poklad – tuny velkých mincí. Všechno to shromažďování bohatství Waria natolik unavilo, že právě usnul příliš tvrdým spánkem ve své ložnici…příliš tvrdým na to, aby slyšel, jak mu kapitán Syrup a gang černého cukru (z pohledu na kostky černého cukru s očičkama a ručičkama je těžké nezešílet) jeho poklad ukradli.

Nicméně po probuzení a odhalení této katastrofy náš hrdina nebojácně vyráží na vražednou pouť, na které hodlá polapit všechny ty zloduchy, zadupat je do země (doslova – pro Ty, kdo žádnou ze slavné série Nintenďáckých hopsaček ještě nehráli, nepřátele likvidujete především tím, že na ně skočíte) a posbírat všechno to zlato. Nu a zloduchové prchají, zlato se sype a tak ho můžete najít všude po cestě, která půjde přes sklepení hradu, strašidelný les, město a jeho mrakodrapy až po hrad Syrupa, což je sice kapitán, ale také docela pěkná dívčina.

Nu dobrá, tak příběh tedy není kdovíco, ale o ten snad u plošinovky nejde (dokud ji neudělá Square a nejmenuje se Brave Fencer Musashiden). Jde tu o hratelnost, ovladatelnost a vzhled. A v těchto směrech je podle mého Warioland 2 dokonalá.

Grafika je přehledná, přitom plná milých detailů a zvlášť všechny postavičky se mi opravdu líbily. Hudba a zvuky jsou v případě této hry na klasické, profesionální úrovni a dojem z technického provedení nijak nekazí. Ovládání je nádherné jednoduché (i když to není ježek-jde-to-ovládat-jedním-tlačítkem-Sonic) a spočívá v chození do jednotlivých směrů směrovým tlačítkem, skákání tlačítkem A a házení předmětů nebo nepřátel tlačítkem B. Pohoda, co říkáte?

A hratelnost? Ta je přímo snem každého hráče díky jedné, poměrně originální a potěšující inovaci. Tou je absolutní nesmrtelnost. Nikdy a nijak nemůžete zemřít a dokonce tu není ani žádné vracení zpátky, pokud vás někdo zasáhne. Zkrátka vás to odhodí nebo změní a to je další skvělý aspekt hratelnosti: Wario mění svou podobu a schopnosti v závislosti na tom, s čím přichází do styku. Jednotlivých forem je tu opravdu hodně, ale jmenuji alespoň zombii (nehmotný, propadává podlahou – léčí slunečná světlo), zmrzlinu (je z něj kus ledu a tak může klouzat – léčí náraz do zdi), píchnutí včelou (nafoukne se a létá – léčí náraz o strop) a je tu mnoho dalších.

Měnění podob je opravdu zábavné a také příjemně komplikuje hratelnost – skrz určité pasáže se dostanete pouze ve správné podobě. Nesmrtelnost však považuji za vskutku geniální a odbourávající znechucení, které neustálé umírání v náročnějších skokanských pasážích dovede otrávit i ty nejlepší hry. I zde vám občas potečou nervy, když vás bude šéfík na konci úrovně neustále odhazovat a vy mu nebudete moct zasadit ránu (dokud nepřijdete na správnou taktiku), ale to mi nepřipadá tak „zábavovražedné“.

Další velkou devizou, kterou Wariland 2 disponuje, je 5 skrytých světů (to je stejné množství, jako má samotná originální hra), celé jedno bonusové finále navíc a dvě minihry. Tou první je hádání čísla podle odhalení jeho kousku (na svůj tip sázíte nalezené mince) a druhou je klasická zapamatovávací soutěž, kdy je vám odhaleno několik obrázků na krátký okamžik a vy si musíte uložit do své paměti jejich pozice.

Pro dosažení bonusového finále musíte nasbírat plné body v obou minihrách (najdete je v každé úrovni) a pro přístup do ostatních zmíněných tajných lokací je třeba udělat rozličné věci, přičemž asi nejvtipnější je po úvodní animaci nebudit Waria stisknutím jakéhokoliv tlačítka a čekat, dokud se tajná úroveň nespustí v důsledku jeho spánku.

Takže je tu jedna předělávka klasické plošinovky, která se dokonale povedla a pokud rádi skáčete a sbíráte předměty, nezbývá vám, než si ji opatřit. Hurá do toho!

Verdikt: Warioland 2 je opravdu špičkovou ukázkou plošinkového žánru a jen těžko může nějakého příznivce tohoto druhu her zklamat.