Wolfenstein se letos vrátí s ještě efektnější a filmovější podívanou. Neutrpí tím ale tradičně bezhlavá a chytlavá akce?
Střílečky se dostaly do slepé uličky a z hlavního žánru posledních 10 let se pomalu ale jistě stává v agónii umírající filmový koridor. Alespoň se to pořád tvrdí a kopat do třeskutých akcí nabitého COD je prostě v módě. Sem tam se objeví naděje ve formě her jako Metro: Last Light nebo Bioshock, ale spíše než herními mechanismy mají navrch atmosférou a audiovizuálním pozlátkem. Jinak tomu není ani v případě nového Wolfensteina, který se potácí někde na půli cesty mezi filmovou FPS posledních let a krutopřísnou tradicí.
Schizofrenní vyprávění
Na prezentaci New Order si sice autoři z Machine Games pozvali jen vybrané novináře, ale to ještě neznamená, že se to následně všechno nedostalo ven. Takže jaké vlastně nové dobrodružství BJ Blazkowicze je? Jednoduše řečeno: zvláštní a jako by zaklesnuté v půli akční evoluce. Vývojáři, kteří poměrně mistrně vykreslili nelichotivé osudy Riddicka, nám třeba slibovali moderně střežený příběh plný dilemat, realita je ale někde trošku jinde.
Ať už to bude v pozdějších fázích jakkoli, je už teď nad slunce jasné, že scénáristé se hodně odvážně pouštějí na úplnou hranici černého humoru
První dvě hodinky hry totiž ukazují spíše bláznivou odyseu s totálním magorem v hlavní roli. Můžeme se ale vlastně vůbec Blazkowiczovi divit? Kdo by se ostatně probudil do světa pošlapaného německými vojenskými botami od Ameriky až po Rusko úplně s normální myslí. Ať už to ale bude v pozdějších fázích jakkoli, je už teď nad slunce jasné, že scénáristé se hodně odvážně pouštějí na úplnou hranici černého humoru a s nějakou tou morální kredibilitou to zase nebude tak žhavé. Mučení motorovou pilou by dokonce mohla na některé aktivisty být hodně silná káva!
Pořád je ovšem možné, že časem dojde k výraznému zlomu a hlavní hrdina se změní ze šílence probuzeného v polském sanatoriu zpátky na rytíře v bílé zbroji. Prim tady totiž samozřejmě pořád bude hrát boj s nácky, tentokráte bok po boku s protiněmeckých odbojem.
Umělé plížení
K tomu pochopitelně budete potřebovat náležitý zbraňový arzenál a podle autorů také vyprávění silně orámované bombastickými filmovými momenty a skriptovanými situacemi. V tomhle ohledu se Wolfenstein rozhodně zpronevěřuje původním hrám a po hlavě se vrhá do náruče hráčů, kteří holdují spíše Call of Duty. Už úvodní mise, odehrávající se ještě za 2. světové je plná filmových střihů, efektních výbuchů a předpřipravených mini sekvencí, jako je šplhání po středověké hradní stěně, nikoho nenechává na pochybách, odkud vítr vane.
V přímém kontrastu k tomuto faktu ale stojí samotný level design, který je na moderní střílečku až překvapivě otevřený. Samozřejmě se pořád pohybujete v uzavřených koridorech, ale ty jsou plné vedlejších odboček a slepých uliček. Autoři se také budou snažit co nejvíce pomrkávat po herních veteránech. Můžete se tak těšit na průchody skryté za obrazy nebo výlety do větracích šachet. Wolfenstein občas nastavuje druhou tvář a ze zběsilé akce doslova přehazuje výhybku na tichý stealth.
Nechybí RPG systém, který bude zohledňovat váš postup a postupně odemykat nové schopnosti
V takových případech autoři zúročují zkušenost právě z práce na Riddickovi. Minimálně mně to ale přijde příliš křečovité a strážní, kteří jsou vždycky otočení zády v tomto případě nepředstavují žádnou výzvu. Spíše doufám, že tohle nechají autoři pouze jako zpestření a prim skutečně bude hrát hlavně povedená akce.
Hlavně ať se střílí!
Protože architektura jednotlivých úrovní, futuristické zbraně nebo kombinace nácků a ujetých robotických potvor. To všechno mají Machine Games pořád pod kontrolou a novináři si střílení a další akční propriety docela pochvalovali. Dokonce se prý můžete i vyklánět zpoza rohu nebo používat střelbu z krytu, takříkajíc naslepo. Nechybí dokonce ani RPG systém, který bude zohledňovat váš postup a postupně odemykat nové schopnosti, a to dokonce i pro stealth přístup.
Pořád si ale myslím, že vzít do rukou dva rotační kulomety a hezky postaru náckům zatopit pár tisíci nábojů bude zdaleka největší zábava. Škoda jen, že AI údajně není až takový posun, jak se očekávalo a strategickým vrcholem protivníků je menší obchvat. Do vydání v květnu se ale třeba ještě nějaká vylepšení dají stihnout. Drobné postrčení a důraz na detaily by totiž autoři pořád ještě potřebovali.
Minimálně solidní střílečku, která se nebojí moderních vypravěčských postupů, ovšem určitě dostaneme. Stejně tak dojde i na zajímavou a atmosférickou inscenaci alternativní historie plnou hloupých dialogů a hodně, ale opravdu hodně rozmašírovaných německých mozků!
