Wolfenstein Youngblood: cesta špatným směrem | Recenze

Po posledním dílu už toho má B.J. Blazkowicz plné zuby. Nový díl série Wolfenstein jde na ostří nože. Mění hlavní hrdiny a dokonce přidává otevřený svět a RPG prvky. My z toho však nadšení nejsme.

Co baví

  • Akční hratelnost s různými typy zbraní
  • Krásná grafika
  • Úžasný level design
  • Multiplayer

Co vadí

  • Nutnost plnit vedlejší úkoly
  • Zdlouhavé bossfighty
  • Hloupá 
  • AI spolubojovnice
  • Nezáživný příběh
  • Horší technický stav a mnoho dalších problémů
6/10
Hodnocení

Studio Machine Games odvedlo za poslední roky pořádný kus práce. Dokázalo restartovat sérii Wolfenstein a vyprávět příběh poté, co nacisti ovládli svět. Přičemž se drželi pravidla, že Wolfenstein by měla být přímočará lineární střílečka a hlavním hrdinou je slavný B.J. Blazkowicz.

Nový díl Wolfenstein: Youngblood (na kterém studio spolupracovalo s vývojáři Arkane Studios) dělá velké změny. Hlavními hrdinkami jsou dcery B.J. Blazkowicze a hra je založena na otevřené nátuře, plnění úkolů a RPG prvcích. Osobně to však označuji za velké zklamání.

Příběh na úrovni německého romantického filmu

Osobně nepovažuji Wolfensteina za napínavou příběhovou hru, nutno však zdůraznit, že tu příběh byl a hra vás táhla po nějaké linii. Měli jste důvod pokračovat a chtěli jste vědět, jak to celé skončí. O to se zasloužila hlavně skvělá atmosféra spojená s vykreslením nacistického světa.

Youngblood (54).pngYoungblood (49).pngYoungblood (50).pngYoungblood (51).pngYoungblood (52).pngYoungblood (53).pngYoungblood (55).png
Ve hře chybí zajímavý příběh, který by vás táhl dál

B.J. Blazkowicz měl motivaci, proč chce bojovat a jeho postava jako taková dávala smysl. Holky jsou na tom ale hůř. Zápletka se točí kolem záhadného zmizení B.J. Blazkowicze, kterého jeho dcery chtějí najít. Z osvobozené Ameriky se vydávají do nacisty okupované Paříže.

 

Hlavní hrdinky neberou svět kolem vážně. Smějí se a tančí... skoro jak kdyby si to užívali. Což je nepříjemná změna po temné atmosféře předchozích dílů

 

Příběh kazí hromada věcí. Sám o sobě není natolik zajímavý, aby vás táhl dál. Navíc zde nejsou zajímavé a pevně stanovené hlavní mise a hra funguje na vedlejších úkolech. Dokonce ani hlavní hrdinky neberou svět kolem vážně. Smějí se a tančí... skoro jak kdyby si to užívali. Což je nepříjemná změna po temné atmosféře předchozích dílů, díky které se člověk do hry vžil.

Wolfenstein: Destiny Edition

Provedením mi hra strašně moc připomíná Destiny v módu volné mapy. Je tu Paříž, po které plníte vedlejší úkoly – a musíte! Nový Wolfenstein si zakládá na získávání nových levelů. Nefunguje to však pouze tak, že nová úroveň odemyká nové schopnosti, i když to zde také funguje. Zejména potřebujete určitý level, abyste porazili určité vojáky. Musíte tedy expit a bez toho hru dokonce ani nedohrajete. Do expení jste nuceni. Přičemž i hlavní úkoly působí spíš jak úkoly vedlejší. 90 % zadání je "dojdi tam, seber tohle" apod.

Youngblood (48).pngYoungblood (45).pngYoungblood (46).pngYoungblood (47).png
Vaše úroveň je zásadní. Mnoho nepřátel na nízkém levelu neporazíte

Jde to však do extrému. Stačí jednou špatně odbočit a narazíte na vojáky, kterým neuberete nic a oni vás zabijí na dvě rány. Přičemž k dispozici ani nemáte mapu, když nepočítám mapu metra, která umožňuje rychle cestovat mezi lokacemi. Jdete tak nějak poslepu s možností rychlé smrti kvůli vojákům s vysokým levelem.

 

Do expení jste nuceni. Přičemž i hlavní úkoly působí spíš jak úkoly vedlejší. 90 % zadání je "dojdi tam, seber tohle" apod.

 

Jednotky se navíc stále obnovují. Je to skoro jak v nějakém MMO. Jsou tu oblasti s vysokým levelem a pokud vyvraždíte velitelství, brzy bude opět plné vojáků s veškerým personálem. Do Wolfensteina se mi to prostě nehodí a přijde mi to spíše otravné.

Youngblood (39).pngYoungblood (40).pngYoungblood (41).png
Do vedlejších misí jste nuceni, bez nich se totiž nenaexpíte

Ano, nějaký klad tu je. Můžete upravovat svůj vzhled a vzhled zbraní, zbraně dokonce můžete vylepšovat a samozřejmě si postupně odemykáte nové schopnosti (ne že by to bylo něco nového od minulých dílů) a upravujete svůj styl hraní. Ale přišlo mi spíš, že vás hra okrádá o širší možnosti a vylepšení, že nacházíte více nábojů je spíše boj s jejich věčným nedostatkem. A jelikož to stále není MMO, vzhledem se moc nepochlubíte.

Hratelnost dostala facku

Herní systém je rámcové srovnatelný s Wolfenstein 2: The New Colossus. Je to rychlá střílečka s dostatkem druhů zbraní a s možností vyřádit se jak na blízko, tak na dálku. Nepřátelé navíc nejsou úplně hloupí. Snaží se vás různě oběhnout, číhat na nebezpečných místech apod. No i když občas přeci jen dost skáčou před mušku.

Youngblood (32).pngYoungblood (26).pngYoungblood (27).pngYoungblood (28).pngYoungblood (29).pngYoungblood (30).pngYoungblood (31).png
Hratelnost je podobná New Colossus, ale podpořilo ji mnoho nových špatných rozhodnutí

Je tu jedna nová speciální schopnost, a to dočasná neviditelnost. Game changer to není, ale hodí se. Osobně jsem radši používat schopnost, kdy nabouráte do nepřítele a buď je shodíte na zem nebo je naprosto rozmačkáte.

Problém je, že novinky hry jsou spíše na škodu. Nepřátelé, kteří jsou z větší části shodní s těmi z minulého dílu, nad sebou mají život a často také zbroj. Zbroj je znázorněna dvěma symboly a ty se liší tím, jaký typ střeliva na nepřátele zabírá. Jednoduše řečeno – musíte použít určitý typ střeliva, abyste vojáky zabili co nejrychleji. No a jiný typ střeliva použijete střílením z konkrétní zbraně.

 

Je skoro depresivní, když do vojáka střílíte, jak jen můžete, a jemu to skoro nic nedělá

 

V základech to není špatný nápad, ale má závažnou vadu. Jeden typ střeliva má dost zbraní, druhý typ málo. Velkou část hry jsem měl na jeden typ střeliva jen dvě zbraně, a to pistolku a samopal. Samopal rychle ztrácel náboje a pistolka je slabá. Jednoduše řečeno, boj s nepřáteli se zbrojí byl nepříjemný. Stejně tak fakt, že mě hra omezovala v tom, jaké zbraně musím používat a na vzdálenost vhodnou pro brokovnici není příjemné střílet ze samopalu.

Youngblood (20).pngYoungblood (21).pngYoungblood (22).png
Nepřátelé mají nově zbroj, což v praxi znamená, že chvíli trvá, než je zabijete

Vojáci si to často uvědomují a se zbrojí jdou po vás. Je skoro depresivní, když do vojáka střílíte, jak jen můžete, a jemu to skoro nic nedělá. Není to ale výjimka. Mnoho vojáků má zbroj a jejich porážka kvůli jejich odolnosti hlavně trvá dlouho. Nejhorší jsou pak bossové. Bossfight přece musí být zábavný! Výzva by neměla vycházet z toho, že mu vaše střelba moc nedělá a zatímco on stojí na místě a jste v klidu, vy máte co dělat, abyste neumřeli.

Youngblood (23).pngYoungblood (24).pngYoungblood (25).pngYoungblood (4).pngYoungblood (8).pngYoungblood (9).png
Level design je úžasný, to musím uznat, a plánovat strategii a postup je radost

Pouze jedna nová věc mi udělala radost, a tou byla hravá herní mapa. Ta je nádherná (o čemž se rád rozepíšu za chvíli) a nabízí dost místa k taktizování. Vojáci využívají několik pater najednou, střílejí z balkónů i krytů před vámi, využívají vedlejší chodbičky atd. Paříž je na tohle vážně pestrá a plánovat útok je zábava. Další novinky, například dekódování zpráv a hledání tajných kódů k odemčení trezorů, mi až tak zásadní nepřišly.

Hurá do multiplayeru

Ve hře jsou dvě sestry a jednu z nich si na začátku vyberete. Rozdíl není žádný, jen vzhled. Jde hlavně o to, že kooperace je ve hře pořád, a to i v případě, že hrajete sami. Počítačem ovládaná sestra tedy moc rozumu nepobrala. Nebojí se jít hezky před mocného nepřítele a opakovaně vás žádat o pomoc. Dokonce ani není přizpůsobivá jiných strategiím. Jde stále za vámi a občas se dokonce šourá vzadu. Jelikož jsou tu speciální akce (například brána, kterou musíte pohnout najednou), není to příjemné.

Pokud si hru koupíte v Deluxe edici, můžete do hry pozvat hráče, který Wolfenstein: Youngblood nevlastní. Musíte si však hru zahrát na stejné platformě.

Se spoluhráčem je to zábavnější, ALE POZOR. Úrovně se nevyrovnají. Takže hrát s kámošem znamená buď novou hru nebo to, že jeden z vás bude malý level a umírat pořád. Prostě další trhlina v systému expení.

 

Počítačem ovládaná sestra moc rozumu nepobrala. Nebojí se jít hezky před mocného nepřítele a opakovaně vás žádat o pomoc

 

Smrt je zde řešena tak, že spoluhráče musíte oživit. Když se tak nestane, ztrácíte jeden ze společných životů. Ty jsou tři, ztráta všech znamená načtení posledního checkpointu, který bývá zpravidla velmi daleko. Hra je skoro jak nekonečný raid. Nesmíte umřít a když umřete, znamená to návrat třeba o 20 minut zpátky.

Paříž je nádherná

Hře se musí nechat, že vypadá úžasně. Graficky je srovnatelná s Wolfensteinem 2, nicméně prostředí je vykreslené do nejmenšího detailu. Ano, jste celou dobu skoro jen v Paříži, ta je však uvěřitelná a je radost ji procházet. Každá lokace má nějaký svůj účel a troufám si říct, že dokonce příběh.

Youngblood (16).pngYoungblood (13).pngYoungblood (14).pngYoungblood (15).png
Graficky je hra zvládnutá mistrovsky a průzkum světa je radost

Navíc máte šanci prozkoumávat nacistický vliv na chod světa. Uvidíte filmy, hry a písně pozměněné nacisty, fiktivní výrobky, budete si moct zahrát Wolfensteina 3D s Terrorem Billym v roli hlavního záporáka. Je to skutečně radost a screenshoty jsem dělal skoro pořád.

Youngblood (5).pngYoungblood (6).pngYoungblood (7).png
Technickým problémům se hra nevyhnula a párkrát jsem byl nucen hru restartovat

Tento bod je však podlomen technickými problémy. Zde je dobré říct, že jsem hru hrál na Xbox One X a u jiných platforem se to může lišit. Osobně jsem se setkal s propady textur, výpadky zvuku (obzvlášť nepříjemné a řešené restartem hry) a občasným (leč mírným) sekáním hry.

 

Každá lokace má nějaký svůj účel a troufám si říct, že dokonce příběh.

 

Zde se možná nabízí otázka, proč do převážně negativní recenze cpu hodnocení 6/10. Přes všechny problémy má hra nádhernou grafiku, špičkový level design a pořád dost zábavnou hratelnost. Nejlépe bych to popsal tak, že je to sice podprůměrný Wolfenstein, ale v porovnání s jinými hrami ji pořád beru jako mírný nadprůměr (i když jsem byl dost na pochybách a o 5/10 nejednou uvažoval).

Osobně nevím, proč některé recenze o hře mluví kladně. Dle mého je to šlápnutí vedle a mimo konceptu, který mi k Wolfensteinovi vůbec nesedí, má hra mnoho přešlapů v game designu. Možná si Youngblood s přáteli ještě párkrát zahraji, ale jinak budu dělat, že se slovo „Wolfenstein“ v názvu hry nevyskytuje.

Verdikt

Udělat z lineárního FPS hru v otevřeném světě se silnými prvky RPG by nemuselo být špatné. Musíte se ale vyvarovat mnoha chyb v game designu a zajistit, aby hra neztratila tempo. To se novému Wolfensteinovi nepovedlo a i když se hodnocení dostalo do mírného nadprůměru, hru nemohu s čistým svědomím nikomu doporučit.