Wulverblade: římská říše padne pod náporem našich seker! (recenze)

Římanům se nikdy nepodařilo dobýt celou Británii – odpor ze strany keltských kmenů byl zkrátka příliš velký. Nyní se však Řím snaží znovu rozšířit svá území v Británii pomocí IX. legie, což vám dává záminku, abyste všechny legionáře rozprášili.

Wulverblade je zajímavá hardcore bojovka, která si jako téma bere pokus IX. legie o dobytí většího území v Británii pro římskou říši. Vy se vtělíte do role jednoho ze tří Keltů a budete se snažit porážet rozsáhlé armády a jejich velitele.

Mrtvý Říman, dobrý Říman

Historicky se hra hlásí k roku 120 n. l. Trošku to nesedí, jelikož IX. legie byla historicky zničena (dle jiných historických záznamů pouze převelena na východní část říše) v roce 117 n. l. Zároveň se hra odehrává krátce před tím, než započala stavba slavného Hadrianova valu.

Wulverblade (3).jpg
Ve hře budete zabíjet Římany a jejich keltské příznivce

Přes menší odchylku v čase (kterou samozřejmě snadno odpouštíme) je historický složka hry velmi chválihodná. Ve hře průběžně dostáváte hromady všelijakých spisů, které přibližují historii nejen tažení v Británii, ale i historii Říma a Keltů obecně. Mimo textů se tu a tam setkáte s nějakými obrázky nebo dokonce videi dokumentující dané historické lokace.

Wulverblade (1).jpgWulverblade (2).jpgWulverblade (4).jpgWulverblade (5).jpgWulverblade (6).jpgWulverblade (7).jpg
Hra je velmi brutální a nepřátele můžete zabít mečem, kopím či jejich vlastní rukou

Samotný příběh hry rozhodně není hlavním lákadlem, i když pořád je to vcelku příjemné doplnění. Touha hlavních postav osvobodit Británii od římského vlivu působí chvílemi spíše jako touha po krvi a popravdě, potřebujete se pořádně nabudit. Nepřátelé jsou totiž tak agresivní, že si bez nezdravé touze po brutalitě moc nezabojujete.

U všech bohů, už jsem zase mrtvý

Sami vývojáři se odkazují na old-school mlátičky. Žádné vylepšování ani nastavování obtížnosti, nyní záleží jen a pouze na vašich schopnostech… jako za starých časů. Chcete-li nepřátele porazit, musíte předem předpovídat, co vám můžou udělat. Pouze tak se ubráníte různým útoků a hlavně jim to vrátíte ještě silnějšími útoky.

Wulverblade (18).jpg
Grafická stránka hry je krásná a ilustrovaný styl hře rozhodně sedl

Hru si můžete projít, jak již bylo zmíněno, v roli třech různých postav. Ty se liší pouze hratelností a i když základní principy zůstávají stejné, budete muset trochu poupravit styl. Guinevere je například rychlejší, Brennusovi zase chybí štít.

Wulverblade (8).jpgWulverblade (9).jpgWulverblade (10).jpgWulverblade (11).jpgWulverblade (12).jpgWulverblade (13).jpg
Kvůli náročné obtížnosti zvládnete hru jenom tak, že poznáte svého nepřítele

Celkově herní styl musím pochválit. Nejenom, že se setkáte s různými postavami, ale hra vám všelijak umožní využít svou zuřivost. Mrtvému nepříteli můžete useknou hlavu a končetiny a to všechno je použitelné jako zbraň. Občas najdete velký meč nebo kopí a rovněž to použijete jako zbraň. Jindy budete nepřátele shazovat do ohně či je propíchnete na dřevěných kůlech. Prostředí je opravdu hodně interaktivní, díky čemuž má charakter a vy se jen rozmýšlíte, co všechno lze použít jako zbraň a zda tentokrát vrhnete vázu nebo zůstanete u házení hlav.

 

Žádné vylepšování ani nastavování obtížnosti, nyní záleží jen a pouze na vašich schopnostech… jako za starých časů

 

Kvůli velké náročnosti hry můžete jednou za mapu povolat na pomoc vlky, což je ultimátní plošná zbraň na všechny nepřátele nebo se vám jednou za čas nabije zuřivost, díky které vám dočasně nemohou nepřátelé ublížit, ale vy je naopak zasypete hromadou ran a ještě se trochu vyléčíte. Další pomocí je ovoce a maso, které občas spadne vojákům nebo se ukáže na mapě a vyléčí vás.

Wulverblade (14).jpgWulverblade (15).jpgWulverblade (16).jpg
Krásný je rovněž level design, kdy vám hra umožní chytře využívat prostředí

Na konci mapy obvykle následuje bossfight, zpravidla velmi náročný. I když můžete na nepřítele poslat vlky a aktivovat rage mód, bossfight lpí na trpělivosti. Bosse budete opakovat třeba pětkrát, než opravdu přijdete na to, jak na něj. Jediné, co mi opravdu vadilo, je systém checkpointů. Na mapě naštěstí jsou, což je dobře, ale vadilo mi, že není přímo u bosse – takhle neopakujete pouze boj s ním, ale musíte projít polovinu mapy. Přesto tu dokonce existuje arcade móde, který si na checkpointy vůbec nehraje.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Hře se díky těmto prvkům podařilo dosáhnout vynikající situace. Hra je postupně těžší a těžší se silnějšími nepřáteli a vy se díky nutnosti postupné adaptace opravdu zlepšujete. Poprvé jsem mlátil jak malé dítě do kopřiv. Nyní mi první úrovně přijdou primitivní, ale na druhou stranu mi dávají na frak opancéřovaní legionáři.

Wulverblade (17).jpg
Ve hře se nijak nevylepšujete, vše záleží na vašich schopnostech

Přesto mám pocit, že vývojáři možná měli do hry začlenit více obtížností. Kvůli vysoké obtížnosti se titul mnoha hráčům uzavírá, přitom by byl schopen zaujmout opravdu hodně lidí. Pro ty, kteří věří, že pravá hra musí být těžká, vychází Wulverblade vstříc. Každopádně rozhodně před koupí myslete na to, že hra je opravdu těžká.

 

Hra je postupně těžší a těžší se silnějšími nepřáteli a vy se díky nutnosti postupné adaptace opravdu zlepšujete

 

Doporučuji také využít mód Arena. Nejedná se o nic přelomového, útočí na vás hordy nepřátel a vy musíte co nejdéle přežít. Každopádně je to vynikající prostředí na nacvičení boje. Je fajn, že vám vývojáři dávají dost prostoru, abyste se připravili nejen na to, co už přišlo, ale i na to, co se teprve chystá.

Wulverblade (19).jpgWulverblade (20).jpgWulverblade (21).jpg
Hru buď nezvládnete nebo se z vás stane pravý galský bojovník

Poslední velkou výhodou je možnost zahrát si s kámošem ve dvou, Jelikož jsem hru testoval na Nintendo Switch, narazil jsem na to, že bohužel dva Joy-Cony nestačí a pro multiplayer potřebujete dva PRO ovladače, případně dva a dva Joy- Cony. Hra ve dvou je rozhodně kladem, který vám pomůže ve hře i přes pekelnou obtížnost projít dál.

Británie je nádherná a krutá

Koneckonců musím hře pochválit i výtvarnou stránku. Necílí na realistickou grafiku a místo toho si budete užívat krásné ilustrace. Hra na pohled může působit jako brutální Asterix a Obelix a strašně jí to sedí. Ostatně díky pěknému soundtracku můžeme mluvit dokonce o audiovizuální krásce.

Asi se nedá říct, že by hra převzala dominantní roli ve vašem obýváku. Vývojáři se opravdu nedívali dopředu, ale zaměřili se na starou dobrou minulost, kdy jste vítězství dosáhli s velkými obtížemi, ale o to víc jste si ho vážili. Nadšencům do náročných mlátiček rozhodně hru doporučujeme.

Hodnocení: 4 / 5

Klady:

  • výborná hratelnost
  • spojení s historií
  • krásný audiovizuální styl
  • podpora hry pro dva na jedné konzoly

Zápory:

  • pro někoho příliš obtížné
  • před bossfightem není checkpoint
Váš názor Další článek: Nový trailer z retro akce Outcast: Second Contact přibližuje hrdinu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,