X: Beyond the Frontier

Žánr: simulátor
Minimum: Pentium 166, 32 MB RAM, Win 95/98, CD-ROM, 3D akcelerátor
3D: Direct 3D, OpenGL
Multiplayer: ne
Výrobce: Egosoft
Distributor: THQ

Příběh vás zavede do daleké (konec konců jaké jiné, že?) budoucnosti. Konkrétně do doby 500 let po ukončení války s roboty, zvanými terraformery. Ti byli používáni k úpravám povrchu vzdálených planet, aby se staly obyvatelnými pro lidské kolonisty. Jenže jednoho krásného (možná byl i ošklivý, ale to se z intra nedozvíte) dne jim přeskočilo. Usmysleli si totiž, že jsou bůhvíjak inteligentní a rozhodně nehodlali strpět vedle sebe někoho méně dokonalého. Jako na potvoru (heh...:-) – pozn. šéfredaktora), hned vedle nich žili lidé. Terraforměři se skutečně činili a zakrátko už byla vidět jejich útočná flotila z teleskopů na Zemi pouhým okem. Když už se zdálo, že naše matička zakalí jak po zásahu Prostetnika Vogona Jeltze, stal se zázrak. To bylo totiž tak. Cestování ke vzdáleným soustavám nebylo nic jednoduchého,a tak vědci vymysleli intergalaktické brány. Těmi se „skákalo“ po různých koutech našeho vesmíru. Když se terraformeří flotila blížila k Zemi, najela do neviditelné brány, která je odhodila neznámo kam. Aby to nebylo málo, lidé ještě navíc tuto bránu syčácky zlikvidovali. Bohužel to byla brána poslední, takže s cestami do vesmíru byl nakrátko utrum. No a právě po pětistech letech, se konečně našla cesta, jak se znovu pustit do dobývání vesmírného prostoru. Touto cestou má být nová loď známá jako X-perimental shuttle. Ta je schopná hyperprostorových skoků bez bran. Vy se ocitáte v roli testovacího pilota, který má novou loď odzkoušet, ověřit apod.

V průběhu testování vás hra začne učit, jak se přidává a ubírá rychlost, jak se plavidlo ovládá, předá vám základní informace o zaměřovacím systému i o systému střelby. Vše probíhá v pohodě, ale jen do okamžiku, kdy se má prověřit funkce hyperprostorového skoku. Místo toho, abyste skočili na předem vypočítanou pozici, ocitnete se v úplně neznámém koutě vesmíru. Ještě se ani nevzpamatujete ze ztrát, které jste při skoku utrpěli (mimochodem přijdete o lasery) a už na vás pomrkává hlavička ufona, která něco žvatlá. Vy tomu samozřejmě nerozumíte, neboť mluví rodnou ufonštinou. V tento okamžik jsem si říkal, že je po mně veta. To víte, ufoni jsou hrozně zákeřní. Jen si vzpomeňte na sérii UFO- Enemy Uknown, jací to byli syčáci. Naštěstí součástí vaší lodě je speciální překladač z cizích jazyků. Ten po chvíli dokáže ufonovo žvatlání přeložit. Kdo neumí dobře anglicky, bude na tom naprosto stejně jako před překladem. Titulky totiž autoři zapomněli přidat. Každopádně kdyby jste anglicky uměli, dozvíte se, že se nacházíte v sektoru, který patří Teladiům. Jsou to obchodníci a profit je u nich nejvyšší hodnotou. V průběhu konverzace se dozvíte ještě o dalších třech rasách. Bohužel pojem Země je jim naprosto neznámý. V této chvíli se vám začne zcela zřetelně rýsovat cíl hry: vrátit se zpět na Zemi ve stavu živém. Což bez hyperprostorových motorů, které vzali za své, nebude nic jednoduchého. Naštěstí jsou Teladiané vcelku hodní, takže vám půjčí 100 kreditů do začátku. Později jim však musíte vrátit 3500 kreditů. A jak se k nim dostat ? Samozřejmě obchodem. Případně dalšími službičkami, jako je například získání informací o rase Argonů.

Zpracování příběhu i vtáhnutí hráče do hry není sice nějak zvlášť inovativní a drží se v podstatě již zaběhnutých a stále se opakujících klišé, přesto na navození atmosféry to celkem stačí. Ke hře jsem přistupoval z pozice vytrvalého hráče Elite. Čekal jsem rozlehlý vesmír a naprostou volnost. Volnost je sice zajištěna co se týče příběhu, který se postupně bude větvit s přibývajícími zkušenostmi s jinými rasami, ale po prostorové stránce jsem byl zklamán. Pohybujete se v prostoru, který je ohraničen ze čtyř stran hyperprostorovými bránami. Nemohl jsem se proto zbavit dojmu, že se pohybuji stále v nějaké krychli. Ovládání lodě je velmi jednoduché, bohužel totéž se dá říci i fyzikálních vlastnostech, kterými je vesmír ve hře opatřen. Na něco jako setrvačnost můžete zapomenout. Asi nejvíce se to podobá hrám jako jsou X-Wing nebo Tie Fighter, které si ovšem nehráli na dokonalý a rozsáhlý vesmír. I když co se nelíbí mně samotnému, navíc zparchantělému od hraní Elite, může se líbit fanouškovi Wing Commandera. Proto mne zarazila neuvěřitelná těžkopádnost při letu. Než se dostanete od jedné továrny k druhé, trvá to přece jen nějakou chvíli. Tyto prodlevy sice byly i v Elite, jenže tam existovala možnost časové komprese. Tady se let stává neuvěřitelnou nudou. Alespoň z počátku. Později máte možnost pořídit lepší motory, ale ty jsou pěkně mastné. Hrozí proto nebezpečí, že hra většinu hráčů odradí ještě před tím, něž vlastně pořádně začne. Alespoň se rozšířil sortiment zboží, se kterým se dá obchodovat. Na druhou stranu neexistuje možnost prodávat a kupovat lodě. Což zase o stupínek hru sráží.

Grafické zpracování je na úrovni standardu, který poskytuje technologie D3D a 3Dfx. Okolní stěny, které vymezují prostor k pohybu, jsou pokryty vcelku pěknými texturami, které navazují atmosféru skutečného vesmíru. Vůbec grafika je hlavní zbraní této hry. Mně se velmi líbila, i když bych mohl vytknout v některých případech až velkou přeplácanost. Alespoň dle mého mínění by továrny a těžební věže mohli být trochu méně zářící a více špinavé. Možná právě díky místy až sterilní grafice podlehnete pocitu, že v prostoru jste snad jediná živá bytost. Nemohu si odpustit ještě jedno malé pošťouchnutí. Každé přistání je doprovázeno animovanou sekvencí. Ze začátku je to sice pěkná podívaná, v průběhu času vás ale začne velmi iritovat. Přeskočit se samozřejmě nedá.

Grafika je v této hře dvousečnou zbraní. Na jedné straně přispívá velmi citelně k celkové atmosféře, na druhé je obrovskou zátěží pro váš počítač. Já jsem alespoň v 640x480 pociťoval v některých případech značné zpomalení, i když musím kajícně souhlasit s názorem, že Voodoo 2 už dnes rozhodně není tím pravým na moderní hry. Co nezvládla „Vůdovka“, mohla vyspravit Matroxka G200. Jenže tu mě hra odmítala zatvrzele identifikovat. A to i v případě, že je v některých aspektech lepší, jak již zmíněný akcelerátor.

I přes řadu nedostatků není hra vysloveně špatná. Spíše doplácí na špatný marketing, který se jí snaží mermomocí dostat někam, kam nepatří. Produkt se tváří jako Elite s vylepšenou grafikou. Kdo by ale ke hře přistoupil takto, velmi by se spálil. Jsou zachovány některé vnější aspekty, ale na podstatu se jaksi zapomnělo. Hráče Wing Commandera musím také zklamat. Těžkopádnost hry je z počátku obrovská a v podstatě nedoufám, že by některý milovník hvězdných soubojů dokázal vydržet několik dní bez možnosti si vystřelit. Ctitelé této hry se budou rekrutovat především ze začátečníků, kteří nemají s hraním zase až tak bohaté zkušenosti. Případně z okruhu nespokojenců, které odradila hra Elite II a III kvůli primitivní grafice a velké složitosti. Pokud tedy nejste příznivci akčních her, při kterých krev stříká z obrazovky případně železný šrot vylétává z mechaniky, a zároveň nemáte rádi příliš složité ovládání a vysvětlování, je to hra jak stvořená pro vás.

	Grafika: 8/10
	Zvuky: 6/10
	Hudba: 4/10
	Hratelnost: 5/10
Průměrná hra, která doplácí na svůj marketing. Sráží ji především nezvládnutí filozofie ani jedné z her, na které má navazovat a dokonce je překonávat ( Elite, Wing Commander). To co je pro zkušeného hráče nepřekousnutelné, může se začátečníkovi jevit naopak jako velké plus. Tomu druhému pak hra zajisté přinese mnoho měsíců zábavy.
Celkové hodnocení: 4/10 – hráč se zkušenostmi, 7/10 – nováček