Z monitoru na stříbrné plátno: bojovky, mlátičky, rvačky

Adaptací naší počítačové zábavy na filmové plátno přibývá a aniž bychom si to uvědomovali, mají pro nás nemalý význam. Jsou totiž jakousi prezentací našeho koníčku „obyčejným“ lidem a spoluvytváří tak jejich pohled na nás. Jak tedy dopadly ty první pokusy, které si z her braly do ohniska kamery vděčné téma syrového souboje?
Z monitoru na stříbrné plátno: bojovky, mlátičky, rvačky
Adaptací naší počítačové zábavy na filmové plátno přibývá a aniž bychom si to uvědomovali, mají pro nás nemalý význam. Jsou totiž jakousi prezentací našeho koníčku „obyčejným“ lidem a spoluvytváří tak jejich pohled na nás. Jak tedy dopadly ty první pokusy, které si z her braly do ohniska kamery vděčné téma syrového souboje?

Street Fighter
Nedá se říci, že by první Street Fighter z roku 1987 udělal ze dne na den díru do světa. Za jeho relativním neúspěchem stály hlavně zúžené technické možnosti programátorů, kteří tak ve své době nedokázali naplnit svůj cíl, stejně jako mnoho ostatních tvůrců. Tento první díl tedy spíše označme jako klid před bouří a počkejme si na rok 1991, na opravdové hromy, blesky a Street Fighter II. Sem již doba přinesla lepší kvalitativní zázemí a slova Street Fighter začínají znamenat prvotřídní zábavu. Co bylo ale pro nápad filmového zpracování mnohem důležitější, je skupina lidí, která Street Fighter znala, viděla a hrála. Jelikož se spustil doslova déšť s iniciály SF, který protékal všemi platformami a kouty světa, rostla tato skupina jako z vody. Street Fighter tedy neměl předpoklady tržeb „pouze“ u vlastníků počítačů, ale i u široké vrstvy návštěvníků poutí, hracích barů či zábavných maringotek. A tak v roce 1994 ostříkne krev pouličních bitek i kinosály celého světa. Do režisérského křesla usedl Steven E. De Souza, který pro takovou práci měl ty nejlepší předpoklady. Z jeho předchozích děl jmenujme alespoň scénář k filmové adaptaci komixového Soudce Dredda (Judge Dredd – 1995), k celovečerní verzi pravěké rodinky Flinstounů (The Flintstones – 1994), nebo třetímu pokračování Policajta z Beverly Hills (Beverly Hills Cop III – 1994). U drtivé většiny filmů (ale i seriálů) je podepsán jako scénárista a platí za velice dobrého autora svého žánru. Režie Street Fightera mu však příliš nesedla. Začátek filmu se sice rozbíhá na příjemné komixové úrovni, jenže v druhé polovině tvůrcům jaksi dochází invence a snímek tak padá do nezáživné skupiny spíše béčkových výtvorů. A aniž bych byl nějakým odpůrcem Jean Claude Van Damma (role Guila), ani on, podle očekávání, nedokáže nic zachránit. Říká se, že v podobných filmech snad více záleží na osobnosti záporaka, než kladného hrdiny, aby film dostal švih, a tak připišme velké zásluhy Raulu Juliovi (Addamsova rodina, The Papp Project), který si zde velice dobře střihl roli generála Bisona a držel tak film před absolutním propadem. Celkově však film nesklidil kladné ohlasy ani od kritiky, ani od diváctva. Dokonce ani většina SF fanoušků nebyla příliš nadšena, protože od „neinteraktivního“ ztvárnění své legendy čekala mnohem víc. Zajímavostí však zůstává obsazení role Cammy, která připadá známe a mé oblíbené zpěvačce Kylie Minogue (Better Devil You Know, In Denial). Bylo to totiž v době, kdy se ocitala v mezidobí její pěvecké slávy a buďme tedy rádi, že jí comeback posadil zpět do sedla, které si zaslouží a nemusí brát podobné neatraktivní roličky. V případě toho filmu existuje i zpětná vazba opět na monitory a zanedlouho vzniká hra Street Fighter The Movie s digitalizovanými postavami z filmu.

Street FighterStreet Fighter

Street FighterStreet Fighter

Street FighterStreet Fighter

Mortal Kombat
O mnoho lépe než Street Fighter dopadla o rok mladší adaptace věhlasné mlátičky Mortal Kombat. Její režisér Paul Anderson (Horizont událostí – 1997) se vykašlal na stavění rozsáhlého příběhu na naprosto neepických základech, vyhnul se tak stupidním hláškám i hluchým místům v ději a výsledkem byla nepřetržitá akční zábava plná tempa a rychlosti. Byl to ten typ filmu, u kterého se vám se chce skákat, vřískat a řvát. Moment, kdy kamera přejížděla nad znakem Mortal Kombatu za burácení jedné z nejlepších techno skladeb vůbec a postupnému vystupování zvuků ze hry, byl naprosto extatický. Celý film působí jako jeden dlouhý klip, kde se střídají ty největší hudební pecky a na plátně roztáčejí svůj smrtící tanec všichni ti machři, co jsme ještě doma ovládali my. Bojové scény nepatří do žádné laciné sekce a pro film se podařilo sehnat i hvězdu první velikosti Christophera Lamberta, a to do role vládce blesků a ochránce party ze Země, Raydena, která mu sedla jak ty rány, co jsme jemu počítačovému předobrazu vždycky dávali. Opravdu se s ní vyrovnal velice dobře, a i když je to skvělý herec, na takovou polohu jsem u něj zvyklý nebyl a dokreslil tak nezapomenutelnou mozaiku Mortal Kombatu do něčeho, co vzdává téhle legendární hře více než důstojný holt. Kdyby všechny adapce vypadaly takhle, hrají všichni počítačové hry. Zároveň však musím upozornit, že ačkoliv český dabing patří k nejlepším na světě, Mortal Kombat může dobře fungovat pouze v původním znění. Kdo z vás viděli film pouze na videokazetě, kde hudební adrenalin překrývá snaživé studiové hekání, přejde vás po pár minutách chuť. Navíc se film otírá o zaběhnuté hlášky hry, které v češtině pochopitelně vezme čert. Když se místo majestátného zařvání „Finish him!“ jen prohlásí „Dokonči ho!“, dá se to ještě překousnout, ale jakmile místo zažitého „Flawless victory“ vypadne „Nádherné vítězství“, začínáme pochybovat, jestli to má ten Shang Tsung v hlavně v pořádku. České verzi se proto prosím vyvarujte.

Mortal KombatMortal Kombat

Filmový průmysl, na rozdíl od toho herního, má jeden nemilý zákon, který ve většině případů bohužel naplní. Až totiž na Kmotra a jiné vzácné výjimky, zůstávají pokračování úspěšných snímků daleko za úrovní svého předchůdce. Mortal Kombat: Anihilation (1997) se sice snažil zachovat prvky, které proslavili první díl, ale neubránil se zbytečnému a na tento druh filmu až překombinovanému rýpání v příběhu a svému předchůdci tak zůstal jaksi vzdálen. Navíc ztráta Lamberta byla dosti citelná. V současné době se prý chystá šedesátimiliónový film Mortal Kombat: Ressurrection, který bude čerpat z pátého dílu herní série a rákosnický slamák by si měl opět obléci Christopher Lambert. Také se má se jednat o poslední díl série, ovšem v tom se dá filmařům jen těžko věřit.

Mortal KombatMortal Kombat

Double Dragon
Asi už bude míň těch, co si ještě vzpomenou na legendárního požírače mincí Double Dragona. Ten první se objevil už v roce 1988 a ohromil kromě jiných věcí hlavně velkou škálou pohybů, jimiž byli vaši dva hrdinové do bojových akcí vybaveni. Pro velký úspěch následuje o rok později díl druhý a v roce 1992 završuje Double Dragon III: The Rosetta Stone celou trilogii. Film přichází hned v roce 1993 a moc se nám nepovedl. Dokonce je považován za nejhorší adaptaci hry na plátno. Akce byla mizivá, hudba směšná a autoři se hry s největší pravděpodobností nikdy nedotkli. Spíše než chytrý výtažek ze hry, vypadal film jako splácanina všech možných klišé, které se ve filmech podobného žánru objevily. Otřepaná, ničím nepřekvapující a přitom nudná zápletka, suché bojové scény bez změny a nápadu, nepřátelé bez šťávy, kteří by se hodili akorát do reklam. Což teda rozhodně nebyl Double Dragon. Je to už hodně dávno co jsem snímek viděl, ale pamatuji si, že jsem hodně přemýšlel o tom, že by si tvůrci her měli o dosti více hlídat, komu prodávájí filmová práva a dokonce i osobně kontrolovat jak výsledný produkt vypadá. Když může Walt Disney kárat celý svět kvůli správnému zabarvení hlasu psa Goofyho a přivádět tak dabingové společnosti k šílenství, myslím, že i otcové her by si mohli ohlídat, jak jsou prezentování jejich dítka nejširší veřejnosti. U Double Dragona se na to vykašlali asi všichni.

Situace se však začíná zlepšovat a počítačové hry začínají být brány jako seriózní filmařská inspirace a ne pouze jako plakátové lákadlo. Takový snímek, jako Final Fantasy to může jedině ilustrovat. Ale o tom až příště…

Double DragonDouble Dragon

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Kingdom Come: Deliverance - prožijte český středověk (recenze)

Kingdom Come: Deliverance - prožijte č…

Česká hra ze středověku se dočkala finálního vydání. Po dlouholetém vývoji máte možnost okusit hru, jaká tu ještě nebyla. RPG inspirované českou historií a vyvíjené s důrazem na středověkou realitu. Stojí za to hru pořizovat? Dozvíte se v recenzi!

13.  2.  2018 | | 122 N/A
Mapa Kingdom Come: Deliverance je krásným příkladem středověké historie

Mapa Kingdom Come: Deliverance je krás…

Při tvorbě světa Kingdom Come: Deliverance samozřejmě nemohli tvůrci zahrnout celou republiku. Nakonec si vybrali okolí města Rataje nad Sázavou, nacházejícího se v okrese Kutná Hora. Jak to dopadlo?

dnes | | 15 N/A
Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se na obrázky z českého středověku

Jak vypadá Kingdom Come: podívejte se …

Kingdom Come bude výpravou do středověku se vším všudy. České lesy, věrohodné souboje a příběhové zvraty, které otřásly zemí. Pojďme se podívat na všechny dostupné pohlednice z výletu.

dnes | | 18 N/A
Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál z českých luhů a hájů (galerie)

Kingdom Come: Deliverance - fotoseriál…

Recenzi jsme sice již napsali, ale Kingdom Come nás stále baví. Podívejte se na galerii z našich dobrodružných výprav.

19.  2.  2018 | | 4 N/A
V Kingdom Come: Deliverance se musíte naučit řádně oblékat a obrnit

V Kingdom Come: Deliverance se musíte …

V očekávaném českém RPG nebudou věrohodné jen souboje, ale také způsob oblékání a využívání brnění.

7.  2.  2018 |
Kingdom Come: Deliverance už prodalo téměř 500 tisíc kopií

Kingdom Come: Deliverance už prodalo t…

Nehledě na bugy a další technické nepříjemnosti se Kingdom Come v prodejích pěkně daří.

15.  2.  2018 | | 5 N/A
Kingdom Come: Deliverance dostane na PS4 v den vydání obří patch

Kingdom Come: Deliverance dostane na P…

Máte koupené Kingdom Come na konzoli PS4 a chystáte se hrát? Tak to si ještě nějakou dobu počkáte.

12.  2.  2018 | | 16 N/A
Herní agenda: zpátky v sedle nového roku

Herní agenda: zpátky v sedle nového ro…

Na začátku roku téměř vždy bývá na herním trhu poměrně sucho. Letošek nebyl výjimkou, proto jsme si s agendou dali menší pauzu. Už se ale začínají objevovat první dobře vypadající kousky, takže nastal čas, abychom si o nich zase něco řekli.

16.  2.  2018 |