Další rok máme za sebou. I když to tentokrát studia měla složitější, vyšla spousta kvalitních titulů. Které z nich byste neměly minout?
Ori and the Will of the Wisps
Do tvorby metroidvanií se v dnešní době pouštějí většinou indie studia. Moon Studios ale letos opět dokázalo, že to není jen okrajová záležitost a měly by se o něj zajímat i společnosti světového formátu. Pokračování Oriho příběhu nás okouzlilo možná ještě víc než první díl.
Na první pohled snad každý musí uznat, že Ori and the Will of the Wisps vypadá nádherně. Vizuální styl byl obohacen o nové efekty, ale jeho hlavní předností je to, že se na obrazovce stále něco děje. Jen málokdy narazíte na statickou scenérii. Svět Oriho tak působí mnohem živějším dojmem.
To pak doplňuje precizní hratelnost. I když se to nemusí zprvu zdát, tak Ori je v některých částech dost náročný. Musíte jeho schopnosti pořádně dostat do rukou. Jejich počet se oproti Blind Forestu ještě o něco navýšil a díky tomu to tedy není jen více téhož. Vývojáři chytře využívají nových mechanik, aby hra po pár hodinách nepřešla do stereotypu.
Ať už hrajete na jakékoliv platformě, tak je nový Ori parádní zážitek. Na Xboxu Series X se dokáže nativně vykreslovat v rozlišení až 6k. Oproti tomu stojí za zmínku i verze pro Nintendo Switch, která je jedním z nejlepších portů velké hry na tuto kapesní konzoli. I přes slabší hardware si ho na něm můžete užít v plynulých 60 FPS.
Animal Crossin: New Horizons
Čas je v Animal Crossingu možná důležitější mechanikou než v jakékoliv jiné hře. Není řeč o herním čase, ale o tom reálném. Události ve hře se odvíjí podle toho, jaká je denní doba, roční období či svátek. To je ale jen jedna z mnoha věcí, které New Horizons dělají zajímavý titul.
Tentokrát zapomeňte na akci či střílení nepřátel. Animal Crossing je čistě relaxační záležitost. Jste dopraveni na opuštěný tropický ostrov, který se stává vaším domovem. Máte naprostou svobodu v tom, jak si ho následně budete upravovat nebo kdo s vámi bude bydlet. Postupně si kromě příbytku tvoříte i vlastní sousedskou komunitu a podle svého gusta si můžete upravit i samotný ostrov.
Každý den vás to alespoň na pár minut táhne na ostrov, abyste si posbírali vše, co vyplavilo moře, vykopali nové zkameněliny či zkontrolovali cenu tuřínů. Pokud vás Animal Crossing chytne, můžeme vám zaručit, že to rozhodně krátkodobá záležitost nebude. Nintendo totiž do hry stále přidává něco nového, ať už je to v rámci svátků či klasických updatů. Vánoční událost samozřejmě také nechyběla.
Pokud byste se rádi na ostrov vypravili, ale chybí vám Nintendo Switch, tak pár týdnů zpátky se začalo prodávat výhodnější balení hry spolu s Nintendo Switch Light. Nepřehlédněte ale fakt, že Light se nedá připojit k televizi, takže slouží čistě jako handheld. Nicméně i klasický Switch s dokem se dočkal edice ve stylu Animal Crossingu, která se před Vánocemi také vrátila do obchodů.
Doom Eternal
Klasických stříleček ze staré školy se v dnešní době už moc nedělá, a když už nějaká vznikne, tak je to většinou od menšího studia. Legenda jako Doom ale žádnou malou záležitostí rozhodně není a Eternal pokračuje v úspěchu dílu z roku 2016.
Pokud se vám starší Doom zdál moc rychlý, tak v Eternalu nečekejte, že vývojáři hodlají šlapat na brzdy. Právě naopak. Doomslayer dostal do vínku nové schopnosti jako je přitahování se k nepřátelům či rychlé úskoky do stran. Ani s novinkami to ale proti démonům nebude jednoduché. Obzvláště pokud se vám do cesty postaví některý z nováčků série.
I když se budete většinu času soustředil jen a pouze na brutální akci v doprovodu výborného soundtracku, tak se na pozadí odehrává příběh, který jistě potěší fanoušky univerza Dooma. Dozvíme se totiž pár zásadních věcí nejen o světě, ale i o hlavním představiteli. Samozřejmě nebudeme prozrazovat nic konkrétního. Na to už si budete muset přijít sami.
id Software s Eternalem nicméně ještě nekončí. Před pár měsíci vydali první část DLC The Ancient Gods, která přinesla slušnou část nového obsahu. Pokračování je nicméně zatím v nedohlednu a není známo ani přibližné datum vydání.
Half-Life: Alyx
Virtuální realita je i po několika letech stále okrajovou herní platformou, ale na začátku letošního roku o ni byl větší zájem než kdy dřív. Vyšel totiž další díl z kultovní série Half-Life. Regulérního pokračování se možná kvůli nesplnitelným očekáváním hráčů nikdy nedočkáme. I tentokrát se ale Valve podařilo vytvořit něco výjimečného a skrz Alyx ukázali, jaký v sobě virtuální realita skrývá potenciál.
Zatímco ostatní VR tituly působí jako technologická dema, Valve se do toho pustilo s plnou parádou a vytvořilo plnohodnotný titul. Alyx se odehrává mezi prvním a druhým dílem série Half-Life a dokresluje tak některé události, které ve zdejší dějové linii zatím byly nejasné. Mimo to ale hráčům také připomněla, jak moc na herní scéně Half-Life chybí. Už je to pěkná řada let, co vyšla druhá epizoda Half-Life 2 a od té doby čeká na své zodpovězení celá řada otázek.
Ve Valve precizně zvládli přenesení herního světa do virtuální reality. S většinou předmětů v prostředí můžete manipulovat. Nechybí drobnosti jako například psaní fixou na tabuli. Ovládání si pak můžete nastavit tak, jak vám vyhovuje. Někomu se z plynulého pohybu může dělat nevolno, a tak by mohla pomoci teleportace.
Nejvíce si Half-Life Alyx užijete s Valve Index. V době vydání byl sice kompletně vyprodaný, ale nyní už se na Steamu pár kousků balení s headsetem a ovladači jistě najde. Velký rozdíl oproti například Oculu dělají hlavně ovladače, které hráči snímají jednotlivé prsty, takže je manipulace s předměty ve hře mnohem snadnější a přirozenější.
Final Fantasy VII Remake
Před pěti lety se to na E3 prezentaci Sony konečně stalo. Byl oznámen kompletní remake Final Fantasy VII, nejoblíbenějšího dílu této JRPG série. Square Enixu to nicméně dalo pořádně zabrat, než se s novou verzí dostali do zdárného konce. Čekání se ale rozhodně vyplatilo. Tedy alespoň podle většiny hodnocení.
Rozporuplné už jsou potom dojmy převážně hráčů, kteří milují původní verzi pro první PlayStation. Jednou z největších změn si totiž prošel soubojový systém, který si bere hodně z novějších dílů Final Fantasy. Z active-time-battle se přešlo spíš na rychlejší styl z Final Fantasy XIII. Nejde to ale do takové míry jako v patnáctém díle, kde už jde více méně o hack’n’slash bojovku.
Příběh je nicméně stále stejný. Žoldák Cloud se se svým obřím mečem přidává k partě ekoteroristů a jejich společná výprava začíná odpálením obřího reaktoru ve městě Midgar. Dějově se nic nemění, takže i noví hráči si mohou prožít příběh, díky kterému je FF VII tak vychvalované. Zatím ale není kompletní. I když se herní doba remaku pohybuje někde kolem 50 hodin, tak se jedná pouze o úvodní část odehrávající se v Midgaru. Zbytek hry teprve Square Enix připravuje a stále toho má spoustu před sebou.
Nemusí se vám sice líbit nové souboje či rozdělený příběh, ale remaku Final Fantasy VII už se nedá upřít, že vypadá famózně. Prostředí města stejně jako postavy se rovná těm nejlepším grafickým výtvorům na dosluhující generaci konzolí. A nesmíme zapomínat ani na znovu nahraný hudební doprovod, za který si jeho autoři vysloužili ocenění na letošních The Game Awards.
The Last of Us Part II
Nejkontroverznější hra letošního roku. Tento titul by si v roce 2020 jistě vysloužilo právě velmi očekávané pokračování série Last of Us. Bylo ale opravdu tak strašné, jako tvrdí uživatelské recenze? Názor na to jste si už jistě od léta zvládli udělat sami. Ať už je kladný nebo záporný, tak si tento titul v našem výčtu být určitě zaslouží.
Odhlédneme od příběhu, který byl tím hlavním tématem, které se kolem Last of Us Part II nejvíce řešilo. Co nám zbyde? Stejně jako v případě prvního dílu nebo dalších výtvorů studia Naughty Dog to bude precizně zpracovaná hra, a to převážně po technické stránce. V tomto ohledu se Last of Us může stavět po bok nejlépe vypadajících her generace. Jak samotné prostředí, tak postavy jsou vychytané do posledního detailu.
V rámci hratelnosti bychom si dokázali představit nějaké novinky navíc. Sice byl upraven například tichý postup, kdy se můžete proplížit skrz vysokou trávu, ale pokud jste první díl hráli, tak dvojku dostanete do ruky bez delšího vysvětlování během pár minut.
Přístupnost je věc, která se u Last of Us Part II skloňovala velmi často. Mohou si ho totiž vychutnat hráči všeho druhu, a to díky rozmanitým nastavením. Běžný hráč toto nemá šanci ocenit, ale je celá řada lidí, kteří si z nejrůznějších důvodů nemohou hry užít plnými doušky. V tom by se od Naughty Dogu klidně mohli přiučit i další velká studia.
Creaks
Z tuzemských studií toho letos vzešlo pomálu. Amanita Games ale nezklamalo a přineslo nám další výbornou hru. Creaks ale nejsou klasickou adventurou, které měli tvůrci tohoto studia ve zvyku tvořit v minulých letech. Tentokrát se vývojáři Radim Jurda a Jan Chalupa vydali do žánru logických plošinovek.
Celé to začíná v pokojíčku hlavního představitele. V klidu si čte knihu, když v tom ho vyruší nezvyklé otřesy. Nedlouho potom už se plíží tajnou chodbou do podzemí, kde objeví obří příbytek neznámých sousedů. Rád by se vrátil, ale už nemůže vyšplhat zpět. Nezbývá tedy nic jiného než se vydat do tajemných hlubin.
Během procházení zdejšího domu narazíte na jeho ochránce, které musíte přechytračit, abyste se dostali dál. V těchto případech bude vaším největším pomocníkem světlo. Když se do něj dostanou například strážní psi, promění se na noční stolek. Z každého dalšího stvoření pak v kuželu světla vznikne jiný nábytek. Jakmile ale zhasnete, tak se změní zase do původní podoby. Chce to tedy všechno dobře promyslet a načasovat.
Parádní grafické zpracování pak doplňuje styl vyprávění, který se pro hry od Amanity už stal typickým. I když sem tam můžete zaslechnout nějaké slovo, tak se postavy dorozumívají spíše mumláním a gesty. Ať už znáte jakýkoliv jazyk, tak bez problému pochopíte, co se vám autoři hry snažili sdělit a ani k tomu nepotřebují srozumitelnou větu.
Desperados III
Fanoušci RPG her ze staré školy dostali v roce 2020 hned několik výborných titulů. Mezi ně se řadí i pokračování Desperados z divokého západu. I když se jedná o třetí díl série, která začala v roce 2001, tak se do něj může pustit i úplný nováček. Příběh totiž slouží jako prequel k předchozím dílům, kde sledujeme, jak se z Johna Coopera stává ten správný bandita.
Na své cestě ale nebude sám. Postupně se do party přidávají další pochybné existence jako je vrah Doc McCoy, záhadná Isabelle z New Orleans nebo lovec Hector. Společně se na bojišti doplňují unikátními schopnostmi.
Jedním z největších pozitiv Desperados III je nicméně svoboda během konfliktů s nepřáteli. Hru si můžete kdykoliv zastavit a naplánovat si v klidu celou akci. Je na vás, jestli postavy vytasí kolty a pušky a jde se na přestřelku. Také můžete zvolit taktičtější cestu a zkusit se vyhnout zabíjení.
I když je hra tematicky zasazena na divoký západ, tak se během hraní podíváte do rozmanitých prostředí. Kromě vyprahlé pustiny to jsou například bažiny, močály a na řadu přijdou i menší městečka.
Ghost of Tsushima
Poslední velká exkluzivita pro konzoli PlayStation 4 snad lépe dopadnout nemohla. Studio Sucker Punch na Ghost of Tsushima pracovalo pěknou řádku let a jejich snaha se stejně jako v případě Infamous: Second Son vyplatila. Nejde sice o nic revolučního či převratného, ale není lepší akční adventury, která by v letošním roce vyšla.
Dalo by se říct, že Ghost of Tsushima je to, co si fanoušci Assassin’s Creed už roky přejí od Ubisoftu. Asijské země zatím nebyly ve hrách tohoto typu vůbec prozkoumány. Zrovna o Japonsku se mluví už dlouhé roky. Sucker Punch nicméně Ubisoft předběhlo. I když se ve spoustě věcí tyto akční adventury podobají, tak tvůrci Ghost of Tsushima přišli s celou řadou vlastních nápadů.
Příběh se konkrétně odehrává na ostrově Cušima, kde se chopíme role samuraje Džina Sakaje. Během napadení Mongoly se snaží ubránit svoji zemi, ale přesila je moc velká. Nicméně se ani po porážce nehodlá vzdát, a tak se rozhodne porušit své zásady za cenu toho, aby nepřítel odtáhnul tam, odkud přišel.
Na prostředí ostrova je opravdu radost pohledět. Vývojáři si dali záležet na tom, aby scény byly dynamické a na obrazovce se stále něco hýbalo. Ať už je to kouř mezi stromy nebo poletující lístky stromů, tak díky tomu celá hra působí živě a přirozeněji, než kdyby vše bylo statické. Jako v každém správném otevřeném světě čeká i tady spousta vedlejšího obsahu. Nemusíte se tedy bát, že by kromě hlavní příběhové linky nebylo co dělat.
Microsoft Flight Simulator
V posledních letech to spíše, než se hrami Microsoftu vychází se službami typu Game Pass. Halo je stále v nedohlednu a panuje kolem něj plno spekulací. O novém Age of Empires ani vidu, ani slechu. Letos se mu nicméně pořádně zadařilo s novým Flight Simulatorem.
Ano, náplní hry je poletování po obloze. Zní to vágně, ale jakmile se podíváte trochu hlouběji, tak rychle poznáte, že to opravdu není jen tak. Hra využívá mapy a údaje z reálného světa, takže se můžete podívat do své vysněné lokace. Prostředí sice není zpracované natolik detailně, aby uspokojilo každého, ale jelikož se na vše stejně většinu času koukáte z výšky, tak to vůbec nevadí.
Na pohled to všechno vypadá parádně, pokud na to máte dostatečný výkon. Zatím si zahrajete pouze na PC, i když k vydání xboxové verze by mělo dojít během roku 2021. A pokud to pro váš stroj stále není nic náročného, tak se můžete proletět i ve virtuální realitě. Podpora pro VR headsety přišla do hry pár dní před Vánocemi.
Tím nicméně Microsoft s Flight Simulatorem ještě končit nehodlá. Neustále v různých částech světa doplňují nové detaily. Takovou úpravou si již prošly některé části USA a jako další na řadě jsou ostrovy Velké Británie.
Wasteland III
Pokud nejste na divoký západ, ale více vám sedí apokalypsa, můžete zamířit do Wastelandu 3. Stejně jako Desperados patří do žánru taktických RPG. Tady ale nehrajete za partu vyvrhelů. Dáváte dohromady jednotku Desert Rangers, což jsou zdejší strážci zákona. Více než o boj s nepřáteli jde o to, aby jejich milovanou Arizonu vůbec udrželi při životě.
Více než století po tom, co byly na celé území shozeny bomby, je zdrojů čím dál méně, a tak je udržování už takřka rozpadlé společnosti téměř nemožné. Z ničeho nic se ale objeví trocha naděje. Samozvaný patriarcha Colorada se ozve s tím, že může poskytnout pomoc, ale pouze v případě, že Desert Rangers osvobodí jeho území, které nyní mají pod kontrolou jeho tři potomci.
Během této výpravy se může stát spousta věcí, a to, jakým směrem se budou ubírat, je na vás. Děj ovlivňuje jak vaše počínání, tak rozhodování v dialozích, kterých tady není zrovna málo. Nakonec to tedy může dopadnout tak, že se vaše parta stane zachránci Colorada. Ale nic vám nebrání v tom, abyste byli jeho nejhorší noční můrou.
Konflikty s nepřáteli jsou jednou z hlavních součástí hry a také jsou náležitě propracované. Vaše jednotka se může skládat až z šesti členů, přičemž každý má unikátní schopnosti. Podle toho si snadno určíte, na jakou pozici se hodí. Jako ve většině klasických taktických RPG se pak souboje odehrávají na tahy.
Crusader Kings 3
Máte chuť na trochu historie? V Crusader Kings 3 si můžete podívat na to, jak se vyvíjely národy po celém světě v druhé polovině 9. století či 11. století. Sami se jednoho z takových národů chopíte, ale nemusíte se ubírat směrem, který udávají dějiny. Může se tak klidně stát, že české země si během dalších desetiletí podmaní celou Evropu.
Možností je v Crusader Kings 3 spousta. I když je na výběr pouze ze dvou startovních období, tak máte naprostou svobodu v tom, jestli začnete rovnou jako panovník nebo se budete snažit propracovat z malého hrabství až ke koruně. Sami si spravujete vše, co máte pod kontrolou. Do toho spadají vojska, potomci a samozřejmě obyvatelstvo. Všechny okolní země ale také nelení a fungují samy o sobě.
I když to pro nováčky bude v začátcích stále náročné, tak jsou Crusaders Kings 3 výrazně přístupnější než předchozí díl. Každé slovo, které není úplně tradiční v dnešním slovníku, má u sebe detailní popisek. Správa území a úkonů je pak o něco přehlednější.
Jediným výraznějším negativem Crusader Kings 3 je, že nemá žádný daný cíl. Sami si můžete určit, že chcete dostat pod kontrolu celý kontinent, konvertovat na svoji víru či povraždit všechny vladaře, kteří přijdou do cesty. Jinak ale jde hlavně o to, aby se vám dařilo přežívat. Hra samotná vás nijak sama nevede.
Hades
I když je tady s námi žánr rogue-lite už pěkných pár let, stále se najdou tvůrci, kteří do něj přidají něco nového. Hades byl pro Supergiants Games vůbec prvním titulem, který do tohoto žánru spadá a hned se jim s ním povedlo probojovat mezi kandidáty na hru roku. Hlavní odlišností oproti konkurenci je především styl vyprávění příběhu.
Rogue-lite hry jsou většinou postaveny hlavně na chytlavé hratelnosti. Tu má Hades také zpracovanou skvěle, ale kromě toho zvládá vyprávět ucelený příběh jako klasická singleplayerová hra. Jakožto Zagreus, syn Háda, se snažíte probojovat z Tartaru až na povrch. Posluhovači pekla vás ale nenechají jen tak projít, a tak vás čekají střety s hordami nepřátel a silnými bossy. Do průchodů se budete pouštět znovu a znovu, protože po smrti se Zagreus opět vrací zpět na začátek. Pokaždé si ale může vylepšit schopnosti, a tak každý pokus má svůj význam, i když se v něm nedostanete daleko.
V rámci hratelnosti je Hades izometrickou mlátičkou. Vaše schopnosti se odlišují podle zvolené zbraně na začátku průchodu a také podle bonusů od božstev Olympu, které získáváte za úspěšné překonání místností. Pokaždé je o náhodě, na co narazíte a co vám daný bůh či bohyně nabídne. Stejně tak i samotné místnosti jsou náhodně generovány, i když prostředí jako takové se nemění.
Precizní souboje doplňuje nádherně kreslená grafika, která hře sedí, a navíc díky její jednoduchosti na hraní nepotřebujete nijak extra výkonný stroj. Možná také z toho důvodu tak dobře běží i na konzoli Nintendo Switch.
Mafia: Definitive edition
Jednou z největších událostí na českém trhu v roce 2020 bylo bezesporu vydání remaku původní Mafie. Panovala spousta obav z toho, jestli to nebude až moc jiné. Očekávání byla obrovská. Jak už dnes dobře víme, tak by se pár věcí rozhodně vychytat dalo. V zásadě se ale Hangaru 13 povedlo první Mafii přepracovat do důstojné podoby.
Hlavním pozitivem remaku je za nás určitě grafika. Město Lost Heaven vypadá nádherně ve dne i v noci a atmosféra z něj jen sálá. Dobře jsou na tom i postavy. V tomhle ohledu se jistě sluší zmínit český dabing, ve kterém sice chybí pár ikonických hlášek, ale jeho kvalita je v porovnání s většinou ostatních česky dabovaných her velmi dobrá.
Příběh je stále stejný, jak si ho pamatujete z původní verze. Taxikář Tommy Angelo se dostane k mafii jako slepý k houslím. Už zanedlouho je váženým členem rodiny. Postupně se to začíná celé zvrhávat, ale už není cesty zpět. Určité části příběhu a náplň misí se oproti originálu liší. Některé změny hře prospěly, jiné bychom zase raději nechali při starém. Je to zkrátka spíše otázkou vkusu.
Je spousta důvodů, proč se i přes kvality remaku budeme stále raději vracet k originálu. Nicméně díky Definitive edici se k první Mafii dostane spousta nových hráčů, kteří například nepřekousnou už starší grafiku.
Crash Bandicoot 4: It’s About Time
Na přelomu tisíciletí patřili 3D skákačky mezi ty nejoblíbenější žánry. Od té doby se preference hráčů značně změnily, ale najdou se společnosti, které na ně stále myslí. To, že je pro ně i na dnešním trhu prostor, si Activision ověřil při vydání remaků původních tří dílů Crashe Bandicoota. A pár let poté tady máme zbrusu nový díl.
Tvůrci se rozhodli zapomenout na pokračování Crashe jako je The Wrath of Cortex nebo Twinsanity, a It’s About Time tak navazuje přímo na Warped z roku 1998. Crash se se svojí partičkou tentokrát dostane do časové trhliny, ze které následně vznikne multiverzum. A kdo jiný, než právě on by to měl dát do pořádku a dostat zase všechny zpět domů?
Stejně jako v kolekci remaků si celou hru můžete projít v roli Crashovy sestry Coco. To nicméně nejsou jediné hratelné postavy. Nově se chopíte také doktora Cortexe, Dingodilea a Tawny, kterou Crash zachraňoval v úplně prvním díle.
Hratelnost jednotlivých postav se výrazně liší. Stále je to ale o načasování skoků, likvidaci nepřátel a sbírání wumpa fruitů. Studio Toys for Bob zkrátka pokračuje v konceptu původních dílů, a i když nevymýšlí nic převratného, dokázali hratelnost příjemně osvěžit.
Demon’s Souls
Sony se rozhodlo do nové generace vykročit s remakem kultovních Demon’s Souls, které původně vyšly v roce 2009 na PlayStation 3. Je to vůbec první exkluzivita čistě pro PS 5 a ukazuje, že konzolové hry se mají stále kam posouvat. Demon’s Souls nabízejí dva grafické režimy. Můžete si tedy vybrat podle toho, jestli preferujete vyšší počet snímků za vteřinu nebo 4k rozlišení.
Po obsahové stránce je nicméně remake stále věrný originálu. Pokud jste hráli původní verzi, budete tady jako doma, jen vše bude hezčí, naleštěnější a plynulejší. Sice ho nemá na svědomí FromSoftware, ale i tak byl remake ve velmi dobrých rukou. Bluepoint Studios jsou známí tím, že vylepšování již vydaných her jim náramně jde. To mimo Demon’s Souls předvedli například v kolekci Uncharted nebo Shadow of the Colossus.
Příběh se oproti originálu také výrazně nezměnil. Stále jste rytířem v Boletarii, kde se snažíte zdejší kraje zbavit prokletí. Dřívější král Allant totiž probudil démona jménem The Old One. To na království přivolalo temnou mlhu plnou bestií lačnících po lidských duších.
Stejně jako v případě Mafie se díky tomuto remaku k Demon’s Souls dostanou spousty nových hráčů. Nejenže dnes už si PlayStation 3 nejspíš nikdo nebude pořizovat kvůli jedné hře, ale také je to tím, že v době vydání ještě studio FromSoftware nebylo tak věhlasné, a tak o Demon’s Souls nebyl takový zájem. Fanoušci Dark Souls by si ale tento titul neměli nechat ujít, aby viděli, jak to všechno začalo.
Dreams
Studio Media Molecule už se sérií LittleBigPlanet dokázalo, že i na konzolích je prostor pro modérskou komunitu. Bylo až nevídané, co se fanouškům v tamním editoru podařilo vytvořit. Tentokrát na tvorbě založili koncept celé hry. Dreams je titul, ve kterém si tvoříte vlastní hry.
Základem bylo, aby každý dokázal vytvořit něco hratelného. Proto je ovládání a nástroje editoru velmi jednoduché a vyzná se v něm naprosto každý. S myší a klávesnicí by to možná bylo něco jiného, ale i s ovladačem se hráčům daří tvořit velmi dobré kousky. Od malých hříček už tady vznikly i větší projekty, mezi kterými se objevila například i předělávka P.T., které už dnes bohužel ke stažení není.
Nemusíte ale být velký kreativec, abyste si Dreams užili. Místo tvorby můžete procházet výtvory ostatních hráčů. Dle svého uvážení si můžete vybírat z nabídky nebo nechat samotnou hru, aby vám servírovala jeden výtvor za druhým. Každý z nich pak můžete také hodnotit a podle toho se pak doporučuje i ostatním hráčům.
Na podzim do Dreams také přišla podpora virtuální reality. To se samozřejmě týká pouze headsetu PlayStation VR. Pokud je budou Media Molecule stále takto rozšiřovat a dostanou Dreams i na PlayStation 5, může se z nich stát obrovská žijící platforma.
Tony Hawk’s Pro Skater 1+2
Remaků a remasterů vyšla za poslední roky spousta a nevypadá to, že by se to v příštích letech mělo nějak změnit. Kdo by si taky nechtěl zahrát svoji oblíbenou hru v modernějším kabátu? Pokud by se každá z nich vyvedla tak, jako právě kolekce prvních dvou dílů Tonyho Hawka, tak bychom se určitě nezlobili.
Díly této série pro první PlayStation patří mezi ty vůbec nejoblíbenější, takže se nedivíme, že při rozhodování, které z nich se mají předělat, to padlo právě na tuto dvojici. Pokud jste původní díly hráli, budete tady jako doma. Ovládání bylo upraveno tak, aby odpovídalo dnešním standardům. Při vydání jedničky přeci jen nebyly obvyklé ani analogové páčky, takže nějaký zásah přijít musel. Samotní skejťáci se ale chovají přesně tak, jak si pamatujete.
Stále se jedná o čistou arkádu a tato kolekce dokazuje, že tento styl her může fungovat i dnes. Oba díly jsou stále zábavné, a hlavně se na ně dobře kouká. Všechny arény dostaly moderní kabát. Tvůrci ale nepřišli s výraznými změnami v prostředí, takže si je bez problému dokážete zařadit k těm z originálu.
Doufáme, že u Tonyho zafunguje podobný efekt, jako tomu bylo u kolekce Crashe Bandicoota. Tyto předělávky měly úspěch, takže bychom se vůbec nedivili, kdyby za pár let přišlo oznámení zbrusu nového dílu, který se ponese ve stejném duchu jako původní dva díly.
Spider-Man: Miles Morales
Spider-Man si před dvěma roky vysloužil velkou chválu a pral se i o titul hry roku. Nemysleli jsme si, že toto jméno uslyšíme tak brzy po vydání, ale Sony očividně nechtělo marnit čas, a tak společně s PS5 vydalo menší pokračování. Tentokrát ale v hlavní roli vystřídal Petera Parkera nováček Miles Morales, kterého zatím můžete znát jen z komiksů nebo animovaného filmu Into the Spider-verse.
Městské prostředí vypadá stále nádherně. Příběh se tentokrát odehrává v zimním období, takže při houpání na sítích vás budou doprovázet padající sněhové vločky. Oproti původnímu Spider-Manovi ale nečekejte žádné razantní změny v grafice. Obzvlášť pokud budete hrát na PlayStationu 4 a ne na nové generaci.
Hlavním záporákem je tentokrát Tinkerer, se kterým jste se doposud mohli setkat pouze v komiksech. Během hraní se na scéně ale objeví i staří známí jako je například Rhino. Většinu času ale budete bojovat s řadovými nepřáteli. Miles má oproti Peterovi pár schopností navíc, které boje alespoň trochu osvěží.
Dvěma největšími rozdíly mezi oběma Spider-Many je to, že Miles ovládá elektřinu a také se může zneviditelnit. Samozřejmě to má svá omezení, ale v boji mu to poskytuje celou řadu možností navíc. I přes to, že může zmizet nepříteli před očima se stejně nebudete moci všude proplížit.
Sackboy: A Big Adventure
Stejně jako Spider-Man vyšel i Sackboy společně s PlayStationem 5. S touto postavou jsme se setkali už pár generací zpět v sérii LittleBigPlanet od studia Media Molecule. Od třetího dílu ji má nicméně na starosti Sumo Digital, které je podepsané právě i pod novým dobrodružství Sackboye.
Opět se jedná o skákačku, ale tentokrát se mění rozměr. Místo 2,5D se Sackboy přesouvá do plně 3D prostředí. Více se tak podobá hrám jako je Crash Bandicoot nebo novějším dílům Super Maria. Je oproti nim ale o něco pomalejší. Pro někoho to může být negativum, ale jako skákačka na relax je Sackboy naprosto ideální.
Tato výprava není jen o skákání. Doprovází ji také příběh. Sackboy byl společně s jeho přáteli unesen Vexem, což je příšera zrozena z čistého chaosu a strachu. Jeho cílem je přetvořit zdejší barevný svět na noční můru. To Sackboy samozřejmě nemůže nechat jen tak.
Do hraní se můžete pustit sami a je k dispozici i kooperace. Při vydání bylo možné hrát pouze lokálně, ale v jednom z pozdějších updatů přišla podpora i pro online multiplayer.
Paper Mario: The Origami King
Série Paper Mario existuje vedle velkých skákaček s italským instalatérem už pěkných pár let. Poslední díly nicméně nedosahovaly takových kvalit, jaké si od nich fanoušci přáli. The Origami King tohle všechno ale napravil. I když je Mario vaše krevní skupina, tak to ale nemusí znamenat, že vám sedne i jeho papírová verze. Obě série se od sebe totiž zásadně liší.
Předně se výrazně mění žánr. Paper Mario není jednoduchou hopsačkou, ale přináší do Houbového království také taktiku a tahové souboje. Mario sice může používat jen pár druhů útoků, ale hlavní myšlenkou zdejšího soubojového systému je řešení hlavolamů. S nepřáteli se vždy střetnete na plošině, jejíž části můžete otáčet a posouvat. Je tedy na vás, abyste si nepřátele poskládali tak, aby byly vaše útoky co nejefektivnější.
Aby to nebylo ale stále o tom samém, tak se vždy na konci kapitoly utkáte s bossem. Takové souboje zahrnují unikátní mechaniky, takže nemůžete na každého z nich používat stejnou taktiku. Je vidět, že v tomhle směru tvůrci pořádně popustili uzdu fantazii. Třeba na takový souboj s krabičkou plnou pastelek jen tak nezapomeneme.
Příběh se zase jednou točí okolo záchrany princezny Peach. Tu tentokrát i s jejím zámkem unesl král Olly, který si dal za cíl poskládat celý svět do origami. Mariovi se ale daří unikat. Aby se k princezně vůbec dostal, musí nejprve rozmotat stuhy, kterými je zámek princezny omotán. To ho zavede do nejrůznějších koutů světa.
Genshin Impact
Pokud se zajímáte o scénu free-to-play her, tak vám jistě Genshin Impact neunikl. Když se na konci září konečně dostal i na západní trhy, tak trhal jeden rekord za druhým, a i nyní se mu náramně daří. Na svědomí ho má čínské studio miHoYo, které v minulosti vytvořilo vcelku populární mobilní titul Honkai Impact 3rd.
Kvality Genshin Impactu nás přesvědčili, že by se bez problému mohl prodávat za plnou cenu. Na první pohled vypadá zdejší fantasy svět Teyvat nádherně, pokud vás tedy neodrazuje anime stylizace. Souboje jsou sice jednoduché, ale dynamické díky přepínání postav a jejich unikátním druhům schopností různých elementů.
Jelikož je tato hra free-to-play, tak samozřejmě obsahuje mikrotransakce. Můžete si připlatit za spoustu věcí, ale tím hlavním jsou tady hratelné postavy. Každá z nich má svoji raritu a čím vzácnější je, tím je samozřejmě silnější. Musíte ale spoléhat na štěstí, jestli vám padne ze zdejších lootboxů. Jednotlivě je totiž koupit nelze.
I přes to se ale dá hrát i bez placení, za což dáváme další body k dobru. Nemusíte se bát, že by po chvíli hraní nebylo co dělat. Tvůrci stále přidávají do hry nový obsah, přičemž v dalším velkém updatu nás čeká nový region a několik nových postav.
Fall Guys: Ultimate Knockout
Battle royale her se už jen tak nezbavíme. Jejich popularita stále roste, a i letos se na tomto herním poli se objevilo několik nováčků. Mezi nimi jsou právě i Fall Guys, kteří na to šli zase trochu jinak a zpracovali do herní podoby televizní soutěže ala WipeOut a podobné.
60 hráčů se společně pustí do hraní a musí úspěšně projít danou úroveň. Cíl se mění podle toho, na kterou disciplínu zrovna narazíte. Občas je jen nutné dorazit do cíle. Jindy společně se svým týmem musíte tlačit kouli nebo sbírat vejce.
Výběr úrovní je čistě náhodný, takže si nikdy nemůžete být jisti, na co narazíte. Závěr je nicméně vždy jasný. Korunka pro vítěze je totiž jen jedna. Za výhru pak získáváte měnu, kterou využijete ve zdejším obchodě k nákupu nejrůznějších oblečků.
Je škoda, že vývojáři ze studia Mediatonic na začátku roku trochu zaspali. Nejspíš sami nečekali takový nápor hráčů, a tak přidávání nového obsahu trvalo příliš dlouho. Spousta hráčů tak od hry zase po pár týdnech přešla na něco jiného. I když na Steamu už nedosahují takových čísel jako dříve, tak se Fall Guys stále daří na PlayStationu a nějaké novinky už se také nejdou. Zrovna nedávno odstartovala třetí sezóna se zimní tématikou.
Valorant
Studio Riot Games to letos pořádně rozjelo. Kromě toho, že stále podporuje League of Legends, rozjelo také karetní Legends of Runettera, před pár týdny vydalo betu mobilního Wild Riftu a také spustilo ostrý provoz Valorantu. O této hře se říkalo, že má šanci svrhnout z trůnu esportových FPS Counter Strike. Po několika měsících můžeme s klidem říct, že nic takového se zatím nestane. To ale nic nemění na tom, že se Riotu podařilo vytvořit další úspěšný titul.
Styl hry je velmi podobný, jako v již zmíněném Counter Striku. V hlavním módu jsou hráči rozděleni na dva týmy po pěti. Jedna strana útočí a pokládá bombu na předem určená místa, zatímco druhá se jim v tom snaží zabránit. Kromě klasických zbraní si tady ale vybíráte také postavu, přičemž každá z nich má unikátní schopnosti.
Je to tedy nejen o tom, jak dobře zvládáte mířit, ale musíte do toho zahrnout také nejrůznější ability a postavit dobrou týmovou kompozici. To dává Valorantu oproti konkurenci zase o trochu variability navíc. To nicméně není jediný herní mód, který v něm najdete. Můžete se rozstřílet v klasickém deathmatchi nebo zkusit o něco rychlejší Spike Rush.
Stejně jako ostatní tituly Riotu je i Valorant free-to-play, takže obsahuje mikrotransakce. To se týká ale jen battle passu, skinů na zbraně a dalších kosmetických věcí. Platící hráči mají maximálně výhodu v tom, že se k agentům dostanou o něco rychleji. Jinak se bez problému obejdete i bez placení.
Cyberpunk 2077
Na Cyberpunk samozřejmě nesmíme zapomenout. Jsme si vědomi toho, že CD Projekt má stále co dělat, aby ho dotáhl do konce. To se týká hlavně konzolových verzí, které v některých případech vypadají opravdu nehratelně. Na PC je to ale úplně jiná káva. Pokud máte kde hrát, čeká vás snad nejlepší RPG jízda, na kterou letos můžete narazit.
Jak vaše cesta v Night City bude probíhat se odvíjí už od počátku hry, kdy si vybíráte původ hlavního představitele V. Můžete se hned stát součástí velkého korporátu a podívat se pěkně z blízka, jak to ve zdejším dystopickém světě funguje. Další volbou je Streetkid, což znamená, že žijete v ne zrovna nejlepších čtvrtích Night City. Zato se ale o sebe umíte dobře postarat. Poslední možností je Nomád. V tomhle případě začínáte na venkově mimo město.
Tím se ale variabilita příběhu nekončí. Záleží také na vašem počínání a rozhodování v dialozích. V Night City funguje několik frakcí a je na vás, se kterými z nich budete mít dobré vztahy a se kterými se naopak budete pouštět do konfliktu na potkání.
Kromě hlavní příběhové linky je tady jako v každém dobrém RPG spousta vedlejšího obsahu. Někdy vám telefon kvůli novým úkolům zvonit až příliš často. Alespoň budete mít vždy co dělat. I když není Night City tou největší herní mapou, tak je nabité obsahem.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně
