Naleštěná grafika ještě dobrou hru nedělá, ale zatraceně, Crysis 3 je neskutečně nádhernou hrou. Tvůrci sloučili zelenou džungli tropického ostrova s betonovou džunglí New Yorku a vytvořili tak herní hřiště plné nezapomenutelných scenérií. Úvodní pasáž na lodi uprostřed prudkého lijáku je fajn, ale až v druhé misi se vám rozšíří oči doširoka.

Bývalé vlakové seřadiště zarostlo za 24 let od událostí Crysis 2 trávou vysokou po pás, v ní pozvolna rezavějí opuštěné vagóny. Na obzoru vidíte trosky kdysi pyšně k oblakům se čnících mrakodrapů a pohled rámuje nanodóm – gigantická uměle vytvořená kopule, kterou společnost Cell překryla New York, aby v něm v klidu mohla provádět své nekalé rejdy.
Tvůrci sloučili zelenou džungli tropického ostrova s betonovou džunglí New Yorku
Na kochání se prostředím ale není moc čas, protože okolo hlídkují žoldáci Cellu a o kus dál se trávou potloukají mimozemské obludy přezdívané ceph. Je tak třeba zapnout neviditelnost futuristického nanosuitu, natáhnout tětivu nového luku a vyrazit na lov.
Zvolte si svůj styl
Crysis 3 dle očekávání neboří osvědčené herní prvky z předchozích dílů, ale jen je jemně obohacuje a vybrušuje – například sprint nově nespotřebovává energii, tentokrát vidíte i trajektorii hodu granátu a narazíte na novou hackovací minihru. Ještě by se dalo vyjmenovat pár věcí, ale v zásadě nejde o nic převratného.
Stále tak hrajete střílečku z prvního pohledu, která staví na rozlehlejších úrovních (menší než v Crysis, ale o něco větší než ve dvojce) a speciálních schopnostech nanoobleku. Je jenom na vás, zda zapnete štíty a na protivníky vletíte s těžkým kulometem v ruce, či naopak nahodíte neviditelnost a neslyšně je podřežete jako kuřata. Ti mírumilovnější z vás mohou zkusit se protivníkům vyhnout úplně.

Styly lze mixovat dle libosti a nálady, nicméně je pravdou, že třetí díl výrazně zvýhodňuje kradmý pohyb a tichou likvidaci nepřátel. Pokud jste v minulých dílech vystřelili ze zbraně ve stealth módu, okamžitě jste se stali viditelnými a navíc přišli o veškerou energii nanosuitu.

Což o to, v Crysis 3 to platí stejně, až na jednu zbraň – na začátku zmíněný luk. Ten vás nejen nevytrhne ze stealth módu, ale navíc většinu protivníků zabije na jednu ránu a ještě můžete z mrtvol vytahovat vystřelené šípy, takže prakticky nemáte starost o munici.
Nelítostný lovec a tupé ovce
V kombinaci s tupou umělou inteligencí, která nutí protivníky se přijít podívat, copak se nám to tu válí za mrtvolu, se herní rovnováha nenávratně rozpadá a z vás se stává prakticky nezastavitelný neviditelný zabiják. Zvlášť, když se v překopaném systému bonusů (jsou 4 skupiny, v každé si můžete zvolit 1 aktivní) zaměříte na vylepšení stealth módu.

Tvůrci se sice s tím snaží něco dělat, když třeba v druhé polovině hry vás nechají řídit i buginu a obrněná transportér, nicméně rozjezd hry je velmi pozvolný a závěr zase zbytečně lineární, takže nejvíce pobaví prostřední pasáže hry, což znamená asi 3 hodiny z celkových 6 (konkrétně herní statistiky ukazovaly 5 hodin, 25 minut), co vám odhadem zabere kampaň. A to rozhodně není moc.


Přidejte poměrně předvídatelný příběh, kde potěší maximálně tak návrat Proroka a Psycha, a dostanete nevýrazný zážitek pro jednoho hráče. Jistě, herní prostředí vypadá skvěle a každou chvíli jenom uznale pokýváte hlavou, ale samotná grafika kampaň neutáhne a herně je Crysis 3 jako jídlo ve fastfoodu – zasytí, ale extra gurmánský zážitek nepřinese. Mimochodem, pokud jste veteráni série, rozjeďte hru minimálně na čtvrtou úroveň obtížnosti z pěti dostupných.
Lovcem na síti
Slabou příběhovou kampaň doplňuje solidní multiplayer, kde přítomnost nanosuitu zásadně občerstvuje klasickou vybíjenou se zbraněmi. Ve hře více hráčů dostává větší smysl už zmíněný systém vylepšování, kdy si do čtyř slotů můžete vybírat bonusy dle vašeho uvážení – hodí se vám spíš silnější štít, vyšší výskok, či snížený zpětný ráz zbraní? Je to na vás.

V nabídce multiplayeru je 8 módů a 12 map, přičemž se jedná o klasické módy typu Deathmatch míchané s upravenou klasikou, či novinkami. Například Crash Site je v podstatě King of the Hill, ovšem místa (ztvárněné mimozemskými moduly), která musíte držet, se objevují na náhodných místech mapy. Capture the Relay představuje Capture the Flag, akorát po sebrání vlajky máte volnou jen jednu ruku a musíte se bránit pistolí.

Nejvíce originální je tak asi často propagovaný mód Hunter (Lovec), ve kterém dvojice hráčů v nanosuitech s trvalou neviditelností a lukem loví zbylé hráče, což jsou vojáci Cell. Z mrtvého vojáka se po respawnu stane lovec, takže ubývající kořist má stále nižší a nižší šanci na přežití. Nicméně díky krátkému časovému limitu a prostorově pestrým mapám lovci rozhodně nejsou dominantní silou a kolo tak může skončit jakkoliv.
V dnešní době už ani nemůže překvapit, že multiplayer nabízí i tradiční levelovací systém ve styly Call of Duty, kdy si odemykáte nové zbraně upgrady a tak podobně. Nechybí ani Killstreaky. Obecně, multiplayer v Crysis 3 má jen málo opravdu unikátních prvků, které by vás donutily opustit aktuálně hranou multiplayerou hru, ale přináší solidně vystavěnou akční zábavu, která se dá srovnávat s akčnějším pojetím multiplayeru už zmíněného Call of Duty, či třeba Halo.
Prostě solidní střílečka
Pokud jste původní Crysis brali jako ukázkovou tour de force počítačové grafiky a dvojka vás zklamala svým orientováním na konzole, z Crysis 3 vás potěší. Hra prostě vypadá nádherně – vyzdvihnout zaslouží tváře, zelený porost a částicové efekty.

Pravdou je, že si to vybere svoji daň na hardwaru. Na konfiguraci s procesorem i3, 8 GB RAM a GeForce GTX 680 v rozlišení 1920x1080 hra nezvládala plynule nastavení Velmi vysoké a bylo potřeba snížit vyhlazování hran a celkově si s nastavením pohrát. Nicméně i tak je zážitek skvělý.
[gamebox Crysis 3:23777]
Po stránce výpravy není co Crysis 3 vyčítat. Výtečnou grafiku doplňuje podařená hudba, dabing i zvukové efekty. Plusem pro české hráče se stává podařený překlad titulků. Je jenom škoda, že forma zvítězila nad obsahem a Crysis 3 jednoduše je nádhernou hrou, ale jen průměrnou střílečkou.