Capcom poslední dobou neuvěřitelně jede. Vrací zpátky legendární hry a úspěšně pokračuje i v zavedených sériích, to vše takřka bez zpomalení tempa.

Na Devil May Cry 5 se těšila početná základna fanoušků, a rozhodně ne kvůli grafickému zpracování, nýbrž díky zběsilé hratelnosti a populárním postavám v čele s Dantem. 

Dalo by se tedy říci, že audiovizuální stránka hraje ďábelské řežbě druhé housle. Capcom ale nezklamal ani zde, jelikož stejně jako nejnovější Resident Evil je i Devil May Cry 5 grafickou špičkou.

Nechybí tu fůra efektů a malých detailů, vypiplané postavy a kvalitní animace obličejů, které by se nestyděly ani v animovaných filmech. 

Především ale grafice nechybí ta pravá jiskra a styl, který je celé sérii vlastní.

Mluvíme především o všudypřítomných popkulturních odkazech, často přehnaných efektech a vtípcích, které Nera a jeho skvadru doprovází na cestě. 

Výtvarný styl, který sedí značce DMC jako ulitý, pomáhá především se vžít do role charismatických postav a přidat se na jejich putování, jako byste byli součástí party. 

Početné filmečky, vyprávějící příběh, jen podtrhávají celkové grafické kvality. 

Stejně jako herní konverzace s postavami, které působí živě a věrohodně. 

Stejně stylově působí i rvačky, které sice na první pohled mohou působit jednotvárně, nabízí ale nevídané možnosti, jak si nakombinovat jednotlivé útoky a schopnosti. 

A je úplně jedno, za koho právě hrajete. Kromě V má každá postava pestrou škálu chvatů a komb. 

Jako v předchozích dílech jde i zde hodně o to, jak stylově někoho odpravíte a jak dlouho udržíte kombo v pohybu. 

Pak už je jen na vás, zda se pustíte do řezničiny na blízko, nebo si podáte soupeře na dálku. 

Ačkoliv souboje hrají samozřejmě prim, nejde tu pouze o bezhlavou akci. 

Také prostředí, i když se moc nemění, je unikátní a umělecký dojem budí uznání. Šílené kreace zkrátka nechybí. 

Devil May Cry 5 ostatně vrátil sérii trochu skomírající slávu po příchodu alternativního dílu a ukázal konkurenci, jak se to má dělat. Už hrajete?