Čtvrtá sezóna nejnovějšího Diabla konečně vypadá a hraje se tak, jak si asi mnozí z nás přáli hned ze startu.
Rychlost, přehlednost, smysluplné statistiky na lootu, ale hlavně to už není o úhybných manévrech vašeho poutníka, ale o tom, jak rychle dokáže vymazat obrazovku od nepřátel.
Flexibilní postavy
Čtvrtá sezóna Diabla 4 a obrovský seznam trvalých změn z něj konečně udělal hru, jakou jsme si vždy přáli. Podstata této aktualizace spočívá hlavně v tom, že každá herní třída je nyní mnohem, ale mnohem flexibilnější, než tomu bylo dříve. Můj oblíbený Nekromant trpěl v minulosti zejména na velmi slabé přisluhovače, kteří jen co vstoupili do místnosti, prakticky se rozpadli. Nyní mají na sobě vaši zbroj, což je sice učinilo trošku přesílenými, ale mně osobně tato změna velmi vyhovuje a vůbec mi nevadí, že proběhnu dungeon prakticky bez zastavení.
Myslím si, že o tom vždy Diablo bylo. Postupovat vpřed bez zbytečného zdržování a záseku. Před touto sezónou kladla hra důraz na pečlivé časování schopností a precizní pozicování, což v kombinaci s unylým ziskem zkušenosti tvořilo nezáživný koktejl. Navíc většina kořisti byla zatížená přemírou nic neříkajících statistik a složit z toho mišmaše smysluplný build byl opravdový rébus a konečný výstup často neodpovídal vašim představám.
Přestavba hry od základu
Tato dlouhá etapa Diabla 4 je u konce. Už nejde o nekonečné hledání rovnováhy a drobných nuancí mezi dovednostmi a high-end výbavou. Nyní nad vším, co děláte, máte větší kontrolu, protože si vybíráte mezi kořistí se statistikami, které jasně synergizují s vašimi dovednostmi. Hra vás stále nutí činit rozhodnutí na úkor jiných, např. zda si dovybavím náhrdelník vlastností, která mi posílí kostlivce, nebo statistikou umožňující rychlejší pohyb. Jsou to ovšem volby, které zřetelně stanovují, co přesně s nimi získáte. Konečně děláte rozhodnutí, která ovlivňují dění na mapě a styl vašeho hraní.
Jsem toho názoru, že dobré akční RPG by vám mělo umět zprostředkovat pocit, že právě vám se povedlo najít ten nejlepší build na masakrování nekonečných zástupů pekelníků a zrovna v tomto ohledu nejnovější sezóna vyniká. Čtvrtá sezóna zacílila na Helltide, tedy události v otevřeném světě, kdy se každou hodinu otevřou brány pekelné a do světa vlítnou démoni vyšší úrovně. Helltide vždy představoval to lepší z Diabla 4. Část mapy je celá pokryta krví, příšery jsou všude a obtížnost je nastavená tak akorát, aby udržela vaši pozornost, zatímco se potulujete po okolí a sbíráte měnu nutnou pro otevření truhel s další odměnou.
V nejnovější sezóně chybí nějaká speciální mechanika, která by vaši postavu posilovala, jako to byl například robotický pavouk v té předchozí nebo upíří schopnosti ve druhé. Hlavní sezónní linka se vine kolem skupiny starých známých žoldáku z Diabla 2 - Iron Wolves. Mise to není dlouhá a chce se po vás, abyste porazili Krvavou panu, jenž je novým bossem objevujícím se rovněž v Helltide. Za dokončení hlavního děje, se vám dostane zajímavé odměny v podobě unikátních předmětů. Zrovna pro mého nekromanta padl až absurdně silný prsten, který mě za pár hodin katapultoval o několik levelů výš. No nevyužijte to, když vám osud a autoři chtějí život konečně ulehčit.
Značná část lootu je konečně použitelná
Co mě baví na nové sezóně nejvíce, je skutečnost, že to ohromné množství legendárních předmětů je konečně z větší části využitelné a často budete dumat, zda svůj build nezměnit kvůli pár kusům nového železa. Nemusíte mít obavy z toho, že pouze ten jediný způsob hraní, který používají všichni, vás dovede ke konci. Téměř všechno je teď dostatečně silné a variabilní, aby hráč měl možnost experimentovat.
Před touto sezónou byl proces zisku úrovní zoufalým hledáním několika kusů výbavy se správnými statistikami, aby měl build jakž takž šanci na úspěch. Naopak nyní funguje každý způsob, jaký si zvolíte u všech postav již od první úrovně. Nemusíte mít obavy, zda vaše oblíbená schopnost nebo kouzlo je dostatečně silné. Dřív nebo později k němu dostanete výbavu, která jej hezky doplní. Ano, stále jsou některé buildy více preferované než ostatní, jako Tornádový druid nebo Vyvolávačský nekromant, ale už to není nutnost, pokud se chcete dostat až k nejtěžším úrovním kobek.
Diablo 4 při svém startu promrhalo potenciál stát se právě tím pekelným sandboxem, který by umožňoval ztělesnit naše fantazie v herních postavách. Blizzardovská a vlastně i fanouškovská posedlost minulostí, konkrétně Diablem 2 pohřbila radost z čistého hraní. Když si konečně dal Blizzard tu práci s proměnou základních herních systémů, mohu si opět naplno vychutnávat tu temnou estetiku, která je opravdu na mistrovské úrovní. Teď, když je hraní mnohem intuitivnější a svižnější, mám čas si všímat, jak ohromné množství detailů je ve hře zakomponovaných. Jaké stopy ve vzduchu zanechávají kouzelnické blesky nebo jak barbaři emitují teplo, div nevzplanou. Všechno popsané výše mohlo a mělo být ve hře od začátku. S radostí píšu, že je Diablo 4 takovou hrou, jakou jsem chtěl.