Alien Ressurection - Proklatě! Lezou přímo z PlayStationu!

A vylézají hlavně v noci, hlavně. Ti šťastnější z vás jistě viděli film Jamese Camerona „Aliens“, druhý díl slavné sci-fi série. Snad si vzpomenete na scénu prvního útoků slizkých mimozemšťanů, kdy zavládla mezi vojáky panika a Hudson zděšeně křičí: „Proklatě! Vylejzaj přímo z těch zatracenejch stěn!“. Přesně takhle jsem měl chuť křičet.
Žánr: 3D akce
Paměťová karta: 2 bloky
Dual Shock: Ano
Multiplayer: Ne
Výrobce: Argonaut
Distributor: Fox Interactive

A vylézají hlavně v noci, hlavně. Ti šťastnější z vás jistě viděli film Jamese Camerona „Aliens“, druhý díl slavné sci-fi série. Snad si vzpomenete na scénu prvního útoků slizkých mimozemšťanů, kdy zavládla mezi vojáky panika a Hudson zděšeně křičí: „Proklatě! Vylejzaj přímo z těch zatracenejch stěn!“. Přesně takhle jsem měl chuť křičet, když se na mne řítila lavina vetřelců v jejich poslední herní adaptaci.

Setkal jsem se s názorem, že hry o vetřelcích nemají budoucnost, neboť člověk neustále bojuje proti jednomu stereotypnímu nepříteli. Mohu vás ujistit, že v případě Alien Ressurection není stereotypní vůbec nic. Vetřelci a jejich tvůrci vás neustále překvapují novými druhy útoků, pastí a skrýší, díky čemuž nehrozí klesnutí hladiny adrenalinu po celou dobu, co se budete probíjet vojenským křižníkem Auriga. Skutečně za celou dobu existence vetřelčího fenoménu jsem se nesetkal s tak dokonale převedenou atmosférou filmu, jako je tomu zde.

Alien ResurrectionAlien Resurrection

Když se lodí rozlehnou první exploze a dveře vaší cely (hrajete za Ripleyovou – pro ty, kdo viděli film) se otevřou, zíráte chvíli na své prázdné ruce a přemýšlíte, zda opravdu máte opustit svůj úkryt a vydat se vstříc temné chodbě, ze které k vám doléhá děsivý řev a skřípání titanové slitiny, ohýbané nelidskou silou. Nicméně pokud vám funguje ovladač, nakonec vás asi vaše cela přestane bavit, vykoukáte se dosytosti na její vlhké stěny a vyrazíte vstříc tmě… a slizké smrti. Kousek dál chodbou narazíte na první mrtvolu. Ten chudák byl doslova rozerván na kusy – naštěstí jeho magnetická karta ušla újmě, a tak opouštíte vězeňský komplex. Jak se blížíte ke konci křižovatky ve tvaru T, proběhnou jí dva vojáci, zuřivě křičící a bezhlavě pálící kamsi za sebe. Trochu vás zamrazí a zastavíte se, protože to, co je donutilo k útěku, zřejmě není daleko… a pak už jsou tady, dva příšerné, nelidské stíny, mihnou se po stropě kolem vás a pokračují chodbou ve směru, kterým zmizeli nešťastní vojáci… za chvíli už slyšíte jen jejich výkřiky agonie (pro šťouraly – pokud si pospíšíte za mizejícím čtyřlístkem, opravdu uvidíte zoufalý boj vojáků s bleskurychlými, nezasažitelnými vetřelci).

Alien ResurrectionAlien Resurrection

Snažím se vysvětlit, že Vzkříšení vetřelců využívá stejných triků a postupů, jako veleúspěšný Half-life. V herním prostředí se kolem vás odehrávají scénáristy předprogramované realtime události, které dávají Alien Ressurection atmosféru, kterou jí mohou všechny předchozí zpracování vetřelčí tématiky závidět.

Na AR jsem však nejpřevratnějším shledal chováním vetřelců. V jejich poslední adaptaci, Aliens versus Predator na PC, mi neuvěřitelně vadilo, že vetřelci dělali jedno jediné – jakmile vás spatřili, vystartovali přímo k vám, aby vás mohli ochutnat. To samé (jen bez té rychlosti) platilo i o Alien trilogy.

Zde však najdete něco docela jiného. Nejen, že si vás vetřelci většinou prohlédnou a zhodnotí vaše zbraně, než zaútočí (což většinou udělají tak, že vás přeskočí nebo přelezou po stropě a vrhnou se vám na záda – tak obratně a rychle, že je to až nepochopitelné)… ale dokonce se vám mnohokrát stane, že vetřelec si vás vůbec nevšímá, dokud jej nevyprovokujete. Přesně jako ve filmu Alien 3, sedí schoulený na stropě nebo zdi a odpočívá, dokud na něj nezahájíte palbu. Vetřelci jsou zde tak dobře naprogramovaní, že nad tím až zůstává rozum stát a je opravdu zážitek s nimi bojovat (totéž už nelze říci o lidských protivnících, bohužel).

Alien ResurrectionAlien Resurrection

Takže zkrátka a dobře, garantuji vám, že od vašeho prvního setkání s vetřelcem (což považuji za nejpovedenější okamžik v 3D hrách vůbec – nechte se překvapit…) až po závěrečnou animaci budete v neustálém strachu, který je tak intenzívní, že se dá popsat jenom jako brutální přetlak adrenalinu a zuřivé rozhlížení se na všechny strany, kdy při prvním zapípání detektoru pohybu většinou pálíte, aniž v temných koutech cokoliv vidíte. Pro fanoušky série opravdová lahůdka. Ale jak je na tom hra po technické stránce?

Na grafiku se zde zřejmě utkají dva zcela protichůdné názory. PlayStationoví hráči doposud neměli (s výjimkou zoufale často loadujícího Quaka 2) možnost vidět tak „plastickou“ a reálnou grafiku v 3D akci. Navíc zhruba od páté úrovně se přestanete pohybovat ve stereotypních chodbách a na řadu nastoupí zatopená kuchyně (autoři mají můj obdiv za animaci plavajícího vetřelce) nebo třeba doky se zakotvenou Betty. Nicméně lidé, kteří už hráli nějakou tu novější věc na PC (Unrealem a Half-lifem počínaje), budou znechuceni mizerným rozlišením a hranatostí pixelů textur na stěnách, jakož i nešťastně nízkým počtem polygonů, jež tvoří těla vetřelců (snad díky tomu jsou tak rychlí). Pokud jde o můj názor, zpočátku jsem byl ohromen, potom znechucen a nakonec jsem se zkrátka příliš dobře bavil na to, abych přemýšlel nad technickou stránkou AR.

Alien ResurrectionAlien Resurrection

Co však zřejmě potěší, je konečně dokonale zvládnuté „myšoidní“ ovládání. Pokud máte analogový ovladač, nabídne vám tato hra konečně stejné možnosti pohybu, jako její PC vzory – jedním analogovým tlačítkem se pohybujete a druhé slouží pro „mouselook“, nezávislé otáčení hlavou. Nádhera, doporučují čtyři klony Ripleyové z pěti. Pokud jde o zvuk, s hudbou nepočítejte, jinak je všechno, co uslyšíte, vykradeno přímo z filmu, takže kvalita je stoprocentní.

Hra má celkem 10 úrovní, ale nejsou to žádné rychlovky typu Alien Trilogy nebo AvP. Ukládá se i v jejich průběhu a to na určených místech. Hrací dobu bych viděl na nějakých deset hodin – pokud byste ovšem pořád neumírali (což jde zařídit pěkně těžko). Ve skutečnosti vás AR potrápí mnohem déle. Hra je totiž přímo nepochopitelně těžká. Rychlost a skvělé manévrovací schopnosti dělají ze všech druhů vetřelců téměř rovnocenné „multiplayerové“ protivníky a tak ve chvíli, kdy jsou okolo tři a více, končí drtivá většina vašich iluzí. Samostatnou kapitolou jsou potom facehuggeři, malé pavoukovité přísavky, které jsou snad ještě drsnějšími protivníky, než jejich velcí bráškové – díky malým rozměrům se vám na ně většinou podaří namířit až když vám vysí na tváři (to už ovšem nemůžete stisknout spoušť – ale zato můžete umřít). Zkrátka a dobře, tahle hra je peklo.

Snad vás také bude bavit tak, jako mne. Jen malá rada, nepodceňte nastavování obrazovky podle instrukcí v úvodu hry – mohlo by se vám snadno stát, že neuvidíte, kdo že vás vlastně vraždí.

Grafika: 5/10
Zvuky: 10/10
Hudba: 1/10
Hratelnost: 8/10
Alien Ressurection je jistojistě důstojným převedením filmu do hry. Jen by to již chtělo PS2, aby i vizuálně byla tahle záležitost natolik přitažlivá.
Celkové hodnocení: 7/10
Diskuze (4) Další článek: Screenshoty: Theme Park Inc.

Témata článku: , , , , , , , ,