Usednete k počítači a do mechaniky vložíte svůj oblíbený kompakt. Obrazovku monitoru pokryjí rychle se střídající obrazce vyvolávající neopakovatelný vizuální zážitek. Je tu ale ještě něco, bez čeho by iluze fiktivní reality nebyla úplná. Hraje tu hudba, téměř dokonalá hudba. Každá nota pevně spjata s obrazem, nic nechce tento okamžik zkazit. Kdo byl však ten, který ji přivedl na svět?
Usednete k počítači a do mechaniky vložíte svůj oblíbený kompakt. CD znatelně zahučí, zdá se že jen proto, aby se vzápětí znovu zastavilo. Obrazovku monitoru pokryjí rychle se střídající obrazce vyvolávající neopakovatelný vizuální zážitek. Nerušená zábava ve světě počítačových her začíná. Vlastně ještě jednu podstatnou věc z pozadí jsem opomenul zmínit. Něco, bez čeho by iluze fiktivní reality nebyla úplná. Hraje tu hudba, téměř dokonalá hudba. Každá nota pevně spjata s obrazem, nic nechce tento okamžik zkazit. Kdo byl však ten, který ji přivedl na svět?
Johna Williamse nebo Alana Silvestriho zná patrně většina filmových znalců. Kolik vám ale řeknou jména autorů skladeb z počítačových her? Nepředpokládám, že si u každé hry přečtete credits. Snad pouze výjimečně, abyste se přesvědčili, že hlas v pozadí je opravdu David Bowie. Jména Davida Whittakera, Chrise Huelsbecka nebo jméno Allister Brimble jsou tak pro většinu veřejnosti neznámá. To je ale jen o důvod víc, věnovat jim alespoň kousek pozornosti. Zcela určitě si to zasluhují.
Allister Brimble je jedním z nejuznávanějších tvůrců hudby v počítačových hrách. Stal se autorem více než 100 titulů, vydal dvě sólová CD a v současné době se živí komponováním hudby a tvorby zvukových efektů ve svém soukromém nahrávacím studiu. Podle svých vlastních slov vděčí za svůj úspěch především tomu, že byl v tu „pravou chvíli na pravém místě“.
Allister pochází z hudební rodiny, která jej již od útlého věku vedla k hudbě. Od sedmi let začal navštěvovat hodiny klavíru, svůj první počítač, slavný Sinclair ZX Spectrum, dostal k narozeninám záhy poté. Zářivá kariéra mohla rychle propuknout.
Prvotní okouzlení programováním a jednoduchým BASICem vystřídaly první nesmělé pokusy s počítačovou hudbou. Stařičkého Sinclaira, u kterého ještě nebyl velký rozdíl mezi komponováním a programováním (každý musel být tak trochu programátor, aby dokázal z hardware vymáčknout úplné maximum), nahradilo ihned po uvedení na trh pro hudbu o poznání lépe vybavené Spectrum 128.
V 8-bitovém světě mělo po zvukové stránce výbornou pověst Commodore 64. Muselo se tak stát nutně další Allisterovou přestupní stanicí. Jak později sám potvrdil, mělo toto období největší vliv na jeho profesionální tvorbu. Snaha o přiblížení se tvorbě Roba Hubbarta, autora několika neuvěřitelných hudebních skladeb pro C64, byla tím hlavním hnacím motorem začínajícího autora. Allister pokračoval v experimentování, pohrával si s hudebními motivy, brzy byl se svými výtvory natolik spokojen, že jejich ukázky odeslal společnosti Elite. K jeho nesmírnému zklamání mu však byly obratem vráceny s vysvětlením, že přes nesporný talent a příslib do budoucnosti nesplňují jeho skladby kvalitativní požadavky současných komerčních produktů.
Zlomovým bodem Allisterova života se stala myšlenka na zakoupení nového počítače. Volba padla na právě představený počítač Amiga. Hudební možnosti nového stroje byly opět daleko za hranicemi jeho předchůdců. Allister rychle vytvořil několik jednoduchých skladeb a odeslal je do nově zformované společnosti 17 Bit Software. Martyn Brownovi, majiteli 17BS, učarovaly ihned natolik, že je umístil na jeden ze svých prvních PD disků. Tak se začala budovat základna příznivců a Allister se naučil dost na to, aby mohl své umění předvést skutečně velké softwarové společnosti.
První soundtrack pro velkou počítačovou hru napsal v roce 1988 ke hře Darling Brothers (Codemasters). Přestože hra samotná si nevedla dostatečně úspěšně, ohlasy na hudební stránku byly více než příznivé. Spolupráce s Codemasters vyvrcholila později získáním zakázky na slavnou sérii Dizzy.
Jednoho dne brzy ráno se Martyn Brown (17BS) rozhodl založit profesionální softwarovou společnost s názvem Team17. Asi není náhoda, že si při hledání hudebníka vzpomněl na Allistera. Byla to osudová volba. Práce pod křídly Team17 se stala nejzářivější částí Allisterovy kariéry na 16-bitových počítačích. Hry Alien Breed, Project X, Arcade Pool a Worms vypovídají dostatečně jasně.
S ústupem 16-bitů se Allister přesunul na další platformy. V současné době komponuje a vytváří zvukové efekty pro všechny současné konzole a PC. Z nejznámějších her, na kterých je patrný Allisterův rukopis, jmenuje alespoň Driver, RollerCoaster Tycoon a Abomination.
Pro své skalní příznivce přichystal navíc překvapení ve formě dvou kompaktních disků. Toho staršího(Sound Digital) obsahujícího hudbu, na kterou se hodí nejlépe srovnání s tvorbou Jeana Michela Jarreho, se prodalo více než dva tisíce kusů – především mezi příznivci Amigy. Druhý (Bang! Tick…, Tick…), podle znalců ještě o poznání kvalitnější, je naplněn příběhem o zrození vesmíru od velkého třesku až po jeho kolaps na konci věků.
Máte-li zájem si něco málo z Allisterovy tvorby poslechnout, určitě zavítejte na http://artists.mp3s.com/artists/79/allister_brimble.html, kde je možnost poznat na vlastní uši, jak se Allister dokáže s hudbou mazlit.
