Apex Legends: dva se perou, třetí se směje (recenze)

Co si budeme podívat, žánr battle royale je za posledních několik let přesycen tituly takovým způsobem, že byť zmínka o nějaké novince vyvolává alergickou reakci. Čas od času se ale objeví někdo, kdo rozvíří stojaté vody novým konceptem, uměleckým stylem nebo celkově pozmění pravidla hry. A světe div se, něco takového může vzejít i z pod křídel všeobecně známého lootboxového patlala jménem EA. 

V jednoduchosti je síla

Ačkoliv nejsem žhavý zastánce žánru battle royale, měl jsem tu možnost vyzkoušet většinu větších her na trhu a u některých i doteď trávím volné chvilky s přáteli, takže by se dalo říci, že přehled nechybí. Ani Apex tak nemohl obejít mé zorné pole, i když spíše ze zvědavosti. Téměř nulový marketing a sázka na populární sci-fi univerzum se však ukázala být geniálním tahem. A ať už k tomuto specifickému žánru přistupujete jakkoliv, musíte uznat, že Respawn zkrátka střílečky umí. 

Po stylové prezentaci hrdinů následuje už jen stylový seskok.

Hned po úvodních několika zápasech jsem pochopil několik podstatných faktů. Za prvé, prezentace je špičková a vývojáři si pohráli doslova s každým detailem a prvkem, které dostali z pod taktovky Titanfallu k dispozici. Apex je koncipován jako "arénová" battle royale hra, kde týmy o třech hráčích soupeří o první příčku. Styl gladiátorských zápasů provází téměř celou hru. Mapa je tak poseta všemožnými plakáty, které se mění v závislosti na průběhu zápasu, na úvod každý z hrdinů pronese pár stylových hlášek a i celý zápas se nese v opravdu svižném duchu. 

Nejzajímavější je, že tento styl hře nesmírně sedí. Není tak dětinský a přeplácaný jako Fortnite, ale nejde ani o realističtější pojetí, které předvádí PUBG. Apex je zkrátka někde mezi, nabízí líbivou, komiksem říznutou grafiku, sympatické postavy a styl, který doslova srší ze všech otvorů. Umí být vtipný a odlehčený, ale i dostatečně dospělý. Respawnu se podařilo najít ideální poměr mezi oběma světy a výsledek je tak překvapivě osvěžující a chytlavý. 

Hratelnost je opravdu frenetická, čas na loot se ale najde vždy.

Vzhledem k tomu, že je hra zcela zdarma, samozřejmě jsme se nemohli vyhnout tradičním lootboxům. Musím ale uznat, že minimálně v tuto chvíli jsou lootboxy soustředěny pouze na kosmetické záležitosti, které nemají sebemenší vliv na hratelnost a nedávají tak nikomu převahu. To znamená, že je úplně jedno, kolik peněz do hry nasoukáte, pokud neumíte hrát, zkrátka si neškrtnete. Navíc je nakupování a získávání těchto balíčků velmi dobře vybalancované, takže je můžete odemknout i obyčejným hraním a nemáte pocit, že před vámi hra něco schovává. Chcete ty fešné oblečky a pózy? Tak prostě hrajte. Apex je tak paradoxně nejméně "eačková" hra ze všech EA her, co jsme měli možnost hrát. 

Kdo s koho

Hratelnost by se dala popsat jako kombinace her Titanfall, Blackout režimu nového Call of Duty a špetky Fortnite navrch. Je frenetická, akční a velmi svižná, takže se nikdy nezdržujete a zbytečně nečekáte. Mapa je rozmanitá a prostorná, ale dostatečně malá na to, abyste nemuseli půl hodiny běžet na druhý konec, kde nakonec schytáte zbloudilou kulku, což je pravděpodobně jedna z největších výtek her jako je PUBG. Tady veškeré zdržování odpadá, po prezentaci a výběru hrdinů ve stylu gladiátorských zápasů se vydáte do arény. Zde funguje zajímavý prvek tzv. Jumpmastera, když váš seskok vede jeden z náhodně vybraných hráčů vašeho týmu. Můžete následovat, nebo se oddělit, zásadně ale doporučujeme komunikovat s týmem a hrát takticky, protože smrt přichází rychle a spolupráce je klíčem k úspěchu. 

Správná koordinace s týmem je tu naprosto klíčová. 

Po stylovém seskoku z nebes za doprovodu správně tématické hudby začíná tradiční hon na zbraně a nejlepší vybavení, protkaný bojem s dalšími hráči. Prozatím jsou k mání pouze boje 3 vs 3, Respawn ale slibuje brzké přidání dalších módů včetně nového obsahu, Apex se tak bude stejně jako další hry tohoto žánru postupně vyvíjet. 

Pokud mám ke hře nějakou výtku, pak je to zbytečně dlouhá doba, než někoho udoláte. Díky tomu, že kromě zdraví máte štíty, často trvá neuvěřitelně dlouho, než někoho skolíte, což jednoduše nespolupracuje s frenetickou náturou hry a často se tak dostáváte do situací, kdy na malém prostoru vyplašeně pobíhá několik hráčů a snaží se v tom chaosu dodělat svou prácičku a získat cenný kill. Nedělá mi problém taktizovat a přizpůsobovat se situaci, doba k zabití by ale měla být o něco zkrácena pro dosažení ideálního poměru. 

Skvělým nápadem je naopak možnost své spoluhráče vrátit zpátky do hry i po jejich zabití. Pokud vašeho kolegu někdo odkrágluje, ale vy stihnete v uvedeném časovém limitu doběhnout k jeho mrtvole a vyzvednout si speciální štítek, můžete na přístrojích, roztroušených po mapě povolat svého kolegu zpět. Dynamika přestřelek tak dostává nový rozměr, protože šance na úspěšný návrat je podstatně vyšší než v případě konkurenčních her. 

To samé platí pro "označování", které skvěle oživuje hratelnost. Můžete totiž tagovat cokoliv, od konkrétního místa či zajímavého vybavení až po nepřátelské pozice a další maličkosti. Postavy pak vše komentují a ve hře tak můžete v zásadě mluvit, aniž byste se dotkli mikrofonu. Navíc se dokážete mnohem více sžít s postavami, když je slyšíte aktivně mluvit a komunikovat podle toho, co zrovna provádíte. Malá, ale nesmírně důležitá funkce. 

Další výtku bych směroval ke stabilitě serverů, které bohužel padají a občas haprují, ve srovnání s dalšími, podobně stavěnými hrami se ale jedná o nebe a dudy a hra je jinak nádherně plynulá. Zamrzí tak opravdu jen delší čekání na připojení a občasné kiksy serverů, ale s těmi se dá žít a hlavně se mi nikdy nestalo, že bych přišel o důležité body. 

Legendy se nerodí, legendy se kovají v boji

V základní nabídce je k mání šest hrdinů, nebo Legend chcete-li, dva další jsou pak uzamčeny za herní měnou, kterou však lze bez problémů získat obyčejným hraním. Každá legenda má unikátní schopnosti, vzhled a samozřejmě celou řadu serepetiček, od hlášek a obleků po závěrečné animace, bannery, animované herní karty a spoustu dalšího. To vše navíc vidí i další hráči v aréně, takže je prezentace obzvlášť důležitá. Také lze odemknout nespočet skinů pro zbraně, kterých je požehnaně a každý si přijde na své. 

Veškeré kosmetické věci dostáváte z balíčků, které odemykáte po dosažení každého nového levelu, případně jde za další herní měnu (již placenou) zakoupit balíčky samostatně. Vzhledem k tomu, že jde však pouze o kosmetické věci, hra vás do ničeho nenutí a hráči tak mohou v klidu hrát a odemykat, případně si zakoupit něco konkrétního a vývojářům tak "poděkovat". Tento systém je nejen férový, ale také příjemný a nenucený. Kéž by se jej přidržovali i další vývojáři těchto her. 

Víceméně jediným opravdu zásadním nedostatkem hry je tak v současné době relativně omezený herní obsah. K mání je pouze jedna mapa, i když rozmanitá a pestrá, a chybí další módy a vychytávky. Vzhledem k tomu, že ale vývojáři už nyní slibují další sezóny, kdy se do hry přidají nové legendy, zbraně a kosmetické doplňky, můžeme tento neduh považovat za dočasný. Na úvodní týden si totiž Apex vede zatraceně dobře, a my už chápeme, proč.