PC | X360 | PS3 | Akce | Dojmy

Bioshock Infinite – dvě a půl hodiny v nebi (dojmy)

Na stolech v kancelářích českého Asusu stály počítače s nainstalovanou preview verzí Bioshock Infinite. A já seděl u jednoho z nich.

Bioshock Infinite začíná stejně jako první díl poblíž majáku, ale zatímco v hitu roku 2007 jste klesali na dno oceánu a kilometry vody se nad vámi zavřely jak těžké víko rakve, v Infinite stoupáte vzhůru za doprovodu nebeského troubení. Na konci cesty vás nečeká depresivní město plné zkázy, vlhké hniloby a smrti, ale živoucí pestrobarevný ráj s uklizenými cestami, skotačícími dětmi a blankytně modrými nebesy.

Nebeský klenot

Irrational Games dokázali, že vznik Rapture nebyla jen šťastná náhoda, když z polygonů a textur postavili další fantastický herní svět. Létající město Columbia je Rapture podobné v tom, že má svoji historii a smysl, své zákonitosti a pohříchu i svoji porci problémů.

bwcombat_ONLINE.jpgskylinemelee_ONLINE.jpgwelcome_ONLINE.jpg

Nejde jen o pouhé kulisy jako třeba v Call of Duty, které vás koridorem žene za další a další dávkou vystřílených nábojnic a destrukce hollywoodských proporcí. Kdepak, Columbia je zásadním stavebním kamenem Bioshock Infinite a tvůrci vám dají dostatek prostoru, abyste se s tímto klenotem lidské invence dostatečně zblízka seznámili.

Trvá přes půl hodiny, než vás situace donutí čelit prvním protivníkům a vystřelit první náboj. Předtím si užíváte pokojného dne v Columbii, šokovaně koukáte na to, jak odněkud z výšky přiletí obchod a železnou lávkou se propojí s ulicí, na které zrovna stojíte. Podobných nezapomenutelných okamžiků prožijete spoustu, vypsal jsem si jich během hraní preview verze celou řádku, ale nebudu vám zbytečně kazit překvapení.

 

Trvá přes půl hodiny, než vás situace donutí čelit prvním protivníkům a vystřelit první náboj

 

Zhruba dva a půl hodiny trvající ukázka hry dokázala pestře střídat prostředí a scény a nabídla možnost si prohlédnout nejen tu naleštěnou čelní stěnu Columbie,ale mohl jsem zlehka nahlédnout i pod pokličku – do strojoven, skladišť a podobně.

Bioshock Infinite 07.jpgBioshock Infinite 08.jpgBioshock Infinite 09.jpg

Oceňuji, že i po vypuknutí akce se nejednalo o zběsilý kolotoč, ale hra dokázala zvolnit tempo a po divokém osvobozování tajemné Elizabeth se našla chvíle času na další kochání se Columbií. Scénu s písečnou pláží a vlastním kouskem moře mezi mraky jste mohli vidět už v traileru, ale věřte, že naživo dokáže vyrazit dech jak rána podbíjecí palicí.

Jediné, co tak prostředí podráží nohy, jsou neinteraktivní a občas lehce prkenní obyvatelé. Baví se mezi sebou, postávají na rozích, či se třeba opalují v paprscích rozjásaného slunce, ovšem na vás moc často nereagují a zřídkakdy i promluví a to herní hrdina tentokrát rozhodně není nemluvný! Je to sice jen detail, ale lehce nabourává iluzi dokonale živého světa.

Vztahy a nenávist

Infinite má ve jméně slovíčko Bioshock zcela zaslouženě, o tom jsem přesvědčen už z preview verze. Nejde jen o snad už dostatečně vychválené prostředí, ale i samotnou hratelnost a fakt, že dokáže do hry vmísit inteligentní témata. Bioshock Infinite si silně pohrává s náboženstvím, kdy celému městu vládne „prorok“ Zachary Hale Comstock, a do toho citlivě přimíchává otázky xenofobie a rasismu.

Bioshock Infinite 01.jpgBioshock Infinite 02.jpgBioshock Infinite 03.jpg

Hratelná ukázka jen jemně nastínila konflikt dvou soupeřících stran – Zakladatelů vedených Comstockem, kteří chtějí Columbii pouze pro čisté Američany, a odbojářskou Vox Populi bojující o rovnost všech. No, taková alespoň byla základní myšlenka, teď už spíš bojují z čisté nenávisti vůči Zakladatelům.

Bioshock Infinite 04.jpgBioshock Infinite 05.jpgBioshock Infinite 06.jpg

Pozvolna se otevíralo i hlavní téma, tedy záchrana tajemné Elizabeth, která celý život žila zavřená ve věži pod dozorem mechanické stvůry jménem Songbird. S tou jsem se utkal jen krátce, ale podle mého je ještě děsivějším protivníkem, než Big Daddy z původního Bioshocku. Irrational Games hodně staví na vztahu mezi Elizabeth a hlavním hrdinou, Bookerem DeWittem, a daří se jim to na jedničku.

Právě Elizabeth zásadně odlišuje Infinite od prvního Bioshocku, protože další postava po vašem boku zásadně mění atmosféru hry a podepisuje se i na hratelnosti.

Vigor – nové jméno, stejná funkce

Infinite stále představuje střílečku z prvního pohledu. Inteligentní střílečku, chtělo by se dodat. To znamená, že bojovat musíte s rozumem a nejen s prstem pevně tisknoucím spoušť. Základní herní principy se odvozují z druhého Bioshocku, což tedy znamená, že na levém tlačítku myši máte spoušť zbraně, na pravém plasmi…pardon, speciální síly jménem Vigor. Jmenují se jinak, stejně jako substance představující manu (zde se tomu neříká EVE, ale Salt – sůl), nicméně funkce je stejná.

Vigor na 4 způsoby

V průběhu hraní jsem si mohl vyzkoušet čtyři typy Vigoru – první na chvíli dokázal ovládat mechanické přístroje, jako byly kulometné věže, druhý metal ohnivé koule, další posílal na protivníky hejno vran a poslední je dokázal zvednout do vzduchu a znehybnit. Všechny kromě prvně jmenovaného měly i sekundární funkci v podobě pasti s efektem daného Vigoru.

Jenom kombinací zbraní a Vigorů bylo možné v přestřelkách uspět, protože Booker zrovna moc nevydrží, nepřátelé jsou početní, munice je málo a navíc můžete nést jen dvě zbraně zároveň. Postupem hry se včlenily do hratelnosti i další prvky, jako například kolejnice Skyline propojující jednotlivé létající části Columbie. Ježdění na Skyline je jako horská dráha a poprvé jsem i lehce zadržoval dech, když jsem frčel jen na kusu železa visícího kdesi vysoko na nebi. Fascinující zážitek.

Jakékoliv obavy ze zmatečného ježdění se ukázaly jako liché, přeprava prostřednictvím Skyline je dobře promyšlená, intuitivní a navíc dává bojům novou dimenzi.

Bioshock Infinite 10.jpgBioshock Infinite 11.jpgBioshock Infinite 12.jpg

Bioshock Infinite vrací i lehké RPG prvky v podobě možnosti si vybírat bonusy typu zvýšení síly útoků zblízka, či lepší obnova zdraví po konzumaci jídla, stejně tak nechybí možnost si vylepšovat zbraně a navíc po nalezení speciální lahve si můžete vybrat, zda si trvale zvýšit hodnotu zdraví, soli, či automaticky se dobíjejících štítů (to je novinka).

Přímočařejší Bioshock

Musím nicméně uznat, že Infinite je více přímočarý než první díl – zámky po nalezení paklíče odemyká Elizabeth sama, na žádnou hackovací minihru jsem nenarazil a ostatně pro zmíněné vylepšování zbraní nemusíte sbírat suroviny, ale stačí na to peníze. A když už jsem u zbraní, nehledejte ani více typů munice. Tedy rozhodně v preview verzi nebyly.

BioShockInfinite_BeastofAmerica_Screen1.jpgBioShockInfinite_BeastofAmerica_Screen2.jpgBioShockInfinite_BeastofAmerica_Screen3.jpg

Úvod hry je též i poměrně lineární – postupujete z jedné rozlehlejší lokace do druhé, systém centrálního hubu chyběl. Na druhou stranu, vzhledem k tomu, že jsem během hraní narazil na trezory, které v daný okamžik nešly otevřít, věřím tomu, že se postupně hra více otevře. Však i na první vedlejší úkol jsem narazil snad až někdy po hodině hraní.

bioshock-infinite.jpg

Bioshock Infinite slibuje, že má ještě další trumfy v rukávech. Jen zlehka jsem si totiž mohl vyzkoušet schopnost Elizabeth otevírat škvíry do jiných dimenzí a díky tomu si v boji vytvořit kryt, či získat kulometnou věž.

Těším se na konec března, kdy Bioshock Infinite vychází, protože už teď si jsem jistý, že tohle bude jeden z klenotů tohoto roku. Už žádné laciné pokračování, jako byl Bioshock 2, ale důstojný nástupce jedné z nejlepších her. Těste se též.

Diskuze (2) Další článek: Free-to-play Command & Conquer se připomíná novými záběry ze hry

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,