PC | Recenze | X360 | PS3 | Akce

Bioshock Infinite – prostě nebeská hra (recenze)

Zapomeňte na zklamání z Bioshocku 2. Ken Levine se vrátil, aby dokázal, že pravý stvořitel nových světů je jen on. A jeho tým.
Kapitoly článku

Čím jen začít? Je toho tolik, co o Bioshocku: Infinite napsat. A ještě víc, co nenapsat. Stejně jako u každé skvělé hry, je nejlepší vědět o Infinite co nejméně, abyste si jej vychutnali. Tahle hra je totiž o objevování, prozkoumávání a překvapeních.

Každý kousek nebeského města Columbia tvůrci poctivě promysleli a vystavěli z polygonů a textur tak, aby působil živě, uvěřitelně a funkčně. Vážně, občas sám kouknu z okna, jestli na obzoru majestátně nepluje tenhle létající kus lidské geniality. Nepluje, asi je zase schovaný za mraky.

 

Bioshock je jiný, dalo by se napsat inteligentnější.

 

Infinite má sice ve jméně slůvko Bioshock, ale přitom představuje ve spoustě ohledů jinou hru – přímočařejší, vzdušnější (ha, ha) a věnující se jiným tématům. Zároveň však je Infinite pevnou pupeční šňůrou spojen s principy prvního dílu. Žánrově jde o střílečku, ovšem rozhodně nečekejte zběsilou koridorovku stylu Call of Duty. Bioshock je jiný, dalo by se napsat inteligentnější.

To platí i o příběhu, který dokáže žonglovat s vážnými tématy, jako je náboženství, rasismus, nacionalismus a lidská nedokonalost, aniž by působil hloupě, či naivně moralizoval. Je jen na vás, co si z něj odnesete.

Infinite 34.jpgInfinite 35.jpgInfinite 36.jpg

Bioshock: Infinite je prostě skvělou hrou. Pokud vám stačí toto ujištění, nemusíte pokračovat ve čtení a nechám vás netrpělivě čekat na zítřejší vydání hry. Pro ty ostatní se podíváme trochu víc do hloubky. I když v skutečnosti poletíme vstříc k nebesům.

Přiveď to děvče a dluh bude smazán

Infinite od předchozích dílů Bioshocku odlišuje už to, že tentokrát tu nemáme nemluvného hrdinu, ale osobnost a hodně výraznou. Booker DeWitt je bývalý soukromý detektiv a současný ožrala a gambler. Změnil ho masakr u Woudned Knee jehož se jako voják 7. Kavalérie se zúčastnil.

Infinite 01.jpgInfinite 02.jpgInfinite 04.jpg

Ale možná je tu ještě šance na vykoupení. „Přiveď tuhle dívku nezraněnou do New Yorku“ stojí na zadní straně fotky pohledné mladé ženy jménem Elizabeth. Společně s pistolí, kartičkou a pár drobnostmi je to vše, co hrdina dostává k cestě do úplně jiného světa.

Infinite 07.jpgInfinite 08.jpgInfinite 09.jpg

Létající město Columbia bylo postavené roku 1901 jako chlouba a ukázka výjimečnosti Spojených států amerických. Teď je rok 1912 a pýcha USA se od své domoviny odtrhla a vznáší se neviděna kdesi v oblacích. Město si za ty roky prošlo svým a teď mu pevnou rukou vládne „Prorok“ Zachary Hale Comstock, který věří v nadřazenost bílých Američanů a ostatním národům a rasám odpírá privilegia.

Infinite 25.jpgInfinite 26.jpgInfinite 27.jpg

Vyšší vrstvy si žijí v luxusu a čistotě v lepších čtvrtích, kde si obyvatelé přátelsky povídají na rozích, sluní se na lavičkách, jejich děti skotačí u prasklého hydrantu a občas proletí okolo létající člun s pěveckým kvartetem.

Temná strana Columbie

Jenže pak tu je ještě druhá stránka – strojovny, sklady, údržbářské místnosti a podobné „vnitřnosti“ Columbie, kde žijí a pracují ti nuznější a starají se o blaho těch „nahoře“. Jsou tu chudinské čtvrti plné cedulí s nápisy prosících o jídlo, či doktora pro děti. Je tu továrna, kde dělníci jednotně bouchají kladivy do rytmu a kde existuje burza, na které práci dostane ten, kdo ji zvládne udělat nejrychleji. Pochopitelně v takových podmínkách roste nespokojenost, která se mění v odbojářskou skupinu Vox Populi.

Infinite 46.jpgInfinite 47.jpgInfinite 48.jpg

Pokud si myslíte, že takhle je vše dokonale černobíle vymalováno, jedni jsou zlí a ti druzí hodní, tak se pletete. V Infinite nejsou ani jedni tak úplně zlí nebo hodní, o čemž se v průběhu deset hodin dlouhé kampaně přesvědčíte několikrát. Společenské rozvrstvení a problémy navíc představují jenom jednu vrstvu hry, v podstatě takové podhoubí a kulisy pro ten hlavní chod – snahu Bookera o záchranu Elizabeth.

art 02.jpg

Krása Infinite tkví v tom, že i tu, řekněme, vedlejší linku tvůrci skvěle promysleli a hodnověrně vystavěli. Stejně jako v klasickém Bioshocku tu najdete spoustu roztroušených zvukových záznamů, které rozvíjejí jak osudy hlavních postav, tak těch vedlejších, či přináší příběhy úplně neznámých lidí.

Infinite 16.jpgInfinite 17.jpgInfinite 18.jpg

Vše dohromady umocňuje dojem z uvěřitelnosti města a často se přistihnete u toho, jak prohlížíte různé kouty, čtete si cedule, či jen tak sledujete dění na ulici. V tomto ohledu je Columbia stejně skvělá jako Rapture, přičemž je zároveň i velmi odlišným a samostatným místem.

S pistolí a dívkou po boku

Svůj díl na tom nese fakt, že ulice Columbie jsou často plné civilního života (který ovšem zázračně rychle mizí, když dojde na akci), ale hodně napomáhá i to, že městem procházíte s Elizabeth. Poprvé dívku naživo uvidíte přes okno ve vězení/výzkumné laboratoři vystavěné do podoby obrovského anděla a okamžitě vás začne fascinovat.

Infinite 31.jpgInfinite 32.jpgInfinite 33.jpg

Tvůrcům se podařilo vytvořit reálně působící dívku, která je zajímavá a tajemná, má stejně jako Booker svoji osobnost a jejich vztah se postupně dostatečně silně rozvíjí, aby vás dokázal hnát vpřed. Hra vás  s Elizabeth od sebe párkrát odloučí a vždy budete jako na trní, abyste ji už zase získali k sobě zpět.

Elizabeth není jen hezkou tvářičkou, ale dokáže Bookerovi i pomáhat. Mimo boj jde o luštění nepovinných šifer a páčení zámků dveří, v boji vám dokáže sehnat další munici, lékárničku a hlavně umí otevírat tajemné brány do jiných dimenzí, díky čemuž si tak můžete na bojišti vytvořit kryt, obrannou věži, zásobárnu lékárniček či munice. V jednom okamžiku lze mít otevřenou jen jednu trhlinu, takže nepuďte překvapení, až vám zmizí kryt, protože jste od Elizabeth chtěli vyvolat kulometnou věž. Ano, stalo se mi to a nedopadlo to moc dobře.

Infinite 10.jpgInfinite 11.jpgInfinite 12.jpg

U parťáků řízených počítačem je důležitá jejich AI a v tomto ohledu zvládli tvůrci práci na jedničku. Elizabeth nikdy nepřekáží a v boji se o ni starat nemusíte. Pravda, je to kvůli tomu, že ji protivníci úplně ignorují. Většinou si toho nevšimnete, protože když se strhne mela, Elizabeth se kryje, střídá pozice a podobně.

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,