Dark Souls III: co vás nezabije, to vás zabije později

Pokud jste neumřeli dodnes, tak tady už zaručeně zařvete.

Na březen 2016 je plánováno vydání Dark Souls III, pokračování kultovní série, kde vás nikdo nevodí za ručičku. Naopak vám ji všechno chce utrhnout. Na svědomí ho má opět Hidetaka Myiazaki, což je samo o sobě známení, že tahle hra bude vypadat zatraceně dobře.

Dark-Souls-3.jpgf48873601575f4707d26e630da1727c117212777.jpgFDP_SS_002.0.jpg

Dvojka z roku 2014 se obecně setkala spíše s vlažnými ohlasy a na ní se Myiazaki nepodílel. Teď se tedy pán značky vrací a vývojáři navíc hráčům slíbili, že tentokrát se inspirovali hlavně jedničkou a z dvojky si vzali jen to nejlepší. Zůstala například grafika, From Software se chce totiž oprostit od staroby původního díla a vzhledově se tak víc přiblížit moderním hrám jako Bloodborne. Zachováno zůstane především velmi vzdálené vykreslování, jakmile tedy vylezete někam výš, budete moct obdivovat horizonty. Kromě kochání se výhledem se ale budete moct zaměřit i na mnohem prozaičtější věci. Třeba na nepřátele. Neuvidíte všechny, získáte ale přibližnou představu, kde se kdo nachází a můžete se tak relativně v bezpečí rozhodnout, kampak zajdete na návštěvu jako první.

Z jedničky se znovu vrátí opravdu pekelná obtížnost, která se ve druhém díle projevovala spíš kvantitou nepřátel, než kvalitou jejich boje. Hratelnost jako taková se má zase o fous zlepšit. Souboje budou plynulejší, například místo kopance budete nepřátele odrážet ramenem.

S trochu lepší grafikou se tedy snad dočkáme důstojného pokračování původních Dark Souls, možná dokonce ještě dřívějších Demon´s Souls. Některé oblasti totiž tak trochu připomínají právě tuto hru. Tak jako tak se ale můžeme opět těšit na jedinečný gotický styl a nebezpečí za každým rohem. Občas i před ním.

Nic pro sváteční hráče

Prakticky cokoli, co vás potká, se vás bude snažit zabít. Po oddechu ve dvojce obtížnost zas o něco přitvrdila, obyčejné nepřátele ještě půjde zvládnout, bossové jsou ale úplně jiné kafe. Každý z nich je jedinečný, s vlastním stylem a sebemenší chybička hráče pošle zpátky k ohništi. Na druhou stranu se ale znovu vrátí i všemožné zkratky a alternativní cesty, po kterých se bude dát ten jeden obejít. Samozřejmě pouze do doby, kdy se dostatečně naexpíte, a vrátíte se s tou potvorou vytřít podlahu.

dark_souls_dancer.0.jpg

Nový rozměr získalo i samotné slovo Dark v názvu. Už venku je občas vidět velké nic, ovšem jakmile se vejde do jakýchkoli vnitřních prostor, venkovní šero se bude zdát jako prosluněná louka za pravého poledne. Nad zemí to ještě jakž takž půjde, kobky jsou ale doslova „místa, kam slunce nesvítí“. Takže budete potřebovat pochodeň. Trik se svícením si vlastní aurou byl prokouknut a zrušen. Ouch.

Kromě toho se místní potvory dost dobře naučily té tmy využívat. Stejně tak i ty povrchové umí splynout s prostředím a vyčíhat nejvhodnější okamžik k útoku. Minimálně na začátku se vám tedy nejspíš hned několikrát stane, že si tak budete kráčet temnou chodbou, když tu najednou budete sedět u ohníčku a mžourat do světla. Píchání mečem do stínů a obcházení tmavých míst ale zase moc nepomůže, některé z potvor budou moct využívat až takové maskování, že budou vypadat jako neživé předměty. Třeba sochy. Pěstujte si paranoiu. To, že jí trpíte, neznamená, že po vás nejdou.

 

To si tak kráčíte chodbou, když tu najednou sedíte zase u ohniště

 

Dušičky (skoro) zadarmo?

Jen za pár smrtí a možná nějaké to mlácení do klávesnice. Kráčet světem Dark Souls není žádný med a hra vám nic nedaruje. Kvanta nepřátel z dvojky se nevrací, vlastně jich poněkud ubylo. Aneb, hráč se nebude muset bát udělat krok, že se na něj sesype hromada potvor. I tak si ty kroky ale musí zatraceně rozmyslet.

Není šance odhadnout, kdo z modlící se a bezbranné skupinky se na vás vrhne v okamžiku, kdy se přiblížíte a kdo se naopak bude s útokem obtěžovat až ve chvíli, kdy přijdete k němu a poklepe mu mečem na rameno. Nikdy není předem jasné, která z těch slabě vypadajících postav se najednou otočí, vyroste do několikanásobné výšky, pořídí si drápy a dvěma třemi seky hráče opět pošle zpátky k ohništi. Dark Souls III s pravým gustem ničí ten chvějivý pocit bezpečí, že tahle skupina přece půjde povraždit jako nic. Zbývají dvě možnosti. Vrhnout se na někoho s tím, že nedostane šanci se proměnit (a mezitím se může změnit ten vedle), nebo do nich začít střílet pěkně z dálky a doufat, že to schytá zrovna ten jeden. Nebo pět.

Pursuer1_sample.0.jpgDark-Souls-III-Screen-5.jpgLuk.jpg

Trojka se také může pochlubit nepřítelem z předchozího titulu od From Software, Bloodborne - Práskačem. Znáte ten pocit, když se tak hezky potichoučku plížíte do místnosti se zvednutým štítem a hodláte likvidovat přítomné příšery jednu po druhé? Není to úplně dobrý nápad. Jakmile totiž tenhle miláček hráče spatří, upozorní na něj všechny ostatní v místnosti.

Včetně těch ozubených, které jsou všude. Doslova. Jestliže jste po dohrání prvního Dark Souls nesnášeli psy a vše jim podobné, ani tentokrát se z toho nevyhrabete. Ozubené potvory, vyskakující ze všech možných úkrytů a tak zatracené rychlé, že s obouruční zbraní prakticky nemáte šanci, jsou tu zas. Hodnej pejsek.

Zákeřné útoky a jedinečné zbraně

Fanoušci přepadů mohou začít jásat. Po zbytečně komplikovaném ovládání ve dvojce se opět vrací možnost bodnout nepřítele do zad. Při trefení správného úhlu se bodnutý na chvíli složí, ale dodělat ho nebude až tak lehké. Překvapivě. Souboje jsou mnohem rychlejší a dynamičtější. Chvíle k útoku i stáhnutí se jsou kratší a některé potvory se i po onom bodnutí zezadu vzpamatují hodně rychle. A zase, není to univerzální metoda.

FDP_SS_002.0.jpg

Kromě boje si vývojáři pohráli i se zbraněmi, každá má být jedinečná s vlastními možnosti a schopnostmi, stačí tedy jen najít ty pravé. Zvláštní útoky dávají mnohem větší poškození a i když chvíli trvá, než je postava využije, vyplatí se to. Právě to využití je ale limitované, zejména tím, že není vidět, jak dlouho se použitá schopnost znovu nabíjí. Každé to navíc trvá jinak dlouho, stejně jako v ostatních RPG, takže pamatovat si časy také není zrovna na programu.

Pursuer1_sample.0.jpgReadyStanceArt_sample.jpgwh4etpa7skadzd3cnsqt.jpg

Jakmile ale hráč něco dostane, nebyl by to Dark Souls, kdyby to nepřátelé nedostali také, a ještě několikrát. Zvláště bossové budou mít své vlastní zbraně a zvláštní útoky. A hrozně rádi je mění. I když se tedy naučíte, nejlépe po několika pokusech, jak někoho skolit, řečený někdo vytáhne v nejlepší chvíli druhý meč nebo něco v tom stylu a začne vás rubat úplně jiným způsobem.

A aby toho nebylo málo, života si važte. V Dark Souls III existuje nádherný mechanismus Ember, který hráč buď má nebo ne. Pokud ano, za každou smrt se počet životů o něco sníží a možnost umřít znovu se tak zvýší. Snažte se neumírat.

Diskuze (1) Další článek: Fallout 4 ve světových recenzích sbírá vysoká hodnocení

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,