Darksiders Genesis: zmasakrujte peklo z izometrického pohledu | Recenze

Nový díl Darksiders mění přístup. Jedná se o diablovku a vlastně to není vůbec špatný nápad. Hra dokáže slušně zabavit, ačkoli má mnoho vad.

Co baví

  • Svižná hratelnost
  • Mnoho druhů nepřátel
  • Odlišný herní styl postav
  • Kooperativní multiplayer

Co vadí

  • Časem monotónní
  • Mnoho nedotažeností
  • Špatný technický stav
7/10
Hodnocení

Série Darksiders má u nás za poslední dobu pěknou reputaci. Darksiders 3 nebyla vůbec špatná hra, skvělé první dva díly vyšly i na Nintendo Switch a teď tu máme nový Darksiders Genesis. Jedná se o diablovku, což je zajímavý, ale vlastně chytrý pohled na sérii.

Pod Darksiders si ve výsledku představím hlavně hromadné masakrování nepřátel. A přesně tento styl diablovky používají a je pro ně vlastně i charakteristický. Hra je svižná, odlehčená, plná humoru. Nicméně zejména v důležitých detailech je cítit, že hře by více péče neuškodilo.

Je načase zchladit Lucifera

Příběh hry se točí kolem Lucifera a jeho revoluce v pekle. Zpravidla nerad prozrazuji v recenzích příběh víc, než je nutné. Rozhodně se ale hodí říct, že příběh se odehrává v krátkých komiksových pasážích, kde spolu postavy komunikují. Určitě se tedy nejedná o intenzivní vypravování a navíc tyto pasáže nebývají příliš informační a často se jedná spíše o rychlé zadání úkolu, čímž zjistíte další informace, a pak jdete na další úkol.

Darksiders (6).jpgDarksiders (7).jpgDarksiders (9).jpg
Více než příběh mě zaujala komická dvojice hlavních postav plná vtipů

Neřekl bych tedy, že se jedná primárně o příběhovou hru. Neznamená to však, že by byl příběh zcela nezajímavý. Zázrak bych v něm ale také nehledal (prožitek se v celkovém součtu bude odvíjet od vaší znalosti loru). To, co mě však potěšilo, je dvojice hlavních protagonistů – Strife a War.

 

"Neřekl bych, že se jedná primárně o příběhovou hru. Neznamená to však, že by byl příběh zcela nezajímavý"

 

Jedná se vlastně o komickou dvojici. Vyznění hry mi skoro připomínalo Destiny, kde Strife je frajírek s pistolkami a War je drsňák a neustále se spolu hádají, padají mezi nimi hlášky a vlastně člověk se i docela zasměje. Je to klišé, to bezesporu, ale hra díky tomu působí odlehčeně, což se jejímu celkovému vyznění vlastně hodí.

Jednoduchost nade vše

Hra je totiž primárně multiplayerová a kooperativní pro dva hráče. Když nejste dva, což je také můj případ, dá se mezi oběma postavami libovolně přepínat. A má to smysl, jelikož postavy mají odlišný herní styl. Strife je primárně rychlý střelec s různými druhy střeliva a War je „tank“, který kosí nepřátele na blízko svým obřím mečem.

Darksiders (14).jpgDarksiders (15).jpgDarksiders (16).jpg
Herní styl je jednoduchý a snadno uchopitelný

U obou ale platí stejné jednoduché principy. Je tu sice relativně dost schopností mezi kterými přepínáte, ale jinak tu máte lehký a těžký úder, úhyb, obranu (kterou jsem skoro nepoužíval) a nějakou speciální schopnost. Člověku to rychle padne do ruky, a to i díky pochopitelným nepřátelům. Rychle si na ně zvyknete a začnete se přizpůsobovat jejich stylu boje.

 

"Ve hře se rychle zorientujete a hra si může dovolit na vás rychle házet nové druhy nejrůznějších nepřátel"

 

Tato jednoduchost se pak projevuje kladně. Ve hře se rychle zorientujete a hra si může dovolit na vás rychle házet nové druhy nejrůznějších nepřátel. Vy pak myslíte impulzivně. Neplánujete moc dopředu... protože ani nemůžete a nepřátelé přibývají rychle. Boj s nimi je ale zábavný, neměl jsem pocit, že by se ke mně hra snažila chovat nespravedlivě a svižné tempo hře strašně sedí.

Darksiders (26).jpgDarksiders (27).jpgDarksiders (28).jpg
Hra nasadí příjemné svižné tempo a rychle si na ni zvyknete

Když nepřítele dostatečně zraníte, můžete ho (stejně jako v novém DOOMu) dorazit, čímž si doplníte část života. Dorážení je však zábavné spíše jen zpočátku. Zatímco pocit z doražení velkého nepřítele neomrzí nikdy, animací doražení je málo a začnou se rychle opakovat

Pekelný design

Design úrovní není vůbec špatný. Hra je napůl open-world, tedy otevřená. Na mapě jsou různé odbočky a často musíte splnit všechny cíle. Je sice předvídatelné, že vás tu a tam něco napadne, ale nevadí to. Navíc máte k dipozici koně, takže pokud něco minete, snadno a rychle se přemístíte. Mimochodem z koně můžete i útočit... a je to sranda.

Darksiders (29).jpgDarksiders (30).jpgDarksiders (31).jpg
Přes mnoho různých výzev začne hra rychle působit monotónně

Úrovně se také točí v podobném, nicméně fungujícím duchu. Chvíli jste na otevřené mapě, tu a tam přijde skákací pasáž, tu a tam musíte před otevřením nějaké brány porazit vlny nepřátel. A na konci je boss. Je pravda, že hra kvůli tomu začne dost rychle působit stereotypně. Vynahrazuje si to však tím, že se často objevují nové typy jednotek a obecně nové výzvy, které musíte zdolat.

 

"Je pravda, že hra kvůli tomu začne dost rychle působit stereotypně. Vynahrazuje si to však tím, že se často objevují nové typy jednotek a obecně nové výzvy"

 

Ani puzzly hře nejsou cizí, ale nechávají mě spíše chladným. Jsou prosté a jednoduché. Na jejich vyřešení stačí obvykle do něčeho střelit nebo něco někam hodit a jsou dost nevariabilní. Jakmile je chcete řešit trošku jinak, hra vás nebude chtít nechat. Je to opravdu jen odpočinek od boje. Hra je čistokrevnou rubačkou.

Darksiders (46).jpgDarksiders (47).jpgDarksiders (50).jpg
Jedná se o dobrou hru, kazí ji však mnohé nedomyšlenosti

Je však fajn, že se tím netají, boje jsou zábavné a tempo příjemně nastavené. Taky vylepšování vašich postav je přehledné a rychlé, nové upgrady zpravidla nemění styl hry a spíš sílu vaši postavy doplňují, takže se ve hře vyznáte. Možná je dobré myslet na to, že pro komplexnější hráče tato hra asi nebude, ale na odreagování je to ideální.

Technický stav na propadnutí (doslova)

Hra bohužel silně ztrácí na technickém stavu. Při dorážení nepřátel je časté, že vy i nepřítel projdete texturou. Když jsou nějaké místo zaměřoval, nejednou mi tam zaměřovač zůstal vizuálně po celou hru. Dokonce se mi i stalo, že se mi nechtěla otevřít brána a já musel úroveň restartovat.

A je to velká škoda, protože grafika není vůbec špatná. Není tedy špičková, ale vývojáři se za ní nemusí stydět. Hra je však vedena neohrabaně. Hodně je to poznat na kameře, která je často umístěna tak, aby vám kryla výhled. Více péče by neuškodilo.

Verdikt

Jednoduchá diablovka, ve které drtíte zástupy nepřátel. Darksiders Genesis rozhodně není špatný titul, který to však nedotáhl dál než na zábavnou odreagovačku. A vadí to? No odpověď záleží na vás. Já se při hraní bavil, ačkoli v detailech je síla a v tom působí hra dost nedotaženě.

Diskuze (6) Další článek: Ghost of Tsushima nabídne kompletní českou textovou lokalizaci

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,