Desperados 3: na divokém západě proti přesile | Recenze

Legendární stealth strategie se vrací a přináší parádní podívanou, která z vašeho pobytu na divokém západě udělá pořádnou kovbojku.

Co baví

  • Unikátní postavy
  • Nové mise přinášejí inovace
  • Příjemně náročné
  • Množství cest ke splnění cíle
  • Vynikající soundtrack

Co vadí

  • Občas umělá inteligence
  • Příběh je spíše doplňkem
  • Delší načítání misí
8/10
Hodnocení

Vývojářské studio Mimimi Games se po úspěšné štaci se Shadow Tactics: Blades of the Shogun vrací s další stealth strategií, kterou není nic jiného než pokračování svého času velmi úspěšné hry Desperados. Třetí díl oblíbené série nás zavede do doby před událostmi prvního dílu a nabídne tak příběh, v němž se dozvíme mnohé o vztazích již zavedených postav. Pro mě osobně ovšem jde o první Desperados, se kterými jsem se přímo setkal, ale mohu bezpečně prohlásit, že pokud vznikne další díl, určitě si ho nenechám ujít. A bylo by rozhodně fajn, kdyby to bylo v kratším intervalu, než mezi druhým a třetím dílem.

John Cooper a jeho banda

Desperados 3 má bezesporu velmi dlouhou řadu pozitiv a skvělých momentů. Jedním z nich ale není důraz na vyprávění příběhu. Ten zde hraje spíše takovou vedlejší roli, v níž jenom dává sledu misí určitý smysl. Rozhodně nečekejte, že byste nad úmrtím postav plakali, popadali se nad vtípky za břicho a žili celou dobu s postavami jejich dobrodružství. Spíše se občas jen tak potutelně usmějete nebo třeba lehce zaradujete nad úspěchem proti padouchům. Je to nejspíše částečně dané i tím, že mise přece jenom mají velmi solidní délku (většina zabere aspoň hodinku a půl) a příběh by tak byl za všech okolností hodně rozkouskovaný. 

 

Postavy samotné jsou sympatické, místy zábavné a vztahy mezi nimi v rámci možností fungují velmi slušně, stejně jako jejich vývoj

 

Absence silnějšího příběhu ale nijak zásadně hře nevadí. Postavy samotné jsou sympatické, místy zábavné a vztahy mezi nimi v rámci možností fungují velmi slušně, stejně jako jejich vývoj. Dohromady pak utvoří partičku, která si dokáže poradit s jakkoliv nepříznivou situací díky unikátním vlastnostem, ke kterým se dostaneme o něco níže. 

Desktop Screenshot 2020.06.06 - 10.48.07.58.png
Vše začíná, když je Cooper jenom malé děcko

Události hry začínají v době, kdy je John Cooper ještě dítě a se svým otcem se plíží mezi nepřátelskými jednotkami. Tuto scénu využije hra jako základní tutoriál a následně už vás posílá přímo do hlavního děje. V něm už dospělý John na svojí cestě vlakem nezvolí nejšťastnější spoj a po přepadení se setká se svým prvním spojencem, doktorem McCoyem. Společnými silami znovu uvolní vlak ze spárů nenechavých banditů a každý se vydávají svojí cestou, aby se později znovu shledali, když se bude Cooperovi hodit pomoc. Více už z příběhu prozrazovat nebudu, ať se můžete jeho postupem kochat v průběhu misí sami.

Ukliď si ten svinčík!

Tuhle větu jste nejspíš slýchávali hlavně od rodičů v dobách, kdy jste ještě pobývali pod jejich střechou. Stejné heslo bude ale stěžejní i v Desperados. Pokud totiž zlikvidujete nepřítele, není ani zdaleka vyhráno. Jeho zneškodnění totiž zpravidla proběhne poměrně rychle, takže likvidovat hlídače, pistolníky a další živly divokého západu není problém. Potíž nastává, když vás neuklizená těla snadno prozradí a vy tak musíte dávat sakra pozor, kde je necháte ležet. Pokud je totiž jejich kolegové najdou, nejen že se po vás začnou shánět, ale především si přivolají posily a to už může být pořádná komplikace ve snaze o nepozorovaný průchod misí.

Proklouznout misí jako namazaní tím nejolejovatějším olejem ovšem není jediná varianta, kterou můžete dosáhnout svého cíle. Dá se jít i spíše ve stylu Johna Ramba, ale počítejte s tím, že to vaše postavy bude hodně bolet a tlačítko F8, které slouží pro rychlé načtení poslední uložené pozice budete mít ošoupanější než boty Forresta Gumpa. I akčnější jízdu skrze nepřátelský tábor budete prostě muset pečlivě naplánovat a rozmyslet si, zda ji vaši hrdinové ustojí a sem tam bude třeba se skrýt. Souboj na férovku totiž opravdu nevyhrajete.

Desktop Screenshot 2020.06.06 - 13.14.27.77.pngDesktop Screenshot 2020.06.14 - 15.46.45.54.pngDesktop Screenshot 2020.06.14 - 16.30.37.35.png
Abyste uspěli, musíte hlídat, co nepřítel vidí

Já osobně jsem ale většinu hry volil jednoznačně možnost projít skoro celou misi bez jediného zpozorování nepřítelem. Občas se mi při snaze o takový průchod opravdu zavařovaly závity a klidně i deset minut jsem jenom koukal na obrazovku a uvažoval, kudy bych se krucinál mohl dostat k tomu hlídači, co mi tam tak překáží. Je ale nutné podotknout, že během tohoto přemýšlení jsem se ani chvíli nenudil. V hlavně mi to šrotovalo, variant bylo více a když už mě nějaká napadla, nejjednodušší bylo jít cestou pokusu a omylu. 

 

Občas se mi při snaze o tichý průchod opravdu zavařovaly závity a klidně i deset minut jsem jenom koukal na obrazovku a uvažoval

 

K tomu svádí právě šikovný systém rychlého ukládání a načítání, na kterém si hra zakládá a přímo vás k jeho používání nabádá. Jakmile nemáte pozici uloženou, po chvíli naskočí tabulka, která vás upozorňuje jak dlouho uplynulo od posledního savu. Jde o důležitou funkci především kvůli tomu, abyste dobře mohli své kroky načasovat, nebo si nezkazili celou misi tím, že se jednou ukliknete. Těch úkliků ostatně může být docela dost, stačí mít označenou špatnou postavu a v rychlé akci si to neuvědomíte. Průšvih by byl hned na světě.

Desktop Screenshot 2020.06.04 - 18.44.50.45.png
Pokud nebudete používat quick save a quick load, uvidíte tuto obrazovku často

Jestli mě něco místy trochu zklamalo, byla to určitě umělá inteligence nepřátel. V běžných situacích fungovala v pořádku, ale na některých méně standardních momentech byla vidět jistá nedotaženost. Krásnou ukázkou toho je například hned u první skutečné mise, když použijete dynamit k zabití skupinky stojící opodál a všichni nepřátelé v oblasti doslechu se seběhnou na jedno místo. Postaví se tam třeba pět pistolníků, kteří předstírají, že vás hledají. Ve skutečnosti ale jenom dělají absolutní minimum, nezajdou ani za roh a když už poplach skončí a vracejí se na své původní místo. Náhle narazí na mrtvolu, jejíž smrt předtím stráže přilákala. Poplach se spouští znovu a scénář se opakuje. Naštěstí alespoň neupadne do smyčky. Stejné mrtvé tělo už hlídku napodruhé nevyděsí.

S každou misí nová zkušenost

Jedním z klíčů k tomu, aby si Desperados udržovali zábavnou hratelnost je, že se ve hře setkáváte stále s něčím novým. Nesmírně důležité zde je postupné odhalování dalších postav, které se přidávají k vaší družině, ale také odemykání nových možností v následujících misích a využívání eventualit nabízených samotným prostředím. Díky tomu se vždy přiučíte něco nového a objeví se čerstvý prvek hratelnosti. 

Jednou je to třeba hlídací pes, který vyčmuchá i skryté hrdiny, jindy zase využívání olejových skvrn ke spálení nepřátel. A občas je to tak jednoduché, jako třeba nově objevená střelná zbraň. K tomu se samozřejmě přidává i unikátní hratelnost každého z členů vaší družiny. Jeden má sílu za tři, jiný je šikovný střelec a třeba Kate O´Hara, ta je zase čertovsky svůdná mistryně převleků. Každý prostě přispěje svojí troškou do mlýna a právě správné využívání kombinace vlastností je klíčové k úspěšnému dokončení misí.

Desktop Screenshot 2020.06.10 - 19.33.24.23.png
Pro analytiky je ve hře i detailní replay celé mise

U nepřátel je rozmanitost docela malá a vývojáři zde pracují spíše s variacemi na různé situace na bojišti, než že by na vás každou chvíli házeli jiného nepřítele. Nejběžnějšími jsou zde pistolníci a rváči, kteří si moc nedávají pozor, jsou roztěkaní a zbavit se jich je tak hračka. O nepříjemnější momenty se potom starají například "poncho", které už nedokážete rozptýlit nebo takzvané Long Coaty, které se nenechají rozptýlit a ještě k tomu zvládnou ustát více ran. 

Velkou pomocí vám bude funkce showdown, která zastaví čas (pokud nehrajete na nejvyšší obtížnost) a nabídne vám možnost naplánovat akce více postav zároveň. Díky tomu se vypořádáte i se zdánlivě neřešitelnými situacemi. Cooper například může zastřelit dva nepřátele zároveň. Obecně ale mechaniku využijete především k utvoření dokonalé spolupráce všech členů vašeho malého týmu. Jednoho hlídače třeba oslepíte, druhého zabijete a třetí skončí omráčený ve křoví.

Nejdůležitějším prvkem ze strany nepřátelských jednotek je, že mají jasně dané kužely ve kterých vás dokáží vidět. Většinou v jejich určité části nejste vidět pokud jste skrčení a toho musíte patřičně využívat. Je nezbytné si také dávat pozor na to, aby nejen že neviděli nepřátelé vás, ale také podezřelé chování třeba kolem jejich kolegů. Skvělým způsobem jak se tomu vyhnout je využití prostředí tak, aby smrt záporáků vypadala jako nehoda. Spadený zvon z kostelní věže nebo třeba zavalení kamenem či upadlá trubka udělají svoji práci perfektně. Celkově tak hratelnost působí svými možnostmi rozmanitě, tvoří neopakující se situace a výborně pracuje i s obtížností, která se pomalu stupňuje aniž by z vás dělala nějaké hlupáky. Tomu napomáhá i fakt, že ovládání funguje velmi intuitivně a neopomíjí ukazatele na všechny důležité prvky.

Zahrajte tu naši

Vynikající podporou pro atmosféru divokého západu, na kterém se celá hra odehrává, je také fantastický soundtrack. Ten exceluje absolutně ve všech ohledech a vůbec si nemusíte připadat divně, pokud se vám stane, že se do něj zaposloucháte až zapomenete hrát. Mně se to stalo také. Ať už to bylo v menu nebo přímo v průběhu mise. 

 

Vynikající podporou pro atmosféru divokého západu, na kterém se celá hra odehrává, je také fantastický soundtrack

 

Z hlediska grafického zpracování je velmi patrné, že na hře pracovalo studio Mimimi. Podobnost se Shadow Tactics: Blades of the Shogun je doslova do očí bijící a kdybyste neznali název hry, myslíte si, že jde o nějaký spin-off z divokého západu. Stylově působí hra o něco méně "kresleně", ale vizuální efekty jsou takřka totožné. V rámci žánru vypadá hra velmi solidně a v podstatě jediným nedostatkem je, že v některých momentech filmečků se objevují drobné vizuální bugy. 

Verdikt

Desperados 3 dokonale předvádějí, jak zachovat věrnost značce, přinést inovace a využít to nejlepší z žánru. Chyby třetího dílu jsou naprosto zanedbatelné a klady je naprosto neporovnatelně převyšují především v oblasti hratelnosti a její rozmanitosti, která vás nenechá ani chvíli se nudit. Budování stálého napětí a využití unikátních hratelnostních prvků dělá z Desperados 3 povinnost pro všechny fanoušky žánru. A také moji novou lásku.

 

Diskuze (4) Další článek: Star Wars: Squadrons vás vezme do kokpitu a do vesmíru už v říjnu

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,