Destiny 2: Curse of Osiris - nuda sem, nuda tam (recenze)

Že už jste na Destiny 2 pár měsíců nesáhli? Tak to je čas oprášit ostřelovačku a vyrazit na záchranu Osirise!

Přiznejme si něco hned na začátku. Curse of Osiris stojí za starou bačkoru. Opravdu, za starou bačkoru, kterou někdo používal několik desítek let, prochodil všechna pohoří světa a ještě cíleně poskakoval celou cestu po psích výkalech a rozteklé zmrzlině. Pro veterány série jde o urážku, pro zelenáče naprosto nesmyslnou kupu obsahu, který je prakticky o ničem. Tak. Když jsme si to pěkně představili, můžeme vyrazit na recenzi samotnou. 

Osirisi, kdepak jsi

Možná vám přijde úvod krapet přestřelený, má to však své opodstatnění. Osobně jsem velkým fanouškem Destiny. Do prvního dílu jsme s klanem vložili omračující počet hodin a druhý díl na tom není jinak. Vše bylo prozkoumáno, proběháno, nakoupeno a vyrabováno. A i když je Destiny 2 skvělou akční střílečkou, trpí mnoha chybami předchůdce. A právě přídavky vše měly dle slov Bungie postupně vyřešit. Nestalo se. Alespoň zatím ne.

Destiny 2_20171205213726.jpgDestiny 2_20171205213817.jpgDestiny 2_20171206164923.jpgDestiny 2_20171207134017.jpg

Curse of Osiris nám tak předhazuje pár hodin příběhu, který je narychlo naroubován na bohatý lore značky a působí stylem "prostě běžte támhle a držte hubu". Svět je opět pod tlakem apokalypsy, Vexové nastupují a jediný, kdo dokáže zachránit lidstvo je legendární strážce Osiris. Ten se však před mnoha lety vytratil a není známo, co se stalo ani kde nakonec spočinul. Nečekaně se však odhaluje malá indicie, která vás může dovést nejen k němu, ale i ke spáse všeho živého. Začíná boj o čas. 

 

Celá kampaň se nese v duchu šíleného běhu, během kterého se zastavíte leda tak na pár minut, abyste se pokochali krásami Merkuru

 

Po pár misích (ano, doslova pár) ale zjistíte, že jste vlastně jen absolvovali maratón napříč koridory, postříleli dobře známé nepřátele a nakonec stanuli před finálním záporákem, který je pravděpodobně nejsmutnějším úkazem v historii herních bossů. Nejen, že se nedozvíme takřka nic z historie nepřátelských ras a minulosti Osirise, prakticky jej ani neuvidíme. Celá kampaň se nese v duchu šíleného běhu, během kterého se zastavíte leda tak na pár minut, abyste se pokochali krásami Merkuru. 

Ano, vydáme se na novou planetu, která je opět grafickým orgasmem, jak už je to však u této série zvykem. Bungie má zatraceně talentované návrháře a výtvarníky a vše je zpracováno s nádherným smyslem pro detail. Proč tedy legendární Lighthouse, který se vám po odehrání odemkne jako otevřené prostranství, není o něco větší? Mini mapa, na které narazíte na nepovinné mise a události, je totiž výsměchem všem, kdo si DLC za pracně vydělané peníze pořídili a jediné, co můžeme vývojářům opravdu uznat, je její grafické ztvárnění. 

Nekonečná nuda

Co dále? Inu, hojně proklamovaný "nekonečný les", který vám náhodně generuje části labyrintu a vy se tak noříte hlouběji do tajů tohoto světa, je v zásadě jen sbírkou plošinek, na kterých musíte hbitě reagovat na vyvíjející se situaci. Přestřelky by mohly být zajímavé a plné překvapení, kdyby to vše nebylo tak šeredně nudné a stejné. A i když Destiny 2 zvládá střílení na výbornou, nemůžu se zbavit pocitu, že už se tu mele páté přes deváté, a to neustálé střílení dokolečka už začíná šeredně nudit. 

Destiny 2_20171206164503.jpgDestiny 2_20171205203349.jpgDestiny 2_20171205204047.jpgDestiny 2_20171205205631.jpg

Kdybychom se alespoň dočkali unikátních odměn, zbraní a vybavení, které bychom si z lesa odnesli, případně nám byla dána možnost vše prozkoumat na vlastní pěst, hned by šlo o zajímavější trávení času. Vše je ale přístupné pouze skrze Příběhy a mise na mapě, jinak se dále nedostanete. To samé platí o několika nových oblastech, co se vám otevřou na již známých planetách. Stane se tak pouze u specifických misí a na krátkou dobu, jinak máte smůlu. Proč? Proboha proč!

Obligátní obsah do kalhot

Kromě příběhu a generovaného lesa tu máme tradiční seznam nových příběhů, misí, dvou striků a dokonce zajímavého dungeonu v Raidu, který v sobě schovává nové puzzly, nepřátele a finálního bosse. Vše ale působí spíše jako menší dodatek, aby fanoušci neremcali a poslušně utráceli. Paradoxně nejvíce tak potěší tři nové multiplayerové mapy, které dodávají online kláním na pestrosti. Multiplayer je obecně snad jedním z mála důvodů, proč se do hry čas od času vracím. Je totiž zatraceně zábavný, i když často nevyvážený a především některé nové zbraně tropí pořádnou neplechu v řadách hráčů. To je ale jen otázkou času a jedné záplaty. 

Curse of Osiris s sebou přináší kromě nového obsahu i celou plejádu změn čistě ekonomického rázu, záplat a novinek, naštěstí veskrze pozitivních. Byl vylepšen systém zkušeností, díky čemuž je získáváte mnohem snadněji a rychleji, takže budete střádat světelné engramy podstatně svižněji. To samozřejmě urychlí i získávání shaderů a rozličných unikátních serepetiček do vašeho inventáře. Celé DLC se obecně nese především v duchu kosmetických změn, kterých do hry přibyla celá hromada. Namátkou vytknu např. unikátní ornamenty pro vybavení, které se vám odemknou za splnění určitých cílů. Pokud si tedy vyžíváte v upravování svého Strážce, budete mít radost. 

Destiny 2_20171206170108.jpgDestiny 2_20170919235307.jpgDestiny 2_20171205203536.jpgDestiny 2_20171205204024.jpg

Přibyla celá řada nových zbraní a inovací, jako je možnost nakoupit legendární engramy přímo u Cryptarcha, také Xur bude každý pátek nosit jeden unikátní Exotický engram, který vám vždy dá do rukou zaručenou novinku. Během prosince se také dočkáme dalších změn, jako je například možnost nakupovat vybavení a zbraně přímo od prodejců ve Věži, za speciální tokeny. Bungie se zkrátka snaží Destiny 2 opět pomalu štolovat a dostávat do stavu, kdy se bude mít smysl do hry vrátit a trávit v ní čas. Co ale naplat, když je základní hratelnost tak šíleně ubíjející a stejná? 

 

Bungie se snaží Destiny 2 opět pomalu štolovat a dostávat do stavu, kdy se bude mít smysl do hry vrátit

 

Možná se vám zdá, že je recenze přídavku nasáklá zklamáním a únavou. Nebudete daleko od pravdy. Jakožto velký fanoušek značky jsem rozhořčen, jak Activision se sérií nakládá a že se absolutně neučí z chyb, učiněných v prvním dílu. Destiny 2 je výbornou hrou pro partu přátel, která rozhodně časem dozraje stejně, jako první díl a nabídne smysluplný obsah pro všechny. Prozatím tomu tak ale není a Curse of Osiris nepřineslo takřka nic, kvůli čemu by stálo za to se do tohoto světa vrátit. Uložte tedy svého Strážce do umělého spánku a počkejte si, až Bungie vyrukuje s pořádnou aktualizací. 

Hodnocení: 2.5 / 5

Klady:

  • Pěkné prostředí Merkuru
  • Nové kosmetické úpravy
  • Některé příjemné změny v ekonomice

Zápory:

  • Naprosto odfláknutá kampaň
  • Pořád to samé na sto způsobů
  • Žádné markantní novinky
  • Nevyrovnaná obtížnost

 

Diskuze (2) Další článek: Válečná akce Homefront je na Humble Bundle dočasně zdarma

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,