Dojmy: Prototype – krev, chaos a mutace

První okamžiky s novou městskou akcí Prototype, jsou… hm, řekněme lehce krvavě chaotické. Asi jako když padnete do obřího mlýnku na masokostní moučku. Stojíte uprostřed zničeného New Yorku, valí se na vás pěšáci, valí se na vás mutanti, valí se na vás tanky, valí se na vás vrtulníky. Jediní, kdo se na vás nevalí, jsou civilisté, kteří se buď snaží z nastalého pekla zoufale utéct anebo se nesnaží, protože si už vesele tlejí parciálně rozvěšeni po kandelábrech.

Do toho všeho zpod své kapuce metá drsné pohledy hlavní hrdina Alex Mercer, protože ví, že mutace je po ruce. Té jeho. Úvodní zhruba dvacetiminutovka se na vás snaží vrhnout prakticky vše, co má hra nabízet a zároveň slouží jako tutoriál, což není přímo ideální.

Stojíte uprostřed zničeného New Yorku, valí se na vás pěšáci, valí se na vás mutanti, valí se na vás tanky, valí se na vás vrtulníky

Ono zkuste si naučit se zaměřovat cíle, když se na vás valí (skoro) půlka Národní gardy, prapor tanků a eskadra bitevních vrtulníků. A do toho pár přerostlých oblud, kterým maminky nevysvětlily, že ukazovat vnitřnosti na veřejnosti je neslušné.

Každopádně pokud si zvyknete, čeká vás vpravdě brutálně adrenalinový zážitek. Alex dokáže volně zmutovat své tělo, takže si z rukou vytvoří obří drápy na porcování pěšáků či obří palici na přetváření mohutných tanků na mohutné placky. Do toho ještě zvládá bleskově pobíhat po ulicích a domech, až mu cihly za patami odstřikují. Mimo to vyskočí výš než Sergei Bubka i s tyčí a taky tak trochu létá. Na závěr si ze země vyvolá svazek přeostrých bodáků, z posledních nenechavců udělá finální špíz a vy jen vydechnete: „wow“.

A jedeme od začátku

Následně vás hra hodí na začátek apokalypsy, kdy po ulicích lidé ještě korzují za nákupy a ne za smrtí. Hra z vás serve všechny speciální dovednosti (kterých má být 7), jen nechá nadpozemské atletické schopnosti, kdy vesele přeskakujete třímetrové ploty. Právě systém pohybu je to, co vás okamžitě chytne. Stačí zmáčknout trigger a Alex se rozeběhne, že ho prakticky nic nedokáže zastavit. Nejen, že se zrychlí pohyb, ale hrdina automaticky (a značně efektně) přeskakuje automobily, sráží chodce a láme větve, pokud zrovna probíhá parkem. Když se v cestě objeví budova, jednoduše po jejich stěnách vyběhne až na střechu. Už ze samé podstaty takového stylu pohybu vyplývá, že to občas bude trochu skřípat, ale nejde o nic zásadního.

Samotný herní koncept vychází z klasického otevřeného světa GTA, přičemž zde máte již od začátku celý Manhattan odemčený. Na mapě máte vyznačeny hlavní i vedlejší mise, já se díky omezenému času orientoval spíše na ty příběhové. Ovšem to automaticky neznamená, že bych se o ději dozvěděl něco podrobnějšího. Až na systém jeho prezentování, který staví na vysávání vzpomínek z NPC. Právě jedna z prvních misí mě naučila sbírat zbraně (můžete popadnout cokoliv, co po vojácích zůstane), abych pár ranami z raketometu vylákal z transportéru tajného agenta.

Toho jsem následně „sežral“ a vytáhl z něj několik reálně natočených klipových vzpomínek. Pomocí neurologické sítě v menu si jednotlivé klipy můžete prohlížet a spojovat vše kolem tajemného Alexe dohromady.

Sežráním kromě vzpomínek získáte i schopnost na sebe brát podobu majitele, což našlo využití hned v jedné z následujících misí. Nejprve jsem musel nepozorovaně pozřít vojáka hlídkujícího kolem budovy, kam zněl úkol se vetřít. Ovšem klíče ke vchodu poskytla až další svačinka v podobě důstojníka. Prototype tak nebude vsázet jen na brutální akci, ale dojde i na určité hádanky a osobité stealth pasáže.

Hrdina automaticky (a značně efektně) přeskakuje automobily, sráží chodce a láme větve, pokud zrovna probíhá parkem

I když ta brutální akce bude převládat, jak naznačil vstup do komplexu, kde na scénu vtrhl nekonečný příliv zabijáckých mutantů. Z jednoho z nich právě konzumací Alex získal schopnost přeměňovat své ruce v už zmiňované drápy. Ovšem nové dovednosti nezískáte jen takhle přímým způsobem, ale některé se vám odemknou po úspěšném splnění mise. Následně obdržíte i určitou dávku zkušeností, které můžete v klasickém RPG stylu nasypat do zlepšení vlastností. A nabídka už od počátku byla sympaticky pestrá.

Půl tuny mletýho

Prototype je bezprecedentně brutální hra, což vám je ostentativně dáváno najevo už do začátku, který působí docela jako šok. Alex trhá protivníky na kusy jako papírové kapesníky, ovšem těch pár (doslova) následujících hodin mě přesvědčilo, že se nejedná o prvoplánovitou brutalitu. Násilí a krev jsou jen kulisou, nikoliv hlavním prostředkem.

Ochutnávka potvrdila, že herní principy Prototype mají rozhodně co nabídnout. Zajímavý systém prezentace příběhu, dostatek speciálních schopností, otevřenost a hlavně zběsilé tempo. I když pravda, hra místy působila díky velkému tempu docela chaoticky. Což je ostatně společně s náplní misí mou největší obavou. Prvních pár úkolů bylo zábavných, ovšem dokáže si Prototype udržet tempo až do konce? To se dozvíme až za nějaký ten týden u plné verze. Zatím se na ni docela těším.