Doupěcí anketa: Je pro vás důležité, aby váš protějšek hrál hry?

Je pro vás důležité, aby váš protějšek hrál hry? Rozhodně ano? Není to nutné, ale uvítali byste to? Je vám to zcela jedno? Nebo by vám to bylo dokonce nepříjemné? Na to jsme se vás ptali v naší anketě a nyní vám přinášíme její výsledky, společně s názory naší redakce.
Aktuální anketa:

V anketě jsme se vás ptali, je-li pro vás důležité, aby váš protějšek hrál hry. Rozhodně to vyžadujete? Není to nezbytný předpoklad, ale bylo by vám to milé? Je vám to zcela jedno? Nebo by vám to dokonce vadilo?

Od ankety jsme očekávali souboj možností "Bylo by to příjemné, ale ne nutné" a "Je mi to jedno" o první a druhé místo a obdobný souboj možností "Ano, rozhodne" a "Ne, dokonce by mi to bylo nepříjemné" o místo poslední a předposlední; nicméně nejpravděpodobnější pořadí bylo: "Příjemné, leč ne nutné"; "Je mi to jedno", "Rozhodně" a poslední "Bylo by mi to nepříjemné".

A výsledek? Nakonec suverénně vyhrála s možnost "Bylo by to příjemné, ale ne nutné" (60,3 %) a druhá skončila možnost "Je mi to jedno" (27,3 %). Třetí pak byla možnost "Ano, rozhodně" (6,7 %) a poslední pak skončila varianta "Ne, dokonce by mi to bylo nepříjemné" (5,7 %). Z výsledků je zřejmé, že 87,6 % našich čtenářů při výběru partnera hry nezohledňuje, zatímco zbytek (12,4 %) je naopak zohledňuje.

Komentáře redakce:

Martin Boček, šéfredaktor

Moje drahá polovička hry hraje, a musím vám říct, že to rozhodně není špatné. Jistě - ne vždy se shodneme na výběru. Jistě, nese to s sebou celou řadu rizik (když někomu 5x popíšete postup na poražení zákeřného bosse, a on se jej zarputile odmítá držet a stále umírá, ačkoli je to přece tak jednoduché, člověk má chuť něco popadnout a rozmlátit), ale na druhou stranu pocity, když kupříkladu spolu hrajeme nějakou onlinovku a při tom sedíme vedle sebe, rozhodně stojí za to. Jen pozor na výběr postav - když vy budete mocný mág a váš drahoušek neohrožená válečnice, můžete se dočkat celé řady narážek na to, kdo že má koho vlastně chránit a kdo se má před koho postavit, blíží-li se nebezpečí. A protože ženy jsou tvorové záludní, může se stát, že zničeho nic bude tento přístup aplikován i v praxi:o)

Martin Zavřel, vedoucí konzolové sekce

Jedna věc je v mém případě jistá: měl jsem to obrovské štěstí nalézt a zažít opravdovou lásku, přesně takovou, o jaké jsem jako dítě snil při čtení románů. Takže znám její cenu a nikdy bych se s přítelkyní nerozešel kvůli tomu, že nehraje hry nebo nesdílí moje koníčky obecně. Máme společné mnohem důležitější věci. Na druhou stranu ale mí přátelé (a věrní čtenáři) moc dobře vědí, že nejsem jen tak nějaký hráč. Hry (ty nejlepší z nich) jsou pro mě především zážitek, jehož emociální dopad bez problémů prožívám se stejnou intenzitou, jako skutečný život (z mých článků je to v takových případech hodně poznat - ať už je to dobře nebo ne)… a o krásné věci bych se vždycky chtěl dělit s tím, koho mám rád. Proto jsem se snažil svoji přítelkyni dovést ke hrám jako jsou Final Fantasy, Silent Hill, Metal Gear Solid nebo Ico. Abychom ty okouzlující příběhy z virtuálních světů mohli prožívat společně, dělit se o ně ruku v ruce. S potěšením musím přiznat, že se mi zatím dařilo s tímto přístupem u mé lásky bodovat. A jelikož oba máme docela rádi vzrušení (nejen) z rychlosti, dost často si to před spaním rozdáme... v Burnout Revenge:-).

David Sláma, zpravodajská sekce

Protiklady se přitahují. Prý. Takže mi je vlastně jedno, jestli moje drahá polovička bude nebo nebude hrát hry. Když nad tím tak přemýšlím, tak jsem vlastně neměl tu čest být se slečnou-hráčkou - a vůbec mi to nechybí. Hraní mi do vztahu nikdy nezasahovalo, navíc s přítelkyní se dá přeci podnikat tolik jiných věcí, než hrát hry. Svým způsobem jsem vlastně rád, když moje slečna hrám neholduje; připomene mi tak krásy "všedního" světa, kde nic není nascriptované, kde máte neomezené možnosti v dialozích, kde nekolísá framerate (zato po cestě z hospůdky naplno pocítíte motion blur). Jen snad ten quicksave někdy chybí, ale prý zrovna o tom to je.

Lenka Vlková, konzolová sekce

Osobně je mi celkem jedno, zda můj protějšek hraje hry nebo ne. Je sice pravda, že když oba v páru hrají hry, mají hnedle mnohem více témat k hovoru a pokud dokonce hrají stejné hry, pak je to ideál. Mně ale bohatě stačí mít někoho, s kým si o dané hře můžu popovídat a probrat všechno od sympatických postav po dosažené levely, dokončené side-questy nebo nasbírané předměty. Nemusí to být nutně můj protějšek, i když ani toho alespoň nějaké info, popřípadě trailer z mé současné nej hry nikdy nemine.

Alan Jarrar, PC sekce

Je mi to zcela jedno. Něco podobného jsem nikdy nepovažoval za důležité. Stejně jako je mi jedno, jestli můj protějšek bude hrát na kytaru, číst Lidové noviny, hrát florbal, pít vietnamské čaje a kouřit vodní dýmky. Když bude mít můj protějšek rozum, nezajímá mě, jestli bude mít pleš, nebo 14 metrů vysokého kohouta. Zbytek je nedůležitý a případná shoda v oblasti osobních zájmů je jen příjemné bonus. Je však třeba vědět, že v rámci dlouhodobě fungujících mezilidských vztahů je pravidlem, že partneři své koníčky jistým způsobem sdílí. Dva přátelé/milenci jsou si podobní, neboť co je podobné, je přijatelné. A co je přijatelné, je přátelské. Je tedy možné, že v budoucnu budu se svou partnerkou hrát hry. To by se však hraní her muselo posunout v žebříčku mých životních priorit alespoň do první stovky.

Příští anketa: Kolik herních hodin by podle vás měla ideálně zabrat hra na dohrání singelplayeru?
Diskuze (9) Další článek: Xenosaga 3 na obzoru

Témata článku: , , , , , ,