Dragon Throne – čínský Age of Empires zklamal

Ještě nikdy se mi nestalo, že bych dlouho nemohla vymyslet, jak napsat první větu recenze. Všechny hry, které se mi do této chvíle dostaly do rukou, byly něčím zvláštní. Ať už svým originálním nápadem, skvělou hratelností, nebo naopak svou strašnou grafikou a nepovedeným příběhem. U Dragon Throne je ale všechno jinak.

Platforma: PC
Typ hry: realtime strategie
Multiplayer: ano, Internet 8 hráčů, LAN 2 až 4 hráči
Minimální konfigurace: procesor 266 MHz, 64 MB RAM, 450 MB na HDD
Optimální konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 700 MB na HDD
Testovací konfigurace: procesor 1,4 GHz, 256 MB RAM, 64MB 3D grafická karta
Výrobce: Object Software
Distributor: Strategy First

Špatně se tomu věří, ale bohužel, tak tomu opravdu je. Tato hra je jakýmsi klonem několika starších her, které byly něčím výjimečné a něčím se osvědčily. Právě proto se i velice dobře prodávaly. Těmito hrami myslím třeba starý dobrý Age of Empires, nebo Caesar III. Jenže co se jednou osvědčilo, nemusí se osvědčit podruhé. Vlastně ano, pokud jste v předcházejících řádcích zmiňované hry nehráli a příliš strategií vám neprošlo rukama, potom v Dragon Throne – Battle of Red Cliffs (dále už jenom BORC) možná najdete zalíbení.

Dragon Throne   Dragon Throne

Dragon Throne   Dragon Throne

Další otázkou je, jestli vám nebude vadit příběh zasazený do staré Číny. Ale vraťme se k práci vývojářů. Já osobně jsem nikdy neměla sebemenší podíl na vývoji jakékoliv hry, a tak nechci vývojáře z Object Software nijak odsuzovat. Hra je prostě průměrná a nevýrazná. Mám pocit, že vývojáři si vzali z každé hry kousek a z nich složili mozaiku převlečenou do tohoto čínského kabátku.

Vše tady už jednou bylo, kromě jedné věci – koníka, alespoň já jsem na něj ještě v žádné strategii nenarazila. Ale dost, k tomu se také dostaneme. Vezmeme to tedy hezky po pořádku.

V BORC se dostaneme do starověké Číny, přesněji do roku 189 našeho letopočtu. Tehdy totiž umírá vládce Ling a v Číně nastává chaos. To trvá nějakou dobu, kdy se různí vojevůdci snaží urvat moc a alespoň něco pro sebe. Probíhají boje, z kterých nakonec vyjdou tři bojovníci, kteří jsou tím pádem nejsilnější (když přežili). Jsou to Liu Bei, Cao Cao a Sun Quan. Jak už to v podobných strategiích bývá, vaším úkolem je vybrat si vám nejsympatičtějšího vojevůdce, vžít se do jeho role a dovést vás, pomocí vašich vojsk, až k trůnu. Jako vždy máte k dispozici i hraní jednotlivých misí a síťovou hru, nebo hraní přes Internet.

Na první pohled se určitě neubráníte pocitu, že hra vypadá jako Age of Empires. I systém hraní je velmi podobný. Jediným rozdílem je vydělávání penízků, které se v AOE mohly těžit v podobě zlata. V BORC penízky berete lidem na daních a samozřejmě platí, že čím vyšší daně máte, tím víc budete mít peněz. Ale sami musíte vědět, že příliš vysoké daně nejsou tou nejlepší volbou. Dalšími třemi potřebnými věcmi, které tu najdete, je kámen, dřevo a potrava. V případě kamene je vaší výhodou, že nemusíte stavět doly. Ty jsou již postavené, takže stačí poslat do nich svého pracovníka, nebo pracovníky. Zdá se mi to malinko nelogické a výstavba dolu mi tady prostě chybí. Dřevo se klasicky těží a vaši pracovníci ho odnášejí na zádech do základny, přesně tak jako v AOE, až na to že tam ho nosili v rukou. Co se potravin týče, jejich výroba je malinko těžší. Musíte postavit farmy, které se rozdělují na ty, co pěstují obilí, na ty co chovají prasata a tak dále. Následně si postavíte sklad, kam vaši pracovníci na farmách nosí suroviny a nakonec si postavíte budovu na výrobu potravin, kde vám je udělají ze surovin, které pracovníci budou nosit ze skladů. Jednou ze zvláštností je počet pracovníků na farmě, kde jich můžete nechat pracovat až 5. Myslím, že toto je co se týče ekonomiky, vše.

Dragon Throne   Dragon Throne

Dragon Throne   Dragon Throne

Vojáčků a dalších jednotek máte na výběr dostatek. Máte možnost si je dále upgradovat – učit je novým věcem, které jim přidají například sílu při útoku, sílu při obraně a tak podobně. Tak jako to bylo v AOE. Vaši vojáci občas vrhají ohnivé koule, které při dopadu zamlaskají, což mě úplně udivilo. Co tohle je?!

V této chvíli se také dostanu k originálnímu prvku, který jsem již zmiňovala na začátku recenze. Tím je opravdu koníček. Můžete si ho ve stáji vychovat. Někdy nějaký divoký běhá po mapě, nebo z něj shodíte při bitvě svého protivníka a potom ho můžete s některou z vašich jednotek, která ještě koníka nemá, osedlat. Vypadá to opravdu hodně originálně a příjemně.

Ovládání je celkem jednoduché, ale různé tabulky, kterými se ve hře budete probírat už, tak přehledné nejsou. Písmo je špatně čitelné, malé a je na něm použita nevýrazná barva (většinou bílá, a pokud je podklad třeba světle hnědý, je to problém). Grafika se mi celkově jeví podivně. Na mapě najdete skvěle prokreslené stylové budovy, na kterých nenajdete jedinou chybku, jenže jsou obrovské a nepoměrně velké ke všemu okolí a i k postavám. To vypadá opravdu nepříjemně a bude vám trvat hodně dlouho, než si na tuto skutečnost zvyknete. Nejhůře to vypadá právě pokud vedle takové budovy postavíte třeba nějakého vašeho vojáka. Postavy jsou totiž úplně prťavé a celkem často jsem měla problém rozeznat různé vojáčky od sebe.

Světlé stránky hry
  • zajímavě vyřešené jednotky na koních
Temné stránky hry
  • nic není originální
  • hudba ruší při hře
  • stále stejné zvuky
  • velké objekty a malé postavy

Hudba je v počátku příjemná, ale abych se přiznala, během dvou hodin hraní mě začala rušit a po chvilce jsem ji nakonec úplně vypnula. Možnost vypnout hudbu je určitě hodně příjemná věc a myslím si, že ji použijete, hlavně pokud nejste fanoušek starých orientálních melodií nebo čínských oper. Stejně tak zvuky jsou v čínštině. Opravdu se nedočkáte jediného anglicky promluveného slovíčka. Všechny mluvené texty vyvolávají tabulky, kde je máte přeloženy anglicky. Je to celkem zdařilé řešení, nebýt již zmiňované malé výraznosti a nečitelnosti písma v tabulkách. Občas mě začaly vadit výkřiky mých jednotlivých bojovníků, jelikož je to stále to samé a pokud to posloucháte pořád dokola, může vám to začít připomínat některá česká slova, což je opravdu komické.

Dragon Throne   Dragon Throne

Hratelnost je průměrná, záleží hlavně na tom, jestli hráči nevadí čínské prostředí a jestli mu rukou neprošlo více strategií. Neříkám, že hra je špatná. Určitě je docela dobře hratelná, ale jenom pro strategické ignoranty, nebo strategické začátečníky. Ti ale nebudou příliš nadšeni obtížností hry, která není právě nejlehčí.

Pro koho je tedy hra určena? Třeba zrovna pro vás, co já vím, co vám se líbí. Třeba zrovna vy si nebudete z mých předešlých slov nic dělat, hned jak se zítra probudíte, vydáte se rychle do obchodu a Dragon Throne – Battle of Red Cliffs si koupíte. Následujících několik celých dní strávíte hraním všech misí a map až do úplného bezvědomí. Vyhodí vás z práce a vaše rodina se k vám nebude hlásit, jelikož se stanete naprosto závislým a nebude vás zajímat nic jiného než tato hra. Tomu ale vůbec nevěřím. Dala bych za to ruku do ohně. Já proti této hře nic nemám. Jenom je příliš průměrná, je nemastná, neslaná, neoriginální. Hudba se vám bude líbit prvních pár hodin a pak ji raději vypnete. Zvuky nejsou špatné, ale pokud by tu byla možnost vypnout je také, určitě po nějaké době uděláte. Grafika je celkem dobrá, kdyby nebylo právě té nepoměrné velikosti budov a vašich bojovníků, neměla bych k ní vůbec žádné připomínky. Tabulky jsou celkem nepřehledné, jejich styl vás nejspíš časem také omrzí. Ale třeba ne. Záleží na vás. Mě osobně se nejvíc líbila jediná věc a to osedlání si koníčka (a to jsem na koni nikdy nejezdila).

Grafika: 5/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 5/10
Hratelnost: 6/10

Hra která vás určitě ničím nepřekvapí, ba naopak. Vše už tu minimálně jednou bylo.

Hodnocení: 6/10

Diskuze (6) Další článek: 20 nových screenshotů z Team Factoru

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,