Dvojrecenze: Harry Potter and The Order of the Phoenix - dotkněte se kouzel

Právě jste se vrátili z kina, v ústech ještě cítíte chuť popcornu. V podstatě jednoduchý, ale přesto podmanivý příběh si vás opět získal. Nevzdávejte se ho, zahrajte si ho - nebo ne? Odpověď hledejte v naší dvojrecenzi.
Kapitoly článku
Objednejte si na shop.doupe.cz

Harry Potter and The Order of the Phoenix

NDS: 1099 Kč
Wii: 1499 Kč

Platforma: PC, PS3, Xbox 360, Wii, PS2, PSP, NDS, GBA
Typ hry: sbírka miniher prokládaná během
Multiplayer: ano
Výrobce: Electronic Arts (
http://www.electronicarts.cz/)
Vydavatel: Electronic Arts (
http://www.electronicarts.cz/)
Distributor v ČR: Conquest
Homepage:
http://harrypotter.ea.com/

Harryho Pottera J. K. Rowlingové zná v současnosti téměř každý - příhody kamarádů a kouzelníků Harryho, Hermiony a Rona jsou notoričtější než zapnutá klimatizace v těchto dnech. Také hra předpokládá, že jste velkými fandy, a tak se s popisem příběhu příliš, respektive vůbec nemaže: předkládá pouze několik okének s úryvky děje, u nichž nezasvěcenec neví, kdo je kdo, a jen tupě civí na obrazovku. Občas se vám sice podle znalosti knihy podaří zorientovat, v jaké části děje se to zrovna nacházíte (např. polibek s Cho Changovou je znázorněn záběrem na jmelí), řeknete si „aha“, ale raději bez většího přemýšlení hrajete dál.

  
Papej, bestie! * Ohníček * Bublej, lektvárku, bublej

Od knihy se nelišíme, jen jsme ten děj trošku sestříhli

Pro neznalé doplním, že děj hry se točí kolem povstání zlotřilého toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit (lorda Voldemorta, já to přeci jen risknu) a Harryho souboje s ním. Celé to ještě více zamotává věštba, která se týká mladého kouzelníka a pána zla. Byrokratické ministerstvo kouzel ovšem předstírá, že se Voldemort nevrátil, a aby toho nebylo málo, do kouzelnické školy posílá v roli inspektora tyranku Umbridgeovou. Ta nicméně nevyučuje praxi Obrany proti černé magii, ale pouze teorii, což se Voldemortovi náramně hodí do krámu. Nebýt jednoho brýtalého studenta!

Harry tak bere učitelské břemeno na svá ramena, a rozhodne se založit Brumbálovu armádu (pojmenovanou podle ředitele Bradavic) - spolek studentů, jež věří v návrat pána zla, a chce proti němu bojovat. Jakýmsi dospělým ekvivalentem tohoto sdružení je Fénixův řád, jehož členem je třeba Harryho strýc Sirius a dříve jimi byli i Harryho rodiče. I když členy jsou v podstatě všichni kladní hrdinové. Se znalostí popsaného autoři hry bezezbytku počítají - opravdu jsem měl problém lovit vzpomínky na to, co se v knížce stalo.

  
Dostáváme přes ústa * Chodba, takových si užijete mnoho * Lekce kouzel

Příběh bychom měli, nyní je na čase říct si něco málo o vlastním titulu. Většinu času strávíte v bradavické škole čar a kouzel. Tvůrci si dali práci s tím, aby ji vymodelovali podle filmu i podle popisů Rowlingové. Bohužel díky velikosti exteriérů i vnitřních lokací je škola zároveň neuvěřitelně prázdná a sterilní; a probíhat podvacáté stejným místem vám bude pěkně pít krev.

Nedopustě, aby se mi pod ruku dostala tlupa inteligentních designérů, kteří vás nutí stále znovu probíhat těmi samými chodbami, hledat skryté předměty pod nábytkem a ještě vás taktně upozorní, pokud se jen maličko vzdálíte z jimi určené trasy! Kdybyste se náhodou ztratili, nachází se v levém dolním rohu stříbrná ruka, která ukazuje směr. Bohužel je vyřešená špatně, jelikož ukazuje přímo na konečný cíl vašeho snažení, tedy klidně i přes sérii zdí, takže se nezřídka stane, že vás ruka nasměruje za roh, vy tam půjdete a najednou se budete muset otočit na druhou stranu - přitom máte skutečně jít původním směrem, jen jste narazili do špatně postaveného sloupu, který jste za aktuálního nastavení kamery neviděli.

Minihry? Minihry! Minihry...

Pokud se probojujete frustrujícím blouděním, čeká vás objev hlavní esence hry. I když možná je primární ono běhání, neboť jím strávíte pět minut, zatímco kýženou minihrou okolo půlminuty. Ne že by mi vadil systém miniher (Brain Training mám hodně rád), ale od Fénixova řádu jsem přeci jen čekal něco jiného. První odemknutou hříčkou bylo vaření lektvarů. Jakkoliv ho Harry a jeho kamarádi nesnášeli, mně se líbilo nejvíc ze všech. Princip spočívá v házení správných přísad do kotle, míchání ve správném směru a foukání do ohně/mikrofonu.

Další minihrou jsou kouzla, kde pomocí stylusu načrtnete předepsaný obrys a poté se dotýkáte podivných kuliček. Jestli takto ve skutečnosti vypadá kouzelní, zvládl by jej každý :-). Přeměňování spočívá ve vybarvování určité plochy stylusem – dalo by se říct, že jde o variaci na klasické omalovánky. Předvídání budoucnosti tkví v rozeznávání tvaru předmětů, které se objevují v křišťálové kouli. Astrologie se páchá spojováním hvězd čarami tak, aby dohromady daly jisté souhvězdí, jež je načrtnuto na horní obrazovce. V podobném duchu se nesou i další lekce a všechny mají společnou jednu vlastnost – výjimečně nízkou obtížnost.

  
Lezeme po mechu a kapradí * Bradavické hradby * Školní náměstíčko

Mimo tyto lekce jsou zde ještě tzv. mimoškolní aktivity, jako je například kouzelnický sport famfrpál. Ovládá se relativně intuitivně a nejvíc připomíná basketbal s nehorázně zjednodušenými pravidly. Mezi nejpovedenější hry bych zařadil tchoříky, kde jde o správný hod koulí, tj. co nejblíže ke středu. Jistě spousta z vás poznává tradiční britský sport.

Také se občas utkáte v kouzelnickém souboji se žáky ze Zmijozelu (a pokud budete mít dostatek trpělivosti, tak možná i se Smrtijedy). Potyčky mě zpočátku bavily, ale zjištění, že se stejně všichni hrdinové naučí všechna kouzla a nějaká taktika se může jít zahrabat, mi je mírně řečeno znechutilo.

Vyždímejte své NDS

Vraťme se ke zbylé náplni hry – pobíhání hradem. V náročnějších scénách, například když je na obrazovce celých šest postav, znatelně poklesne snímkovací frekvence a vám nezbývá než jen skřípat zuby a dívat se na trhaný a nepěkný obraz. Navíc kreslené pozadí je až nechutně rozmazané, za což nejspíš může velikost paměťové karty, ale přeci jen jsem čekal alespoň něco na úrovni Resident Evil Deadly Silence. Rozmazanou grafiku bych hře vzhledem k možnostem NDS odpustil, ale kolísání FPS ne. Nemluvě o možnosti zaseknout se mezi NPC a zdí, prolínání postav a přiblblému pathfindingu vašich kamarádů.

Světlé stránky hry
  • Některé minihry jsou zábavné
Temné stránky hry
  • Většina úkolů je směšně lehkých
  • Celková prázdnota a sterilnost prostředí
  • Krátkost
  • Kamera
  • Náhlé poklesy framerate

Pochvalu si naopak zaslouží hudební a zvuková stránka, která silně dokresluje atmosféru a díky níž nemáte problém poznat slavné motivy z filmu. Jediným neduhem je nízká komprese, takže se dočkáte i takových zázraků, jako je pětisekundová, donekonečna se opakující smyčka. Palec nahoru ale musím zdvihnout za využití unikátních vlastností handheldu. Mikrofon a hlavně dotykový display je zde vyždímán do mrtě. Bohužel ne tak, aby to bylo zábavné.

Dokonce i s přihlédnutím k české lokalizaci manuálu a zaměření projektu na děti je pátý Harry na NDS podprůměrný. Chyby v grafice a hlavně naprosto zhovadilý design jednoduše odpustit nemohu.

Grafika: 4/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 4/10

Krátký a podprůměrný přívěšek k filmu. Fanoušci Harryho Pottera, rozmyslete si ještě jednou, jestli je doopravdy nutné mít všechno, co se brýlatého hrdiny týká. Vy ostatní – v každém případě ruce pryč, na NDS je kupa zábavnějších her.

Celkové hodnocení: 4/10

Kapitoly článku

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,