Homeworld – vesmírná strategie, která změnila vše

Platforma: PC
Typ hry: vesmírná realtime strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 266 MHz, 64 MB RAM, 180 MB na HDD, 8MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 400 MHz, 128 MB RAM, 400 MB na HDD, 16MB grafická karta
Testovací konfigurace: procesor 300 MHz, 192 MB RAM, 400 MB na HDD, 16MB grafická karta
Výrobce hry: Relic Entertainment (http://www.relic.com)
Distributor hry: Sierra Studios (http://www.sierrastudios.com)
Distribuce v Česku: Cenega (http://www.jrc.cz)

To si tak jednou procházím naše krásné milé Doupátko, když tu mě najednou napadne vyťukat si do vyhledávání heslo "Homeworld". I dopsal jsem poslední písmenko, stiskl enter, chvilku počkal... a zděsil se. Následuje urgentní zpráva šéfredaktorovi: "My jsme nerecenzovali Homeworld?!". Oficiální potvrzení onoho neblahého zjištění vyústilo v tento pozdní pokus o nápravu.

Hádejte, co se stane, když smícháte revoluční zpracování, vynikající příběh a klasický žánr? Hádáte správně - stane se to, že budete pařit, až zčernáte. A jestli nezčernáte a dopaříte to, tak na to už nikdy nezapomenete. Přesně to je totiž případ Homeworldu. Zcela poprvé (alespoň dle mých prehistorických archivů) se v něm totiž setkáváte s dokonale propracovanou vesmírnou strategií umístěnou do skutečného, tříosého 3D prostoru. Ještě před pár lety nebylo technicky možné zvládnout tak složité 3D scény, aby se daly provozovat na rozumné konfiguraci rozumného hráče (který neprodává drogy ani místní vytěžené doly pro svoz odpadu... jak to dělá Homer Simpson;). Jenže doba se mění, dámy a pánové, a s ní i dostupné technologie! A tak se stalo, že náročné 3D scény přestaly být tak docela náročnými a Homeworld se stal průkopníkem, zprvu osamělým pionýrem 3D vesmírných strategií.

Jistá malá, docela neznámá společnost jménem Relic Entertainment přišla na svět s něčím, o čem dosud většina nás hráčů (kteří mají v oblibě vesmírné strategie) pouze v tichosti snila kdesi uvnitř zatuchlých pařanských doupat. No řekněte, kdo z vás nikdy předtím nepomyslel na hru, na vesmírnou strategii, která by byla právě taková, jako Homeworld nebo alespoň trochu podobná?! Byl to myslím sen mnoha zarytých pařanů - vesmírných Imperátorů. Ještě že jsou mezi námi tací, kteří nezůstanou pouze u myšlenek, ale kteří se ujmou i realizace takového bezpochyby náročného projektu. Byli to právě lidé z Relicu, kteří se odvážili jako jedni z prvních vstoupit na tenký led novátorství. A sklidili za to nakonec zasloužené ovoce.

Od okamžiku kdy vložíte CD téhle hry do tlamičky vaší mechaniky budete unášeni na vlnách dokonalého herního zážitku. Nejprve je samozřejmě hru nutné nainstalovat, což vám při nejvyšším možném nastavení vykousne na harddisku přibližně 400MB ďuznu. To už je ale v dnešní době pramalý problém, a tak musím tuto volbu jednoznačně doporučit, protože pak odpadá téměř jakékoliv čtení z CD, což je samozřejmě dobře - žádné zbytečné prodlevy, žádné rušení úžasného herního zážitku.

Detaily o příběhu 1106 - Vypuštěn satelit, který měl hledat vesmírný "odpad" ve hvězdném systému Kharaku, které by se staly novým zdrojem materiálu. Místo toho objevil rozsáhlé město kdesi hluboko v poušti. 1110 - Konečně byla vyslána expedice. Bylo objeveno město Khar-Toba neboli První město. 1112 - Inženýři se dostali hlouběji do města, kde objevily zbytky starobylé vesmírné lodi. Její pohon byl přesunut do hlavního města Tiir a podrobně zkoumán. Poskytl neocenitelné nové poznatky. Katapultovaly vědu na Kharaku o 500 let vpřed. 1135 - Teprve teď přišel ale ten největší objev všech dob. V útrobách jednoho z chrámu Khar-Toby byl nalezen kámen, na kterém je vyznačena poloha domovského světa.

Přichází fáze spuštění. Hlavní menu. Výběr nové hry (jistě, ti méně zkušení raději nejprve zvolí tréninkové mise). Rasy (Kushan a Taiidan - každá má zcela odlišné modely lodí, některé lodě jsou dokonce pro každou rasu zcela specifické!). Barvy lodí (kapitola sama pro sebe - zjednodušeně řečeno, barevné pruhy na vašich lodích mohou nabývat téměř jakéhokoliv barevného odstínu). Skok do hry. Ještě než se před vámi rozprostřou nekonečné hloubky prostoru, je vám samozřejmě naservírováno intro, které je jedno z nejoriginálnějších, jaké jsem měl kdy tu čest vidět. Stejně jako celý Homeworld, i ono je skutečným uměleckým dílem. Statické, černobílé obrázky pohybující se po nádherných, taktéž černobílých pozadích. Emotivní vyprávění dlouhého příběhu vaší civilizace, civilizace "ztroskotanců", příběhu o objevení Khar-Toby, Prvního města, a následném celoplanetárním úsilí o jediné: nalezení domovské planety. Právě to je věc, o kterou v celém Homeworldu běží - nalézt bývalou domovskou planetu, Hiigaru. V posledních 120 letech plných intenzivního průmyslového a vědeckého rozvoje se totiž navíc ukázalo, že současný svět zvaný Kharak již není déle schopen živit stále se rozrůstající technologickou civilizaci. Více si o komplikovaném příběhu Homeworldu, ze kterého vycházejí desítky a stovky nových a nových povídek od hráčů celého světa (lze je nalézt mimo jiné na oficiálních stránkách hry, konkrétně zde), můžete přečíst v boxíku nadepsaném "Detaily o příběhu".

Intro končí, vy máte jakous takous představu o tom, o co tu vlastně půjde, a před vámi se zjevuje gigantická mateřská loď, zatím ještě zaparkovaná v doku. Oba majestátní veleobry si prohlédnete pěkně ze všech stran, než se ozve hlas ohlašující testování všech systému a přípravu na vypuštění z doku. Velkolepý první start je podbarven kostelním chorálem nebývalé atmosférické intenzity a vy jen s nemalou bázní sledujete, jak se Mateřská loď pomalu vydává do černočerných hlubin vesmíru. Kolem se ve formaci pitvoří malilinkaté stíhače aby vám předvedli co všechno grafický engine téhle hry dovede a na co ještě se můžete těšit.

Ještě před finální zkouškou hyperpohonu je nutné otestovat, zda všechny systémy dělají přesně to, co by dělat měly - a to už je na vás. Je to vlastně jakýsi druhý trénink, takové opakování - zatímco v tom prvním jste naučili zejména ovládat obecně hru, v tomhle se podrobněji naučíte jak zacházet se samotnou mateřskou lodí - výroba, výzkum, a jednotkami - utvářet z nich bojové formace, dávat povely k útoku, a tak dále. To všechno je v Homeworldu nesmírně jednoduché - ovládání je řešeno spoluprací myši a klávesnice, těm línějším vystačí dokonce jenom myš. Lodě se mohou skutečně pohybovat v 3D prostoru, tj. nahoru, dolů, doprava i doleva. A ač se to zdá téměř nemožné, je skutečně SNADNÉ jejich pohyb v tomto prostoru ovládat. A to je myslím jedna z největších předností, kterou si tahle hra vydobyla své místo na slunci. Formace lodí pak lze velmi snadno přepínat buďto z menu u každé lodi nebo pomocí horní řady kláves F5-F11, ta poslední umožňuje zvolit vlastní formaci. Klávesa F1 slouží k pohledu na všechny lodě v dané oblasti. Na jednotlivé bárky se lze zblízka podívat pomocí klávesy F (Focus). Další klávesy slouží například k rychlému přístupu do menu výroby, výzkumu, dokování, udělování speciálních příkazů jednotkám (například K jako Kamikaze). Ovládání Homeworldu je jednoduše téměř dokonalé, dokonalejší je snad už jen v jeho datadisku Cataclysm - ale o něm toto povídání není, snad někdy v budoucnu.

Když už máte všechno několikrát prověřené a prozkoušené, můžete se konečně vydat na první zkušební cestu do hlubokého vesmíru. Vydáváte se na předem smluvené místo, kam byla před dlouhým časem vypuštěna jakási "předvojová" loď, která vám měla pomoci v případě neúspěchu či selhání. Tuto loď naleznete - jenže jako vrak, tiše se bloumající temnotou. Jediný signál vydává černá skříňka, kterou když získáte, zjistíte, že loď byla zákeřně napadena neznámým nepřítelem. Ten však ještě předtím, než se skříňky (konkrétněji majáku) zmocníte, napadne i vás, a tak se s mateřskou lodí musíte urychleně vrátit zpět ke Kharaku. A tam, tam na vás čekají slzy.

Zatímco jste byli pryč, stal se Kharak cílem drtivého útoku nepřátelské civilizace Taiidanů, jejíž císař vás tak ztrestal za znovuobjevení hyperpohonu (tyto detaily se však dozvíte až o něco později po setkání s Bentusianskými obchodníky). Kharak hoří, civilizace je zničena; dok, ze kterého jste se svou mateřskou lodí vypluli, je v troskách. Všichni jsou mrtví. Téměř. Posledních šest kryoboxů, umístěných na oběžné dráze, útok přežilo. V každém z nich je 100 000 příslušníků vaší civilizace Samozřejmě, že je nutné je co nejrychleji zachránit, protože z ničeho nic se odkudsi ze tmy vynořují Taiidanské stíhače a snaží se zničit i poslední zbytky vašich lidí.

Command line Pokud spustíte hru přes menu Star/Spustit a tam zadáte cestu k adresáři, ve kterém je umístěna (např. C:\homeworld\homeworld.exe) plus navíc za ní přidáte jeden z těchto parametrů (c:\homeworld\homeworld.exe /parametr), dosáhnete popsaných výsledků: /noBG - vypne galaktické pozadí /nilTexture - vypne textury /1600 - rozlišení 1600x1200 /d32 - 32bitové barvy /truecolor - truecolorové barvy /gunLines - zobrazí čáry od střel Další naleznete zde.

Z hledání ztraceného domova se tak stává hledání nového domova. Na Kharaku již nikdy nic neporoste a nikdy tam už nebude nic žít. Stal se neobyvatelným. Je spálený na prach. Z boje proti krutému a nelítostnému vesmírnému prostoru se stal boj proti možná ještě horšímu nepříteli - Taiidanskému impériu, které se vás bude pokoušet zničit od teď až do konce hry.

Od mrtvého Kharaku se tedy vydáváte natěžit zásoby do nedalekého pásu asteroidů - ano, ty jsou zde oním v každé realtime strategii nutně přítomným zdrojem peněz (zde zkráceně zvaných RU - resource units). Poklidné sbírání zásob je však, jak se dalo čekat, opět přerušeno náhlým útokem, a vy tak musíte opět dál. A dál… a takhle to půjde vlastně pořád. Zejména začátek hry je skutečným útěkem - před hrozivou skutečností zničeného domova, strašlivé perspektivy a zejména krutými a obvykle i početnějšími nepřáteli. Prvních šest osm misí je skutečnou zkouškou strategického a taktického uvažování hráče, a zejména také jeho trpělivosti. Pokud se mu podaří je úspěšně překlenout, v těch dalších už bude skutečným pánem s rozsáhlou flotilou těch nejlepších vesmírných korábů, jaké kdy spatřily světlo světa. patří mezi ně gigantické Destroyery, menší náhražky Mateřské lodě zvané Carriery, Iontové fregaty, a další. Arzenál Homeworldu je velmi rozsáhlý a čítá hodně přes dvě desítky lodí, od pidižvíků stíhačů po již zmiňované obry (a samozřejmě samotnou Mateřskou loď, která má také jistou, i když malou, palebnou sílu). Jejich 3D modely jsou skutečně nádherné a často stojí za to si je jen tak prohlížet, oblétávat kamerou jen tak dokola.

Kapitolou sama pro sebe jsou vesmírné souboje a bitvy. Něco naprosto úžasného. Nikdy předtím jsem něco takového neviděl - vlastně ano, ve filmech a televizních seriálech jako Star Trek! Paprsky zbraní se míhají sem a tam, přesně jako fázery v tom Star Treku. Laserové střely míjejí pláště vašich lodí jen o několik centimetrů. Při zásahu je vidět poškození lodí, sálá z nich oheň a odletují "jiskry". Není divu, že tvůrci hry dali do mutliplayeru možnost nahrát si hru, podobně jako je možné v automobilových simulátorech si hra zaznamenat a pak spustit jako "replay". Skutečně pak máte leckdy pocit, že se díváte na nějaké filmové záběry.

Ale pojďme ještě na chvíli zpět k singleplayeru - ten obsahuje celkem 16 vcelku dosti tuhých misí, ve kterých se podíváte do mnohých koutů vesmíru. Homeworld se vyjma vysokého technického standardu vyznačuje i poměrně vysokou obtížností, to se musí uznat. Například mise, kdy musíte s Mateřskou lodí proletět hustým asteroidovým polem patří mezi jedny z nejobtížnějších. A teď už k multiplayeru.

Ten nabízí nepřeberné množství možností. Můžete hrát se svými přáteli přes LANo či přes internet, ale můžete si spustit i mód skirmish a zahrát si na jediném počítači proti až sedmi umělým protivníkům. Skirmish opět nabízí různá zajímavá nastavení, jako například že každých X minut dostanete injekci X RU. Mezí další možnosti nastavení patří start s Mateřskou lodí či pouze s Carrierem, samozřejmě, že lze nastavit také podmínky vítězství - buďto zajmout jednu z vlajkových lodí nepřítele nebo zničit jeho Mateřskou loď. Lze nastavit také inteligenci počítače a četnost jeho (jejich) útoků na vás.

V základním nastavení hry lze vyjma obvyklých možností jako rozlišení (standardně až 1280x1024 v 16bit barvách, ale v rámečku "command line" naleznete tipy jak dosáhnout až 1600x1200), hlasitost ozvučení či citlivost myši nastavovat také grafické efekty (díky obrázku, který je u každého jednotlivého efektu konečně víte přesně co který efekt znamená a jaký to bude mít vliv na hru - obrázek se s jeho vypnutím/zapnutím náležitě mění).

Homeworld si za dobu své "vlády" získal obrovské množství příznivců (a také sesbíral četná hodnotná herní ocenění, leckde i jako Hra roku), kteří nejenže ho donekonečna paří, ale někteří z nich se rozhodli si ho i upravit neboli modifikovat. Stejně, jako známe modifikace pro 3D pařby jako Q3A nebo Unreal, existují tedy i mody pro Homeworld. Obvykle v nich najdeme nové jednotky, zbraně, někdy dokonce i celé rozsáhlé příběhy. Ty nejlepší jsou inspirovány slavnými science fiction universy jako Star Trek, Star Wars či Babylon 5. Více se o těchto modifikacích dozvíte z v této sekci oficiální sajty hry. Tam jsou také odkazy na jejich stažení a také na stažení užitečných programů pro modifikování - pokud byste si náhodou chtěli vyzkoušet, jaké to je, vytvořit si vlastní herní svět. Rozhodně doporučuji nějaký mod alespoň vyzkoušet. Je to úplně nový zážitek!

Pokud by vám nestačily modifikace a chcete mít Homeworld na očích kdykoliv, když pracujete na svém počítači, zkuste "Goodies" sekci oficiálních stránek - naleznete tam krásné screensavery, wallpapery a témata.

Součástí téhle hry je také naprosto úžasný manuál, dostupný i v PDF formátu, ve kterém je všechno. A když říkám všechno, tak všechno - od detailního popisu příběhu, přes popisy jednotek, ovládání hry, dostupných technologií, technologického stromu až po podrobný popis všechno možností v multiplayeru.

Protože jsme Homeworld na Doupěti bohužel dosud neměli možnost recenzovat (což je vlastně primární důvod tvorby tohoto textu), přikládám sem zcela výjimečně i hodnotící tabulku, která by vás měla definitivně přesvědčit o tom, že tahle hra opravdu stojí za to!

	Grafika: 10/10
	Zvuky: 8/10
	Hudba: 9/10
	Hratelnost: 10/10
Jedna z nejlepších her, které jsem kdy hrál. Nestárnoucí klasika, která se navždy zapíše do herní Síně slávy.
Celkové hodnocení: 9/10