Last Holiday se v předběžném přístupu vrhá na naše monitory. Simulátor, v němž si prožijeme slasti i strasti vesnického života, nás ale prozatím příliš neoslnil. Proč tomu tak je a stojí tato hra za vaší pozornost?
Psát o českých hrách je vždy trochu ošemetné. Člověk cítí trochu té národní hrdosti, že i český vývojářský tým dělá na zajímavých titulech a podvědomě tak tvůrcům straní, přeje si, aby uspěli, a tak je mnohdy přeci jen shovívavější a nějaké ty drobné nedostatky rád přehlídne. U Last Holiday je jich ale tolik, že je opravdu těžké je v této fázi nezmínit či s mávnutím ruky přejít.
Last Holiday je na tom jedním slovem bídně. Ve stavu, v jakém se hra nachází, totiž nemůže být o zábavě vůbec řeč. Jasně, jde zatím o předběžný přístup, nehotovou hru a mnoho věcí se změní k lepšímu, ale dle mého skromného názoru je samotné jádro tohoto titulu rozbité. A bude velmi těžké ho opravit. Otázkou je, zda to tvůrci dokáží.
Hned po zapnutí vás trkne do očí nulová optimalizace. Hra, která má takto zastaralou grafiku, řekněme na úrovni roku 2010, se i na poměrně slušných strojích dost zasekává. Není to jen můj dojem, to samé se dočtete i v prvních recenzích na Steamu. Propady ve snímkování nejsou jediným neduhem. Celkově je grafika zatím dost mizerná. Například mimika v tváři postav je poměrně strašidelná. O zasekávání o objekty v prostoru, jejich mizení či náhodné objevování, taktéž není nouze. Doskakování textur, mizení světla a stínu, náhodné změny denní a noční doby, tomu všemu se nevyhnete.
Co tu máme dále? Některé postavy například po celou dobu, ve dne v noci, stojí uprostřed návsi a nic nedělají. Jedno z děvčat je zaseklé u jakési branky v nekonečné, věčně se opakující smyčce. Neustále laškovně mává. A to je vše. Nepohne se, nelze s ní promluvit, nic.
Tím ale nekončíme. Ve hře lze ovládat auta. Já zkusil řízení traktoru. Bohužel i ovládání vozidel je zatím dost zjednodušené a nedodělané. Traktor se zasekne o každý objekt v prostoru, skleník, kopku sena, věšák na prádlo. Nic neporazí. Do jiných objektů naopak vjede, jako by ani neexistovaly. Snažil jsem se přejet kuře, ale ač jsem po něm jezdil sem a tam, nic se mu nestalo a dále si klidně zobalo žížaly v trávě.
Docela zvláštní jsou i survival mechaniky. Vaše postavička má totiž své potřeby, o které se musíte starat. Jde například o hlad a žízeň, odpočinek, míra stresu, ale také vylučování. Ke každé potřebě patří ukazatel, který musíte pečlivě sledovat. Problémem je, že ukazatel je u některých potřeb nutné mít co nejnižší, u dalších zase co nejvyšší, což je občas trochu matoucí. Pokud se některý ukazatel přiblíží kritickým hodnotám, může to znamenat i smrt.
Rozeberme si trochu více například močení. Pokud máte plný močák, je potřeba se stiskem klávesy vyčůrat. Kde tuto svou potřebu vykonáte, je ale v podstatě jedno. Já například vyzkoušel pomočit babičku. Schválně, jak na tuto nepříjemnost bude reagovat. Světe div se, babička si proudu moči, který ji stékal po obličeji, vůbec nevšimla. Můžete namítnout, že za to může stařecká senilita, já bych ale spíše tipoval, že s něčím takovým tvůrci prostě nepočítali.
Starat se musíte i o vaše finance. Ty získáváte od dalších postav nebo pomocí gamblerství. Za peníz lze koupit nějaké ty dobroty ve zdejší večerce. Jeden z úkolů je pak i nákup pro vaší babičku. Což snad zvládne každý trouba, že ano. Jenže opak je pravdou. Nejdříve totiž musíte dát dohromady polorozpadlou kárku, se kterou nákup dovezete. Následně ji musíte dostat až k obchodu, což je také výkon. Kárka se totiž zasekává ve futrech dveří. Dále musíte obchod najít, čehož dosáhnete metodou pokus omyl, jelikož mapa zde chybí. Poté vše koupíte a nákup dáte do kárky. Což také není jednoduché, jelikož s sebou vozíček hází a taška s věcmi mi díky tomu kamsi vystřelila a já ji už nenašel.
Vše jsem tedy pořídil ještě jednou a ručně odnesl. Babička mi poděkovala a poslala mě za dědou, jenže zde se nespustil skript. Což znamená zásek a načtení dříve uložené pozice. A to je otrava, protože načítání pozic je asi dost náhodné a vyplivne vás často v úplně jiný moment, než chcete. Také to znamená, že musíte opět projít všechny již viděné cutscény, jelikož je nelze přeskočit. Z hraní se tak stává nefalšované martýrium.
Nyní si posviťme na důležitou součást zdejšího herního světa, na humor. Na ten se tu hodně sází. Funguje ale? Dle mého ne tak úplně. Jde totiž o humor dost hrubozrnný, puberťácký, jednoduchý. Místo úsměvu u mě vyvolával spíše pocity studu či trapnosti. Silácké kecy hrdinů, tuny nadávek a rádoby drsných hlášek, to vše mi přišlo jako přežitek, jako krok zpět. Jasně, tvůrci počítají s jistou dávkou nostalgie, kdy hráč se slzou v oku zavzpomíná na své mládí, na svou klackovitost a drzost, ale zda jde o prvek zábavný, nebo spíše otravný, zůstává otázkou. Asi dost záleží, jaký máte smysl pro humor. Pokud vám nějaké to humpoláctví nevadí a záchodový humor vyhledáváte, budete spokojeni. Pokud hledáte sofistikovanější zábavu, Last Holiday vás zklame. Opět, nikdo asi nečeká, že zdejší postavy budou řešit Heideggerovu fundamentální ontologii, ale trochu lépe psané dialogy by titulu prospěly.
Již nyní je jasné, že se na tvůrce snese kritika i za jistou politickou nekorektnost. Titul je totiž plný rasistických a sexistických narážek. Ty ale nepůsobí tak přirozeně, jako třeba v seriálovém Mostě a mnohdy tak jde o hlášky dost prvoplánové. Na druhou stranu to prodejům může pomoci, nic nedopálí obyčejného hráče tolik, jako falešné moralizování lidí, kteří hry nikdy nehráli. Přesto jde o prvek dvojsečný, zda to tvůrcům prospěje či to bude ku škodě projektu, je ve hvězdách.
Co tvůrci musí zlepšit, jsou již zmíněné skripty. Často jen jdete za některou z postav, která vám cosi povídá. Nejednou jde o poměrně dlouhé procházky, kterým by prospělo, pokud by šly trochu popohnat. Jenže pokud popoběhnete kupředu, postavy se zastaví na místě, nedoženou vás poklusem, ale zaseknou se. A to do té doby, než k nim opět přijdete blíže. Pak se skript zase spustí. Takových nedomyšleností je zde trestuhodně mnoho. Navíc nejde o žádné maličkosti, ale o dost zásadní herní mechanismy. Dle mého mohli vývojáři s předběžným přístupem ještě nějaký ten pátek počkat, vše trochu více vyladit. Takto dost lidí asi odradí.
Co naopak zaslouží pochvalu, je podařený český dabing. Ten je takřka profesionální. Při hraní uslyšíte hlasy Jana Maxiána, Jakuba Prachaře nebo Petra Rychlého. To samé lze říci i o povedeném soundtracku, který je plný zajímavých a chytlavých songů. Dobrý je i samotný námět. Bohužel jde zároveň o koncept dost komplexní, plný velkého množství detailů, které je potřeba hloubkově zpracovat. Těžko říct, zda na to takto malý tým vůbec může stačit. Zda si tvůrci neukousli příliš velké sousto. Možná měli nějaké mechaniky vypustit a soustředit se hlavně na příběh a postavy. Nedávat hráči tolik možností, ale lépe propracovat jen některé z nich. Ano, od monitoru se mi to snadno radí. Je mi jasné, že i tak je za hrou neskutečné množství práce. O to více zamrzí, že výsledek je natolik rozpačitý.
Výsledný produkt mi v mnohém připomněl Goat Simulator. Jde také o simulátor, navíc zabugovaný až běda. Jenže v Goat Simulatoru jsou chyby součástí hratelnosti a přináší do hry komické momenty. Dá se říci, že na nich hra vyloženě stojí. V Last Holiday ale bugy spíše otravují, než aby bavily. Hraní ztěžují, neobzvláštňují.
V tuto chvíli tak Last Holiday nemohu s klidným svědomím doporučit, zvláště, když je cenovka celkem vysoká, nějakých 30€. Pokud vás ale ani otřesný stav neodrazuje a chcete se stát betatestery pro tvůrce z Boomer Games, tak po produktu sáhněte. Vývojáři chtějí s komunitou a hráči úzce spolupracovat na rozvoji titulu, což je chvályhodné. Možná svou troškou, svými připomínkami přispějete k tomu, že se jednoho dne z Last Holiday stane další úspěšný český videoherní titul. Jako Čech bych si to moc přál. Bohužel tomu příliš nevěřím.
