iPhone recenze: Flight Control – šíleně šílené

Práce letového dispečera je bláznovství, masochismus, šílenost, obrovská zodpovědnost, nástroj naprostého vyčerpání… a už jsem říkal, že je to bláznovství? Takže takové zaměstnání raději nechejme hrstce vyvolených, kterým pak ochotně svěříme své životy po cestě na dovolenou, a užívejme si ho jen formou zábavných her. Takových, jako je třeba právě Flight Control.

Pro skvělou zábavu toho někdy stačí jen málo – nakonec, posuďte sami. Dvě přistávací dráhy, jeden heliport (případně dva) a letouny, které je potřeba bezpečně sundat z oblohy. Na nevelkou herní plochu nazíráte shora, ovládání zcela využívá dotyků přímo na letouny; žádné další ovládací prvky nejsou potřeba.

Pro skvělou zábavu toho někdy stačí jen málo

Letadélka (a vrtulníky) přilétávají nejdřív pomalu, postupně se však intervaly snižují, je tedy zcela běžné, že se vám nad letištěm motá hned několik kusů. Nadto se nestane, že by nějaký stroj vyletěl pryč, od kraje obrazovky se prostě odrazí. Vaším úkolem je jednoduše letoun chytit prstem a tahem mu „nakreslit“ dráhu letu, ideálně až po úspěšné přistání, přičemž hra končí ve chvíli, kdy do sebe libovolné stroje narazí.

A v tom momentě jednoduchost končí. Předně letounů je více typů a každý z nich vždy může přistát jen na některé z drah. Běžná letadla mají delší dráhu, menším letounům stačí ta kratší, hydroplány mají ranvej na vodě a vrtulníky pochopitelně přistávají na heliportu. Aby byla větší legrace, na každou ranvej jde nalétnout jen z jedné strany. Pamatovat musíte i na to, že letouny přilétají z hran obrazovky, a když se to špatně sejde, klidně vám hned do něčeho narazí. Na přilétající stroje jste však s předstihem upozorněni ikonkou.

To však ještě pořád není vše. Létacích oblud je několik druhů nejen pro různé ranveje, ale také se liší rychlostí. Zatímco vrtulník se vám povleče po obrazovce rychlostí opatrného hlemýždě, velká letadla nebo stíhačky nebudete občas prostě stíhat. Jádrem hry je tedy dobře naplánovat trasy všeho létajícího nejen s ohledem na přistání, ale i rychlosti. Nic se nesmí srazit, všechno musí přistát. A to i když bude těch věcí na obrazovce třeba deset i víc.

Jinými slovy Flight Control nefunguje jako tupá hříčka, kde jen čapnete éro, namalujete mu cestičku a počkáte až do zdárného happy endu. Ve skutečnosti máte po chvilce vybičované smysly a s letadly šněrujete, jako když jde úspěšný velikonoční koledník po ulici. V určitý moment už něco nestihnete nebo přehlédnete, letadla se srazí a nastane apokalypsa. Tedy přesněji game over.

Každý konec je ale také svým způsobem začátkem, takže pak máte skvělou příležitost pokusit se vylepšit rekord, vystřídat se se spoluhráčem a hecovat se, kdo přistane více letadel, případně můžete zkusit další z celkem čtyř letišť. A věřte tomu, že i zdánlivě drobná změna v layoutu hru zcela změní. Flight Control obsahuje také multiplayer přes Wi-Fi nebo Bluetooth, v nichž si se spoluhráči povinnosti dispečera rozdělíte.

Flight Control překvapivě návyková a extrémně zábavná hříčka

Celkově je Flight Control překvapivě návyková a extrémně zábavná hříčka, která je pro svoji platformu naprosto ideální. Pravidla pochopíte během chvilinky hraní a pak už se jen lepšíte, překonáváte s přáteli a bavíte nad zoufalstvím, jaké ve vás vyvolá kopec přilétajících letadel. Jestli vás to jen trochu zaujalo, pak věřte, že s touto hrou neprohloupíte.