Mars: Teraformace - na Rudou planetu! (recenze)

Mars: Teraformace je poměrně novou záležitostí, v originále vyšel titul v roce 2016 a o český překlad se o rok později postaralo vydavatelství MindOK. Tím to ovšem neskončilo, kromě základní hry si v češtině můžete koupit také dvě rozšíření, Venuše & Hellas a Elysium. Třetí s názvem Předehra se v těchto dnech chystá na pulty obchodů. Vzhledem k množství rozšíření se tedy dá tušit, že Mars: Terafomace se u nás prodává poměrně dobře a že to tedy bude hra, která stojí za pozornost.

Mars: Teraformace se žánrově řadí mezi eurohry, ovšem klade velký důraz také na atmosféru. Ocitnete se v roce 2315, kdy lidská populace dosáhla svého maxima. Pro Světovou vládu je nyní prioritní osídlení Marsu. K životu na rudé planetě je ovšem třeba nejprve připravit vhodné podmínky, a tak vláda vypsala granty pro organizace, jež se tyto podmínky pokusí připravit.

Jedním z nedostatku je opravdu jednoduchá grafika deskovky.

Každý z hráčů si vybere jednu z nabízených korporací a pod její vlajkou bude teraformovat Mars. Korporací je na výběr 15 plus dvě další z rozšíření Éra korporací, jež je součástí základní hry (karty z rozšíření jsou označeny, lze hrát s ním i bez něj) a jejich specializace jsou dost různorodé. Najdete tady těžaře, ekoteroristy, energetiky, ba dokonce i filmaře. Jednotlivé frakce mají určité výhody a bonusy, bohužel se je však nepodařilo úplně vyvážit. Na druhou stranu jsou ale v krabici také 4 základní frakce bez zvláštních schopností, takže pokud byste si chtěli zahrát partii, v níž mají všichni stejné podmínky, máte možnost.

Možností je ve hře spousta, cíle jsou rozmanité a průběh zajímavý.

Jak již bylo zmíněno, cílem hry je připravit na Marsu podmínky k životu. To znamená, že musíte zajistit dostatek kyslíku, vody a vhodnou teplotu. V řeči herních akcí to znamená, že musíte na hrací plochu umístit 9 destiček oceánu, zvýšit obsah kyslíku v atmosféře u 0 na 14 % a zvýšit teplotu z hrozivých – 30 stupňů Celsia na pohodových 8 stupňů. Herní plán reprezentuje mapa Marsu rozdělená na hexagony, na něž umisťujete zmíněné destičky oceánu, zeleně, měst a také speciální destičky například v podobě sopky. Na zvyšování zmíněných faktorů se podílí všichni hráči, jakmile všechny 3 dosáhnou svého maxima, hra končí. Pokud některý z těchto faktorů zvýšíte, zvýšíte si také teraformační rating, což je obdoba bodovací stupnice.

Základem jsou herní karty, které představují jednotlivé faktory a herní prvky.

Každý z faktorů můžete zvyšovat buď provedením standardního projektu – ty naleznete na hrací ploše a jsou dostupné všem hráčům, ale nejsou tak výhodné. Mnohem zajímavější jsou speciální projekty na kartách. Abyste tyto projekty ovšem mohli provést, musíte je nejdřív koupit a až následně zaplatit jejich provedení. Karty s projekty můžete získat na začátku každého tahu – zde se tahům říká generace –, případně existuje pár karet projektů, jež vám umožní dobrat/koupit si do ruky další.

Projekty můžete získat buď náhodně, tedy že si každý hráč na začátku generace líze 4 karty a z těch si koupí ty, jež se mu hodí, anebo prostřednictvím draftu, kdy sice každý hráč také dostane 4 karty, jednu z nich si nechá a zbytek pošle spoluhráči vedle sebe, a tak pořád dokola, dokud před sebou každý hráč nemá 4 karty. V tomto případě není výběr karet tak náhodný, a navíc se přitom dá i trochu taktizovat. Jestli se rozhodnete hrát s draftem, nebo bez něj je čistě na vás, nicméně počítejte s tím, že čím vyšší míra náhody, tím větší pravděpodobnost, že vám karty zkrátka nebudou chodit a vy tak můžete jen sedět a koukat, jak ostatní teraformují.

Karet zde naleznete celkem 3 druhy. Zelené, modré a červené. Zelené karty jsou vesměs produkční a budete je používat zejména ze začátku hry. Modré jsou akční, přičemž je můžete aktivovat jen jednou za generaci. Nejzajímavější jsou červené karty, jejich cena je mnohdy astronomická, ale jejich efekt je zato velkolepý. Celkem se ve hře nachází přes 200 takovýchto projektů, takže jejich různorodost je vysoká (ačkoli je fakt, že na některé projekty narazíte dvakrát). Většina karet je neutrální, nicméně některé nabízí možnost uškodit soupeři, a to častokrát velmi nepříjemně.

Karty projektů občas vyjdou na pěkný balík, výsledek je ale mnohdy velkolepý.

Nezalekněte se toho, že prvních několik kol budete jet hromadit karty a suroviny. Ta pravá teraformace se totiž rozjede až o něco později, až pro ni budete mít dostatek prostředků. Nejdůležitějším prostředkem jsou pochopitelně peníze, ovšem potřebovat budete i další zdroje. Ocelí a titanem můžete platit některé projekty, rostliny se vám budou hodit při zalesňování, energii můžete proměnit na teplo a teplem zase zvyšovat teplotu. Produkci si surovin a také všechny získané jednotky reprezentují kostičky na vaši herní desce. Tady bychom si dovolili jednu výtku – hráčská deska je natištěna na lesklém (=klouzavém) papíře a když se vám občas stane, že o ni při hraní zavadíte (a že se to stane), častokrát si všechny kostičky rozhážete a promícháte. Suroviny se vám generují na konci každé generace a není příliš moudré střádat si je do zásoby, protože se vám pak může stát, že hra skončí, vy budete mít hromadu zdrojů a nepoužitých karet a bude vám to naprosto k ničemu.

Zajímavými herními prvky jsou udělování titulů a vyhlašování soutěží. První zmíněné spočívá v tom, že si každý hráč po dosažení dané podmínky může udělit daný titul – postavíte například 3 města, můžete si udělit titul starosta. Vybudujete 3 lesy a je z vás ekolog. Za každý získaný titul získáte na konci hry 5 bodů, což je poměrně dost. Háček je v tom, že v každé hře se lze přihlásit pouze o 3 tituly a každý z těchto titulů lez udělit jen jednou. Princip vypisování soutěží je velmi podobný. Jakýkoli hráč se může rozhodnout vyhlásit soutěž – například o nejvyššího producenta tepla, o největšího těžaře…) -, této soutěže se mohou zúčastnit všichni hráči a o jejím vítězi se rozhodne na konci hry. Za vítězství se bere opět 5 bodů, za druhé místo body 2. Tyto dva aspekt Mars hodně oživují a přináší do hry adrenalin.

Atmosféra hry je skvělá, graficky ale deskovka dost zaostává.

Mars: Teraformace oproti většině euroher sází také na téma. Na všech kartách proto najdete doprovodné flavour texty, jež mají navodit atmosféru. Některé popisky jsou přitom velmi povedené a celkem nás pobavily. K atmosféře hry by mělo přispívat o vizuální zpracování, resp. takový byl určitě záměr tvůrců, ovšem jeho provedení tomu ve skutečnosti moc nepomáhá. Hrací deska i herní komponenty vypadají jako z roku 2000, nikoli z roku 2016. Ilustrace na kartách projektů jsou v řadě případů dost zvláštní a člověk si až říká, že autoři je tam dali pomocí náhodného výběru obrázků z internetu…

Zvlášť v dnešní době, kdy se vývojaři deskovek předhání v tom, kdo nabídne větší vizuální pozlátko, vypadá Mars: Teraformace jako chudý příbuzný. Dokonce si dokážeme představit, že by při pohledu na fotky leckterého hráče zpracování hry odradilo od koupi. To by však byla velká chyba. Tam, kde Mars ztrácí na grafické přitažlivosti, získává na poli chytlavosti. V redakci nás velmi překvapilo, jak tahle hra dokáže člověka chytnout a úplně ho pohltit. Budete přemýšlet nad tím, jaké projekty nakoupit, jestli se spíš soustředit na zvyšování teploty, nebo raději na zvyšování kyslíku, budete dumat nad tím, jestli je lepší využít silnou kartu projektu teď, nebo raději ještě chvíli počkat…  Velkým plusem je také přítomnost sólo varianty pro jednoho hráče, jež je sice zejména zpočátku poměrně těžká, ale zároveň stejně chytlavá jako klasická varianta hry.

Za přijatelnou cenu pohybující se lehce nad hranicí 1000 korun získáte velmi chytlavou strategii, kterou si užijete jak sami, tak i s přáteli. Díky množství korporací a přítomnosti rozšíření je hra navíc dost variabilní. Stinnou stránkou je, že vám velký vliv náhody občas může pokazit partii a někomu styl tahání karet nemusí vyhovovat vůbec. Každopádně tento titul stojí minimálně za vyzkoušení i v případě, že sci-fi není zrovna vaším oblíbeným tématem.