Metal Gear Solid: Twin Snakes – remake legendy

Platforma: GameCube
Multiplayer: ne
Paměťová karta: 4 bloky
Výrobce: Konami Japan
Distributor v ČR: Conquest (www.gamecube.cz)
Cena: 1859,- Kč (www.gamehouse.cz)
Homepage: http://www.konami.com/twinsnakes/official/flash/

„Nejlepší příběh 20. století – 1998, MGS.
Nejlepší herní systém 21. století – 2001, MGS2.
Spojení obou - 2004, MGS: Twin Snakes.“

Oficiální 27 minutový trailer

„Ááách, dneska už nedělají takové hry, jako tenkrát. Eh, moment, dělají...“

Herní magazín Gamesradar.com

„Metal Gear Solid, který překoná Metal Gear Solid.“

Oficiální stránky hry

Každý vždycky chce používat tu nejmodernější technologii!

Revolver Ocelot / Hideo Kojima

Čím je vlastně série Metal Gear Solid tak přitažlivá? Deset lidí vám vyjmenuje deset různých vlastností hry, takže buď je prostě atraktivní úplně vším dohromady, nebo je to naopak cosi neuchopitelného, na co nelze tak snadno ukázat. Nazval bych to charisma, jakési „osobní kouzlo“ hry. A není rozhodně náhoda, že toto kouzlo spojuje všechny dosud vydané MGS tituly se sérií ZOE (Zone Of Enders). Odpovědný je za to Hideo Kojima, člověk s neuvěřitelným talentem pro příběhy, postavy, dialogy, emoce… ale také hudbu, kameru, střih, dramatičnost… nu a do toho ještě s mimořádným citem pro vtahující hratelnost a design originálních gameplay prvků.

Hrdina v anime musí mít VELKOU zbraň * A nepřítel musí být přímo obr * Originální úhly kamery v animacích připočítejte filmovému režiséru Kitamurovi

Jeden člověk, který oplývá takovými schopnostmi, může změnit všechno. A také změnil. MGS v roce 1998 byla první akční hrou, vyprávějící příběh dlouhými desítkami minut animací, navozujících podobně nezapomenutelnou atmosféru jako její filmový vzor Skála. MGS byla první mainstreamovou hrou vůbec, která si dovolila zakončit finále silnými filozofickými myšlenkami (později jste to mohli najít mimo jiné také v české hře Mafia:-)) a hlavně: svojí realistickou hrou na hrdinu určila do budoucna směr her jako jsou Splinter Cell nebo třeba Flashpoint (snaha o „zábavnou simulaci“ skutečné vojenské akce), vydělala miliony a stala se jednou z desítky legend po boku Doomu nebo třeba budoucího Halo, na které se už napořád bude vzpomínat jako na neopakovatelný revoluční zážitek.

A nyní poděkujte Nintendu. Pro svoji konzoli GameCube zvolili originální marketingovou strategii, jejíž součástí je vzkříšení nejúspěšnějších her (především v domovině firmy – Japonsku) do podoby, aby si žádný z těch milionů fanoušků nemohl nechat takovou událost ujít. Po dokonalém Resident Evil Remake tak přichází Metal Gear Solid Remake s příhodným podtitulem Twin Snakes. Na projektu se pracovalo dlouhé roky a přizváni byli nejlepší z nejlepších: Hideo Kojima se samozřejmě ujal režie, nicméně pomáhal mu Ryuhei Kitamura (korejský filmový režisér zodpovědný za veleúspěšnou akci Versus, inspirovanou Matrixem) a také američtí Silicon Knights (série Legacy Of Kain, ambiciózní Eternal Darkness), na které padla zničující povinnost převést naprosto šílené (uvidíte sami, že souboje ve filmech Matrix byly pohybově docela nudné oproti MGS Remake) pohyby postav do efektně vypadající animce.

Skála versus anime

Metal Gear Solid vypráví silný příběh o jisté vojenské operaci. Na konci 20. století se v útrobách tajné americké základny na ostrově Shadow Moses poblíž Aljašky testuje nový válečný stroj: gigantický „kráčející“ tank, vybavený elektromagnetickým odpalovačem dalekonosných jaderných hlavic (kvůli absenci raketového pohonu nevystopovatelných radarem), nazvaný Metal Gear Rex. Jenže základnu přepadnou teroristé (přitom členové bývalé speciální vládní jednotky… tady je první odkaz na film Skála), zbraně se zmocní a vyhrožují Bílému domu.

Snake a Meryl - legendární love story, kterou ztěží někdo v dohledné době překoná

Na ostrov je jako první protiopatření vyslán nejschopnější žijící člen dané jednotky, který odešel ze služby před několika lety. Jeho krycí jméno je Solid Snake a během necelých 24 hodin bude muset zjistit, zda teroristé opravdu mají vše potřebné k odpálení atomových zbraní (jak vyhrožují), co se stalo s rukojmími a hlavně: proč se jeho bývalí spolubojovníci obrátili proti svým lidem i vlasti. Jak se ukáže, jedna lež ukrývá druhou a během dramatického vývoje příběhu hráč i hrdina odhalí řadu naprosto nečekaných souvislostí či zvratů. Celý příběh je vystavěn jako gigantická pyramida, jejíž patra s překvapením odkrýváte jedno po druhém, až zadýchaní stanete na nepopsatelné špičce, odkud náhle uvidíte úplně vše v docela jiné perspektivě. Tou dobou již budete žít osudy postav, budete za sebou mít smrt přátel a řadu těžkých obětí – a také několik rozhovorů, na než nikdy nezapomenete. Svoji roli zde hraje láska, dva na smrt znepřátelení bratři, věrnost opravdových přátel nebo třeba faktor omezeného časového limitu, daného nejen odpálením jaderné hlavice, nýbrž také smrtícím virem Fox-Die, vypuštěným do útrob základny.

Plukovník vždycky něco tají * Otacon a za ním plakát na ZOE2 * Samozřejmě nesmí chybět ani skrytá reklama na Nintendo

Sám o sobě je špionážně-detektivně-protiválečný příběh fascinujícím a nepřerušitelným zážitkem, nicméně jeho tvůrce šel ještě dál a vypůjčil si řadu prvků z domácí mánie, známé pod souhrnným názvem anime. VELICE zjednodušeně se tento svérázný kulturní „žánr“ projevuje extrémním přeháněním v podání toho či onoho, takže když třeba agent Smith ve filmu Matrix (doposud nejpovedenější převedení anime do hraného filmu) praští holou pěstí do stěny, velký kus jí ve spršce omítky odlétne. Tyto nadlidské a nerealistické výrazové prvky jsou střídmě rozházeny také v MGS, díky čemuž řada již tak velmi působivých akcí získá nadpřirozenou a fascinující podobu, takže lze bez pochyb prohlásit, že v MGS:TS uvidíte věci, které jste ještě neviděli.

Simulace nebo zábava?

Kde leží to jádro zábavnosti MGS? Velmi těžká otázka. Snad žádná jiná počítačová hra se nepodobá MGS v tom, jakým způsobem spojuje neuvěřitelně pestrou a nápaditou sbírku herních elementů do živoucího celku, jenž ve výsledku působí stejně věrohodně, složitě a uceleně jako sám život. Jak toho Kojima docílil? Odpovědí může být pouze jeho schopnost kombinovat mnoho rozličných prvků do perfektně ladícího celku (nebo jeho mimozemský původ:-)).

Psycho Mantis - jeden z nejoriginálnějších bossů v dějinách her * Sniper Wolf aneb nejlepší vrazi jsou ženy * Snake versus Ninja

MGS tak nabízí „poctivou hru na realismus“, díky které je možné hrát na schovávanou se strážemi, vymýšlet různorodé strategie postupu prostředím či kombinovat různé zbraně v různých situacích – vzdáleně to připomíná svobodný koncept titulu Deus Ex. Vrcholem je skutečnost, že (s výjimkou soubojů s bossy) nemusíte nikoho ze stovek nepřátel zabít – můžete je obcházet nebo omračovat, uspávat a odklízet do skříní či stínů. MGS položil základy tzv. stealth žánru a i když dnes najdete jeho prvky v každé akční hře (se Splinter Cell na prvním místě), původní koncept a nápad patří právě Hideo Kojimovi, který na tuto adresu prohlásil, „že ho v dětství ohromně bavila hra na schovávanou a vždycky to chtěl *nějak* převést do světa počítačových her“.

Férový souboj holýma rukama * MGS:TS umožňuje pohled z vlastních očí * Výbuchy vypadají báječně

Zároveň ale MGS – nejen v rámci zmiňovaného „anime přehánění“ – nabízí mnoho nereálné zábavy a hráč tak může procházet herním světem jako (téměř) neviditelný démon, vyzbrojen nekonečnem munice, pornočasopisy, kečupem a papírovými krabicemi:-). Z hlediska herního recenzenta musím obdivovat rovnováhu a zábavnost, zachovanou navzdory jakémukoliv stylu či obtížnosti, jež si pro postup hrou zvolíte. Samozřejmě jsou to také stovky menších a větších nápadů, objevovaných při postupu hrou, zabraňujících pocitu nudy a stereotypu (kterému se vyhne skutečně jen velmi malému procentu nejlepších her).

To důležité pro zasvěcené a fanoušky MGS série lze přitom shrnout do stručné věty: MGS:TS vypráví příběh MGS v grafice a herním systému MGS2.

Remake nebo něco víc?

Slyšel jsem názory, že MGS:TS je prostě MGS v (ne zas o tolik) lepší grafice a s pár filmečky navíc. To je směšné. Grafika MGS:TS je o něco lepší než v MGS2 a chce snad někdo říct, že MGS2 vyvinutý o tři roky později pro novější konzoli není o pořádný kus dál oproti jedničce? A pokud jde o ty cutscény, které tvoří minimálně polovinu hrací doby a nabízejí nejoceňovanější scénář v dějinách počítačových her, každý jeden filmeček byl kompletně přepracován, takže sice zůstal zachován hrubý obsah, nicméně každý souboj nebo akce jsou nyní mnohem komplikovanější, působivější a megalomanštější, stejně jako emotivně vypjaté pasáže dojemnější a atmosféričtější: herci více hrají tělem, přibyla jim slušná mimika (originál neměl žádnou:-)) a hudba je nyní dílem Hollywoodského profesionála. Snad jediné, co zůstalo shodné s originálem, je dabing (dodnes nejlepší ze všech her, svého času kvůli jeho kvalitám vyšla hra znovu v Japonsku anglicky s japonskými titulky a tamní hráči si ji koupili kvůli špičkovému výkonu anglických herců podruhé). Ale i dabing je stejný jen na první poslech – ve skutečnosti byly dialogy pečlivě upraveny, přepsány (pro zlepšení některých pasáží + lepší sladění s MGS2) a stejnými herci znovu namluveny.

Přátelé na život a na smrt * Rozhodující výstřel * Poslední souboj?

Jak vidíte, z hlediska remake by šlo o nejpoctivější předělávku, jakou si lze představit. Jenže když do původního prostředí (mapy a architektura zůstaly zachovány) vložíte herní systém z druhého dílu, máte tu najednou docela novou hratelnost, možnosti a vůbec: MGS:TS je natolik svérázným klonem, že není možné jej zaškatulkovat jako „prostý remake“ ani jako „MGS 1,5“. Je možné pouze před ním smeknout - a v případě že jste fanoušek doufat, že vás při hraní nezabije infarkt z nadšení.

Problém může nastat v případě, že jste die-hard fanoušky a hru jste hráli tolikrát, že vám pozměněné scény budou připadat jako svatokrádež: absence dramatické hudby u pověstné „Za co bojuješ?! – Pokud to přežijeme, povím ti to“ scény, komediálně zakopávající Otacon a další detaily mne také poněkud vyvedly z rovnováhy, ale hru už jsem si prošel několikrát a nové scény jsem začal milovat stejně jako ty staré – stejný autor se prostě pozná, člověk si jen musí na jeho novou práci zvyknout.

Naopak budete nadšením bez sebe z toho, že Ninja konečně chodí s brněním potřísněným krví vojáků, které zmasakroval, Meryl je ještě krásnější, milejší a chytřejší – její finální komentář na téma válka se skutečně povedl, všechny přestřelky v animacích využívají efektního bullet time, u souboje s Psycho Mantisem hraje přesně taková hudba, jakou jste si u souboje s bossem vždycky přáli slyšet, Solid Snake před rozhodujícím soubojem vytáhne tradiční japonský meč a zaujme nezapomenutelnou pózu z filmu Versus… máte rádi MGS? Pak budete Twin Snakes milovat.

Grafika: 9/10
Zvuk: 10/10
Hudba: 10/10
Hratelnost: 10/10
Příběh a prezentace: 10/10

Metal Gear Solid pomalu ale jistě přerůstá v digitální konspiraci, jejíž sítě polapí každého hráče do osidel nepřekonatelné závislosti. Pokud máte rádi strhující, napínavé a hlubokomyslné akční příběhy a la Skála nebo Terminátor, potom je MGS přesně to pravé pro vás. Remake základního dílu série přitom nabízí takové zpracování (především z hlediska prezentace příběhu), že na něj nikdy nezapomenete. Doporučuje pět otaku z pěti.

Celkové hodnocení: 9/10