Narcosis: pravda se skrývá na dně (recenze)

10. května 2017
SDÍLET NA FACEBOOKU TWEETNOUT
Žánr survival hororů je v poslední době neskutečně oblíbeným a vedle velkých tříáčkových projektů se čas od času objeví i nějaký ten zajímavý indie projekt. Jedním z nich je podmořské dobrodružství Narcosis.

Za vývojem Narcosis stojí studio Honor Code a je třeba říci, že z počátečních trailerů a zpráv hra rozhodně ukrývala nemalý potenciál. Příběh odehrávající se na temném dně hlubokého oceánu, klaustrofobické a skličující pocity prožité v potápěčském obleku, bezmoc, neustálá nutnost sledovat stav kyslíku a k tomu všemu hrůzu nahánějící okolnosti celého příběhu. Přestože Honor Code jasně a pevně třímali veškeré trumfy již od počátku celého projektu, výsledek je více než rozporuplný.

Narcosis_ADS_2560x1440.png5-8-2017_10-07-18_AM.png5-8-2017_10-07-33_AM.png5-8-2017_10-07-39_AM.pngPrůchod podmořským světem bohužel není až tak zábavný, jak bychom očekávali.

Nuda na dně oceánu

Primárně je třeba se zastavit u skutečně nepovedené hratelnosti, která se omezuje pouze na neustálý a lineární průchod předem nadefinovaných cestiček podmořského světa, jeskyní či vědeckých komplexů. To by samo o sobě nemuselo býti až tak závažným proviněním, problémem je ovšem pojetí celého dobrodružství. Hra je totiž děsivá asi jako košík se štěňaty Jack Russel teriérů, což je u survival hororu nepřípustné a handicapuje výsledný produkt v každém směru. Jelikož se tedy v podmořské temnotě není vlastně čeho obávat, průchod už tak nudným prostředím se stává po krátké době opravdu ubíjejícím.

Nic nenapravuje ani občasný souboj s podmořskou chobotnicí či jinou tamější faunou. Tyto souboje totiž nejen že v žádném případě nenapomáhají tvořit kýženou atmosféru, ale jsou spíše otravnou součástí celku jako takového. Občasné předem jasně nascriptované lekačky tajemných postav v potápěčských oblecích vaše nervy sice párkrát pocuchají, nicméně jsou až trestuhodně předvídatelné.

 

Jedinou vaší starostí a příležitostní výzvou během průchodu hrou bude pouze sledování stavu kyslíku vašeho obleku, který je třeba neustále doplňovat.

 

Celá hratelnost se tedy bohužel omezuje pouze a výlučně na průchod nudným prostředím bez výraznější atmosféry a sbírání identifikačních karet utonulých kolegů týmu, které můžete následně pročítat v celkem přehledně a šikovně zpracovaném menu. Jedinou vaší starostí a příležitostní výzvou během průchodu hrou tak bude pouze sledování stavu kyslíku vašeho obleku, který je třeba neustále doplňovat. Velkou roli v tomto ohledu hraje především starý známý faktor stresu. Je-li hlavní hrdina pod stresem, zrychluje se jeho dýchání a tím stoupá i spotřeba kyslíku, který i za normálních okolností ubývá podezřele rychle. Varovný blikající nápis O2 se tak stane ještě více nenáviděnějším, než tomu mohlo být doposud při upomínkách za nezaplacené faktury.

narcosissafe-1490020650345_1280w.jpg5-8-2017_10-07-00_AM.png5-7-2017_10-48-23_PM.png5-8-2017_10-07-08_AM.pngStrachu ani tíživé atmosféry si příliš neužijete.

O2 jako nepřítel

Díky relativně rychlému úbytku kyslíku navíc budete jako hráči demotivování k jakémukoli prozkoumávání už tak chudého okolí a budete se soustředit na co nejpřímější průchod k cíli daného úkolu. Ty jsou často velice prosté a  točí se okolo cesty z bodu A do bodu B, nalezení čipové karty, otevření dveří či vypnutí bezpečnostního systému. Vaším jediným pomocníkem na této nudné cestě se stane jakýsi značně poddimenzovaný jet-pack, který se po pár vteřinách užívání oddělá, dále svítilna a světlice, které jsou rozesety po podmořském světě. Jediným skutečně světlým momentem je potom kompletování celého příběhu prostřednictvím sbírání již zmíněných ID karet utonulých kolegů z týmů a následné pročítání nejrůznějších informací. Velice zajímavě je potom dávkován příběh a smysl celého bloudění, který se rozvíjí během hraní prostřednictvím rozhovoru. 

Pozastavíme-li se u grafického zpracování, nelze pánům a dámám z Honor Code až tak co vyčítat. Všudypřítomná tma a pusto-prázdno v prostoru jim perfektně zahrálo do karet a tak je vše vlastně v normálu. Co se nápaditosti týče, najdeme několik příjemných pasáží, kdy se i zastavíte a porozhlédnete. Tímto momentem bude rozhodně prapodivná zastávka na rozkvetlé louce. Za příjemně mrazivé lze považovat i momenty, kdy uděláte přešlap a spadnete do černočerné tmy. Vlivem neúnosného tlaku dojde k efektnímu rozpraskání skla vašeho skafandru a následná smrt. Za pochvalu potom stojí ozvučení, které se alespoň v obrysech snaží utvářet neexistující hutnou atmosféru.

Narcosis_8.0.0.png5-7-2017_10-47-13_PM.png5-7-2017_10-47-23_PM.png5-7-2017_10-47-31_PM.png  I přes to všechno se dočkáte několika zajímavých a pohledných okamžiků.

Kdo si počká...

Celkově se tedy Narcosis prezentuje poměrně nudným a značně lineárním prostředím s ne zrovna ukázkovou hororovou atmosférou a s nudnou a naprosto nezáživnou hratelností, což je ve finále v naprostém kontrastu s tím, co jsme od hry očekávali. K velkým záporům nutno přičíst také zbytečně dlouhé načítání po smrti, popřípadě při přechodu mezi úrovněmi. V tomto ohledu se vracíme o několik let zpět, neboť se setkáme i s loadingy uprostřed cesty danou lokací. Prostě si vykračujete a najednou loading. No kde to jsme? Nahrávací obrazovka na vás navíc někdy zívá klidně minutu, což je vzhledem k obsahu nepřípustné. Naneštěstí hru provází také občasné nevyžádané pády a záseky. Jeden takový během recenzování přišel zrovna ve chvíli načítání po ne zrovna příjemné pasáži. Výsledkem tak bylo opětovné opakování.

Díky bohu se herní doba pohybuje okolo dvou až tří hodin hodin přímého postupu, což je jedinou spásou, která tak z nadějného projektu dělá jednovečerní nakyslou jednohubku, po které si odnesete nepříjemný zápach z úst. Jednohubku, ke které se již nikdy nevrátíte.

Toto podmořské dobrodružství je tedy v celkovém pohledu nepovedeným projektem, který postrádá klíčové atributy survival hororu. I přes základní premisy se bohužel nekoná očekávaný výsledek. Narcosis je silně nejistou hrou, která se zastavila na půl cesty mezi survival hororem a simulátorem chození po mořském dně bez většího smyslu.

compass1.jpg5-7-2017_10-47-31_PM.png5-7-2017_10-47-37_PM.png5-7-2017_10-47-06_PM.pngNarcosis by ve VR světě mohla dopadnout naprosto odlišně!!!

Abychom však pouze nečernili, zmiňme, že hra byla vyvíjena především pro VR, kde by hodnocení mohlo (a věříme, že ano) dopadnout naprosto odlišně. Narcosis je silně senzitivní hrou, která vše sází pouze na tísnivý pocit samoty a prázdnoty, který by ve VR světě pravděpodobně fungoval. Jde však pouze o domněnku, jež nic nemění na faktu, že klasická verze Narcosis je bohužel velkým zklamáním na jeden pronuděný večer. Jedinou omluvou pak může být vskutku lidová cena pohybující se okolo 20€. Potěšující může být také informace, že je pro hru připravována česká lokalizace. Datum jejího zveřejnění však není znám.

Hodnocení: 2 / 5

Klady

  • Solidní ozvučení
  • Do jisté míry originální nápad
  • Skládání příběhu 

Zápory

  • Nudná hratelnost
  • Nulová atmosféra
  • Dlouhé loadingy
  • Otravné doplňování kyslíku
  • Absence strachu

 

Diskuze (1) Další článek: Venku jsou první informace o novém Need for Speed, vyjde ještě letos

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,