Nejlepší RPG hry za rok 2012

Pokračujeme v našem zúčtování s herním rokem 2012. Tentokrát jsme se podívali na to, jaká vyšla nejlepší RPG.

To nám to utíká, další rok je za námi, takže je na čase se podívat, co nám v herním světě přinesl. Jako obvykle to tedy znamená, že vám v průběhu následujících dnů přineseme sérii tematických článků věnujících se těm nejlepším hrám roku 2012.

Stejně jako loni jsme se rozhodli nevybírat podle platforem, ale podle žánrů. Důvod je jasný – současným trendem je vydávání her na více platformách zároveň. Kritérium pro přidání hry do seznamu bylo prosté, jednoduše jsme vzali všechny tituly, které vyšly v průběhu roku 2012 a dostaly od nás na Doupěti hodnocení 8/10 a vyšší.

Po střílečkách z prvního pohledu a third person akcích se věnujeme RPG hrám. A přihodili jsme i dvě MMORPG.

Legend of Grimrock

Platforma: PC

Jednou z nejlepších her roku 2012 byl čistě retro zážitek jménem Legend of Grimrock, který chtěl připomenout dobu krokovacích dungeonů, jako byl Dungeon Master, Eye of the Beholder, Black Crypt a tak podobně. Spletité labyrinty, tajná tlačítka, pasti, hádanky…to vše a ještě daleko víc v Grimrocku najdete, navíc okořeněné podařenou grafikou.

Po dopadu na studené kameny starého vězení se totiž party hrdinů ujímáte přímo a je jen a jen na vás, jestli je dokážete provést všemi třinácti patry. Vaším hlavním úkolem v každém z nich je najít schody do dalšího patra a pokud možno prozkoumat i všechny jeho vedlejší odbočky a prohledat tajné skrýše – jen tam totiž naleznete tolik potřebné vybavení k tomu, abyste v dalších patrech a při tužších soubojích mohli přežít. Na papíře zní tento princip možná suše, ale ve skutečnosti jde o skvělou zábavu, která se hned tak neomrzí. [recenze]

Dragon’s Dogma

Platforma: X360 a PS3

V podobě Dragon’s Dogma si chtěli japonští Capcom střihnout takový svůj Skyrim a docela se jim to povedlo. Zasazením se jedná o klasické a poctivé fantasy RPG, ovšem tvůrci přidali i celou řádku vlastních zajímavých nápadů. Například můžete držet potvory a po těch větších dokonce i šplhat, povedený je i systém parťáků, které můžete posílat „na zkušenou“ k dalším hráčům. Na Dragon’s Dogma je i sympatické, že se s hráči moc nemaže.

K už zmíněnému Dark Souls se hra blíží i poměrně vysokou obtížností. Dragon’s Dogma vás nevede za ručičku, nechá vás volně prozkoumávat svět, ale zároveň vás tvrdě potrestá za to, když neopatrně vlezete někam, kde na to ještě nemáte. Hodně si tak rozmyslíte, než opustíte bezpečné cesty. Z počátku to může být občas frustrující, ale právě pocity trvalého nebezpečí mísícího se s radostí z odhalování nových míst fanoušci RPG her milují a tady se jim toho dostane měrou vrchovatou. [recenze]

Kingdoms of Amalur: Reckoning

Platforma: PC, X360, PS3

Ambiciózní akční RPG Kingdoms of Amalur: Reckoning mělo být takovým nácvikem na MMORPG a na rozloze hry je to znát. Tvůrci bohužel zkrachovali, takže z online hry nebude nic, nicméně i Reckoning rozhodně stojí za zahrání. Hlavními lákadly, kromě zmíněné rozlohy (možná až zbytečné – spousta questů je tak hodně generických), je akční soubojový systém, který trochu připomíná bojovky, a pestrobarevná komiksová grafika.

Celý svět je přitom tak trochu pohádkový, mimo lidí a gnómů narazíte na elfy ve dvou provedeních, nesmrtelné Fae ať už jako Tuatha, nebo příznivěji nakloněné letní a zimní varianty. Do toho samozřejmě potkáte desítky různých monster typickými koboldy, pavouky a trolly počínaje, přes srandovní brownies, až po magické brouky připomínající nishkaru. To vše je zasazeno do míst plných atmosféry, ať už se jedná o jasně barevné lesy, nebo potemnělé bažiny a opuštěné hrady. Při této pastvě pro oči však stále stíháte sledovat vše podstatné, co při hraní potřebujete. [recenze]

Mass Effect 3

Platforma: PC, X360, PS3

Poslední díl trilogie sci-fi akčních RPG vzbudil po vydání značnou kontroverzi kvůli ne zcela povedenému zakončení, které tvůrci museli rozšířit bezplatným DLC. Pokud však pomineme tohle, je Mass Effect 3 povedenou hrou. Má smysl pro humor i drama, spousta prvků byla opravena a vylepšena, atmosféra je skvělá a opět nechybí úžasný filmový pocit, solidní příběh a výborné dialogy.

Hrát hru s vědomím, že je poslední ve své sérii, je zvláštní pocit. Bioware si s ním hrají již od začátku třetího dílu Mass Effect, bezostyšně přitom drnkají na city a fanouškům série přinášejí jeden silný moment za druhým, to vše prokládané povedenou akcí. Samozřejmě, můžete si po dohrání stěžovat na konec, ale věděli jste to už od začátku. A hlavně, dostanete to, co si zasloužíte. [recenze]

Diablo III

Platforma: PC

Trvalo až bolestivě dlouho, než jsme se dočkali třetího dílu legendární série akčních RPG. Blizzard sice přinesl celou řádku razantních změn – pryč je klasický strom dovednostních bodů a chybí i možnost rozdělování bodíků do statistik, nicméně to hlavní tu zůstalo: neskutečně chytlavá hratelnost. Jistě, kvůli problémům se servery byl začátek hraní hodně bolestivý, nicméně ty následné desítky (a klidně i stovky) hodin strávených zábavným klikáním to bohatě vynahradily.

Jakmile se do děje zažerete, nebude vás už nic rušit. Žádné úvahy nad schováním si nějakých bodů do budoucna, nad ukládáním kamenů pro lepší předměty, nic takového. S výjimkou rozebrání věcí na součástky je snad každé rozhodnutí ve hře vratitelné a změnitelné. Chcete používat jiné dovednosti s odlišnými runami? Dobře, jen si to přehažte. A co pomocníci, mají přeci taky schopnosti - ano, vymazatelné. A kameny vložené do předmětů můžete za pár herních chechtáků zase dostat ven a použít jinde. Hra vás tak nenutí šetřit a uvažovat, i když to pořád umožňuje. [recenze]

Torchlight II

Platforma: PC

Pokud vám nevoní zásadní překopání hratelnosti v Diablu III a nedáte dopustit na legendární dvojku, tak zkuste Torchlight II. Diablovka za velmi příjemnou cenu je totiž klasice hodně podobná. Stromy dovedností, statistiky…to všechno tu je. Dokonce i příběh Diabla II tvůrci okopírovali. Torchlight II ovšem přináší i celou řádku příjemných nápadů, jako je třeba užitečný pet, sdílená bedna na vybavení a tak dále. Zásadní překážkou by pro některé mohla být výrazně stylizovaná cartoonová grafika, ale to už je jen na vkusu každého.

Torchlight II opravuje chyby svého předchůdce a přidává prvky, jejichž absence mu byly vytýkány. V první řadě si tak nekonečné masakrování zrůdiček a hon za lootem můžete užit i s pěti dalšími kamarády v multiplayeru (online i LAN). Vaše dobrodružství se nově odehrává i pod otevřeným nebem a nejen v podzemních kobkách (i na ty pochopitelně dojde). Prakticky všeho je víc: povolání (o jedno), typů mazlíčků (o hodně), NPC postav, rozličných potvor, lootu…i malých chytrých nápadů, jako je například možnost si nechat mazlíčkem nakoupit lektvary. [recenze]

Darksiders II

Platforma: PC, X360, PS3, Wii U

První Darksiders neprávem lehce zapadli, dvojka přišla na svět už jako očekávaný podzimní hit. A očekávání byla naplněna. Darksiders II lehce změnili styl a připomínají mix Prince of Persia a Diabla – kromě masakrování zástupů zrůd je tak důležité akrobatické překonávání překážek a sbíraní nového vybavení. Základní příběhová premisa, tedy že jste jedním ze Čtyř jezdců Apokalypsy, zůstala. Jen tentokrát hrajete za toho nezdravě vyhublého frajera s kosou.

V zásadě nic třeskutě originálního, nicméně tvůrcům se podařilo všechny zásadní prvky skloubit a vyladit tak, aby hra fungovala jako dobře namazaný stroj. Na smrt. Nebo na Smrť? Soubojový systém je příjemně akční a bohatý na různá komba. Pestrost ještě navyšuje volitelná sekundární zbraň (palice, sekery, čepele) a v RPG stylu i postupně odemykatelné nové dovednosti. Ty se dělí do dvou stromů, přičemž jeden vsází na útoky s kosami a druhý nabízí různé triky, jako vyvolání mrtvých, či hejna vran. [recenze]

Borderlands 2

Platforma: PC, X360, PS3

Bordelands vypadají na první pohled jako klasická FPS (zahalená do stylového cel-shade kabátku), ovšem v téhle sérii je přesná muška stejně důležitá jako plnění questů, sbírání zkušeností a levelování. Ve dvojce stavěli tvůrci na osvědčených základech a místo nějakých změn jen opravují a vylepšují – stromy dovedností jsou bohatší, prostředí pestřejší, grafika vyleštěnější a tak dále. Jako nádavkem dostanete štědrou porci humoru a jednoho z nejlepších záporáků všech dob.

Humor a postavy jsou nosnou plochou příběhové složky hry, tudíž pro správné vychutnání hry musíte být naladění na podobnou notu jako tvůrci. Což znamená mít v oblibě pop-kulturní narážky, cynické hlášky a internetová meme. Pokud vám myšlenka třináctileté holčičky se sukýnkou s králíčkem, která je zároveň největším expertem na výbušniny, přijde stupidní, možná raději ani Borderlands 2 nehrajte. V opačném případě se připravte, že budete mít na tváři pobavený škleb co chvíli. [recenze]

MMORPG

Guild Wars 2

Platforma: PC

První díl Guild Wars byl primárně PvP, ve dvojce tvůrci řádně zapracovali na PvE a snažili se prostě vytvořit MMORPG pro každého. Výborně se jim to podařilo. Guild Wars 2 nabízí rozlehlý svět se zajímavými rasami, zábavný akční soubojový systém, upravené a netradiční questování i masivní PvP bitvy. A co je nejlepší, nemusíte platit pravidelné měsíční poplatky.

Hned při tvorbě postavy si všimnete několika zajímavých faktů. Hlavně si nevybíráte žádné strany, nepočítejte se zápolením mezi různými frakcemi, navíc každá z pěti ras může zastávat libovolné z osmi povolání. Mimo úpravy vzhledu pak narazíte i na otázky z historie vaší postavy, které mají na další děj nezanedbatelný vliv. Celou hrou se totiž vinou příběhové úkoly, vždy pár na desítku úrovní, kdy v každé desítce je jejich výběr ovlivněn něčím jiným. [recenze]

The Secret World

Platforma: PC

Nové MMORPG od Funcomu na startu prodejně moc nezazářilo a došlo dokonce k tomu, že tvůrci před časem přestali vyžadovat měsíční poplatky. Je docela škoda, že The Secret World moc neuspěl, protože nabízí hodně originální online hru. Už samotné zasazení do světa tajných válek, kde tři rozdílné frakce bojují s mýtickými potvorami, je hodně netradiční a lákavé. Přidejte si slušný soubojový systém, nápadité „puzzle“ questy a máte povedené MMORPG.

Originalita se otiskla i do vývoje postavy - zapomeňte na nějaká povolání a omezení z nich plynoucí - jste prostě člověk ovládající svoji Anima formu, která je schopná pobrat s výcvikem všechno. Stačí si vybrat dvě ohniska (obecně zbraně) která najednou používáte, sadu sedmi aktivních a stejného počtu pasivních dovedností z více než pěti stovek dovedností. Když už vás třeba boj s pařáty přestane bavit, můžete investovat body jinam a střílet třeba brokovnicí, nebo využívat některou z magií. [recenze]

Diskuze (5) Další článek: Diablo III se Team Deathmatch módu jen tak nedočká

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,