Pamatujete si, jak vlastně současná generace konzolí začínala v dílnách Sony? Přes co se tvůrci museli dostat? Pojďte si s námi zavzpomínat na dlouhý život konzole PS3.
Pátek 15. listopadu 2013, to je datum, kdy si mohli první nadšenci odnést z obchodů novou generaci Playstationu s pořadovým číslem 4. Sám to s touto značkou dokonalých zabijáků času táhnu již od jejich začátků a na PS4 v dohledné době také dojde. Než na ní ale přijde řada, je vhodná příležitost trochu si zrekapitulovat všechno důležité, co během let Playstation 3 přinesla. Nebylo vždy vše bez problémů, některé události byly dost překvapivé a leckdy to bylo dokonce napínavé.
Start Playstation 3 - 4D sliby
Po masivním úspěchu Playstation 2 přichází na konci roku 2006 následovník jménem Playstation 3. Očekávání byla obrovská. Rok před tím Sony na konferenci E3 slibovalo revoluci na poli videoherní zábavy s grafickým skokem na úrovni animovaných filmů. Ještě dnes mám v živé paměti, jak mi spadla brada při sledování destrukce a stříkajícího bahna v představovačce Motorstormu, abych pak jen nevěřícně sledoval představení pokračování Killzone, které na tehdejší dobu vypadalo jako z jiného světa.
Pravdou samozřejmě bylo, že z jiného světa opravdu pocházela. Nejednalo se totiž o záběry ze hry jedoucí na reálném hardwaru, ale o CGI, které mělo pouze představit potenciál nové konzole. O čemž se v Sony jaksi pozapomněli zmínit a sami si tím docela zavařili. První generace her na novou konzoli totiž nevypadala ani zdaleka tak impozantně.
I přes nesmyslně vyhrocené očekávání na tom nová mašina ale nebyla až tak špatně. Právě naopak. Masivní kus lesklé elektroniky vypadal luxusně a svou výbavou předčil cokoliv, co bylo tehdy na trhu k dispozici. 4 USB porty, široká podpora multimédií, Wi-Fi, Bluetooth určené pro příslušenství, čtečky paměťových karet, zpětná kompatibilita s PS2 i PS1 hrami a především...Blu-ray mechanika.
Pravda, ta taky byla terčem kritiky a pravděpodobně i důvodem, proč byla cena PS3 tak vysoká (599$), na druhou stranu šlo ve své době o nejlevnější Blu-ray přehrávač. V útrobách tepalo srdce v podobě sedmijádrového CPU s názvem CELL. Ten měl přebírat velkou část výpočetních operací, které by za normálních okolností zpracovávala grafická karta. Tato neskutečně fikaná architektura měla ale dva zásadní protipóly. Jakmile herní vývojáři dokázali rozklíčovat výhody tohoto systémů, mohli vizuálem svých her oslňovat i roky po releasu PS3.
Bohužel zdroje a vůli věnovat se ze začátku více průzkumu hardwaru, něž vývoji her samotných, měly vesměs jen first party studia Sony. Tím druhým protipólem byli herní vývojáři třetích stran (EA,Ubisoft, Activision a spol.), kteří dá se říct až do konce životního cyklu trojky nerozlouskli její technické možnosti a hry vyvinuté v jejich režii byly obzvláště ze začátku druhořadé porty z jiných platforem.
PSN - nový svět
Abychom si mohli více přiblížit nové online možnosti na PS3, je nutné zabrousit hlouběji do minulosti a připomenout si, jak vypadalo spojení internetu a Playstationu o generaci dříve. I když jste možná doma Playstation 2 měli, pravděpodobně jste patřili k většině, která o online možnostech konzole neměla ani potuchy. Ono připojit dvojku k netu nebyla právě jednoduchá procedura.
Chtělo to koupit externí adaptér, sehnat registrační CD, které nebylo součástí balení a projít si velmi krkolomným procesem registrace, vyžadující zaslání kódů poštou a změny adresy na jednu z podporovaných zemí. A pak tady také byly demoverze her, které jste mohli sehnat pořád jen na placce. To znamenalo pravidelně jednou za měsíc navštěvovat novinový stánek s dvoustovkou v ruce, tak jako jsem to dělával já, když jsem se pokaždé těšil na nové číslo oficiálního Playstation magazínu.
Všechny tyto krásně nepraktické záležitosti s příchodem PS3 odpadly. Po vzoru Xboxu totiž Sony hráčům nabídlo unifikované online prostředí, které bez větších překážek a zdarma umožnilo vše, co dnes po připojení k internetu automaticky vyžadujeme. To zahrnovalo jak online hraní, tak chatování (text, hlas, video) a stahování demoverzí her, samozřejmě také zadarmo. Což mimo jiné přispělo i ke konci oficiálních Playstation magazínů nejen v ČR.
Přešlapy, nedodělky a faily
Nebylo ale vše kolem PS3 jen sluníčkové. Spousta funkcí, které konzole měla, musely být laděny k použitelnosti v průběhu nekonečných zástupů aktualizací firmwaru (dodnes cca v počtu 70x). V mnoha případech nebyl pláč herní komunity vyslyšen vůbec. Musím vzpomenout na legendární "cross game voice chat" neboli hlasový chat nezávislý na hře, který by umožňoval hráčům komunikaci, ať už se nachází kdekoliv v prostředí. Hlavní konkurent Xbox360 to uměl dlouhá léta. PS3 se toho nedočkala nikdy.
Dalším z drobných nedostatků byl samotný ovladač konzole. Původní odvážný koncept stříbrného bumerangu ve finální podobě vystřídal tvarem tradiční playstationový ovladač - bezdrátový a aby se zdůraznily možnosti pohybového ovládání, dostal název Sixaxis. Nářky hráčů nad absencí oblíbené funkce - vibrací ovladače, Sony odbylo kecy o lpění na minulosti a opětovným protěžováním pohybových funkcí.
Faktem ovšem bylo, že za celou záležitostí stál soudní spor se společností Immersion o patenty vibračních motorů uvnitř ovladače. Jakmile byl soudní spor urovnán dohodou, Sony slavnostně vydalo ovladač Dualshock 3 a Sixaxis putoval do křemíkového nebe.
Když už jsme u failů, nemůžu nezmínit ten nejzásadnější - smrt hardwaru. Po vzoru svého nechvalně proslulého kolegy s "rudým okem smrti" dostala nejběžnější porucha PS3 název YLOD (yellow light of dead). Kritická porucha chlazení procesoru způsobená nekvalitním nánosem chladící pasty mezi procesorem a chladiče. Tato výrobní vada potěšila majitele PS3 obvykle v druhém až třetím roce od koupě. Odhadovaná poruchovost dosahuje přibližně 10% všech PS3. Dal bych ale ruku do ohně za to, že toto procento reálně muselo být ještě vyšší. Moje čtyři reklamace PStrojky o něčem svědčí (všechny se u mě měly jako v bavlnce).
The Games
Jestli něco charakterizuje herní platformu a tvoří hřejivé vzpomínky hráčů, pak to není nic jiného než hry. Na začátku tady byly launch tituly, mezi kterými vynikal Resistance: Fall of Man a akčně arkádové a notně zablácené (byť né jako v koncept demu) závody Motorstorm. FPS Resistance mělo na triku studio Insomniac Games, které si udělalo dobré jméno značkami Spyro a Ratchet & Clank. Nejednalo se sice o nic světoborného, ale solidní mix druhé světové a mimozemské invaze byl zábavný a v kombinaci s fetišem Insomniaků na ulítlé zbraně znamenal vůbec první must buy hru pro PS3.
Série se postupně nafoukla až do třetího dílu, Insomniac bohužel vyčerpal svůj tvůrčí potenciál a dal se směrem k multiplatformním titulům pod záštitou vydavatele EA...A pak tady bylo ještě Genji: Days of the Blade a jeho Giant Enemy Crab. Co se dělo následovně je již živá historie. Nebudu se samozřejmě pouštět do hodnocení všeho, co na PS3 vyšlo, ale několik hlavních vrcholů i pádů zmínit musím.
Nejhladší FPS: Call of Duty 4: Modern Warfare - v případě Call of Duty není co řešit. Čtvrtým dílem si ustanovil Activision krále multiplyerových stříleček a je tomu tak do dnešního dne. Můžete o tom diskutovat, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím můžete dělat. Ve čtyřce prostě vše zapadlo do svých míst. Jednoduché na naučení, těžké na ovládnutí. Tak by se asi dalo popsat CoD4 nejlépe. A milióny hráčů po celém světě (spousta hraje dodnes) by to mohli odkývat.
Kreativní nebe: Little Big Planet - Aneb kreativní nebe. Skutečně originální plošinovka s postavami hadrových panáčků byla jen lehká zástěrka hlavní náplně hry. Tou byla neskutečná volnost v tvorbě levelů samotnými hráči, kteří se neomezili jen na prosté kopírování level designu autorů, ale pod jejich rukami vznikaly úplně jiné žánry, jako například střílečky, hudební videoklipy, závody, zábavní parky atd. Ve smyslu inovací se jedná pravděpodobně o nejzásadnější hru, která pro PS3 vznikla.
První propadák: Haze - tuto futuristickou FPS si dnes vybaví jen málo kdo. Pravděpodobně se jednalo o oběť vlastního hypu, nicméně dílo tvůrců milované série Timesplitters dopadlo tragicky jak v recenzích, tak u hráčů. Nadějné herní studio Free Radical Design tak upadlo do nelibosti u velkých vydavatelů a před pracovní počítače zasedli opět až poté, co je "ve výprodeji" koupilo studio Crytek.
Ty jediné závody: Gran Turismo 5 - Každá generace Playstationu má svoje Gran Turismo. Bezkonkurenčně nejvýdělečnější značka v Sony portfoliu si vybudovala respekt nejen u hráčů, ale i v reálném životě v prostředí automobilových závodů (mj GT Academy). GT5 přineslo navíc mimo technických kvalit i online závody, které zvýšily znovuhratelnost do závratných výšin. Ostatně o kvalitách GT5 svědčí třeba i to, že si jí vybralo několik automobilových značek pro premiéry nových vozů (např. Honda NSX, Toyota GT86).
Novodobý Indy: Uncharted: Drake's Fortune - Jestli měla mít PS3 nějakého maskota, pak se jím stal bezpochyby Nathan Drake. Žádná jiná herní postava nebyla natolik živoucí hajzlík s dobrým srdcem, který nešel pro ránu daleko a dobrodružství se mu lepilo na paty víc než restartované Laře Croft. Je jedno, po kterém ze tří dílů pro PS3 sáhnete. Pokaždé se bude jednat o strhující dobrodružství v jakostní grafice, s tou nejlepší hudbou a sympatickými postavami. A co je nejlepší...Drakeova legenda jen tak neutichne. Nové dobrodružství se již chystá pro Playstation 4.
Už film nebo ještě hra: Heavy Rain – Často slyšíme, že něco smazává hranici mezi filmem a hrou. Heavy Rain tuto hranici pravděpodobně překročil. Více než na herní zážitek totiž sázel na příběh a filmové zpracování, které atmosférou připomínalo ze všeho nejvíc filmy jako Sedm nebo Zodiak. Veškerá herní interakce se ale smrskla na sled quick time eventů. Ovšem jako celek se jednalo o napínavý zážitek na úrovni těch nejlepších thrillerů.
Zábavný herní očistec: Demon's Souls - Rodinky s dětmi a důchodce nechme stranou. Ti praví hardcore hráči a hráčky, kteří mají nahrány stovky hodin, jsou motorem každé pořádné herní konzole. Dát takto kovaným lidem nějakou novou výzvu je rok od roku obtížnější. Demon's Souls to dokázal. Dokázal to tak důkladně, že otestoval i ty nejschopnější. Temné hardcore RPG, které tvrdě trestalo každou chybu, byla jednou z největších herních výzev, na jaké jste mohli v průběhu třetí generace Playstationu narazit. Kdo Demon's Souls pokořil, může se nazývat pravým hráčem (včetně jeho následovníka Dark Souls).
Vážná konkurence CoD: Battlefield 3 - Je jasné, že masivní prodeje Call of Duty nedávají hlavounům z EA spát. Pokusy se značkou Medal of Honor nepadly právě na úrodnou půdu, a proto se vsadila velká produkční síla EA na značku Battlefield. Po odrazovém můstku v podobě Bad Company dorazilo na konzole regulérní pokračování, které hráčům nabídlo otevřené bojiště se vším všudy. Zatímco Call of Duty je každým dílem jen lehkým remixem dílů minulých, Battlefield 3 přinesl svěží vzduch na poli multiplayerových akcí a EA mělo v kapse nejen solidní konkurenci Call of Duty, ale i vlastního technologického lídra - studio DICE.
Konečně dopadl…a dopadl tvrdě: Duke Nukem Forever - Doslova legenda, která svou strastiplnou cestu započala před dlouhými čtrnácti lety, aby pak DNF dorazil na pulty obchodů v podobě, která jen podtrhla tragikomedii celé historie této hry. Přestože Duke neztratil nic ze svého smyslu pro humor, co se náplně hry týkalo, jednalo se o nudně průměrnou FPS v podprůměrné grafice. Nejzajímavější vlastností hry tak zůstává to, že po těch letech (v režii Gearbox Software) skutečně vyšla.
Krutá řež: God of War 3 - Věčně špatně naladěný Kratos si svůj debut odbyl již na PS2, kde vykrystalizoval v jednu z nejzásadnějších značek v portfoliu Sony. Proto se napjatě očekávalo, jak si povede při přechodu na silnější hardware. Vše dopadlo nad očekávání dobře. Kratos tedy znovu tnul do živého, i když vše živé kolem něj vlastně mělo jen krátkého trvání. Celá série si třetím dílem upevnila pozici hack and slash akcí a nastavila neskutečné měřítko co do působivosti scén, tak i neskrývané brutality. Helios a spol. by mohli vyprávět...kdyby byli naživu.
Licence k ničemu: Aliens: Colonial Marines - Hra s bohatou a velmi pohnutou minulostí. První oznámení Aliens: CM totiž proběhlo již v roce 2001, tedy před krásnými dvanácti lety. A vypadalo to velmi nadějně. Stylová FPS vycházející z atmosféry Cameronova filmu s partou ostrých mariňáků proti hordám Vetřelců. Herní vydavatel Fox Interactive plánoval vydání na PS2 a dle prvních screenů se bylo na co těšit. Bohužel vývoj nešel právě hladce a hra byla před vydáním zrušena. V roce 2006 koupila Sega práva na značku Aliens a dva roky na to oznámila společně se studiem Gearbox Software přípravy hry Aliens: Colonial Marines pro konzole PS3, Xbox 360 a PC.
Záměr byl hru ještě více přiblížit filmu Aliens a udělat z ní vlastně takové oficiální pokračování. Ani tentokrát neprobíhalo při vývoji vše hladce a na pulty obchodů dorazila hra v roce 2013. Všechny tyto strasti se na finální podobě Aliens: CM podepsaly opravdu zásadně. Odbytá technická stránka, bugy a plytká herní náplň otrávila všechny hráče, kteří doufali v solidní zážitek. Aliens: Colonial Mariens tak bylo pouze zbytečným plýtváním známé značky a druhým zásadním přešlapem studia Gearbox Software.
Velký závěr: The Last of Us - Každá generace by měla končit velkým třeskem. PS3 samozřejmě bude ještě nějaký ten rok existovat vedle svého mladšího sourozence, ale poslední z herních vrcholů má již za sebou. Byla jím hra The Last of Us od studia Naughty Dog. Osobně jí považuji zároveň i za vrchol videoherní produkce. Tvůrci se nebáli hodit za hlavu některá letitá videoherní tabu a přišli s po všech stránkách dospělým zážitkem. Můžeme jen doufat, že si z toho vezmou příklad i ostatní tvůrci.
Velký výpadek
Jakmile vidíte vrchní představitele jedné z největších společností na světě v hlubokém předklonu, je jasné, že je něco špatně. 20. dubna 2011 Sony kompletně vypíná všechny své online služby včetně PSN.
Po dlouhých třech dnech zveřejní, že došlo k vnějšímu narušení bezpečnosti jejich služeb a mohlo dojít k odcizení osobních informací všech 77 miliónů uživatelů. Tomu se říká průser jak Brno. Na tiskové konferenci se tak Kaz Hirai s kolegy omluvili v duchu japonských tradic a byl zveřejněn Welcome Back program (PS+ a hry zdarma), prostřednictvím kterého Sony hráčům kompenzovala případné nepříjemnosti. Celá krize byla zvládnutá až překvapivě hladce a akcie společnosti letěly vzhůru.
Hardwarové revize
Životní cyklus konzolí se obvykle pohybuje mezi pět až deseti lety a během této doby dochází nejen k technologickému pokroku, ale i ke snižování nákladů v závislosti na optimalizaci výroby. V praxi to znamená, že i všechny Playstationy prošly revizí…PS3 dokonce dvěma. První zásadní změna hardwaru PS3 přišla v roce 2009.
Slim model definitivně upustil od zpětné kompatibility s PS2, utnula se i podpora Linuxu a vzhled konzole už nepřipomínal masivní monolit luxusní elektroniky. Slimka byla menší, tišší, až nenápadná konzole, která sebou samozřejmě přinesla to nejdůležitější, a to nízkou cenu. Druhou zásadní změnou byla v roce 2012 verze Super Slim, která smrskla rozměry konzole ještě více, cena spadla na minimum a objevila se mechanicky otevíratelná Blu-ray mechanika, která působí velmi laciným dojmem.
Závěrem
Ať už to bylo díky silné konkurenci, nebo některým vlastním otravným přešlapům, Playstation 3 nedokázala navázat na gigantické úspěchy svého předchůdce, přestože s 80 milióny prodaných kusů (k dnešnímu dni) se může zařadit k nejprodávanějším herním konzolím v historii. Jednoznačným kladem ale byl velkorysý přístup Sony k budování a podpoře vlastních herních studií, díky čemuž vzniklo nepřeberné množství inovativních a technicky špičkových her napříč všemi žánry.
V současné době, na prahu nové generace Playstationu to vypadá, že se z většiny chyb Sony poučilo. Především s PS4 zjednodušili architekturu tak, aby vývoj her nepředstavoval pro programátory jen konstantní škrábání na hlavě. Velké téma kolem PS4 bude tentokrát i bohaté a uživatelsky příjemné online prostředí včetně sociálních sítí. A co je nejdůležitější, jak se zdá to hlavní slovo mají především hráči, kterým se jde otevřeně na ruku…a tím nemyslím jen slavnou otočku Microsoftu o 180 stupňů, potom co byl otevřeně konfrontován lehce ironickou Sony kampaní. Máme se na co těšit.
