Jak bylo na druhém díle herní akce věnované FPS akcím? Přednáška o hrách už dávno neznamená nerdfest.
Uvolněná atmosféra kina Bio Oko na pražském Smíchově spolu s obsazenými lehátky v předních řadách napovídala, že se diváci můžou těšit na výborně zpracované téma pro všechny kategorie diváků. FPS akce, nebo chcete-li střílečky, jsou už dlouhou dobu nejpopulárnějším herním žánrem, tak proč by nešlo zaujmout celou hráčskou i nehráčskou obec najednou? Převládající dívčí smích odměňující nejednu vtipnou poznámku z přednášek to jen potvrdil.
Ten, jenž měl web o střílečkách dřív, než existoval internet
Celkem na diváky čekaly 3 bloky. V tom prvním se dostal ke slovu bývalý šéfredaktor Score Honza Modrák, aby promluvil o historii stříleček, které ovlivnily několik generací hráčů a především pak jeho vlastní herní apetit.
Žádná záře reflektorů, v novodobých přednáškových dějinách se speakeři osvětlují vlastnoručně tlumeným světem iPadu coby ovladačem slajdů a poznámkami v jednom
Počínaje Wolfensteinem 3D, přes Doom, Goldeneye 007, Duke Nukem 3D, Half-Life, Quake a třeba Halo až po poslední díl Call of Duty je to dlouhá štreka. Honza ukázal, že každý titul v této řadě má své místo a především čím se zasloužil v budování FPS žánru.
Wolfensteinu 3D se nedá upřít jeho základní kámen do podoby dnešních stříleček, Doom poukázal na sílu multiplayeru, Goldeneye 007 jako první přineslo podporu myši, Duke Nukem 3D osvěžil herní prostředí, Half-Life přišel s příběhem, v Call of Duty 2 se poprvé objevilo mnohými zatracované samoléčení a tak dále a tak dále. Všechno toto byste se mohli dočíst na Wikipedii, čím ale Bludr vyšperkoval svůj nepsaný post největšího znalce široko daleko a vytáhl informační hodnotu vysoko nad rámec přednášky, byly zajímavosti okolo.
Honzův nadhled připomněl, že vývoj stříleček sahá mnohem dál, než si mnozí pamatují a pokud vám připadá, že tento žánr stojí na místě, stačí si uvědomit celou časovou osu. Dnešní stav je jen její malý dílek a právoplatná součást herní evoluce. Svůj výstup zakončil pozitivně s nadějemi pomrkávajícími po nezávislé scéně, která by se podle něj v nejbližších letech mohla ozvat s nějakým ambicióznějším projektem a rozvířit stojaté herní principy. Nechme se překvapit.
Kam kráčí pravnuk Operace Flashpoint
Jako další si pozornost diváků přitáhlo exkluzivní video z připravované ArmA 3 od domácích Bohemia Interactive. Nepadnul zde sice ani jeden výstřel, ale zato nemohla nikomu uniknout péče grafiků o každý kousek herního ostrova Limnos s rozlohou přes 400km2. Prakticky všechno ostatní ze hry už bylo jednou lépe zpracované v technologických videích vydaných pár měsíců zpátky, ale až tady naplno vyniknul smysl pro detail.
Na to už navázal designér Martin Vaňo pod palbou otázek z úst organizátorů akce. Přiblížil, jak vypadá vývoj áčkové hry v českých podmínkách a jaká ta ArmA 3 vlastně bude. Na úvod zazněla asi hlavní myšlenka o hře, ArmA 3 bude přístupnější širšímu publiku. Jak už je ale u série zvykem, všechny zjednodušovací prvky si musely najít cestičku do hry lemovanou ve striktně realistických mezích, takže ani tentokrát se po dobře mířené kulce nezvednete a ani tentokrát vás nepovede za ruku šipka k cíli. Ale co čekat můžete, jsou vyztužené vesty, díky kterým jeden a možná i dva zásahy vydržíte, větší důraz na medika na bojišti nebo novou lehce futuristickou techniku a vybavení.
Hra se bude odehrávat v blízké budoucnosti uvnitř válečného konfliktu na ostrově Limnos. Ten na mapě skutečně najdete v subtropickém podnebném pásu vedle Řecka a vývojáři si na něj udělali týdenní dovolenou, kde zjistili všechno, co jim satelitní mapa neřekla. Takže kromě vymodelovaných kopců, měst a cest mezi nimi tu se stejnou přesností najdete taky veškerou vegetaci, barvy během dne i všudypřítomné plastové židle. Zasazení konfliktu ve hře se vedení ostrova Limnos pranic nelíbí, ale jejich argument, že jde o mírumilovné místo, si trošku nesedí s vojenskou základnou ve středu ostrova. Navíc cestovní ruch je cestovní ruch.
FPS v kině
Poslední část si vzal na starost filmový kritik Zdeněk Blaha a zaměřil se na vliv filmů na hry a her na film. Když se řekne pohled z první osoby ve filmu neboli subjektivní kamera, modernímu divákovi se často vybaví Blair Witch z roku 1999, ale historie sahá mnohem dál. Zdeněk pustil ukázku z jednoho z prvních filmů tohoto druhu Žena v jezeře (z roku 1947), kde byl krásně vidět jeden rušící prvek. Zatímco ve FPS hrách je pohled postav do očí hrdiny normální, v kině tento jev příliš žádoucí není, protože diváka vytrhává z filmu.
Největší prostor byl věnovaný Cloverfieldu z roku 2008, který prvek první osoby využil příkladně. Díky šikovným pohybům kamery tu nebyly statické scény postav mluvících na kameru a dobře využitý střih přes vypínání kamery dokázal zhustit události jedné noci do dvouhodinového filmu.
V příštím díle Press Start vol. 3 se můžou diváci těšit na zahraničního speakera
Přímo se nabízelo srovnání děje s některou z her, kterou tu představoval Half-Life. Nakonec v oblasti klišé si herní a filmoví fanoušci nemají moc co vyčítat, každá druhá dřevěná bedna je přece plná nábojů a právního zástupce taky nikdy nedostanete, není čas. Přednášku ukončil sbírkou ukázek z filmů, kde se subjektivní kamera objevila také.
Program se protáhl přibližně o půl hodiny oproti předpokládané délce ohraničené časy 21 a 23 hodin, ale to nikomu ze zúčastněných jistě vadit nemuselo. Ještě přetlumočím spoiler na konci, a to, že v příštím díle Press Start vol. 3 se můžou diváci těšit na zahraničního speakera. Téma zatím zůstává neznámé. Tipuje někdo jiný žánr než RPG? Strategie? Nebo to budou simulátory ponorek?
