První dojmy: Lair – PS3 zatíná drápky

Objednejte si na shop.doupe.cz
Lair PS3: 1699 Kč

Platforma: PS3
Typ hry: akční simulátor bojovníka na drakovi
Výrobce: Factor 5 (http://www.factor5.com/)
Vydavatel: SCEE (http://www.scee.com/)
Homepage: http://www.us.playstation.com/lair
Datum vydání: 26. září 2007

S Playstation 3 máme velmi blízký vztah. Ono když vám něco stojí na stole, nějakým způsobem si na to zvyknete. Zatím zde ale chyběl titul, který by mě donutil za bílého dne nechat kouzelně celou PS3 zmizet ze středu redakce a nechat ji materializovat se v mém obýváku, abych si hraní vychutnal v naprostém klidu. Preview verzi Lair se to povedlo a moc rád vám teď prozradím proč.

  
Noční průlet úzkým kaňonem obklopeným nepřáteli * To jste vy, zvykněte si * Působivá architektura jako kulisa k nebeskému vraždění

Tutorial mě nenechal na pochybách v ohledu k náplni hry a ovládání. První pokyn „naskoč na draka“ napověděl, že sedlo mnohatunové bestie bude alfou omegou celého Lair (no dobře, to není zrovna převratná novinka, berte to tedy jako malé opakování do začátku), druhý pokyn „nakloň Sixaxis (TM), abys letěl nahoru“ vysvětlil, proč je Lair PS3-only titulem. Sám producent Dan Maher k tomu říká: „Dali jsme si velkou práci s testováním ovládání, aby bylo prostě dobré.“ Drak se prostě tlačítky neřídí, tečka.

Trailer z letošní E3

Po chvilce hraní zjistíte, že stěžovat si na ovládání draka je poslední věc, kterou byste v souvislosti s Lair chtěli dělat. Naklánění Sixaxis je zcela přirozené a s překvapivou lehkostí vám přejde do rukou. Co víc, netrvá dlouho, abyste ohromovali okolí manévry jako je výpad nebo efektní otočka o 180 stupňů. Výhodou rovněž je, že když pohyb ovládáte manipulací s ovladačem, můžete snadno mačkat veškerá ostatní tlačítka a v klidu tak zaměřovat a ničit nepřátele během dech beroucích akrobatických manévrů s drakem.

Tohle je temná fantasy, ne trénink Thunderbirds

Po prvním protažení křídel je potřeba na chvíli usednout na zem, přeci jen v Lair jde opravdu o něco jiného, než připravit se na přijímačky k elitní skupině leteckých akrobatů. Seznamujete se s vulkanickým světem obývaným dvěma skupinami lidí­ – vznešenými Asyliany a úskočnými Mokaii – a svým alter-egem, členem asylianských dračích jezdců, Rohnem.

  
Protáhnout se kolem kuželů světla může být nelehké * Už tam budeme… * Efektní obrat a hurá zpět do boje!

Asyliané plánují napadení svých nepřátel, ovšem Mokaiové je během nudného proslovu překvapí nenadálým a zdrcujícím útokem. Není čas na dlouhé otálení: Do sedel! Sotva jste pochopili základy ovládání a už se vznášíte nad ohromnou asylianskou metropolí, na kterou z moře mocnými katapulty útočí mokaiské lodě. Dokud je ohnivým dechem svého draka nerozmetáte na kusy!

Jenže to už se od hor blíží letka ledových draků a nad hořícím městem se rozpoutá letecká bitva, jakou by Top Gun s Železným orlem dohromady mohly závidět. Vzduchem sviští vaše firebally a nepřátelské ledové střely, draci se trhají na cucky, poražení pomalu padají k zemi, vítězové se vrhají do dalšího souboje, jenž může být i jejich poslední. Netrvá dlouho a je dobojováno, nepřítel se prozatím stáhl, nicméně je jasné, že tohle byl jen začátek.

Příběh z ptačí… ehm, dračí perspektivy

Pomalu se začíná roztáčet kolo příběhu, který nabídne nejeden překvapivý zvrat. S dovolením si ale doposud odhalená překvapení nechám pro sebe, jedná se o výrazné momenty a bylo by barbarstvím je zničit dřív, než si hru vůbec budete moct sami zahrát. Místo toho si podrobněji představme jednu z misí, která podle všeho přesně ilustruje podobu a charakter hry.

  
Napadení vašeho města za soumraku * Monumentálních staveb si užijete hodně * Je jedno, zda jste na nebi nebo na zemi – pořád jste smrtelně nebezpeční

Cíl mise je snadný: nepozorovaně se připlížit do srdce mokaiského území a tam zničit zbrojnici. To je první a poslední věc na celém úkolu, která je tak přímočará. Sice se do jámy lvové vydáváte pod rouškou noci, nicméně Mokaiové se připravili dobře a podél kaňonů rozestavěli strážní věže vybavené fantasy variací na obrovské reflektory, kterými prohledávají okolí, aby případné narušitele vymazali z oblohy mocnými parními děly.

Parádně působí, že přestože cíl vašeho snažení je pevný a jasný, cesta k němu je do značné míry ponechána na vás. Samfisherovcům nebude nikdo bránit v tichém kličkování mezi světly (dokonce se k tomu parádně využije schopnost draků vznášet se na místě nebo naopak prudce vyrazit kupředu), Dukenukemovci zase klidně mohou postupně odpalovat strážní věže a v nastalé temnotě i nebezpečná děla. A jestli máte na levém malíčku vytetované logo Need for Speed, můžete prostě celou soustavu kaňonů zkusit proletět naddrakovskou rychlostí – nicméně stačí jen jeden omyl, abyste ze sebe udělali efektní skalní malbu.

Drak s palubním zaměřovacím systémem (TM)

Nakonec se ale boji nevyhnete, i kdybyste si to přáli k Vánocům, Velikonocům a dni dětí současně. Dračí dogfighty zpočátku připomínají starou dobrou a jednoduchou akci Drakan, ovšem plivání ohnivých koulí je jen malým předkrmem před tím, čeho se dočkáte později. Právě ve víru bitvy nejvíc oceníte navržené ovládání, díky němuž budete mávat ovladačem všude kolem a při tom snadno volit typ útoku či vymačkávat mocná komba.

Nejprve se ale budete muset na obloze zorientovat, což nemusí být tak snadné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Obvykle nebudete v boji sami a rozeznat mezi desítkami draků přátele a nepřátele občas připomíná ruskou ruletu. Naštěstí máte k dispozici speciální černobílý pohled z dračích očí, ve kterém jsou protivníci červení jako trenýrky, jaké jsme mívali na tělocvik. Nebo si prostě ty šmejdy zaměříte a kolečkem z nich uděláte ohnivý balonek.

Parádní animace s efektním soubojem v oblacích

Plivání ohně ale umí kde kdo, proto jádrem souboje bude poněkud kontaktnější způsob boje. Čtverečkem nalétnete na soupeře a kvedláním Sixaxis ze strany na stranu jej budete škubat drápy, mlátit svou zbraní či rovnou přeskočíte za pomoci speciálního zařízení na hřbet cizího draka a vše vyřídíte pěkně zblízka. Musím říct, že souboje v Lair vypadají pekelně dobře.

Třicet za sekundu – skoro

Co ale nutně nemusí vypadat pekelně dobře, je Lair samotný. Většina obrázků ze hry je krásná, animace vypadají úžasně a skutečně i hra se vám nepochybně bude líbit – jenže je tu jedno ale. Zatímco design lokací je parádním dílem, samotné zpracování vezme dech jen na letmý první pohled a některým možná ani to ne. Grafika je nepochopitelně rozporuplná a problematická, jako by byla udělána jen napůl. Vzhledem k tomu, že jsem hrál preview verzi, doufám, že ve finále se ještě lecos změní, ale mám trochu strach.

  
Vaše město je potřeba bránit! * Všimněte si mizerné kvality staveb vlevo * Obloha je plná nebezpečí, ale teprve v tu chvíli se cítíte dobře

Totiž první věcí, které si všimnete, je plynulost hry. Cílem bylo 30 fps, což není zcela super, ale daří-li se framerate udržet, pro plynulé hraní je to dostačující. Jenže ono se to zjevně držet nedaří, místy zazlobí vertikální synchronizace obrazu a celkově je na hře vidět, že vývojáři se s optimalizací her na PS3 stále nezvládli srovnat.

Nejvíc ze všeho ovšem překvapila „nedodělanost“ grafiky na mnoha místech – textury jsou často rozmazané, jednoduché a na vcelku odfláknutých modelech. Těchto ošklivostí si obvykle ve víru boje nevšimnete, případně se vaše oči nechají svést na propracované části herního světa; ale také se může stát, že začnete „nedodělky“ vyhledávat a potom je celý next-gen zážitek ten tam.

Nicméně na definitivní soudy je ještě brzy, ačkoliv datum vydání klepe na obrazovku. Navíc na grafice celá hra nestojí, i když na nových konzolích jde o významnou součást celkového dojmu. Podstatné je, že co jsem mohl zatím vidět, nabízí Lair působivou atmosféru, fantastické souboje, zajímavý příběh plný zvratů a vymazlené ovládání, díky kterému vás hra rychle vtáhne do všeho dění. Za měsíc a kousek se ukáže, kdo má nejostřejší drápky.

Jak se těšíme: 89 %