První dojmy: Paraworld – výlet do prehistorie

Druhohorní dinosauři ožívají spolu s čerstvě vydanou demoverzí hry Paraworld a pište si, že si již brousí zuby na čerstvé maso. Stojí za to stahovat téměř 1GB dat kvůli jediné ukázce? Čtěte v našich prvních dojmech.

Platforma: PC
Žánr: RTS
Výrobce: Sunflowers
Vydavatel: Deep Silver
Homepage:
http://www.paraworld.com/
HW minimum dema: CPU 1,6 Ghz, 512 MB Ram, 128 MB graf. karta
Datum vydání: září 2006

Je bez debat, že nesmírnou popularitu prehistorických ještěrek zvaných dinosauři nemá na svědomí nikdo jiný než režisér Steven Spielberg a jeho Jurský Park (nepočítáme-li ovšem nezapomenutelnou Cestu do pravěku od Karla Zemana). Právě tento film totiž dokázal celému světu představit druhohorní faunu podstatně zábavnějším způsobem, než formou fosilních nálezů a vykopávek. Ukázal dinosaury jako živá myslící stvoření, k nimž si průměrný divák vytvořil nehynoucí sympatie přesně ve chvíli, kdy se poprvé objevili na plátně kina. A právě z této popularity dodnes těží všechna myslitelná odvětví zábavního průmyslu, včetně toho herního. Nebýt dinosaurů, byl by Paraworld jenom další obyčejnou RTS. Právě díky nim se však tato hra stala krátce po ohlášení ostře sledovaným počinem a to jí vydrželo až do dnešních dnů, kdy se na internet vyřítilo multiplayerové demo.

Vítejte do pravěku

O příběhu toho bylo řečeno již víc než dost v našich předchozích dvou preview, tímto vás tedy odkazuji na starší články. Jak bylo řečeno, Paraworld na naše monitory přináší paralelní dimenzi, ve které lidé žijí bok po boku s druhohorními dinosaury, třetihorními přerostlými savci a dalšími zajímavými produkty evoluce. A to by to nebyli lidé, aby nenašli způsob, jak si divoká zvířátka ochočit. Jenže i v této idylické pravěké vizi existují nesváry a války, takže se připravte na tři znepřátelené strany, lišící se jak  celkovým přístupem ke hře, tak dostupnými jednotkami. V demoverzi se nám pod ruku dostanou dvě z nich – Norsemen a Dustriders. Podívejme se na ně tedy o něco blíže.

  
Zasněžená vesnička klanu Norsemen * Mocní Brachiosauři drtí pěchotu jako stébla trávy * Své drobečky můžete vybavit transportní věží pro pěchotu

K dobru hry se určitě musí připočítat velká odlišnost dostupných stran. Spolu s výběrem národa si tedy do značné míry volíte i způsob hraní. Pakliže razíte klasický styl známý již třeba z Age of Empires, klan Norsemen je pro vás jako stvořený. Silné hradby, mocní válečníci, jednotky sestávající z různých severských zvířat (mamuti, přerostlá prasata, sobi, kentrosauři), to vše dává dohromady standartní a vyrovnanou zábavu. Oproti tomu Dustriders přinášejí něco naprosto jiného – mobilní budovy, rychlé jednotky, možnost přesunovat svoji základnu na libovolné místo na mapě a haldu dalších vychytávek, které si zamilují především agresivně hrající rusheři.  Za velkou odlišnost obou zúčastněných stran uděluji tímto hře jedno velké plus. Jenže teď přijde ta horší stránka.

Je v tom malý háček

Paraworld je strategie, která jednoznačně sází především na atraktivní nabídku jednotek. V mnoha rozhovorech se autoři chvástali množstvím lákavých možností jak si své dinosauří miláčky vylepšit, jak bude možné je „tunit“ různými vylepšováky a přídavnými zbraněmi, jak jim budou po každém boji přibývat jizvy atd. Vychloubali se, že vytvořili skvělou interaktivní faunu a flóru žijící si vlastním životem, která se řídí obecně známými poznatky o prehistorickém ekosystému. A jak to celé vypadá v demu? Tak nějak všelijak. 

  
Rozmanitost druhů je vskutku nevídaná * Allosaurus vs. Stegosaurus. Vsadíte si? * V řadě za sebou, dinosauři jdou...

Ano, dinosauři jsou pěkní na pohled a rozhodně se jim nedá upřít jejich osobité kouzlo. A ano, každou jednotku můžete za pomoci speciálních lebek (získávaných během boje s nepřáteli) postupně povyšovat a tím zlepšovat její schopnosti. JENŽE – upgradů je po hříchu málo a většinou se omezují jen na přídavná brnění na záda ještěrů, maximálně nějaké ty útočné bodáky a bubny. K dispozici je pár speciálních schopností, několik upgradů, s nimiž se z vašich svěřenců stanou ještě ničivější stroje na zabíjení, jenže to je vše. Žádný výběr na míru ušitých bonusových zbraní, žádné přílišné kosmetické rozdíly mezi jednotkami, nic. Já vím, asi mám přehnané nároky - na základě velkohubých prohlášení jsem však asi čekal něco víc.  Nehledě na to že se mi na mém milovaném Brachiosaurovi neobjevil ani jediný šrám a to jsem s ním zdemoloval celou nepřátelskou základnu...:-)

  
Ke slovu se dostanou i vodní příšery * I Paraworld zná agrikulturu * Během hry se plynule střídá den s nocí

Jak již bylo řečeno, jednotky můžete za tzv. skull pointy povyšovat na vyšší úroveň. Rovnou ovšem zapomeňte na to, že by po vstupu na nový level doznalo vzezření vašeho ještěra nějakou „cool“ změnu – rozdíl je jen ve statistikách. Postupně tak můžete libovolnou jednotku za dostatečné množství lebek povýšit až na pátou úroveň. Ovšem pozor, ta je rezervována jen pro tři vybrané jedince, s čímž přichází i jistá taktizace. A vemte jed na to, že bude asi lepší vypracovat si na vrchol svého krvelačného T-Rex, než ušmudlaného vesničana s nudlí u nosu, že? Když se k tomu pak přidá ještě populační limit čítající pouhých 52 slotů (přičemž největší potvory zaberou i několik míst najednou), budete se muset pořádně rozmýšlet, za jakého dinosauříka utratit nashromážděné suroviny. Ve výsledku to ovšem hře na zábavnosti spíše přidává než naopak.

Sliby – chyby?

Velkou devizou hry měl být rovněž tzv. Army Controller – speciální menu, umístěné v levém rohu obrazovky, umožňující okamžitou a snadnou manipulaci s celou vaší armádou. Abych k vám byl ale upřímný – ani tato novinka mě příliš nenadchla. Nejdříve mi zacláněla ve výhledu, protože zabírá opravdu velký kus obrazovky. Poté co jsem zjistil, že se dá vypnout, jsem na ni však jaksi pozapomněl a tím jsem ji i přestal využívat. Na mysli mi vytanula až ve chvíli, kdy jsem si vzpomněl na nadšená prohlášení vývojářů o její údajné revolučnosti. A jakže to celé funguje? Prostě a jednoduše, v pěti tabulkách rozdělených podle levelů jednotlivých jednotek jsou malými ikonkami znázorněny veškeří vaši dostupní svěřenci a... - to je celé. Ano, nic víc v tom nehledejte, Army Controller pouze umožňuje kdykoliv během hraní najít v (dosti nepřehledném) seznamu tu jednotku, kterou právě hledáte. Nic víc, nic míň. Užitečné? Možná. Revoluční? Ani náhodou.

  
Přerostlá prasata klanu Norsemenů * Vzhůru do boje! * Idylka na pláži ve společnosti dravých Velociraptorů

Multiplayerové demo vám nabídne dvě mapy v režimu Online a Lan, zahrát si ovšem můžete i Skirmish ve společnosti počítačem řízených hráčů. Bohužel, ani s UI se autoři příliš nevytáhli. Protivníci vám sice již na střední úrovni dokáží pořádně zatopit, nejednou však dokáží udělat věci, nad nimiž zůstává rozum stát. Situace, kdy protivník vytrvale chrlí osamocené jednotky do útoku a tím je de facto posílá na porážku, není výjimkou. Otravná je i neschopnost vašich svěřenců – místo aby se zapojili do boje, probíhajícího jen o pár metrů dál, raději netečně stojí a přihlížejí. Skutečná síla hry se tak projeví až v MP, který je dle očekávání excelentní. Neodpustím si však dodatek – excelentní, ale ničím výjimečný.

  
Další momentka z věčného boje o přežití * Opomenuty nezůstaly ani třetihorní šelmy * Blízký příbuzný Stegosaura – Kentrosaurus

Grafické zpracování potěší, nijak ovšem nepřekvapí - je poměrně nenáročné, plynulé a vcelku pohledné. Efekt rozmazanosti jenom podtrhuje její kouzelnou pohádkovou atmosféru a lhal bych, kdybych řekl, že rozsáhlá stáda Iguanodonů prohánějící se volnou přírodou nechytnou milovníky druhohorní fauny u srdce. Vizuální ztvárnění ještěrů je výtečné a velikáni jako T-Rex nebo Brachiosaurus skutečně budí zasloužený respekt. Zmínit se však musím i o proklamované „vlastním životem žijící fauně“. I tady totiž autoři přestřelili, takže nečekejte žádné smečky Velociraptorů vydávající se na koordinovaný lov býložravců, ani žádné podobné přírodní výjevy. Vrchol společenského chování divokých dinosaurů ve hře Paraworld nastane ve chvíli, kdy Iguanodon začne chránit své hnízdo plné vajec. Jinak vám volně žijící fauna tak maximálně znepříjemní život tím, že na vás nečekaně vyšle hladového Allosaura, který se ještě před chvílí válel v nedaleké houštině.

Uvidíme v září

Světlé stránky dema:
  • Dvě rozdílné frakce
  • Zábavná hratelnost
  • Grafika
  • Dinosauři
Bojíme se
  • Jen malý počet  dinosauřích „upgradů“
  • Umělá inteligence
  • Nesplněné sliby autorů

Soudě dle dema, Paraworld určitě není špatná hra. Milovníkům prehistorických ještěrek tedy mohu demoverzi s rukou na srdci doporučit. U těch ostatních však již volba tak jednoznačná nebude. Nemůžeme zkrátka zavírat oči před tím, že dinosauří tematika mohla být využita i mnohem lépe. Možná, že plná verze přinese ještě haldu nových upgradů pro naše ještěří drobečky, možná že zlepší UI jednotek, možná  vychytají chování divokých dinosaurů, možná to a možná ono. Osobně bych na to však příliš nesázel. Jistě, uvědomuji si že jsem asi jen přílišný pesimista, protože mé výtky směřují povětšinou pouze k maličkostem. Jenže maličkosti vedou k dokonalosti. A dokonalost, přátelé, není žádná maličkost...

Jak se těšíme: 80%

Diskuze (2) Další článek: Nové Doupě 21 – FIFA 07, Lipsko a 2 plné hry

Témata článku: , , , , ,