PC

Quarantine: tanec krve a motoru

Způsoby, jak člověka potrestat, bývají různé. Zákon to řeší však nekompromisně. I vězení však mají hodně tváří. Od klasických věznic až po tyranská místa nelítostně odříznutá od světa. To už musíte být veliké zvíře, abyste se tam podívali. Drake Edgewater takový člověk je. Mezi největší spodinou světa dělá taxikáře. A taky odsud hodlá honem rychle vypadnout. Doufám, že ho v tom nenecháte a zase nastartujete veterána jménem Quarantine.
Pokaždé, když jsou mé nohy unaveny či příliš pohodlné na to, aby vážili cestu delší než nejkratší, nebo snad mé vycházkové náladě nepřeje počasí a já proto využiji komfortu taxislužeb, napadá mě ta samá myšlenka. Pohodlně se usadím, poslouchám rádio, pozoruji míhající se obrázky městečka a přemýšlím o taxikářovi a jeho pracovišti, ve kterém se zrovna nacházím. Celý den sedí za palubní deskou a řídí automobil. Celkem stereotyp, říkám si. Pak si ale vzpomenu na mé první cesty taxíkem, s kterými si spojím všechno jednom ne onen stereotyp. Přál bych takovou zkušenost i tomu šoférovi, aby poznal, kdeže se skrývá kouzlo jeho práce. Vymazat mu z obličeje unuděný výraz, když před nádražím kouří poslední cigárko. Posadit ho do pořádného stroje, přidělat na kapotu pár zbraní, káru pořádně opevnit, zabouchnout dveře a ukázat cestu do Kamo city. To bych mu opravdu přál. Pak mne ale napadne, že už to možná má za sebou. A že právě proto teď drží taxikářský volant. Jedna hra k tomu totiž více než inspirovala. Zaplatím, vystupuji z auta a jakmile koukám na mizící vůz, spekuluji nad tím, že jsem možná jel s člověkem, který také hrál – hru zvanou Quarantine.

QuarantineQuarantine

Quarantine vydala firma GameTek jako jedno ze svých nejslavnějších děl v roce 1994, tedy v době, kdy byl herní svět čerstvě zasažen Doomem. No a dle mého názoru mu tvořil důstojnou motoristickou alternaci. Místo toho abyste v ruce dřímal těžký rotační kulomet, přišroubujete si ho před čelní sklo a jedete dělat kariéru. Popravdě řečeno, jinak to na místě Kamo city ani nejde. Proč? Ono je to totiž vězeňské město a tam si člověk svou odpolední siestu asi dvakrát neužije a ke všemu jste se ještě narodili do 21. století. Jistě, řeknete si, že to je přece současnost, ale musíte pod tím chápat 21. století z pohledu lidí, kteří se nacházeli na začátku devadesátých let a nestačili se divit, jak rychle se zlepšuje technická vyspělost světa. Čili pěstní souboj se považuje za pravěký způsob bojů, člověk je stvoření, který je nejméně podobný právě člověkovi, a snad jste si nemysleli, že se budete jezdit po opravdových kolech. No a vězení je od toho, aby se z něj utíkalo a ne jinak to bude s vámi a Kamo city. Dovedete si představit, jak by asi vypadalo město, složené ze samých kriminálníků. Nevím, co tihle lidé dělají ve dne, ale v noci se baví tím, že jdou po vás. Vaší jedinou spásou a možností, jak se dostat z toho příšerného kousku Země, je žluté taxikářské vznášedlo. Všichni vězni totiž nemají své vlastní auto a proto je jejich převážení slušným způsobem jak si přivydělat. Na co? Pár kulometů, raketomet, bomby, plamenomet a jedno dělo na střechu. Výběr je široký až až. S takovýmto vánočním stromečkem je už jen na vás, abyste si co nejdříve prostříleli cestu k svobodě…

QuarantineQuarantine

Ovšem za klávesnicí to byla královská zábava. Město bylo rozděleno do 5 částí, každá značně odlišná, originální, ale přitom schopně si držící tvář městského Alcatrazu. Zatímco Downtown Core je spleť malých obchůdků, směs trávníků, betonu a oceli, to celé prolnuté dálnicí smrti, dostaneme se posléze do parku se zoo a kaňonem, abychom pokračovali do Old Kama, staré obchodní čtvrti. Ve všech levelech zhlédneme veliké množství nepřátel, na kterých si budeme moci ozkoušet ještě větší množství zbraní. K orientaci je nezbytná mapka, ale jakmile bude křižovat ulice delší dobu, pomalu se začnete chytat i bez jejího častého používání, čímž se hra stane o to zábavnější. Tohle je vůbec celkem podstatný rys celého Quarantina – potřebuje čas. Dělat hru se vznášedly je celkem výhodné. Nikdo vás totiž nemůže moc kritizovat za nereálné vlastnosti tak, jak byste se tomu vystavili s autem. No a Quarantine byl v jízdních vlastnostech řekněme „originální“ a při tom všem zákysové místa na trati ala sloupy, budky rozpálily vaši trpělivost na červenou. Jenže pár jízd a zjistíte, že se dá taxík skvěle ovládat, jen podchytit základní principy. Pak je jízda městem (kličkování mezi minami, uhýbání kulometným salvám, labužnicky provedené žvýkání chodců) doslova radostí. Zvuky představovaly vyšší úroveň, na CD byl i soundtrack čítající 11 skladeb.

QuarantineQuarantine

Quarantine byla téměř první hra svého druhu a ukázala všem ostatním tvůrcům, jak krásně se dají kombinovat herní žánry, či spíše obalovat jeden prvky z ostatních. Škoda, že to vždy po tom nebylo provedeno s takovou bravurou, jako právě tady. Hra přesně vystihla to, po čem hladověl tehdejší hráč,s tím, že to nikdy předtím nejedl. Bylo to dobré krvavé papání a vydrželo hodně dlouho, aniž by se přejedlo. A co se týká mně, nepřejí se nikdy.

Diskuze (3) Další článek: Screenshoty: Gangsters 2

Témata článku: , , , , ,