Rayman II – The Great Escape

Když jsem před lety (už ani nevím kdy) hrál první díl Raymana, docela jsem se bavil. Nápadité úrovně, množství barev a grafických prvků, široký rozsah pohybů hlavního hrdiny. Nikomu nevadilo, že hra měla jen dvojrozměrnou grafiku. Naopak – zjednodušovalo to orientaci a ovládání, zvyšovalo atmosféru a zábavu.

Žánr: 3D arkáda
Minimum: P133, 32 MB RAM, 3dfx Voodoo1, zvuková karta, CD-ROM 4x
3D: ano
Multiplayer: ne
Výrobce: Ubisoft
Distributor:
Ubisoft

Když jsem před lety (už ani nevím kdy) hrál první díl Raymana, docela jsem se bavil. Nápadité úrovně, množství barev a grafických prvků, široký rozsah pohybů hlavního hrdiny. Nikomu nevadilo, že hra měla jen dvojrozměrnou grafiku. Naopak – zjednodušovalo to orientaci a ovládání, zvyšovalo atmosféru a zábavu.

Rayman II je už plně trojrozměrný. Bohatá grafika a pastelové barvy, z nichž mnohdy oči přecházejí, to vše zůstalo zachováno. Zjednodušeně lze říci, že Rayman II je klasická trojrozměrná arkáda s několika specifiky, které ji odlišují od ostatních.

Potápění do kyseliny není doporučeno. Zvlášť, když z ní vyskakuje piraňa.Rayman umí i plavat

Rayman II má i svůj vlastní příběh, který vás bude hrou doprovázet. Je sice plytký, jak už bývá u arkád zvykem, ale vlastně tu o něj ani nejde; někdy se mi spíš zdálo, že zdržuje akční spád hry, a když jsem některé úvodní scény do úrovní viděl poněkolikáté, docela jsem skřípal zuby; tyto sekvence nelze nijak přerušit. Všechno začíná tím, že planetu mírumilovných Teensianů přepadli zlí Robopiráti (kolikrát jsme to už viděli?). Jejich záměrem je zotročit a ovládnout celý teensianský svět (jak jinak). Mezi obránci se nachází i Rayman a jeho přítel Globox (kde se vzali, tu se vzali), právě jsou uprostřed té největší bitvy na okraji Velkého lesa (kde jinde, že?).

Rayman právě seskakuje ze stromu a připravuje se k boji. Velká armáda robotů se řítí lesem přímo na ně. Rayman vniká doprostřed nepřátelské vřavy a vzápětí zničí několik železných monster. Globox vykouzlí nad roboty bouřku, roboti korodují a padají se skřípotem k zemi. Náhle se Raymanovi do mysli vloudí ztrápený hlas Ly: „Piráti se dostali do centra našeho světa. Došlo k roztroušení energie. Všichni naši bojovníci byli zajati…“ Rayman je tak šokován, že jen překvapeně sleduje, jak ho robot sevře do svých železných kleští a táhne ho pryč. Snaží se v dlaních vytvořit novou kouli energie, ale bezúspěšně. Zničení centra mu vzalo všechny jeho schopnosti. A tak když vidí, že je všechno v háji, zavolá na Globoxe, ať uteče a najde Ly. Ten nejdřív chce Raymana vysvobodit, ale když vidí, že to nemá cenu, utíká do lesa. Rayman je odtažen do pirátského vězení. Bez své energie nemá šanci utéct.

Rozsah pohybů je docela široký; Rayman umí i ručkovatŘeka času mizí v dálce

Jednou však piráti do jeho vězení přitáhnou i Globoxe. Ten se nechal zajmout, protože má pro Raymana dárek od Ly – stříbrný lum, část energie světa. Ta vrátí Raymanovi jeho moc; díky ní může vytvářet koule energie, které mohou ničit překážky nebo likvidovat nepřátele. S její pomocí unikne s Globoxem z vězení a vrátí se na planetu zachránit Teensiany a zlikvidovat piráty. Bohužel se Globox při pádu z vesmírné lodi ztratí a Rayman je tak na všechnu práci sám. Tady už začíná vlastní hra. Jejím cílem je projít všechny úrovně, posbírat všechny kousky roztroušené energie, tzv. lumy, a osvobodit všechny zajaté Teensiany. Raymana ovládáte z pohledu třetí osoby, podobně jako u hry Tomb Rider. Oproti TR však má Rayman několik odlišností. Šipky dopředu a dozadu neslouží k pohybu dopředu a vzad ve směru, v němž je Rayman natočen, a klávesy doleva a doprava neslouží k otočení směru pohybu, jak by každý hráč předpokládal. Všechny kurzorové klávesy slouží k pohybu v závislosti na pohledu kamery. Kamera tedy není vždy za Raymanem, při stisku šipky dolů proto Rayman běží ke kameře, šipky nahoru od kamery, šipky doleva a doprava nezpůsobují otáčení postavičky, ale běh vlevo nebo vpravo. Protože jsem strávil docela dlouhou chvíli u Tomb Ridera (dohrál jsem první a třetí díl), dalo mi hodně práce, než jsem si na toto podivné ovládání zvykl. Výhodou tedy je, jestliže jste žádnou hru podobnou Tomb Riderovi nehráli. Toto ovládání přináší komplikace nejen při pohybu (běhu), ale i při skocích. Velice špatně se tak nastavuje směr skoku, postavičku totiž nelze otáčet. K tomu slouží funkce k otáčení kamery. Pokud otočíte kameru v daném směru, otočí se tam i Rayman. Před změnou směru pohybu se tedy musí Rayman zastavit, vy musíte otočit kameru ve směru skoku a doufat, že tímto směrem Rayman skočí. Kamera je málokdy přímo za ním, takže vlastně ani nevíte, kam dopadne.

Úrovně jsou docela členité a pestréÚvod

Pokud si však odmyslím ovládání, na které jsem si po celou dobu hraní nedokázal zvyknout, je Rayman velice zábavná a veselá hra. Pastelové barvy, žádná krev, pokud zničíte nějakého protivníka, nezůstávají mrtvoly, protivník se prostě vypaří. Hra je tedy vhodná pro jakékoliv hráče, zábavu si užijí i ti odrostlejší. Pozor, hrozí však docela reálné nebezpečí infantility.

Cesta ke slávě je lemována různými překážkami, zvláště pokročilejší úrovně jsou spletité a rozmanité, musíte si dávat opravdu velký pozor, kam šlapete a skáčete. Jedno malé uklouznutí a můžete spadnout z místa, kam jste se složitě dostávali půl hodiny. Občas pod vámi skáče i ošklivá piraňa, která nemá barevné postavičky vůbec ráda. Všechno je navíc zkomplikováno podivným a nepříliš intuitivním ovládáním, takže ve chvíli, kdy jsem se chtěl otočit, udělal jsem místo otočky krok do propasti.

Rozsah Raymanových pohybů je velice široký, vůbec se neomezuje na chůzi (běh) a skákání. Samozřejmostí je střílení kouliček energie, plavání, potápění, šplhání po stěnách, ručkování, zachytávání se okrajů při skocích a pádech a dokonce létání. Tehdy se Raymanovy uši promění ve vrtuli, která sice jen zpomaluje pády, ovšem lze tak ovládat směr Raymanova klesání, což se hodí zejména při skocích na větší vzdálenost. Všechny pohyby jsou velice hezky rozanimovány, takže výsledný efekt je velice dobrý.

V klecích jsou uvěznění zajatci, které musíte zachránitVodopádů je všude plno; snad aby autoři ukázali, že to s vodou umí

Hra není vůbec náročná na hardware. Kvůli tomu však byl omezen počet polygonů, z nichž jsou postavičky a úrovně sestaveny, takže živé postavy vypadají spíše jako hranaté loutky. Množství použitých barev a kvalitní textury ale tento handicap trochu vyrovnávají.

Rayman II je zábavná hra, která dokáže zejména mladší hráče zaujmout na delší dobu. Starší budou spíše preferovat hry typu Tomb Raider nebo Unreal Tournament, na můj vkus je hra příliš dětská a může se stát, že po jejím dohrání budete mít místo uší vrtulky a nosit pastelové spodní prádlo.

Grafika: 3/5
Zvuky: 2/5
Hudba: 2/5
Hratelnost: 4/5
Starší budou spíše preferovat hry typu Tomb Raider nebo Unreal Tournament, na můj vkus je hra příliš dětská a může se stát, že po jejím dohrání budete mít místo uší vrtulky a nosit pastelové spodní prádlo.
Celkové hodnocení: 3/5
Diskuze (4) Další článek: Hy norogu!

Témata článku: , , , , , , , , , , ,