Recenze: Civilization IV: Colonization – objevte Ameriku

Bylo nebylo, před dávnými časy, kdy hraní na počítačích bylo ještě v plenkách, vyšla z dílen Sida Meiera první Civilizace. A protože se jednalo o povedenou strategii, nedlouho po jejím vydání spatřila světlo světa vedlejší větev nově vznikající série. Bystřejší již poznali, že se bavím o Colonization, známé to kolonizaci Nového světa za oceánem.

Jako zástupce jedné ze čtyř kolonizujících velmocí jste se mohli vydat na náročnou plavbu, vybudovat vlastní infrastrukturu měst a vesnic okolo pobřeží, proniknout do nehostinné krajiny ovládané indiány a nakonec vyhlásit nezávislost na své vlasti. A nyní je to tu znova.

Základem rozvoje je mikromanagement vlastních osad, kdy čapnete osmkrát trestaného Pepu, odtáhnete jej na pole a on vám získává jídlo

Po třinácti letech se můžete opět setkat s objevováním země za oceánem, kde je tráva jistě zelenější a pro každého se najde dost práce a příležitostí. Tentokrát se však jedná o samostatné rozšíření čtvrtého dílu Civilizace, z něhož si hra bere základy. K hraní však civilizaci nepotřebujete, to se zase neděste. Stačí si vybrat jednoho z osmi zástupců čtyř kolonizačních mocnosti, pochopitelně zastoupených korunou anglickou, španělskou, portugalskou a nizozemskou, abyste se mohli vydat na modernější lodi na plavbu vstříc lepším zítřkům.

Rum a cigarety lákají

Výběr však není až tak jednoduchý, jako by se zdálo, protože každý národ, stejně jako jeho jednotliví zástupci, má své specifické bonusy. Některé výrazně lepší, jiné pak zase slabší, záleží na vašem stylu hry. Pokud se vyděsíte nad obličeji, které na vás budou při výběru shlížet z obrazovky, mohu vás uklidnit hned dvěma postřehy – vašeho avatara ve hře téměř neuvidíte a ksichty vladařů, jež vás provázejí na každém kroku, jsou výrazně ošklivější. Vzhůru tedy do vln, získáte malou bárku, pár kolonistů do základu a můžete doufat, že se dostanete až do Ameriky.

Stejně jako před lety budete postaveni před klasický problém. Jediné, co o novém kontinentě víte, je jeho pozice někde na západě. Ocitnete se tak uprostřed oceánu můžete jen doufat, že na zemi narazíte co nejdříve. Pak zbývá jen vymyslet vhodné místo k přistání, založit první vesnici u pobřeží a snažit se rozrůstat.

Autorům se podařilo nakupovací tlačítko zamaskovat

Strach z indiánů opadne po prvním setkání, protože divoši rádi vidí podivné návštěvníky a často vám darují drahocenné suroviny jen tak. K tmou navíc časem začnou fungovat jako vaše škola a banka v jedné osobě, protože i když můžete prodávat vámi vyrobený tovar ve vaší domovině, domorodci jsou prostě blíž.

Základem rozvoje je mikromanagement vlastních osad, kdy čapnete osmkrát trestaného Pepu, odtáhnete jej na pole a on vám získává jídlo. Vezmete jej do lesa a on se vrátí se dřevem. Nebo jej hodíte do vody a získáte utopence, teda jídlo pro vaše osadníky. Stejně tak může ale milý obyvatel pracovat v některém z domů vaší vesnice, kde třeba zpracovává dřevo a vyrábí nové stavby, nebo z cukru produkuje klíčově důležitý rum a doplňuje to doutníky. Ne, že by dané komodity využíval, ale vy je můžete se slušným ziskem prodat.

Vozit dříví do lesa

Takto můžete kolonistů, trestanců, nebo podobných živlů zaměstnat klidně více a vaše osady prosperují. Pak ale vaše oko spočine na možnosti dovážet z Evropy experty v určitých oborech, nebo je školit ve vlastních městech a indiánských vesnicích. Je jasné, že stavař zvýší rychlost budování nových domů a dílen, ale klidně jej můžete v případě nouze nasadit i na pole a zastane práci běžného kolonisty. Musím se ale přiznat, že uplynula hutná řádka kol, než jsem vůbec v Evropě našel možnost nějakého experta pořídit, autorům se podařilo nakupovací tlačítko dokonale zamaskovat.

Tip: Kutejte stříbro. Není potřeba jej zpracovávat a v Evropě je jeho cena vysoká. Jen sehnat experta je problém. Když se vám naskytne možnost stříbro získat, berte jej.

Nejen jedním městem živ je člověk a tak vyvstává další problém. Támhle máte osadu uprostřed lesů, která při vhodném osídlení dodá dřevo klidně celé vaší kolonii, ale je potřeba ji nějak zásobovat a naopak ony klády a fošny rozvážet po ostatních osídleních. K tomu vám slouží dvojice dopravních prostředků – lodě a povozy. Je jasné, že doménou lodí je oceán a plavby přes něj do Evropy, nebo klidně i okolo Ameriky, zatímco dostavníky se prohánějí po stepích mezi jednotlivými městy. Můžete si sice krásně nastavit, že daná osada exportuje dřevo, jiná jej zase přijímá, vytvořit spletitou síť dopravních stezek, ale hra vám v tom moc nepomůže.

Ze všeho nejhorší je pak situace, kdy musíte z nějakého důvodu dostavník na chvíli z dané cesty odklonit a on vesele zapomene vše, co jste mu zadali. Přijde vám to jako hračka, ale když budujete desítky osídlení současně a občas potřebujete jen poslat do blízké indiánské vesnice zásilku rumu, za nějž získáte peníze, může se vám celá infrastruktura rozpadnout díky jednomu přehlídnutí se. Kdyby mezi všemi různými poradci a tabulkami, co si je můžete otevřít, byla i jedna s názorným zobrazením obchodních cest a transportů, bylo by to hned veselejší.